Co pěstovat ve skleníku v zimě: zelenina a bylinky od září do března

Když na konci září dosklidíte rajčata a papriky, skleník nemusí stát prázdný až do jara. Řada listových zelenin roste i při teplotě kolem 5 °C a některé snesou mráz. Nejde o velkou úrodu, ale o čerstvé saláty, špenát a nať v době, kdy je venku všechno zmrzlé.

Termíny a teploty v tomto článku vycházejí z publikace Kobza–Koudela Skleník od jara do zimy. U konkrétních plodin odkazujeme na samostatné články, kde najdete podrobnosti o pěstování.

Než začnete sít, je dobré vědět, s čím skleník v zimě počítá:

• Světla je málo od druhé poloviny října do poloviny až konce března. To je skoro půl roku. Právě nedostatek světla, ne mráz, omezuje zimní pěstování nejvíc.
• Nevytápěný skleník je v zimě jen o 1–3 °C teplejší než venkovní záhon. Chrání před větrem, deštěm a holomrazy, ale teplo v noci neudrží.
• Studený vytápěný skleník se v zimě temperuje zhruba na 3–10 °C. Tady už se dají pěstovat saláty a ředkvičky.
• Poloteplý skleník se drží nad 10 °C v noci a na 16–18 °C ve dne. Na zimní zeleninu je zbytečně teplý a drahý.

Z toho plyne základní pravidlo zimního skleníku: méně světla znamená nižší teplotu. Rostlina, která má teplo, ale nemá světlo, se vytahuje, slábne a hromadí dusičnany. Proto se v zimě pěstují chladnomilné druhy a teplota se drží nízko.

Podrobně jsou jednotlivé typy skleníků popsané v článku Využití skleníku, konstrukci a vytápění věnujeme průvodce Skleníky, pařeniště a fóliovníky.

Do skleníku bez topení patří jen druhy, které snesou mráz a rostou už při několika stupních nad nulou.

Špenát je nejjistější volba. Klíčí už při 3–4 °C a mladé rostliny vydrží až −8 °C.

• Výsev v září, do hloubky 3 cm, řádky 10–15 cm od sebe.
• Výsevek 20–25 g osiva na m² v řádcích nebo 35–40 g/m² při výsevu naširoko (jen do nezaplevelené půdy).
• Sklizeň v únoru odřezáváním listů.
• Pro přezimování se osvědčily odrůdy ‚Winter Riesen‘, ‚Herkules‘ nebo ‚Monores‘ (dostupnost ověřte).

Polníček (kozlíček) roste už nad 4 °C a je velmi nenáročný.

• Výsev od poloviny září do poloviny října, sklizeň od poloviny prosince do začátku března.
• Druhý termín: výsev od poloviny ledna do poloviny března, sklizeň od konce března do konce dubna.
• Pro skleník volte odrůdy s tmavě zelenými vzpřímenými listy, odolné nepravému padlí.

Zimní portulák (Montia perfoliata, lidově také batolka) je u nás málo známý, ale do zimního skleníku se hodí výborně. Klíčí jen při teplotě pod 12 °C a k růstu mu stačí 4–8 °C.

• Výsev do řádků 5–10 cm od sebe (0,6–1 g osiva na m²) nebo naširoko (0,8–1,2 g/m²).
• První sklizeň na podzim a na jaře asi za 6 týdnů, v zimě za 7–9 týdnů.
• Seřezává se opakovaně, můžete počítat až s pěti sklizněmi.
• V létě ho nepěstujte, rychle vykvete.

Ozimý salát. Hlávkový salát přestává růst kolem 4 °C, otužená sadba ale snese −5 °C a ozimé odrůdy až −10 °C. Otužená sadba ozimých odrůd vysazená do nevytápěného skleníku přečká zimu a na jaře dá hlávky dřív než venkovní výsadby. Pro rychlení v nevytápěných prostorách se osvědčily odrůdy ‚Karát‘ a ‚Nefrit‘, na lednový výsev (sadba se předpěstuje v teple) také ‚Tyrkys‘ a ‚Safír‘ (dostupnost ověřte). Podrobnosti o salátu najdete v sekci níže.

Pokud skleník temperujete aspoň na několik stupňů nad nulou, rozšíří se nabídka o druhy, které rostou rychleji.

Hlávkový salát se ve skleníku rychlí od poloviny září do poloviny května.

