Housenky na stromech: obaleči, můry, vztyčnořitka lipová, lišaj borový a další

Housenky ožírající listy a jehličí patří mezi nejčastější škůdce stromů. Tady je přehled druhů, které nemají vlastní článek. Samostatně popisujeme bekyně, štětconoše, bourovce a píďalky.

Phalera bucephala

Hostitelské dřeviny: listnáče, především lípy, vrby a duby.

Příznaky: zpočátku strouhavý žír skupinami houseniček, žijících společně na spodní straně listů. Takto poškozená místa se zbarvují do hněda, později totální žír celých listů a holožír celých větví.

Škůdce: motýl (hřbetozubec) – má v rozpětí křídel až 60 mm, přední křídla jsou šedostříbrná s načervenalými kresbami a světlou, půlměsíčitou kresbou na špičkách křídel. Housenky jsou až 60 mm dlouhé, s černožlutou mřížkovanou kresbou a oranžovožlutými kroužky mezi segmenty. Hlava je černá. Široce polyfágní druh s tendencí k přemnožování. Vyskytuje se často v parcích, alejích, zahradách a školkách, především na mladých stromech a keřích.

Možnosti záměny: jiné listožravé housenky, avšak zbarvení housenek je velmi charakteristické.

Škodlivost: žádná.

Ochrana: nebývá potřebná, snad jen sesbírání skupin mladých housenek ze spodní strany listů (květen až červen). Případně ošetření rostlin biologickým či biotechnickým insekticidem v době žíru menších housenek.

Sphinx pinastri

Hostitelské dřeviny: borovice, modříny, smrky a jedle.

Příznaky: lysé, jednotlivě se vyskytující housenky jsou typické černým zahnutým růžkem na předposledním článku zadečku. Housenky se vyskytují od června do září.

Škůdce: velké lysé housenky mají základní zbarvení buď zelené, nebo hnědé. Typický je černý zahnutý růžek na předposledním článku zadečku. Před kuklením jsou až 9 cm dlouhé. Motýli jsou šedí, šedohnědí až šedočerní s černými kresbami. Rozpětí křídel 7,5–9 cm.

Možnosti záměny: nepravděpodobná.

Škodlivost: škodlivé výskyty jsou velmi vzácné.

Ochrana: nebývá potřebná. Housenky jsou citlivé k přípravkům na bázi B. thuringiensis.

Aporia crataegi

Hostitelské dřeviny: hlohy, trnky, příležitostně i břízy, vrby a většina druhů ovocných stromů.

Příznaky: zimu přečkávají housenky společně v zápředcích mezi sepředenými suchými listy na větvích. Uvnitř zápředků jsou šedožluté, krátce chlupaté housenky dlouhé asi 1 cm.

Škůdce: housenky po přezimování dorůstají délky až 5 cm. Jsou žlutočerně zbarvené, lesklé, krátce chlupaté. Motýli jsou jasně bílí s výraznými černými kresbami na žilkách. Motýli létají ve dne.

Možnosti záměny: nepravděpodobné. Housenky jsou velmi charakteristické.

Škodlivost: až do konce 60. let 20. století způsoboval tento druh mnohdy rozsáhlé holožíry ovocných stromů v zahradách, alejích a intravilánech. Koncem 20. století na většině lokalit vymizel, avšak v posledních letech je opět na několika málo lokalitách ČR (severní a západní Čechy) opět hojný.

Ochrana: zatím není potřebná. V případě potřeby by bylo možno použít biopreparátů na bázi B. thuringiensis.

Hyphantria cunea

Hostitelské dřeviny: mnoho druhů listnáčů, především ořešáky, moruše, javor jasanolistý a topoly.

Příznaky: zpočátku drobné, žlutavé až žlutozelené housenky žijící společně v hustém zápředku. Listy v prvních instarech jen skeletují. Chlupy na zadních článcích zadečku jsou zhruba dvakrát delší, než na předních článcích těla. Při silnějších výskytech často dochází k holožírům.

Škůdce: housenky žijí zpočátku hromadně ve společném zápředku a listy pouze skeletují. Později z napadených listů ponechávají jen hlavní žilky a řapíky. Základní zbarvení samic je bílé, zbarvení samců přechází od bílé až po intenzivně šedočerně kropenaté zbarvení. Druh má ve střední Evropě dvě generace. Housenky první generace se líhnou ve druhé polovině května, druhé generace ve druhé polovině července. V té době jsou také nejcitlivější k biologickým ochranným přípravkům.

Možnosti záměny: v zápředcích žijí i housenky bekyně zlatořitné. Ty jsou však zbarveny černohnědě se dvěma červenými hřbetními proužky a v zápředcích i přezimují.

Škodlivost: v teplých oblastech, kde se druh pravidelně vyskytuje, dochází na preferovaných dřevinách poměrně často k holožírům. Napadení však většinou vede jen k oslabení stromů.

