Rané brambory: jak je předklíčit, zasadit a sklidit už v červnu

Rané brambory jsou odrůdy, které se sklízejí od poloviny června, kdy jsou brambory ze sklepa už měkké a v obchodě drahé. Na zahradě se vyplatí víc než pozdní odrůdy: zaberou záhon jen do začátku léta a po nich ještě stihnete vypěstovat další zeleninu. O ranosti rozhodují tři věci: předklíčení sadby od konce února, výsadba v polovině dubna do prohřáté půdy a ochrana mladé natě před mrazíky. Při dobrém postupu kopete první hlízy 10–12 týdnů po výsadbě.

Odrůdy se dělí na velmi rané, rané, poloranné a pozdní. Na nejranější sklizeň volte velmi rané a rané odrůdy. Z dnes běžně prodávaných jsou to například ‚Impala‘, ‚Riviera‘, ‚Adéla‘, ‚Monika‘, ‚Princess‘ nebo ‚Colleen‘. Na obalu sadby sledujte i varný typ: typ A (pevné, salátové) se hodí na salát a k vaření ve slupce, typ B (přílohové) na běžné vaření.

• Certifikovaná sadba. Kupujte ji každý rok. Brambory z vlastní sklizně postupně nasbírají viry přenášené mšicemi a výnos klesá.
• Velikost hlíz. Celé, zdravé, stejně velké hlízy o hmotnosti 50–80 g.
• Nekrájet. Předklíčené hlízy se nekrájejí, nůž navíc přenáší virové choroby.
• Do předklíčení v chladu. Do konce února mějte sadbu v chladu a tmě, aby nenaklíčila. Podmínky popisuje článek skladování brambor.

Předklíčení posune sklizeň o dva až tři týdny dopředu. Hlízy vyrazí krátké silné klíčky ještě v teple domu a po výsadbě se rovnou pustí do růstu.

1. Termín: začněte koncem února, nejpozději začátkem března. Předklíčení trvá asi 6 týdnů.
2. Uložení: hlízy položte v jedné vrstvě do mělkých bedýnek nebo lísek od ovoce. Korunkovou částí, na které je nejvíc oček, vždy nahoru.
3. Dlouhé bílé klíčky: pokud hlízy vyrašily už ve sklepě, dlouhé bledé klíčky olamte. Na světle vyrostou nové.
4. Místo: světlá a vzdušná místnost s teplotou 12–15 °C. Bedýnky jednou týdně přemístěte nebo otočte, aby všechny hlízy měly dost světla. Občas je zlehka orosíte.
5. Cíl: klíčky dlouhé 1–2,5 cm, silné a sytě zbarvené podle odrůdy, zelené, fialové nebo načervenalé. Hlízy, které vyhnaly jen tenké nitkovité klíčky, vyřaďte. Rostliny z nich by byly slabé.
6. Otužení: několik dní před výsadbou dejte bedýnky do chladnější místnosti s teplotou 6–8 °C.

Předklíčení v perforovaném sáčku

Když nemáte bedýnky, poslouží průhledné polyetylenové sáčky nebo hadice široké asi 26 cm a dlouhé 75 cm. Aby hlízy dýchaly, prorazte do fólie otvory o průměru 7–12 mm, zhruba v síti 10 × 10 cm. Naplněné sáčky zavažte a zavěste na světlé místo, za teplého počasí i venku pod přístřeškem.

Ještě o kousek dřív sklidíte z hlíz, které mají při výsadbě kromě klíčků i kořínky. Asi 7–10 dní před výsadbou, ne dřív, zasypte předklíčené hlízy zlehka přiměřeně vlhkou směsí substrátu a kompostu. Za týden vytvoří kořínky.

Aby se kořínky při vyndávání netrhaly, oddělte hlízy v bedýnce papírovými proužky, nebo je dejte každou zvlášť do papírové krabičky, kelímku či rašelinového květináče. Rašelinový nebo papírový obal zasadíte rovnou do země. Takhle stačí připravit jen část sadby na úplně první brambory.

Předklíčené brambory se sázejí zpravidla v polovině dubna. V teplých oblastech můžete začít o 1–2 týdny dřív, na horách a v chladných polohách později. Rozhoduje teplota půdy: v hloubce výsadby má mít aspoň 7 °C. Když je studeno a mokro, nechte hlízy raději ještě pár dní na světle v bedýnkách. Ve studené půdě by jen stály a mohly zahnívat.

1. Brázdy 60 cm od sebe a 8–10 cm hluboké vyhloubte motyčkou pár dní předem, aby se půda prohřála.
2. Hlízy pokládejte opatrně 25–30 cm od sebe, klíčky nahoru. Klíčky se snadno ulamují.
3. Ke každé hlíze můžete přidat lopatku zralého kompostu.
4. Zahrnutí: brázdu zahrňte z obou stran širokou motykou. Postupujte pozpátku, ať do řádku nešlapete. Nad hlízami vytvořte nízký hrůbek a povrch zlehka utužte lopatou.

