Kopřiva (Urtica dioica): účinky, využití na vlasy i v kuchyni

(Urtica)

Kopřiva (Urtica) je rostlina, která je známá svými žahavými chlupy, které obsahují její listy. Existuje několik druhů kopřiv, nejznámější je kopřiva dvoudomá, ale většina má tyto společné znaky:

1. Listy: Kopřivové listy jsou obvykle střídavé a mají zubaté okraje. Jsou nejčastěji srdcovitého tvaru, ale to závisí na konkrétním druhu kopřivy. Listy jsou pokryty jemnými chlupy, které obsahují žahavé látky, které obvykle působí podráždění kůže. TIP: Jdete-li sbírat kopřivy, vezměte si rukavice.

2. Chlupy: Kopřivové chlupy jsou mikroskopické trichomy, které obsahují štiplavé látky, včetně histaminu, acetylcholinu a serotoninu. Tyto látky způsobují pálení a svědění, pokud se dostanou do kontaktu s kůží.

3. Květy: Květy kopřivy jsou obvykle nenápadné a mohou být uspořádány v hroznech nebo klasech. Barva květů je obvykle zelená, žlutá nebo hnědá.

4. Stonek: Stonek kopřivy může být hranatý a obsahuje chlupy podobné těm na listech.

I když je kopřiva známá svými žahavými chlupy a mnoho lidí se snaží vyhýbat jejím dotykům, je nutné připomenout, že kopřiva má také mnoho léčivých vlastností a byla a dosud je využívána v lidovém léčitelství a kulinářství. Kopřiva je totiž bohatá na vitamíny, minerály a antioxidanty. Můžete ji přidávat do různých pokrmů, polévek či čajů, ale při manipulaci s ní je třeba být opatrný.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) má dlouhou historii v lidovém léčitelství a je známá pro své různé léčivé účinky:

1. Detoxikace a čištění organismu: Kopřiva působí jako diuretikum, což znamená, že může podporovat tvorbu moči a odstranění toxických látek z těla. To je užitečné zejména při detoxikaci organismu.

2. Výživová hodnota: Kopřiva obsahuje mnoho důležitých živin, včetně vitamínů (A, C, K), minerálů (železo, vápník, draslík) a antioxidantů. Tyto látky přispívají k celkovému zdraví.

3. Podpora krevního oběhu: Některé látky obsažené v kopřivě podporují zdravý krevní oběh a pomáhat udržovat normální krevní tlak.

4. Podpora kloubů: Kopřiva byla tradičně používána k úlevě od bolesti kloubů a zánětů. Obsahuje látky, které mohou pomoci zmírňovat záněty.

5. Antialergické vlastnosti: Kopřiva může mít pro některé jedince antialergické účinky a je užitečná při léčbě alergických reakcí.

6. Podpora trávicího systému: Kopřiva má pozitivní vliv na trávicí systém a může pomoci při problémech s trávením, jako jsou například zažívací potíže, plynatost nebo nadýmání.

7. Široké využití v tradičním léčitelství: V tradičním léčitelství byla kopřiva využívána k léčbě různých stavů, včetně ekzémů, artritidy, dny, únavy a dalších. Dnes je kopřiva nejčastější volbou pro jarní detox organismu.

UPOZORNĚNÍ: Před jakýmkoli užíváním léčivých bylin, včetně kopřivy, je vždy vhodné konzultovat léčbu s lékařem, zejména pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo užíváte jakékoliv léky.

Jednou z možností, jak využít široké působení kopřivy, je zlepšit si díky ní lesk a pevnost vlasů. Odvar z kopřivy použitý po umytí vlasů šamponem dodává vlasům všechny potřebné vitamíny.

Jak si odvar připravit?

Stačí natrhat hrst listů nebo natí kopřivy, přelít vroucí vodou a nechat asi 15 minut odstát. Odvar pak přecedíme přes cedník a necháme zchladnout. Vlasy umyjeme běžným způsobem a jako poslední aplikujeme spláchnutí kopřivovým odvarem. Poté již vlasy neoplachujeme ani vodou a necháte působit a uschnout. Nejlépe je nepoužívat fén. Vlasy jsou již po prvním použití pevnější a lesklejší, po pravidelném používání vidíte jejich zlepšení ve struktuře i lesku.

