Lebeda zahradní: pěstování a použití

Lebeda zahradní (Atriplex hortensis) se v Evropě pěstovala jako špenát dávno předtím, než se rozšířil špenát setý. Pak se na ni zapomnělo a dnes se vrací hlavně díky červenolistým odrůdám, které jsou stejně ozdobné jako jedlé. Je nenáročná, roste rychle, snese jarní chlad a na záhonu se s ní skoro nedá nic pokazit.

Lebeda zahradní je jednoletá rostlina z čeledi laskavcovitých (dříve merlíkovitých), stejně jako špenát, mangold, řepa nebo merlík. Pochází z Asie a na záhonu dorůstá výšky 1–2 m. Listy jsou trojúhelníkovité až šípovité, měkké a na rubu jemně moučnaté. V létě rostlina vytvoří vysoké laty s nenápadnými květy a plochými, papírovitými plodenstvími.

Od planých leber, které rostou jako plevel na polích a rumištích, ji odlišíte podle výšky, velkých listů a toho, že ji sami vysejete. Plané druhy se jako zelenina dají použít také, mají ale drobnější a tužší listy.

Rod lebeda je známý tím, že snáší zasolené půdy. Řada jeho druhů roste na mořských pobřežích a slaných stepích. Také lebeda zahradní snese sušší a méně kvalitní půdu lépe než špenát.

Odrůdy se liší hlavně barvou listů. Chutí jsou si velmi podobné.

Červené odrůdy pouštějí při vaření barvu do vody a v uvařeném pokrmu ji částečně ztratí. Syrové do salátu si svou barvu zachovají. Vysoké červené lebedy se dají použít i jako dočasná clona nebo pozadí květinového záhonu.

Lebeda patří k chladuvzdorné zelenině a vysévá se přímo na záhon brzy na jaře.

• Termín: od poloviny března do dubna, jakmile se dá pracovat s půdou. Lehké mrazíky mladým rostlinám nevadí. Další výsevy každé 3–4 týdny až do července.
• Hloubka: 1–2 cm.
• Spon: řádky 30–40 cm od sebe. Pro sklizeň mladých listů stačí rostliny protrhat na 10–15 cm, pro velké rostliny na 30 cm.
• Klíčení: 1–3 týdny, v teplejší půdě rychleji. Semena vzcházejí nerovnoměrně, proto nechte některé pozdní semenáčky dorůst.
• Předpěstování: není nutné. Pokud chcete sklízet dřív, můžete vysít v březnu do sadbovačů a vysadit v dubnu.

Stanoviště: slunce až polostín. Nejlepší listy dává na humózní, živinami dobře zásobené a přiměřeně vlhké půdě. Na suché a chudé půdě roste také, ale listy jsou menší a tužší a rostlina rychleji kvete. Protože je vysoká, sejte ji na severní stranu záhonu, aby nestínila nižší zeleninu.

V osevním postupu patří lebeda mezi náročnější listovou zeleninu, podobně jako špenát nebo mangold. Nesejte ji po sobě ani po příbuzné řepě a špenátu. Víc o střídání plodin v článku osevní postup.

První listy se sklízejí zhruba 5–6 týdnů po výsevu, kdy mají rostliny 15–20 cm. Můžete sklidit celé mladé rostlinky při protrhávání, nebo trhat jednotlivé listy.

• Trhejte mladé listy a vrcholky. Starší spodní listy jsou tužší.
• Zaštipujte vrcholy. Rostlina se pak víc větví a květy nasazuje později.
• Po nasazení květů listy hrubnou a jejich chuť slábne. Pak je čas na nový výsev.

Lebeda je rostlina dlouhého dne. Když se v červnu dny prodlouží a přidá se horko a sucho, rychle nasadí květ. Proto se vyplatí sít postupně a v létě zalévat. Proč zelenina vybíhá do květu a jak to oddálit, popisujeme v článku vybíhání do květu. Na letní měsíce ji můžete doplnit zeleninou, která v horku roste lépe, například šruchou zelnou nebo čtyřbočem.

Listy lebedy rychle vadnou. Sklízejte je těsně před použitím, v lednici vydrží v sáčku 2–3 dny.

Lebeda zahradní se ochotně vysemeňuje. Když necháte dozrát aspoň jednu rostlinu, na jaře najdete v jejím okolí desítky semenáčků. Červené odrůdy poznáte hned, protože jsou vínové už od prvních lístků.

• Chcete samovýsev? Nechte vykvést a dozrát pár nejhezčích rostlin. Na jaře semenáčky protrhejte a přebytečné použijte do salátu.
• Nechcete samovýsev? Laty ustřihněte dřív, než plodenství zhnědnou a začnou opadávat.
• Vlastní osivo: laty sklízejte, když plodenství zhnědnou a zaschnou, obvykle v srpnu a září. Dosušte je v papírovém sáčku, vymněte a přesijte. Semena skladujte v suchu a chladu.

Pokud pěstujete vedle sebe různé barevné odrůdy, mohou se navzájem křížit a z vlastních semen vyrostou i přechodné barvy.

Lebeda se používá všude tam, kde byste použili špenát. Chuť je jemná, méně výrazná než u špenátu.

• Syrová: mladé listy do míchaného salátu, červené a zlaté odrůdy mu dodají barvu.
• Jako špenát: krátce povařená nebo podušená, s česnekem a smetanou, k bramborám a vejci.
• Do polévek: hodí se do zeleninových i bramborových polévek.
• Do nádivek a pečiva: do plněných placek, quiche nebo nádivky.
• S jinými listy: dobře se míchá se špenátem, kopřivou, mangoldem nebo šruchou.

Podobně jako špenát obsahuje lebeda kyselinu šťavelovou a při silném hnojení dusíkem může hromadit dusičnany. Proto ji jezte čerstvou, uvařenou ji dlouho neuchovávejte a znovu neohřívejte a malým dětem ji dávejte jen v menším množství. Krátké povaření a slití vody obsah šťavelanů sníží.

Další zapomenuté druhy, které se dají připravit podobně, najdete v přehledu netradiční zelenina.

Lebeda roste rychle a na velkou listovou hmotu potřebuje dostatek živin. Před výsevem zapravte do záhonu zralý kompost. Během sezóny, hlavně pokud sklízíte opakovaně, ji můžete jednou za 4–6 týdnů přihnojit organickým hnojivem, například přírodním hnojivem Hnojík, které uvolňuje živiny postupně. Dávky pro listovou zeleninu najdete v přehledu dávkování. Rychle působící dusíkatá hnojiva nepoužívejte, zvyšují obsah dusičnanů v listech.