(Solanum melongena)
Baklažán neboli lilek vejcoplodý patří do čeledi lilkovité, jako například brambory (lilek brambor) nebo rajčata (lilek rajče). Jedná se o jednoletou rostlinu, která může dorůst až 1 metru výšky, upoutá vás nachovými květy, ze kterých se pak vyvinou temně fialové plody.
Baklažán obsahuje vitamíny A, C a B, stopové prvky železo, mangan, hořčík, draslík a vápník.
Baklažán se také pěstoval jako léčivá rostlina, plody dokážou čistit krev, podporují činnost jater a snižují hladinu škodlivého cholesterolu v krvi.
Baklažán se nesmí konzumovat syrový, protože obsahuje jedovatý solanin.
Baklažán pochází původně z východní Indie, postupem různých kolonizačních výprav se dostal do Evropy, zejména jižní, kde se mu daří i ve volné půdě. Časem se začal pěstovat i v příhodných oblastech Ameriky.
U nás se baklažán daří pěstovat ve sklenících nebo pařeništích, ve volné půdě jenom tam, kde je opravdu teplo – Polabí, jižní Morava, protože baklažán má dlouhou vegetační dobu a velké požadavky na teplo (vyšší než rajčata a papriky).
Do pěstování baklažánu se pusťte jen tehdy, bydlíte-li v teplejší oblasti, anebo máte skleník či pařeniště. Můžete si jej pak zkusit vypěstovat i ze semen. Semena vysévejte do malých květináčků či misek už během února, lilek má dlouhou dobu klíčení a celkově dlouhou vegetační dobu, tak abyste se dočkali plodů. Semena musí mít dostatečnou vláhu a teplotu kolem 18 °C, vyklíčené rostlinky i dostatek světla.
Rostlinky baklažánu vysazujte do skleníku během dubna, do volné půdy až po půlce května, nejlépe k jižní zdi. Je potřeba dodržet spon 50×50 cm, aby měly dost prostoru. Rostlinky důkladně zalijte, jednou za 14 dní přihnojujte (viz dále) a zajistěte, aby měly dostatečné teplo – v chladných dnech je potřeba dodatečně přikrýt i skleník nebo pařeniště.
Jak rostlinka roste, potřebuje ve skleníku i ve volné půdě oporu (stejně jako rajčata), i když neroste tak bujně.
Baklažán je třeba seříznout: Jakmile si vyrazí postranní výhony v červenci, odřízněte vrchní část hlavního výhonu a také ty postranní zkraťte za každým druhým nasazeným plodem – jen tak budete mít šanci, že rostlinka plody vyživí a plody dozrají. Všechny další výhony postupně vylamujte. Hlavní výhon i postranní výhony vyvazujte k opoře.
Baklažán sklízejte na podzim před začátkem prvních mrazíků, odřezávejte je i se stopkou a sklizené plody nechte aspoň týden odležet.
Baklažán je náročný na živiny, a tak potřebuje humózní půdu. Přesto je lepší baklažán přihnojovat, a to hnojivem, které bude obsahovat dusík pro růst zelených částí rostliny a draslík a fosfor pro násadu květů a plodů. Obojí dokonale splňuje organické a přírodní hnojivo Hnojík. Zapracováváme do půdy ke kořínkům kolem rostlin jednou týdně do konce května a pak 1x za 14 dní po celou vegetační dobu. Výbornou alternativou jsou i slepičince, pokud je máte k dispozici, protože obsahují právě zmíněný fosfor.