POZOR: Kopřivový odvar je vhodný pro světlé i tmavé vlasy.

V receptech se míchají tři názvy, ale jde o tři různě silné přípravky ze stejné rostliny:

• Kopřivový odvar – listy se krátce povaří nebo přelijí vroucí vodou a nechají 15 minut louhovat. Nejrychlejší a nejběžnější varianta na závěrečný přeliv vlasů.
• Výluh z kopřiv (studený nálev) – hrst čerstvých listů se zalije studenou vodou a nechá stát 8 až 12 hodin, například přes noc v lednici. Šetrnější k vitaminu C, ale slabší.
• Kopřivová voda – zředěný odvar nebo výluh, který se nalévá do rozprašovače a používá se mezi mytími přímo na pokožku hlavy.

Pro všechny tři platí totéž: připravují se z čerstvých mladých listů, nesolí se ani nedoslazují a v lednici vydrží nejvýše dva až tři dny. Pak začnou kvasit a získají nepříjemný pach – to už se na vlasy nehodí, ale zahradě to nevadí (viz kopřiva jako hnojivo).

Přeliv z kopřivového odvaru se dá použít po každém mytí, tedy zhruba dvakrát až třikrát týdně. Kopřivová voda v rozprašovači se aplikuje na pokožku hlavy obden a nemyje se. Zesvětlené ani barvené vlasy kopřiva nijak neposune do zelena – odvar barvu nemění, jen bývá vidět na velmi světlých vlasech jako lehce matnější odlesk, proto se u blond vlasů ředí víc.

Kopřivový olej vznikne macerací sušených listů v rostlinném oleji (nejčastěji olivovém nebo mandlovém) po dobu tří až čtyř týdnů na teplém místě. Používá se jako olejový zábal do vlasů asi hodinu před mytím.

Kopřivová maska se dělá z rozmixovaných mladých listů smíchaných s bílým jogurtem nebo s trochou medu. Nanáší se na pokožku hlavy na 20 minut a smyje se vlažnou vodou. Obojí je domácí kosmetika – čerstvé listy se před zpracováním vždy krátce spaří, aby přestaly žahat.

Kopřiva se v lidové kosmetice tradičně používá při řídnoucích vlasech – obsahuje křemík, železo a vitaminy skupiny B, tedy látky, které se podílejí na tvorbě keratinu. Sama o sobě ale není léčbou: pokud vlasy vypadávají ve větším množství nebo v ložiskách, příčina bývá hormonální nebo zdravotní a patří k lékaři. Kopřivový přeliv je v takovém případě doplněk péče, ne řešení.

Kopřiva je také skvělým doplňkem do různých pokrmů, zejména do salátů, polévek a omáček. Při sběru kopřiv do jídla byste měli být opatrní, abyste se vyhnuli žahavým chlupům. Kopřivu lze použít v čerstvé nebo sušené formě. A my vám přinášíme recepty na kopřivový salát a kopřivovou polévku.

1. Kopřivový salát:

Ingredience:

• Čerstvé kopřivy (mladé listy)
• Cherry rajčata, nakrájená na čtvrtky
• Sýr feta, nasekaný na kostičky
• Ořechy (např. vlašské nebo piniové)
• Olivový olej
• Balzamikový ocet
• Sůl a pepř podle chuti

Postup:

1. Kopřivy omyjte a nakrájejte na menší kousky.
2. Smíchejte kopřivy, cherry rajčata, sýr feta a ořechy ve velké misce.
3. Přidejte olivový olej, balzamikový ocet, sůl a pepř podle chuti. Promíchejte.
4. Podávejte okamžitě a ozdobte dalšími ořechy a kousky sýra feta.

Do kuchyně i na vlasy patří mladá kopřiva – vrcholky s třemi až čtyřmi páry listů, sbírané na jaře od dubna do června a znovu koncem léta, když po posekání narostou nové výhony. Starší rostliny po odkvětu jsou tuhé a zrnitě drsné, protože v listech přibývá krystalků šťavelanu vápenatého.

