Kdy sázet do skleníku: kalendář zeleniny po měsících

Skleník se od venkovního záhonu liší hlavně tím, že v něm sezona začíná o měsíce dřív a končí později. Aby se to projevilo na sklizni, je potřeba mít plán. Kdy vysít papriky, aby byly v březnu připravené k výsadbě? Co stihnout mezi rajčaty, než se rozrostou? A co zasít v srpnu, aby bylo co sklízet v prosinci?

Kalendář vychází z termínů a teplot uvedených v publikaci Kobza–Koudela Skleník od jara do zimy. Rozlišujeme vytápěný skleník (v zimě temperovaný alespoň na několik stupňů nad nulou) a nevytápěný skleník nebo fóliovník. Podrobnosti o pěstování jednotlivých plodin najdete v odkazovaných článcích.

Skleník se využívá mnohem intenzivněji než venkovní záhon. Plocha je malá a drahá, proto se vyplatí na jednom místě pěstovat dvě plodiny najednou nebo po sobě.

• Hlavní plodina má dlouhou vegetaci a pomalejší vývoj. Ve skleníku jsou to hlavně rajčata, okurky a papriky.
• Podkultura (předplodina) roste rychle a sklidí se dřív, než hlavní plodina zapojí porost. Hodí se salát, kedlubny, ředkvičky nebo kopr.
• Následná plodina přichází po sklizni hlavní plodiny nebo místo ní v létě: podzimní papriky, fazol, štěrbák, špenát.

Příklad: v únoru vysadíte kedlubny a salát, v březnu až dubnu mezi ně rajčata. Kedlubny a salát sklidíte dřív, než rajčata zastíní záhon. Po sklizni rajčat na podzim zasejete špenát nebo polníček.

Při plánování dobře odhadněte délku vegetace každé plodiny a nechte si mezi sklizní a další výsadbou časovou rezervu na přípravu půdy a hnojení. Rychlé plodiny se vysévají nebo vysazují buď před výsadbou hlavní plodiny, nebo těsně po ní.

Začátek roku patří hlavně vytápěnému skleníku. Světla je málo, proto se teploty drží nízko a pěstují se chladnomilné druhy.

Výsadba ve vytápěném skleníku:

• Salát (leden): sadba z prosincového výsevu. Ve dne 10–20 °C podle světla, v noci o 6–10 °C méně. Z výsadby začátkem ledna je salát hotový asi za 2,5 měsíce, u pozdějších výsadeb i za 40 dní.
• Kedlubny (leden): sadba z výsevu koncem listopadu. Spon 20 × 20–25 cm. Rychlená kedlubna potřebuje od výsevu do sklizně 80–100 dní.
• Květák (únor): sadba z prosincového výsevu, spon 40–55 × 50 cm. Po výsadbě kolem 15 °C, později 10–12 °C.
• Kapusta (únor): sadba z výsevu v prosinci až začátkem ledna, spon 30–40 × 40 cm. Teplota rychlení kolem 18 °C, ne víc než 25 °C. Sklizeň začátkem května.
• Okurky (začátek ledna): nejranější rychlení s prvními plody ve druhé polovině března. Vyžaduje ale vytápění na 18–25 °C a v zimě je velmi drahé. Pro většinu pěstitelů je lepší počkat na jaro.

Výsevy na sadbu (v teple):

• Papriky: v lednu pro výsadbu koncem dubna až začátkem května, koncem ledna pro pěstování v nevytápěném skleníku. Klíčí při 20–25 °C. Více v článku Hnojivo na papriky.
• Lilek: v lednu, ideálně na hrnkovou sadbu, po výsevu 20–25 °C, potom 18–22 °C.
• Salát pro nevytápěné prostory: v lednu do teplého skleníku.