• V zimě držte ve dne nejvýš 12 °C a v noci kolem 6 °C. Při nižší teplotě jsou hlávky pevnější.
• Sadba vysazená v září se sklízí na začátku zimy.
• Pro lednovou výsadbu se sadba vysévá v prosinci. Předpěstování v zimě trvá 60–70 dní, protože sadba roste pomalu.
• Spon 20–25 × 25–30 cm podle odrůdy.
• Z výsadby začátkem ledna je salát hotový asi za 2,5 měsíce.

Ředkvičky jsou na světlo náročnější než salát.

• Ve vytápěném skleníku je sejte na podzim od září do poloviny prosince, v novém roce až od konce ledna.
• V nevytápěném skleníku na podzim od září do začátku listopadu, na jaře od poloviny března.
• Při výsevech v listopadu a prosinci držte jen 10–12 °C. Nad 25 °C rostou jen listy a bulvičky se nevytvoří.
• Řádky 10 cm, hloubka výsevu 5–10 mm.

Pak choi (čínské zelí, které tvoří jen listovou růžici) se vysazuje na konci srpna nebo začátkem září a sklízí v listopadu a prosinci. Po výsadbě mu stačí ve dne 10–15 °C a v noci 5–8 °C, spon 25 × 25 cm. Volte odrůdy, které málo vybíhají do květu. Víc v článku Pěstování čínského zelí.

Štěrbák (endivie) je na zimu ideální.

• Nevytápěný skleník: výsev koncem července (klidně venku), asi po měsíci se vysadí rostliny se 4–5 listy, sklizeň kolem Vánoc.
• Vytápěný skleník: výsev ve druhé polovině srpna, výsadba na přelomu září a října, sklizeň od prosince do dubna.
• Rostliny vypěstované venku lze na podzim vyjmout s balem a založit do vlhké zeminy ve skleníku. Při 3–5 °C tak vydrží 2–3 měsíce.
• Při podzimním pěstování se štěrbák nemusí bělit, slabé světlo samo zajistí světlé a křehké listy.

Druhou cestou zimního skleníku je rychlení. Na zahradě během léta vypěstujete silné kořeny nebo trsy, na podzim je vyryjete a v zimě z nich ve skleníku, pařeništi nebo ve sklepě sklízíte listy, puky nebo výhony. Rostlina čerpá ze zásob v kořeni, a proto jí stačí málo světla.

• Čekanka salátová: kořeny se ryjí od poloviny října do poloviny listopadu, dřív než teplota klesne k −6 °C. Rychlí se ve tmě, prvních 10–14 dní při 12–15 °C, potom při 16–22 °C. Při 18 °C jsou puky hotové za 3–4 týdny. Kořeny neskladujte vedle jablek, etylen z nich spouští předčasné rašení.
• Rebarbora: 2–3leté trsy se od konce října do začátku prosince přenesou do skleníku a zasypou 15–20 cm zeminy. Začíná se při 16 °C, po dvou týdnech se teplota sníží na 12 °C. Vzdušná vlhkost 85–90 %. Rychlení trvá 4–6 týdnů a dá až 3 sklizně. Při vyšší teplotě jsou řapíky tenké a málo vybarvené.
• Chřest: dvouleté sazenice se na podzim založí do pařeniště a v prosinci se vysadí do skleníku pod 5 cm zeminy. Při 20 °C dorostou výhony na 20 cm, sklizeň trvá 6–7 týdnů. Zelený chřest se nemusí zatemňovat.
• Mangold: kořeny vypěstované venku se na podzim vyryjí (šetrně, aby se nepoškodily nejmladší listy), naskládají se těsně vedle sebe do beden nebo do pařeniště a zasypou zeminou. Od listopadu do ledna dají 2–3 sklizně. Další listové druhy najdete v přehledu Listová zelenina.
• Celer na nať: menší bulvy vyřazené při sklizni se vysadí nahusto do záhonu ve skleníku, 150–200 kusů na m². Při 18–22 °C je první nať za 2–3 týdny. Rychlit lze postupně od listopadu do března.
• Petržel na nať: kořeny petržele se založí do vlhkého substrátu v květináčích, které mohou stát i pod stolem, nebo rovnou do záhonu. V prosinci a lednu stačí 10–18 °C, později o 2–4 °C víc. Pod nulou petržel přestane růst, nad 22 °C se při slabém světle nať vytahuje.

