Brambory dnes považujeme za běžnou součást našeho jídelníčku. Dokážeme je připravovat na různé způsoby, a dokonce existují různé druhy brambor podle toho, zda je chceme vařit nakrájené, ve slupce, připravovat z nich bramborový salát, bramborovou kaši nebo knedlíky. Brambory pro nás mají také důležitou výživovou hodnotu – obsahují zejména škroby, vitamíny A, C a vitamíny skupiny C, ze stopových prvků draslík, hořčík, zinek, vápník a železo. Brambory také obsahují až 80 % vody, což je velmi důležité například při dietách.
Jakkoliv se nám brambory zdají běžné, ve středověku je naši předkové ještě neměli k dispozici. Brambory se dostaly do Evropy až v 16. a 17. století v souvislosti s objevitelskými výpravami a přivezli je kolonizátoři z Ameriky. První zmínku o vařených bramborách v Evropě máme z roku 1616. Zajímavé je, že ještě předtím se pěstovaly jako okrasná rostlina na zahradách a parcích. Později se objevily jako pochutina na dvorech králů, máme je doložené například z kuchyně francouzského krále Ludvíka XIII. A teprve mnohem později se staly součástí jídelníčku obyčejných lidí.
Brambory se dají pěstovat různými způsoby, některé jsou již velmi staré, některé zase docela moderní. Vyzkoušejte sami, co vám bude nejlépe vyhovovat. Základní zásadou je, že brambory sázíme do půdy tak, aby vyrašily až po zmrzlých. Sázíme naklíčené hlízy, a to do vykopaných hrůbků (velkých řádků) asi 25 až 30 cm od sebe.
TIP: Pomůže vám, pokud máte malou nohu, tak klást bramboru před a za svoje chodidlo a takto projít celý řádek.
Brambory poté zahrabeme zeminou (nakopčíme zeminu na ně), aby vznikly vyvýšené hrůbky. Je to z toho důvodu, že v hrůbcích pak mohou růst další hlízy, které mají dostatek místa, a i vaše úroda tak bude vyšší. Brambory nepotřebují příliš mnoho péče, stačí zálivka, občas je můžete přihnojit (např. Hnojíkem), většinou stačí kompost nebo hnůj, který jste do půdy zaryli na podzim. Je také potřeba občas bramborové políčko vyplít (zejména, než vzrostou rostliny) a hlídat výskyt mandelinky bramborové – tu musíte ručně sesbírat, nebo použít postřik.
Další možností pro pěstování brambor, zejména na malých zahrádkách, je pěstování v pytlích. Nezabere vám místo na zahradě, pytle můžete mít postavené i na betonu, chodníku apod. Je důležité udělat bramborám v pytlích dírky nebo drenáž, aby nebyly podmáčené.
Pytle mohou být jutové nebo z netkané textilie. Existují i pytle, které mají ve spodní části odepínatelný otvor, abyste mohli brambory sklízet pohodlně zespodu. V pytlích musíte také brambory častěji hnojit, protože jim dojdou živiny z půdy. Hodí se zase hnojivo Hnojík, které obsahuje všechny potřebné živiny a je bez chemie.
Brambory sázíme do pytle po 1 až 3 hlízách (podle velikosti pytle), do hloubky asi 20 cm, pytle necháváme otevřené. Častěji zaléváme zejména v suchém horkém létě, ale půda nesmí být podmáčená.
Podobným způsobem můžete pěstovat brambory i v květináčích. Doporučujeme větší květináče, například s průměrem kolem 30 cm v horní části. Do každého květináče nasypte drenážní vrstvu z kamínků, výživnou půdu smíchanou s kompostem a do hloubky 20 cm zasaďte naklíčenou hlízu bramboru. Opět je důležité, aby půda nikdy nebyla podmáčená a brambory můžete během léta přihnojit.
bude dopracováno…
bude dopracováno…
bude dopracováno…
bude dopracováno…
V případě hnojení Hnojíkem stačí po vysazení brambor posypat Hnojík do drážky mezi braborové řádky a takto přihnojit brambory 1x měsíčně. Při hnojení Hnojíkem od začátku výsadby se vyhnete výskytu škůdců jako je mandelinka bramborová nebo dalším nemocem.
bude dopracováno…
Sadbové brambory se vyplatí shánět zejména velkopěstitelům. I pokud máte větší zahradu, můžete si dát tu práci a mít svého dodavatele sadbových brambor. Nejlepší je mít ověřeného pěstitele, ale můžete se pokusit sehnat sadbu i na internetu. Pro malé pěstitele, kteří budou brambory pěstovat jen v pytlích nebo květináčích, bohatě postačí, když vyberete pěkné hlízy, které vám doma naklíčily. Chcete-li si vybrat podle odrůdy, pak výborné žluté brambory jsou např. Colette (dlouhodobě skladovatelná) nebo Impala (krátkodobě skladovatelná). Z červených je pak výborná Belarosa nebo Red Sonia (červená je jenom slupka).
Když se vám vše povede na jedničku a ochráníte brambory před mandelinkou bramborovou i před plísnění zejména za deštivých let – což se vám podaří, pokud použijete Hnojík již od začátku pěstování – můžete se na podzim pustit do jejich sklízení. Brambory pro svoji potřebu můžete průběžně sklízet již během léta, na uskladnění je lepší nechat je tzv. dojít. Jak poznáte, že jsou brambory zralé? Velmi jednoduše: jejich nať bude zcela suchá a dobře se oddělí od hlíz. Nať pak stačí vytrhat a brambory postupně vykopávat. Nechte je vždy trošku oschnout, zhruba očistěte a uskladněte do prodyšných beden nejlépe do sklepa.
TIP: Když si rozdělíte brambory na větší a menší, budete mít zvlášť ty na vaření bez slupky a ve slupce.
POZOR: Uskladněné brambory je potřeba přes zimu občas přebrat, aby se vám od jedné zkažené hlízy nenakazily další.