Zahradní rostliny a jejich rozdělení dle náročnosti na výživu

Zahradní plodiny se liší v tom, kolik živin potřebují. Zahrádkáři je proto dělí do tří tratí — podle nároků na výživu. Podle tratě se pak řídí, jak často a čím se hnojí.

Tři tratě podle náročnosti na živiny

1 traťNáročné na živiny

Hnojíme vydatně před sezónou i čerstvým hnojem a v průběhu sezóny přihnojujeme.

rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně, květák, zelí, kapusta, celer, pórek, brambory, tykve, patizony, hlávkové zelí, baklažány, kukuřice

2 traťStředně náročné na živiny

Rok po první trati. Přídáváme kompost před sezónou (sázením), ale nehnojíme příjmo.

mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky, červená řepa, brokolice, kedluben, salát, špenát, mangold, pastiňák, černý kořen, pór, pažitka, šalotka, kadeřávek, fenykl, čekanka, melouny, česnek, cibule, topinambur

3 traťNenáročné na živiny

Žádná hnojící příprava. Na konci sezóny se trať nanovo pohnojí a tím připravíme 1 trať pro další sezónu.

hrách, fazole, čočka, boby, sója, šalotka, bob, špenát, jahodník, chřest (víceleté kultury), salát hlávkový a trhací, polníček, bylinkyv případě potřeby můžeme použít i některé rostliny z druhé tratě jako mrkev, ředkvičky, špenát, cibule, fazol a česnek

Plodová zelenina

Do 1. tratě patří ty nejnáročnější plodiny. Půdu pro tyto plodiny je třeba připravit již na podzim, a to tak, že do ní zaryjeme dostatečné množství chlévské mrvy/hnoje, kompostu či našeho organického hnojiva. Tyto plodiny obvykle musíme přihnojovat i během samotného pěstování.

RajčataRajčata mají rády výživnou půdu a vyžadují hnojení ještě před samotnou výsadbou. Nejlepší je hluboké zrytí záhonu na konci sezóny s přidaným organickým hnojivem. Přihnojujte 2-4x za měsíc.Jak hnojit → CuketyCukety jsou náročné na živiny – hlavně na dusík – vyžadují proto přihnojení každé dva až tři týdny. Nejsnáze je dodáte tekutým hnojením – například zálivkou z hnojíka – jak jinak:).Jak hnojit → PaprikyPapriky jsou citlivá na minerální hnojita tak se držte těch organických. Papriky vždy hnojíme až po odkvětu, jakmile začíná násada plodů stejně jako rajčata tj 2-4x za měsíc.Jak hnojit → OkurkyVzhledem k slabšímu kořenovému systému je náročná na dostatek přístupných živin a vyrovnaný vláhový režim. Hnojte pravidelně jako rajčata i papriky 2-4x za měsíc podle výživnosti půdy.Jak hnojit → LilekLilek se dožaduje hodně živin. Při výsadbě přidejte do jamky vyzrálý kompost nebo organické hnojivo. Rostliny lilku zalévejte méně často, ale o to vydatněji. Hnojte 1x týdne organickým hnojivem do poloviny května. Poté zmírněte na 2x za měsíc. Fosfor obsažený v našem hnojíku bude rostlině vyložene ku prospěchu. Dva týdny před sklizní už není třeba hnojit.Jak hnojit → DýněDýně pozitivně reagují na organické hnojení nebo dobře rozložený kompost. Je pro ní vhodné jako u předchozích plodin zaorat na podzim před sezónou hnojivo.Jak hnojit → KvětákKvěták potřebuje neustálé přihnojování. Přidávejte kompostovaný hnůj či organické hnojivo bohaté na dusík. Hnojivo dávejte kolem rostliny bez přímého kontaktu s listy. Hnojte opět 2-4x za měsíc.Jak hnojit → ZelíZelí je náročné na živiny. Půda by proto měla být kvalitní a výživná. Ph půdy by se mělo pohybovat nejlépe mezi 6,5 až 7, aby zelí netrpělo boulovitostí. Přihnojujte jako všechny předchozí plodiny 2-4x do měsíce.Jak hnojit → KapustaKapusta je velmi náročná na hnojení a dostatečné zalévání. U růžičkové kapusty se hnojí nedlouho před výsadbou. Čerstvý hnůj před výsadbou nepoužívejte aby byly růžičky pevné. Opět hnojíme pravidelně 2-4x za měsíc.Jak hnojit → TykevTykve vytvoří spoustu organické hmoty, vyžadují proto propustnou půdu s dostatkem humusu a bohatou na živiny. Pozitivně reagují na organické hnojení nebo dobře rozložený kompost. Opět hnojíme pravidelně 2-4x za měsíc.Jak hnojit → PatizónVhodné je organické hnojení chlévskou mrvou nebo dobře rozloženým kompostem. Přírodní hnojivo odvede také skělou práci. Ve vegetačním období přihnojujte stejně jako cukety 2x za měsíc.Jak hnojit → KukuřiceKe hnojení kukuřice se běžně používají organická hnojiva, zvláště na půdách s nižší úrodností. Většinou je lepší podzimní aplikace, pouze na lehkých půdách lze tolerovat jarní hnojení.Jak hnojit →