Ochrana: housenky, především v prvních instarech jsou velmi citlivé k přípravkům na bázi bakterie Bacillus thuringiensis.

Tortrix viridana

Hostitelské dřeviny: duby.

Příznaky: od konce dubna drobné housenky vyžírají pupeny. Později housenky spřádají listy do ruličky, ve které se ukrývají. Žír je většinou soustředěn do horních částí koruny.

Škůdce: motýli se rojí v červnu. Mají charakteristickou, čistě hráškově zelenou až zelenožlutě mramorovanou barvu předních křídel a hrudi. Zadní křídla a zadeček jsou šedé. V rozpětí křídel mají asi 13 mm. Housenky jsou špinavě zelené, lesklé.

Možnosti záměny: motýli jsou díky svému zbarvení nezaměnitelní. Housenky jsou podobné jiným druhům čeledi obalečovitých. Ostatní housenky píďalek (více), bekyní (více) a případně můr (více) jsou výrazně odlišné.

Škodlivost: obaleč dubový se vyskytuje vždy v několikaletých gradačních vlnách. Při gradacích dochází k výraznému prosvětlení korun, ale k úplným holožírům, jen zřídka.

Ochrana: v případě potřeby je možno použít v období výskytu malých housenek přípravků na bázi B. thuringiensis.

Epinotia tedella

Hostitelské dřeviny: různé druhy smrků, především smrk ztepilý.

Příznaky: uvnitř více či méně zcela vyhlodané, zprvu bledé, později rezivějící jehlice, zpočátku bez trusu. Později housenky předou kolem několika jehlic řídký zápředek, v němž se objevuje i trus. Při silnějším napadení se často objevují hustě sepředená „hnízda“, která na chráněných místech přetrvávají i několik let.

Škůdce: drobný motýl, který létá v červnu a červenci. Housenky se po vylíhnutí vžírají do jehlic, které postupně zcela vyžírají. První příznaky žíru jsou často zřetelné již v pozdním létě. Napadení začíná zpravidla uvnitř koruny na starších jehlicích. Napadení podporuje přehuštění porostu (křoviny) a dlouhodobě vlhčí mikroklima.

Možnosti záměny: obaleči Epinotia nanana a Epinotia pygmaeana (více) způsobují podobné poškození, avšak vyskytují se již počátkem léta a housenky si nespřádají tak husté zápředky.

Škodlivost: optické poškození především živých plotů a stromů v zahradách. Díky často i masivním ztrátám jehlic dochází ke zpomalení přírůstků. Neohrožuje celé stromy.

Ochrana: většinou nebývá nutná. Proti motýlům v době letu a housenkám přelézajícím mezi jehlicemi lze použít kontaktních insekticidů. Proti housenkám prvních instarů (červen) jsou účinné i inhibitory syntézy chitinu a systemické insekticidy.

Epinotia nanana, Epinotia pygmaeana

Hostitelské dřeviny: smrky, především smrk ztepilý.

Příznaky: jednotlivá hnízda z mladých jehlic sepředených řídkým zámotkem, téměř výhradně se vyskytují na letošních letorostech. Starší jehlice bývají napadeny jen výjimečně.

Škůdce: drobní motýli o rozpětí křídel 8–12 mm, šedě až šedohnědě zbarvení. Housenky zpočátku minují v jehlicích, které vyžírají, později si vytvářejí řídký zámotek. Vyskytují se především na středně starých až starších stromech, ale někdy dochází i k poškození mladých stromů.

Možnosti záměny: obaleč smrkový (více).

Škodlivost: většinou bez většího významu, ale na mladších stromech a keřích může docházet k významnějším ztrátám jehličí. Výjimečně může dojít k poškození pupenů a krnění letorostů.

Ochrana: při nízké intenzitě napadení není ochrana potřebná. Jinak je možné housenky ošetřit v pozdním létě některým z insekticidů, např. na bázi analogů juvenilních hormonů.

Rhyacionia buoliana

Hostitelské dřeviny: různé druhy borovic.

Příznaky: odumírání a lámání větévek v důsledku žíru housenek uvnitř pupenů, především u mladých borovic. Napadení vede k anomáliím ve větvení a pokřivenému růstu.

Škůdce: motýli mají přední křídla červená s bílošedým síťováním, rozpětí křídel asi 20 mm. Vajíčka jsou kladena v červenci do pupenů mladých borovic. Po přezimování housenky vyhryzávají rašící hlavní pupen.

Možnosti záměny: lýkohubové (více), další obaleči, houbové odumírání letorostů.

Škodlivost: zahušťování a poškozování větvení mladých stromů. K odumírání nedochází.

Ochrana: insekticidní ošetření je vzhledem ke způsobu života housenek problematické. Samce je možno monitorovat feromonovými lapáky.

Coleophora laricella

Hostitelské dřeviny: modříny.