Přímé výsevy:

• Ředkev: nejranější výsev začátkem ledna, řádky 10–15 cm, jednotit na 8–10 cm. Z předpěstované sadby se sklízí koncem března.
• Karotka: leden až začátek února do vytápěného skleníku, sklizeň v dubnu a první polovině května. Řádky 15 cm, klíčí od 5 °C, při 18 °C vyklíčí asi za týden.
• Ředkvičky: ve vytápěném skleníku od konce ledna do začátku března. Dřív nemají dost světla.
• Kopr: od února. Při 18–20 °C vzejde za týden, sklízí se asi po 5 týdnech při výšce kolem 10 cm.

Konec února je zlomový: den je delší než 10 hodin a přibývá slunečných dnů. V mírně vytápěném skleníku se začínají pěstovat rané zeleniny a vysazovat sadba, noční teplota se drží pod 10 °C. Za slunce skleník větrejte, jakmile teplota vystoupí nad 15 °C.

Na jaře se do práce zapojí i nevytápěný skleník a fóliovník.

Nevytápěný skleník, začátek března:

• výsadba kedlubny a kapusty (i do pařeniště),
• výsev karotky (konec února až začátek března), sklizeň koncem května a začátkem června. Mezi dva řádky karotky vysejte řádek ředkviček, které karotku při vzcházení přistíní a sklidí se dřív,
• výsev ředkviček ve studeném skleníku a pařeništi od začátku března, v nevytápěném skleníku od poloviny března do poloviny dubna.

Vytápěný skleník, polovina března: výsadba paprik z prosincového výsevu. Nejranější ředkvičky se sklízejí právě v polovině března.

Březen: výsev cukrových melounů na sadbu. Meloun potřebuje víc světla než okurka, proto se od listopadu do února nepěstuje. Výsev ředkve raných i letních odrůd (únor–březen) se sklízí v polovině května.

Březen až duben: výsev tyčkového fazolu. Potřebuje oporu z motouzů zavěšených na drátu ve výšce asi 2 m. Optimální teplota je 20–25 °C, pod 10 °C by klesnout neměla.

Duben až květen: výsadba melounů a paprik z lednových výsevů (konec dubna, začátek května). Paprika růst úplně zastaví kolem 10 °C, proto ji do nevytápěného skleníku nesázejte, dokud noci nejsou dost teplé.

Rajčata a okurky do nevytápěného skleníku se v praxi obvykle sázejí od konce dubna do poloviny května, podle počasí. Rozhoduje noční teplota ve skleníku: rajčata snesou noc zhruba o 6 °C chladnější než den, okurky by v noci neměly mít méně než 15 °C, jinak trpí růstovými poruchami. Kdy a jak sazenice předpěstovat, popisuje článek Sazenice.

V létě skleník patří hlavním plodinám. Starost se přesouvá od topení k větrání, stínění a zálivce. Za slunce se skleník rychle přehřeje, proto ho větrejte a v případě potřeby stiňte.

• Rajčata: zálistky vylamujte rukou zhruba jednou týdně, dokud jsou malé. Od začátku kvetení nezalévejte na list, zhoršuje to opylení. Zalévejte do brázd nebo kapkově.
• Okurky: hlavní výhon zaštípněte, až doroste k drátu, postranní výhony za 2. listem. Za slunce držte vysokou vzdušnou vlhkost, v noci nižší.
• Papriky: hlídejte zálivku hlavně v době květu. Sucho vede k opadávání květů.

Výsevy na podzimní sklizeň:

• Konec května: výsev paprik pro podzimní rychlení, výsadba v červenci.
• Červenec: výsev kapusty pro podzimní dorychlování, výsadba v první polovině srpna. V říjnu se celé rostliny s balem přenesou do pařeniště a sklízejí se v prosinci a lednu.
• Červenec až srpen: výsev fazolu jako následné plodiny. Lusky se dají sklízet až do Vánoc.
• Konec července: výsev štěrbáku pro nevytápěný skleník (sklizeň kolem Vánoc), ve druhé polovině srpna pro vytápěný.
• 25.–30. srpna: přímý výsev ozimé kapusty (sklizeň v květnu a červnu). Místo výsevu lze začátkem září vysadit sadbu.
• Konec srpna, začátek září: výsadba čínského zelí pak choi (sklizeň v listopadu a prosinci) a podzimní výsev karotky do pařeniště (sklizeň začátkem května).