Kořenová zelenina

Většina kořenové zeleniny patří do druhé tratě až třetí tratě, ale najde se výjimka jako celer v první trati. Je tedy potřeba nehnojit přímo a nejlépe využít půdu první tratě z předchozí sezóny.

Trať 1

CelerBulvový celer je náročný na živiny. Takže při přesazování jednak musíme vyhloubit větší dolíky, abychom na jejich dno dali organické hnojivo. Celer snese i čerstvý hnůj nebo slepičince. Na hnojivo dáme vrstvu zeminy, prolijeme a pak teprve sadíme samotný celer. Pokud vysadíme celer na organické hnojivo, tak se obejdeme většinu sezóny bez hnojení. Pokud celer nebyl posazen na hnojivo, je nutné dodávat živiny v tekuté formě jednou za 2 týdny. V srpnu uberte na hnojení a v září už nehnojte.Jak hnojit → BramboryBrambory patří do dobře pohnojené a provzdušněné půdy. První orba se provádí na podzim se zapravením organických hnojiv a druhá na jaře s přihnojováním. Hnojení zvyšuje stabilitu výnosu brambor.Jak hnojit →

Trať 2

PórekJako česnek patří do druhé tratě. Vzhledem k dlouhé vegetační době stačí pór využít živiny i z pomaleji rozpustných hnojiv. Do půdy by se během vegetace mělo dodat 13 g/m2 dusíku, 10 g/m2 fosforečnanů a 28 g/m2 draselné soli, tuto dávku bychom měli aplikovat na třikrát. Při prvním hnojení před výsevem dodáme vyšší podíl dusíku a méně draselných solí a fosforečnanů, po třech týdnech přihnojíme podruhé a potřetí ve fázi několika plně vyvinutých listů dodáme naopak nejvyšší podíl draslíku a fosforu, zatímco poslední dávka dusičnatého hnojiva by měla být nejnižší.

ŘedkvičkyDostatek vláhy je důležitější jak hnojivo. Zasaďte ředkvičky do rozumě obohacené půdy, ale dále je již ve vegetačním období nepřihnojujte. Nesázejte, pokud je to možné, do půdy zpracovanou pro první trať.Jak hnojit → ŘedkevNesnáší přímé organické hnojení. To způsobuje hořkou chuť a štiplavost. Sázejte skutečně do druhé trati a přihnojujte s mírou 1-2x měsíčně.Jak hnojit → TopinamburSázejte podobně jako Celer do zeminy s dostatkem živin, ale poté již není potřeba rostlinu přihnojovat.Jak hnojit → Červená řepaČervená řepa nesnáší přímé hnojení a to ani organickými hnojivy. Je dobré ji sázet v druhé trati na místě po raných zeleninách (např. brambory). Přihnoujujte během vegetace s mírou 1-2x do měsíce.Jak hnojit → ČesnekČesnek nemá rád přímé hnojení čerstvým hnojem, zároveň je však poměrně náročný na obsah živin v půdě, proto se řadí do druhé či třetí tratě. Před výsadbou lze na pozemek aplikovat rozleželý hnůj či naše orgranické hnojivo za předpokladu, že bude dobře rovnoměrně promísen s ornicí. Výhoda přírodního hnojiva je v tom že se nemusí nechávat uležet a dá se aplikovat kdykoliv.Jak hnojit →

