Píďalka podzimní

Zelená housenka, která se při pohybu hrbí do obloučku, je téměř vždy housenka píďalky. Na ovocných i okrasných dřevinách jde nejčastěji o píďalku podzimní: housenka je 20-25 mm dlouhá, zelená až hnědozelená, se světlým proužkem na zádech a třemi zlatavě bílými pruhy po stranách. Listy okusuje od rašení do června, pak se spustí po vlákně do půdy a zakuklí se.

(Operophtera brumata)

Píďalka podzimní, někdy se jí také říká vlnopásník ovocný nebo zastarale píďalka zimní menší, latinsky Operophtera brumata, je malý motýl, který sám o sobě neškodí, ale jeho housenky požírají listy dřevin (ovocných i okrasných), a to většinou již při rašení, což v důsledku může znamenat i úhyn celé rostliny. Housenky nejprve vyžírají drobné otvory, ale později z listu zůstávají pouze tzv. skelety.

Píďalka podzimní si v potravě příliš nevybírá, požírá ovocné i okrasné dřeviny, dřeviny v listnatých lesích, jako například duby, buky, lípy nebo jilmy. Příležitostně způsobuje holožíry.

Píďalka podzimní se přirozeně vyskytuje v Evropě, Asii a Severní Americe. V Čechách je častá a najdeme ji v zahradách, parcích i lesích.

I když má píďalka podzimní na rozdíl od jiných škůdců jen jednu generaci ročně, jedná se o významného škůdce, kterého je potřeba zastavit hned, jakmile se objeví. Jinak způsobuje poškození stromů, keřů, a to v zahradách i lesích, kde může způsobit holožír podobně jako třeba bázlivec vrbový nebo kůrovec (ten ale na jehličnanech).

Housenky píďalky mají zelenou až hnědozelenou barvu, na zádech proužek a po stranách 3 zlatavě bílé pruhy. Housenky poznáte spíš než podle toho, jak vypadají, podle toho, jak se pohybují. Mají typicky píďalkovitý pohyb, tj. přesune se první část housenky a druhá se k ní připojí. Určitě už jste to viděli, protože takový pohyb mají všechny druhy píďalek a ty jsou v České republice velmi časté. Housenky požírají listy od začátku vegetace do června, pak se spouštějí na vláknech dolů do půdy, kde se kuklí. Z kukel se pak líhnou dospělci během října, kdy stihnou naklást až 200 vajíček do štěrbin kůry a k pupenům a na jaře se celý cyklus opakuje.

Když budete hledat píďalku podzimní v odborné literatuře, na internetu nebo v cizojazyčných vyhledávačích, zkuste kromě výše uvedeného latinského názvu také Cheimatobia brumata nebo Phalaena brumata.

Píďalka má totiž více latinských pojmenování.

Dalším druhem píďalky je tmavoskvrnáč zhoubný, kterému se také říká píďalka zimní nebo píďalka zhoubná, lat. Erannis defoliaria. Je velmi podobná předchozí píďalce a parazituje na stejných stromech.

Píďalka podzimní příležitostně parazituje i na růžích a neodradí ji ani ostny. Proto byste měli i růže prohlížet a při sebemenším podezření na píďalku ihned zakročit. Píďalka by totiž jinak spořádala nejen listy, ale i poupata.

Při likvidaci píďalky podzimní na růžích se inspirujte našimi radami níže, protože všechny se dají použít i na ochranu růží před tímto škodlivým hmyzem. Lepicí pásky se používají špatně, protože růže nemají tak silné „kmeny“ jako dřeviny. Proto raději než lepicí pásky používejte lepicí prostředky, které se nanášejí štětcem. A postupujte opatrně, abyste se nepíchli o trn, ani si nepolepili ruce.

Existuje několik způsobů, jak se bránit proti píďalkám, a ty nejzákladnější vám přinášíme:

Preventivní opatření: Nejlepší je samozřejmě dodržovat prevenci, aby se k vám píďalka vůbec nedostala. K preventivním opatřením patří dobré zemědělské postupy, jako je udržování čistoty a správného hnojení rostlin. Důležité je také pravidelně odstraňovat zahradní odpad, který může sloužit jako úkryt pro hmyz, zejména pro nakladení vajíček.

Přírodní nepřátelé: Přírodní nepřátelé píďalek jsou hlavně hmyzožraví ptáci, zejména sýkory, které housenkami krmí mláďata. Housenky a kukly hubí také lumci, lumčíci a další parazitické vosičky, střevlíci a pavouci.

Insekticidy: Pokud píďalky představují větší problém, lze použít insekticidy. Je důležité zvolit správný přípravek a aplikovat ho v souladu s pokyny na etiketě. Vždy si ale uvědomte, že insekticidy mají rizika pro přírodu a lidské zdraví.

Mechanické metody: Další možností je fyzické odstraňování píďalek ručně pomocí speciálních nástrojů a pastí. Tento způsob může být náročný, ale pro menší populace píďalek je účinnější a šetrnější k životnímu prostředí. Lepicí pásky jsou vhodné pro všechny druhy dřevin, lepicí prostředky nanášené štětcem jsou vhodné pro menší dřeviny, keře nebo růže.

Přehled dalších postupů na zahradě najdete v článku Ochrana rostlin na zahradě a v rozcestníku Škůdci rostlin.

Samičky píďalky podzimní neumějí létat. Po vylíhnutí z kukel v půdě lezou od října do prosince po kmeni vzhůru, aby nakladly vajíčka k pupenům. Lepový pás je proto nejúčinnější ochrana, kterou na zahradě máte.