Nať cibulovin je nejrychlejší zimní zelenina, protože rostlina má všechny živiny uložené v cibuli nebo v trsu.

• Kuchyňská cibule na nať: použijte drobné cibulky o průměru 2–3 cm, například sazečku, která zbyla, nebo malé cibule z kuchyně. Před výsadbou je namočte do vody o teplotě 30–35 °C. Při 18 °C je nať vysoká asi 20 cm za měsíc. Cibulky se sázejí postupně od listopadu přes celou zimu, klidně i mezi rajčata a okurky ve vytápěném skleníku, a stejné místo lze za zimu využít několikrát. Sklízí se celá rostlina. Podobně se využívá jarní cibulka.
• Sečka (cibule zimní): 2–3leté trsy se vyryjí před zámrazem, nechají se 2–3 dny v teplejší místnosti a potom se sázejí do záhonu nebo do květináčů. Při 18–20 °C naroste do měsíce nať asi 20 cm. Nať obsahuje kolem 900–1000 mg vitaminu C v kilogramu listů a dá se sklízet opakovaně.
• Pažitka: trsy se na podzim vyryjí a nechají venku oschnout a promrznout. Teprve potom se sázejí do nádob. Při 18 °C je první sklizeň asi za měsíc, v chladu později. Z lednového výsevu se sklízí zhruba za 2 měsíce.
• Řeřicha: nejrychlejší ze všech. Na vlhké vatě nebo v substrátu je hotová za 7–10 dní a pro plynulou sklizeň se vysévá v pravidelných intervalech.

Co kdy sít v celé sezoně, včetně jara a léta, najdete v článku Kalendář skleníku.

Zálivka. Na podzim všechno ve skleníku důkladně zalijte. Rostliny v suchém substrátu v zimě snáz vymrznou. V zimě pak zalévejte opatrně a jen za bezmrazých dnů. U salátu je lepší zavlažit půdu před výsadbou a potom zalévat mezi rostliny, ne na listy. Pokud to venkovní teplota dovolí, spojte zálivku s větráním, aby listy neosychaly pomalu ve vlhkém vzduchu. Štěrbák zalévejte spodem, zálivka do růžice vede k hnilobě. Voda by neměla být ledová, víc v článku Závlaha ve skleníku.

Větrání. Za slunečných bezmrazých dnů, kdy je venku 5–10 °C, větrejte i v zimě. Slunce skleník rychle prohřeje a vysoká vlhkost spolu s teplem podporuje plísně. U nevytápěného skleníku navíc hrozí, že teplo naruší zimní klid přezimovaných rostlin a ty začnou předčasně rašit.

Mráz. Při silných mrazech přikryjte záhony jednou nebo několika vrstvami netkané textilie. Pod ní se udrží teplo, které uniká ze spodních vrstev půdy.

Hlodavci. V zimě se do skleníku rádi stěhují myši a hraboši. Ochranu proti nim zajistěte včas, na podzim.

Dusičnany. Listová a kořenová zelenina hromadí při slabém světle dusičnany. Zimní skleník je tedy přesně prostředí, kde k tomu dochází nejsnáz. Proti tomu pomáhá:

• Čisté sklo. Umyjte skleník zvenku na podzim a v zimě odstraňujte napadaný sníh a listí. Každé procento světla se počítá.
• Nepřehnojovat dusíkem. Dávejte jen tolik živin, kolik rostliny stihnou zpracovat. V zimě rostou pomalu, takže potřebují méně než na jaře.
• Nižší teplota. Rostliny v chladu rostou vyrovnaně a nevytahují se.
• Sklizeň odpoledne. Obecně se doporučuje sklízet listovou zeleninu až po několika hodinách denního světla, kdy je obsah dusičnanů v listech nižší než ráno.

Pro jaro se vyplatí mít půdu ve skleníku zdravou a dobře zásobenou organickou hmotou. Jak o ni pečovat, popisuje článek Máme skleník a jak dál.

Zimní zelenina roste pomalu a živin potřebuje málo. Nejlepší je dodat je do půdy už při podzimní přípravě záhonu, po sklizni letních plodin. Hodí se k tomu pomalu působící organické hnojivo, které uvolňuje živiny postupně a nezvyšuje prudce obsah dusíku v půdě. Rychlení z kořenů a cibulí hnojivo nepotřebuje, rostliny čerpají ze svých zásob. Množství podle plochy najdete v návodu k dávkování.