Jak záhon na brambory připravit a vyhnojit, rozebírá článek hnojivo na brambory. Rané brambory nesnášejí čerstvý hnůj ani přehnojení dusíkem.

Rané brambory vzcházejí koncem dubna a v květnu, kdy ještě hrozí přízemní mrazíky. Mladou nať mráz spálí a sklizeň se zdrží.

• Urychlení vzcházení: záhon po výsadbě zakryjte netkanou textilií nebo perforovanou fólií. Půda se pod ní rychleji prohřeje.
• Při mrazících: nad řádky postavte nízké tunely z oblouků a textilie. Na menší ploše můžete právě vzešlé rostlinky celé přihrnout zeminou.
• Kdy kryt sundat: po ledových mužích (12.–15. května), ideálně za podmračeného dne. Ve vyšších polohách textilii mějte po ruce až do konce května.
• Po poškození mrazem: nať obvykle znovu obraží. Rychlejší regeneraci pomůže mírné přihnojení dusíkem.

• Kypření: na těžší půdě kypřete mezi řádky už před vzejitím, kdykoli se po dešti udělá škraloup.
• Přihnojení: po vzejití přihnojte mírnou dávkou a záhon okopejte. Dusík dělá hlízy pevnější, lojovitější, vhodné na salát. Jeho přebytek ale žene nať na úkor hlíz.
• Přihrnování: dvakrát, poprvé při výšce rostlin 8–10 cm, podruhé při 15–20 cm. Vzniknou hrůbky vysoké asi 20 cm, ve kterých se hlízy dobře tvoří a nezelenají.
• Zálivka: nejdůležitější je na začátku tvorby hlíz, zhruba od začátku června. Zalévejte vydatně do brázd mezi řádky, ne na listy.
• Choroby a škůdci: rané odrůdy jsou náchylné k plísni bramborové, hlídejte i mandelinku bramborovou. Přehled najdete v článku brambor.

Z předklíčené sadby můžete počítat se sklizní 10–12 týdnů po výsadbě, v teplém roce a teplé poloze i dřív. Při výsadbě v polovině dubna to vychází na druhou polovinu června až začátek července.

• První mladé brambory: opatrně podhrabejte hrůbek z boku a vyberte největší hlízy. Menší nechte v zemi dorůst a rostlinu znovu přihrňte.
• Plná zralost: nať se začíná rozkládat a žloutnout, hlízy se snadno trhají od podzemních výběžků a slupka pevně drží na dužině. Takové hlízy se dají krátce skladovat.
• Jak sklízet: za sucha. Vlhké hlízy hned osušte ve stínu, jinak se kazí.
• Skladování: rané brambory mají tenkou slupku a vydrží jen několik týdnů v chladu a tmě. Na zimu se ukládají pozdní odrůdy.

Drobné nedovyvinuté hlízy a hlízy, které na světle zezelenaly, nejezte. Obsahují víc jedovatého solaninu.

Půda po raných bramborách je dobře vyhnojená a prokypřená. Nenechávejte ji ležet ladem, do podzimu na ní ještě vyroste další plodina.

• Košťáloviny: květák, pozdní kedlubny a letní hlávková kapusta. Když se sklizeň brambor protáhla, volte rané odrůdy kedluben, kapusty a zelí. Hodí se i čínské zelí.
• Listová a kořenová zelenina: salát, endivie, špenát, polníček, ředkvička a ředkev. Při hodně rané sklizni brambor ještě karotka a keříčkové fazole.
• Jahodník: záhon po bramborách se hodí na výsadbu jahod, zvlášť když je pěstujete jen jednu sezonu. Víc v článku jahody.
• Zelené hnojení: když záhon do jara nepotřebujete, vysejte svazenku nebo jinou směs, viz zelené hnojení.

Brambory ani jiné lilkovité plodiny (rajčata, papriky, lilek) na stejné místo nevracejte dřív než za čtyři roky.

• Předklíčení ve tmě. Ve tmě vyrostou dlouhé bledé klíčky, které se při sázení ulámou.
• Výsadba do studené a mokré půdy. Hlízy stojí, zahnívají a sklizeň se nezrychlí, spíš zpozdí.
• Krájení předklíčených hlíz. Ulámou se klíčky a nůž přenáší viry.
• Čerstvý hnůj a moc dusíku. Bujná nať, málo hlíz a víc plísně.
• Vlastní sadba z nemocného porostu. Virózy se přenesou do další sezony.
• Zapomenutá textilie. Pod krytem se v teplém dni nať přehřeje a vytáhne.

Zdroje fotografií

• Rané brambory po sklizni: neznámý autor, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Sadbové brambory: Ayotte, Gilles, 1948-, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Předklíčené brambory: Sanjay Acharya, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Sázení brambor: Cwoll, Public domain, zdroj
• Přihrnování brambor: Philip Halling, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Vykopávání raných brambor: Narek75, CC BY-SA 4.0, zdroj