Po sklizni rajčat a okurek nastupují chladnomilné listové zeleniny. Světla rychle ubývá a od druhé poloviny října do března je ho ve skleníku nedostatek.

• Září: výsev špenátu do nevytápěného skleníku (sklizeň v únoru), výsadba salátu (sklizeň začátkem zimy), výsadba štěrbáku do vytápěného skleníku (přelom září a října).
• Polovina září až polovina října: výsev polníčku, sklizeň od poloviny prosince.
• Do 20. září: výsev květáku k přezimování jako mladé rostliny v nevytápěném prostoru (pařeniště, fólie).
• Září až začátek listopadu: ředkvičky v nevytápěném skleníku, ve vytápěném až do poloviny prosince. Při slabém světle jen 10–12 °C.
• Od listopadu: rychlení cibule, pažitky a petržele na nať, čekanky, rebarbory a dalších druhů z kořenů.
• Konec listopadu: výsev kedlubny na lednovou výsadbu.
• Prosinec: výsev salátu, květáku, kapusty a paprik pro výsadbu v polovině března.

Podrobný přehled zimních plodin s teplotami najdete v článku Co pěstovat ve skleníku v zimě.

Termíny jsou orientační. V teplejších oblastech a v dobře izolovaném skleníku můžete začít o týden až dva dřív, na horách později.

Podrobný postup pěstování najdete v článcích Pěstování rajčat, Okurky, Lilek a Melouny.

Když se ve skleníku rok co rok pěstuje totéž na stejném místě, dostaví se únava půdy. Půda se jednostranně vyčerpá o určité živiny a namnoží se v ní původci chorob a škůdci, kteří na daném druhu žijí. Výnosy klesají, i když hnojíte a zaléváte stejně.

Jak tomu předejít:

• Střídejte plodiny s různými nároky na živiny. Po náročných rajčatech nebo okurkách zařaďte méně náročnou listovou zeleninu nebo luskoviny.
• Nesázejte po sobě příbuzné druhy. Stejné choroby mají lilkovité plodiny (rajče, paprika, lilek), tykvovité (okurka, meloun) a brukvovité (kedlubna, květák, kapusta, ředkvička, ředkev, čínské zelí).
• Zařaďte fazol. Luskoviny na půdu působí příznivě a hodí se jako následná plodina.
• Pravidelně doplňujte organickou hmotu, například kompost. Udržuje v půdě život a strukturu.
• V malém skleníku si pomůžete nádobami. Rajčata nebo papriky ve velkých nádobách s novým substrátem se dají každý rok přesunout jinam.

Pokud je půda už unavená, přichází na řadu výměna zeminy nebo její ošetření. Postupy popisuje článek Máme skleník a jak dál. Obecné zásady pěstování zeleniny venku shrnuje Pěstování zeleniny na zahradě.

Skleník, kde se během roku vystřídají dvě až tři plodiny, spotřebuje víc živin než venkovní záhon. Základ je doplnit je před každou novou výsadbou. Hodí se k tomu organické hnojivo, které se zapraví do půdy při přípravě záhonu. Náročné plodiny se během sezony přihnojují, u rajčat a paprik ale platí, že dusíkem se na začátku nepřehání. Rajčata se začínají přihnojovat až ve chvíli, kdy nasazují plody na 2.–3. květenství, jinak se oddálí plodnost. Víc v článcích Hnojení rajčat a Hnojivo na papriky. Pod kedlubny a karotku nepoužívejte čerstvý hnůj, bulvy a kořeny pak praskají. Množství podle plochy najdete v návodu k dávkování.