Trať 3

CibulePokud jsme pozemek pro pěstování cibule předem správně připravili, nemusíme hnojit. Přimíchejte na před sázením rozumné množství organického hnojiva do půdy a poté už nehnojte. Cibule má krátkou vegetační dobu, a proto nepotřebuje mnoho živin. Nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem.Jak hnojit → Černý kořenVyžaduje hluboko propracovanou půdu a nesnáší půdy kyselé a také přímé hnojení chlévským hnojem či přihnojování dusíkatými hnojivy (negativní vliv na chuť a strukturu dužiny). Během vegetace nemá řád ani organické hnojení. Na podzim před jeho sezónou zaorejte kvalitní kompost či organické hnojivo jako u první tratě, ale poté už dále nehnojte jako u 3tí tratě.Jak hnojit →

Hnůj, kompost a vápno: tříletý cyklus

Tratě se na záhonech každý rok posouvají a s nimi i to, čím se půda zlepšuje. Osvědčené pořadí je tříleté:

• 1. rok, I. trať: na podzim se zaryje hnůj, zhruba 3–5 kg na m² podle půdy (na lehčích méně). Po čerstvém hnoji se daří košťálovinám, plodové zelenině, celeru, bramborám a kukuřici. Kořenová zelenina, cibuloviny, luskoviny a špenát na čerstvě pohnojený záhon nepatří. Jak s hnojem zacházet, popisuje článek hnůj.
• 2. rok, II. trať: hnůj se nedává. Půdu lze na jaře obohatit vyzrálým kompostem, klidně 6–8 kg na m², který se jen mělce zapraví hráběmi.
• 3. rok, III. trať: pokud je půda kyselá, vápní se právě sem. Luskoviny, které v této trati rostou, neutrální půdu ocení. Brambory čerstvé vápnění nesnášejí, a proto přicházejí na záhon vápněný už k předplodině. Kolik vápence dát, najdete v článku pH půdy.

Vápno a hnůj nikdy nedávejte na záhon zároveň, z hnoje by unikal dusík. Střídání plodin podrobně popisuje článek osevní postup. Kde hnoje není dost, nahradí ho kompost, zelené hnojení nebo organické hnojivo.

Jak hnojivo k rostlinám dostat

• Hnojivo zapravte do půdy. Na povrchu je málo účinné a některá hnojiva, hlavně ta s amonným dusíkem, ztrácejí živiny do vzduchu. Výjimkou jsou rychle rozpustné ledky rozhozené těsně před deštěm nebo na vlhkou půdu.
• Nehnojte na zmrzlou půdu. Živiny se ke kořenům nedostanou a s táním je odplaví voda.
• Za vegetace do řádků nebo kolem rostlin. Sypké hnojivo dávejte mezi rostliny, ne na listy. Na vlhkém listu se rozpustí a popálí ho. Granule z listů sklouznou snáz než prášek.
• Po hnojení zalijte, nebo hnojte před deštěm. Voda spláchne zbytky z listů a dopraví živiny ke kořenům.
• Rozhazujte rovnoměrně. Hlavně u koncentrovaných minerálních hnojiv, kterých se dává málo, se snadno stane, že část záhonu je přehnojená a část bez živin.
• Chraňte se. Minerální hnojiva dráždí kůži, oči i dýchací cesty. Pracujte v rukavicích, stůjte tak, aby vítr odnášel hnojivo od vás, a prášková hnojiva za větru nerozhazujte. U vápenného prachu a jemně mletých hnojiv noste brýle. Hnojiva skladujte v suchu, v uzavřených a popsaných obalech.