Baklažán

(Solanum melongena)

Baklažán neboli lilek vejcoplodý patří do čeledi lilkovité, jako například brambory (lilek brambor) nebo rajčata (lilek rajče). Jedná se o jednoletou rostlinu, která může dorůst až 1 metru výšky, upoutá vás nachovými květy, ze kterých se pak vyvinou temně fialové plody. 

Baklažán obsahuje vitamíny A, C a B, stopové prvky železo, mangan, hořčík, draslík a vápník. 

V lidovém léčitelství se baklažán tradičně používal i jako léčivá rostlina. Dnes je to především zelenina — má málo kalorií, hodně vlákniny a v kůžičce barvivo nasunin.

Baklažán se nejí syrový: obsahuje glykoalkaloidy podobné solaninu, které mu dávají nahořklou chuť a ve větším množství dráždí zažívání. Tepelnou úpravou tento problém zmizí.

Baklažán pochází původně z východní Indie, postupem různých kolonizačních výprav se dostal do Evropy, zejména jižní, kde se mu daří i ve volné půdě. Časem se začal pěstovat i v příhodných oblastech Ameriky. 

U nás se baklažán daří pěstovat ve sklenících nebo pařeništích, ve volné půdě jenom tam, kde je opravdu teplo – Polabí, jižní Morava, protože baklažán má dlouhou vegetační dobu a velké požadavky na teplo (vyšší než rajčata a papriky).

Do pěstování baklažánu se pusťte jen tehdy, bydlíte-li v teplejší oblasti, anebo máte skleník či pařeniště. Můžete si jej pak zkusit vypěstovat i ze semen. Semena vysévejte do malých květináčků či misek už během února, lilek má dlouhou dobu klíčení a celkově dlouhou vegetační dobu, tak abyste se dočkali plodů. Semena musí mít dostatečnou vláhu a teplotu kolem 22 až 25 °C, vyklíčené rostlinky i dostatek světla.

Rostlinky baklažánu vysazujte do skleníku během dubna, do volné půdy až po půlce května, nejlépe k jižní zdi. Je potřeba dodržet spon 50×50 cm, aby měly dost prostoru. Rostlinky důkladně zalijte, jednou za 14 dní přihnojujte (viz dále) a zajistěte, aby měly dostatečné teplo – v chladných dnech je potřeba dodatečně přikrýt i skleník nebo pařeniště. 

Jak rostlinka roste, potřebuje ve skleníku i ve volné půdě oporu (stejně jako rajčata), i když neroste tak bujně.

Baklažán je třeba seříznout: Jakmile si vyrazí postranní výhony v červenci, odřízněte vrchní část hlavního výhonu a také ty postranní zkraťte za každým druhým nasazeným plodem – jen tak budete mít šanci, že rostlinka plody vyživí a plody dozrají. Všechny další výhony postupně vylamujte. Hlavní výhon i postranní výhony vyvazujte k opoře.

Baklažán sklízejte na podzim před začátkem prvních mrazíků, odřezávejte je i se stopkou a sklizené plody nechte aspoň týden odležet.

• Pečený baklažán je pochoutka. Budete potřebovat: 1 větší lilek, 3 rajčata, 1 papriku, 1 cibulku, 2 stroužky česneku, 1 hrnek kuskusu, sýr feta, sůl, pepř, olivový olej a čerstvou bazalku na ozdobu. Lilek omyjeme, rozkrojíme podélně na půl, vydlabeme dužinu, osolíme, opepříme, pokapeme olivovým olejem a dáme péct do trouby na 15 minut asi na 190 °C. Mezitím si zalijeme horkou vodou kuskus, aby nabobtnal. Na pánvi rozehřejeme olej a osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, papriku, rajčata a vnitřek lilku. Připravenou směsí naplníme předpečené lilky, poklademe na kostičky nakrájenou fetou a dáme zapéct na dalších 15 minut na 180 °C. Podáváme ozdobené bazalkou.
• Grilovaný baklažán – oblíbený je i grilovaný lilek. Grilujeme na grilu stejně jako cukety, papriky apod. Jen nezapomeneme lilek nakrájet na kolečka, posolit a nechat vypotit. Před grilováním je můžeme potřít olivovým olejem a po ugrilování naopak česnekem.
• Smažený baklažán – z italské kuchyně k nám přišel tento recept. Budete potřebovat: 800 g baklažánů, 4 stroužky česneku, sůl, olej a petrželku. Neloupané baklažány nakrájíme na asi 1cm velké kostičky. Osolíme, dáme do mísy a necháme stát. Poté scedíme, osušíme a opékáme na oleji asi 15 minut, až změknou. Před dohotovením přidáme utřený česnek, podáváme posypané čerstvou petrželkou.