• Termín. Pásy přiložte koncem září, nejpozději začátkem října, dřív než se samičky začnou líhnout. Na stromě je nechte do konce zimy.
• Těsně ke kmeni. Pás dejte na hladkou část kmene pod korunu a nerovnosti borky pod ním vyplňte, jinak samičky prolezou spárou.
• Nezapomeňte na kůl. U mladých stromků přivázaných ke kůlu natřete lep nebo přiložte pás i na kůl. Jinak samičky vylezou po kůlu a pás na kmeni obejdou.
• Lep ne přímo na kůru. Lep na stromy se nanáší na papírový pás, ne přímo na tenkou kůru mladých stromků.
• Kontrola. Když pás zanese listí nebo se zaplní hmyzem, vznikne most, po kterém samičky přejdou. Takový pás vyměňte.
• Po sezóně sundat. Starý pás zbytečně chytá užitečný hmyz i drobné ptáky.

Počet samiček na pásu zároveň napoví, jak silný nálet byl a jestli na jaře hlídat rašící listy. Stejné pásy zachytí i larvy puklice švestkové a od jara mravence, kteří vynášejí mšice do koruny (mravenci na zahradě).

Píďalka se dá hlídat ve třech chvílích a podle výsledku se rozhodnout, jestli vůbec stříkat:

• Pás na podzim. Lepový pás se dává zhruba do výšky 120 cm nad zemí, u zákrsků a nízkých tvarů níž. Na kmen se upevní pruh pevného papíru široký 10–12 cm a na něj se nanese vrstva lepu široká 6–8 cm. Lep nesmí stékat na kůru. Počet samiček na pásu ukáže sílu náletu.
• Zimní větvičky. Na pěti stromech uřízněte po jedné asi 20cm větvičce dvou- až tříletého dřeva, dohromady tedy 1 m. Už 2 vajíčka píďalky na 1 m větviček znamenají, že na jaře hrozí silnější žír a vyplatí se předjarní olejový postřik.
• Rašení. Od rašení do odkvětu prohlédněte na pěti stromech 100 listových a květních růžic. Při 4 a více housenkách na 100 růžic má smysl zasáhnout.

Na jaře nejlépe účinkují přípravky s bakterií Bacillus thuringiensis. Neškodí užitečnému hmyzu ani ptákům, ale housenky je musí sežrat, proto se stříkají na mladé housenky za ustáleného počasí s teplotami nad 15 °C. Na kvetoucí stromy se nestříká ničím, kvůli včelám. Pásy sejměte koncem zimy nebo na jaře a zlikvidujte i s tím, co se na ně chytilo.

Ostatní housenky na ovocných stromech a jejich přehled během roku najdete v článku housenky na stromech.

Hnojík je univerzální organické hnojivo na výživu dřevin, zeleniny, trvalek i pokojových rostlin. Přípravek na ochranu rostlin to není – proti píďalce použijte postupy popsané výše.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Další housenky a škůdci na ovocných dřevinách: Předivka jabloňová, Květopas jabloňový, Škůdci švestek, Drtník ovocný. Dřeviny, na kterých píďalku najdete: Jabloň, Angrešt, Růže, Dub, Buk.

Erannis defoliaria

Hostitelské dřeviny: dub, bříza, třešeň, jilm a další listnaté dřeviny.

Příznaky: žír housenek na jaře při rašení. Při masovém výskytu dochází k silnému prosvětlení korun.

Škůdce: housenky jsou až 35 mm dlouhé, červenohnědé, se světležlutými postranními skvrnami. Mají typický píďalkovitý pohyb. Často se na vlákně spouští z listů. Samičky mají zakrnělá křídla. Samci (rozpětí křídel 35–38 mm, křídla zbarvena od béžové po červenohnědou, s tmavšími kresbami) létají od října do ledna.

Možnosti záměny: píďalka podzimní. Housenky se liší velikostí i zbarvením.

Škodlivost: nebezpečný je víceletý žír. Po 2 letech totálního holožíru mohou duby odumřít.

Ochrana: na podzim aplikovat proti samičkám vylézajícím na kmeny lepové pásy. Při rašení postřik proti housenkám prvních instarů. Účinné je i ošetření biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis.

Operophthera brumata, O. fagata

Hostitelské dřeviny: habr, dub, buk, bříza, ovocné stromy.

Příznaky: žír na listech (zpočátku „okénkový“) již během rašení. Housenky jsou světle zelené s bílými pruhy.

Škůdce: housenky píďalek snadno rozeznatelné díky charakteristickému píďalkovitému pohybu.

Možnosti záměny: píďalka zhoubná (více). Požerky na listech mohou způsobit i housenky jiných druhů motýlů. Proto pozor na píďalkovitý pohyb housenek.

Škodlivost: při masovém napadení odlistění stromů již v květnu a červnu. Mnohé stromy poté raší znovu. U ovocných stromů může dojít i k poškození květů a plodů.

Ochrana: na podzim aplikovat lepové pásy proti samicím vylézajícím po kmenech. Postřik proti mladým housenkám. Biopreparáty na bázi B. thuringiensis jsou vysoce účinné.

Zdroje fotografií

• Píďalka zhoubná: ComputerHotline, CC BY 2.0, zdroj
• Píďalka podzimní, píďalka buková: Adrian Tync, CC BY-SA 4.0, zdroj