Bylinné jíchy, výluhy a odvary: z čeho je připravit, jak ředit a kdy použít

Jícha je tekuté hnojivo z rostlin, které se nechají několik týdnů kvasit ve vodě. Základní postup je pro všechny byliny stejný: zhruba 1 kg čerstvé natě na 10 litrů dešťové vody, asi dva týdny kvašení s občasným promícháním a před použitím ředění 1 : 10. Liší se jen tím, co která bylina do jíchy dodá. Kopřivová jícha je bohatá hlavně na dusík a má vlastní podrobný návod v článku kopřivová jícha. Tady najdete přehled dalších bylin a pravidla, která platí pro všechny.

Pod slovem „výluh“ se na internetu často myslí cokoli z bylin a vody. Zahrádkáři rozlišují čtyři přípravky:

• Jícha: byliny ve vodě kvasí obvykle 10–14 dní, v chladu déle. Je tmavá, zapáchá a slouží hlavně jako hnojivo na zálivku.
• Studený výluh: byliny se louhují ve studené vodě asi jeden den a nekvasí. Použije se hned, většinou jako postřik.
• Odvar: byliny se zalijí studenou vodou, nechají se namočené (obvykle přes noc) a pak se povaří, zpravidla 15–30 minut. Hodí se pro tuhé rostliny, jako je přeslička.
• Čaj: byliny se jen spaří vroucí vodou jako čaj k snídani a nechají se vychladnout. Typicky heřmánek.

Srovnávací tabulku doby přípravy, vzhledu a použití najdete v článku kopřivová jícha.

1. Nádoba: sud nebo kbelík z plastu, dřeva nebo kameniny. Kovová nádoba se nehodí, jícha s kovem reaguje. Plňte ji nejvýš do tří čtvrtin, při kvašení jícha pění.
2. Byliny: čerstvou nať nasekejte na kousky dlouhé pár centimetrů. Počítejte zhruba 1 kg čerstvých nebo asi 150–200 g sušených bylin na 10 litrů vody.
3. Voda: nejlépe dešťová. Vodu z vodovodu nechte pár dní odstát.
4. Zakrytí: síťkou, pletivem nebo volně položeným prknem. Plyny musí unikat a dovnitř nesmí spadnout ptáci ani drobná zvířata.
5. Kvašení: zhruba po třech dnech nať klesne ke dnu, kvašení se rozběhne a jícha začne zapáchat. Občas ji krátce, ale důkladně promíchejte. Přidávat kupované mikroorganismy není nutné, potřebné bakterie se namnoží samy.
6. Hotovo: v létě přibližně za dva týdny, v chladu za tři až čtyři. Jícha přestane pěnit a ztmavne. Sceďte ji a zbytky natě dejte do kompostu.

Byliny se dají kombinovat v jednom sudu, nejčastěji kopřiva s kostivalem. Sud postavte dál od terasy a oken, v teple jícha kvasí rychleji, ale také víc zapáchá. Jak zápach omezit, popisuje článek kopřivová jícha.

Kostival má listy, které se ve vodě rozloží rychle, a jícha z nich patří k nejbohatším na draslík. Proto se střídá s kopřivovou: kopřiva v době růstu listů, kostival, když rostliny kvetou a nasazují plody. Na zálivku se ředí 1 : 10, kvasí obvykle dva až tři týdny.

Přeslička má tuhé lodyhy s vysokým obsahem křemíku, proto se z ní častěji dělá odvar než jícha. Sbírají se zelené letní lodyhy přesličky rolní. Postup přípravy odvaru najdete v článku přeslička.

Kapradí dodá do jíchy hlavně draslík. Hasivka orličí je jedovatá, kapradiny sbírejte v rukavicích a jíchu skladujte mimo dosah dětí a zvířat. Platí to obecně: žádná jícha není k pití a na listovou zeleninu krátce před sklizní se nestříká.

Listy košťálovin jsou nejlevnější surovina, protože zbydou při kuchání zelí a květáku. Jícha z nich ale zapáchá ještě víc než kopřivová, sud proto postavte co nejdál od domu.

Neředěná jícha je pro kořeny příliš silná. Pro bylinné jíchy platí jednotné výchozí ředění:

• Zálivka ke kořenům: 1 : 10, tedy asi 1 litr jíchy do desetilitrové konve.
• Sazenice a mladé rostliny: slaběji, kolem 1 : 20, a až po zakořenění.
• Postřik na list: 1 : 20 až 1 : 50, vždy nejdřív na pár listech na zkoušku.

Nejlepší čas na zálivku jíchou je zatažený den, mírný déšť nebo chvíle těsně před deštěm. Lijte ji na vlhkou půdu kolem rostlin, ne na listy. Za slunce a větru se část dusíku vypaří a na suché půdě může jícha kořeny popálit. V období růstu stačí jíchou zalít jednou za jeden až dva týdny.

Jíchy z trusu, kravince a močůvka jsou mnohem silnější a ředí se jinak. Hodnoty najdete v článku kopřivová jícha.

• Jaro a začátek léta: sazenice košťálovin, póru, salátů a celeru přihnojte kopřivovou jíchou, až po výsadbě zakoření.
• Červen a červenec: nejvíc živin potřebují zelí, kukuřice, okurky, cukety a dýně. Kopřivová jícha jim pomůže v růstu, kostivalová ve chvíli, kdy nasazují plody.
• Rajčata a papriky: do květu spíš kopřivová, od nasazení plodů kostivalová nebo kapradinová. Víc v článku hnojení rajčat.
• Brambory: jednou dvakrát během růstu natě kopřivovou nebo kostivalovou jíchou.
• Kompost: suchý materiál na kompostu zalijte zředěnou jíchou, dusík v ní rozklad nastartuje.

Kdy jíchu nepoužívat: na záhon těsně před výsevem (ten připravte vyzrálým kompostem), na luskoviny, které si dusík obstarají samy, na cibuli a česnek, na středomořské bylinky a na zeleninu jedenou syrovou krátce před sklizní. Podrobněji v článku kopřivová jícha.

Bylinné jíchy jsou levné a dobré hnojivo, ale mají své meze:

• Síla kolísá. Obsah živin závisí na množství a stáří natě, teplotě i době kvašení. Přesně dávkovat je nejde.
• Nejsou ochranný prostředek. Kopřivové jíše se tradičně připisuje účinek proti mšicím a přesličce proti padlí. Spolehlivě doložené to není. Víc pomůže nepřehnojovat dusíkem, protože přehnojené rostliny s měkkými pletivy mšice napadají raději, a šetřit jejich přirozené nepřátele. Viz mšice a užitečný hmyz.
• Nenahradí organickou hmotu. Jíchy živí rostliny, ale humus v půdě nevytvoří. Ten vzniká z kompostu, mulče a zeleného hnojení.

Kde chcete hnojit organicky a s dávkou, která se nemění, hodí se balené organické hnojivo. Srovnání jíchy s dalšími domácími hnojivy najdete v přehledu domácí hnojiva.

Zdroje fotografií

• nasekané kopřivy v kbelíku s vodou: Charles J. Sharp, CC BY-SA 4.0, zdroj
• kvetoucí kostival lékařský: Agnieszka Kwiecień (Nova), CC BY 2.5, zdroj