Sbírá se za sucha, dopoledne po oschnutí rosy, a rozhodně ne u silnice nebo na kraji pole. Nejlepší jsou kopřivy z vlastní zahrady – z kouta u kompostu, kde je půda vlhká a bohatá na dusík. Rukavice jsou samozřejmost, nůžky práci usnadní.

Sušení: nať se rozprostře v tenké vrstvě ve stínu a v průvanu, nikdy na slunci – to by zničilo barvu i vitaminy. Správně usušená kopřiva zůstane sytě zelená a listy se lámou, nekroutí. Skladuje se v papírovém sáčku nebo ve skleněné dobře uzavřené nádobě do roka od sběru.

Sbírají se ale i kopřivová semena, tedy drobné nažky z převislých květenství samičích rostlin. Sklízí se od srpna do září, suší stejně jako nať a přidávají se po lžičce do kaše, jogurtu nebo pečiva. Kdo si je nechce trhat sám, najde je i na našem tržišti – sušená semena kopřivy dvoudomé nabízí jeden z prodejců na hnojik.cz.

Kopřiva roste právě tam, kde je půda bohatá na dusík – a to, co si z půdy vezme, se dá zahradě vrátit. Vykvašený kopřivový výluh je klasická domácí zálivka: obsahuje hlavně dusík a draslík a hodí se pro listovou zeleninu, kapustovité rostliny nebo rajčata v době růstu.

Jak na to: nádobu naplňte zhruba do poloviny nasekanou natí (ideálně před vysemeněním), zalijte dešťovou vodou a nechte 10 až 14 dnů kvasit na stinném místě. Denně zamíchejte. Hotová je, když přestane pěnit. Před použitím se ředí 1 : 10 a lije se ke kořenům, nikdy na listy. Hrst kamenné moučky nebo trocha biocharu v nádobě znatelně zmírní zápach.

Kopřivový výluh je ale nevyrovnaný – dusíku má hodně, fosforu skoro nic, a jeho síla kolísá podle toho, kolik natě jste do sudu dali. Pokud chcete rostliny živit celou sezonu a nemíchat každý týden novou dávku, hodí se stálý zdroj živin: výluh z organického hnojiva HNOJÍK se dávkuje pořád stejně a uvolňuje živiny postupně. Jak obojí zkombinovat během roku, popisuje článek univerzální hnojivo.

Kromě výše uvedené léčivé kopřivy dvoudomé se na svých zahradách často setkáváte s okrasnými kopřivami. Říká se jim také africké. Co to je a jak je pěstovat? Africká kopřiva nemá botanicky nic společného s kopřivami, jedná se správně o rostlinu jménem pochvatec šišákovitý (lat. Plectranthus scutellarioides). Původem pochází z jihovýchodní Asie a Austrálie. Je velmi oblíbenou okrasnou rostlinou, která se dá pěstovat doma i venku.

Jedná se o vytrvalou stálezelenou bylinu, která má přímý nebo vystoupavý stonek, jenž může na bázi i dřevnatět. Tato rostlina dorůstá do výšky 50–75 cm, výjimečně až do 150 cm. Lodyha je čtverhranná, lodyžní listy lehce masité, vstřícné, řapíkaté, špičatě vejčité. Jak v přírodě, tak mnohem více u šlechtěných odrůd nabývají listy široké škály odstínů barev, a to od zelené přes bílou, krémovou, žlutou, růžovou nebo červenou až po tmavě fialovou, navíc v mnoha různých barevných přechodech.

Co se týče pěstování, je to nenáročná rostlina, která však není mrazuvzdorná, a tak bude potřebovat na zimu zazimovat v nějaké místnosti, kde nemrzne. Jinak potřebuje slunné stanoviště, dostatek vláhy, množí se velmi jednoduše řízkováním. Ani doma ji však nenechávejte ve stínu, neboť by ztratila vybarvení listů.

Pod svým botanickým jménem se téže rostlině říká také koleus. Podrobný návod na pěstování v květináči i venku, přezimování a množení řízky najdete v samostatném článku koleus (Coleus).