Příznaky: světle hnědé špičky jehlic, především v horní části koruny a na obvodových větvích. Uvnitř jehlic jsou housenkami vyžrané chodby. Od září se housenky zdržují v sepředených vacích.

Škůdce: housenka přezimuje ve vaku na bázi větévky a od jara pokračuje v žíru. Koncem dubna před kuklením je housenka asi 5 mm dlouhá, světle až tmavohnědá, s tmavou hlavou. Motýli, kteří létají v dubnu, mají 10 mm v rozpětí křídel, stříbrně hnědá přední a tmavá zadní křídla.

Možnosti záměny: na základě vaků housenek je tento škůdce jednoznačně určitelný.

Škodlivost: ztráty přírůstků, k odumírání stromů však nedochází.

Ochrana: většinou nebývá potřebná. Motýly je možno monitorovat feromonovými lapáky.

Bupalus piniarius

Hostitelské dřeviny: borovice, douglaska.

Příznaky: na jehlicích žerou housenky píďalek, charakteristické typickým uspořádáním panožek – střední část těla je bez panožek a na předposledním a posledním článku zadečku mají po páru panožek.

Škůdce: typické housenky píďalek, zbarveny jsou zeleně se třemi bílými pruhy na hřbetě a dvěma žlutými pruhy po stranách těla. Motýli jsou rezavě hnědí s výraznými bílými skvrnami jak na líci, tak na rubu křídel. Ze spodní strany se od kořene k okraji zadních křídel táhne výrazný, neostře ohraničený bílý pruh.

Možnosti záměny: některé, z hlediska škodlivosti bezvýznamné housenky píďalek.

Škodlivost: při přemnožení je schopen způsobit prosvětlení korun borovic. Poškození jsou však relativně vzácná.

Ochrana: v našich zeměpisných šířkách bývá potřebná jen zřídka. Housenky jsou citlivé k preparátům na bázi B. thuringiensis.

Diloba caeruleocephala

Hostitelské dřeviny: hlohy, vrby, topoly, duby, jeřáby, lísky, jabloně, hrušně a všechny peckoviny.

Příznaky: šedomodré až modrozelené housenky s černými bradavkami, z nichž vyrůstají krátké černé tuhé štětinky. Na hřbetě a na bocích mají po žlutém pruhu. Housenky žijí od jara do konce června.

Škůdce: hlavová schránka housenek je modrá (odtud název modrohlávek). Motýli mají v rozpětí křídel asi 45 mm. Základní zbarvení je šedé, se dvěma světlými ledvinovitými skvrnami na předních křídlech.

Možnosti záměny: housenky můr. Typická je modrá hlavová schránka.

Škodlivost: i při hojnějších výskytech dochází jen k prosvětlujícímu žíru.

Ochrana: nebývá nutná.

Noctuidae, Orthosia

Hostitelské dřeviny: duby, topoly, vrby, jilmy, javory, buk a mnohé další listnáče.

Příznaky: v květnu a červnu se vyskytují na listech mnoha dřevin lysé, zelené, před kuklením až 40 mm dlouhé housenky.

Škůdce: lysé housenky jsou zbarveny zeleně, nebo mají různé odstíny zelené barvy. Na bocích a na hřbetě mají světlou pásku. Motýli jsou šedaví, v rozpětí křídel mají až 45 mm.

Možnosti záměny: na rozdíl od housenek bekyní a bourovců jsou housenky lysé. Na rozdíl od píďalek mají panožky jak na posledním článku těla, tak na čtyřech jiných článcích.

Škodlivost: většinou jen prosvětlující žír.

Ochrana: většinou nebývá nutná. V případě přemnožení použít přípravků na bázi B. thuringiensis, nebo inhibitorů syntézy chitinu.

Panolis flammea

Hostitelské dřeviny: borovice, smrky a jedle.

Příznaky: na jehličí jsou výrazně zeleně pruhované housenky. Při menších populačních hustotách snadno unikají pozornosti.

Škůdce: motýli mají v rozpětí křídel asi 4 cm. Základní zbarvení je rezavohnědé se dvěma výraznými bílými skvrnami na křídlech. Housenky se líhnou v květnu a první instar se živí čerstvě vyrašeným jehličím. Starší housenky se živí i starším jehličím Před kuklením jsou až 45 mm dlouhé, zelené s výraznými světlými a tmavými pruhy na hřbetě a po stranách těla.

Možnosti záměny: od podobných housenek píďalky tmavoskvrnáče borového (více) a larev ploskohřbetek (více) se liší přítomností 4 párů panožek na 6.–9. článku těla.

Škodlivost: lokálně způsobuje až holožíry rozsáhlých porostů borovic. Ve střední Evropě jsou v posledních desetiletích škodlivé výskyty vzácné.

Ochrana: v případě potřeby použít na mladé housenky biopreparáty na bázi B. thuringiensis, nebo inhibitory syntézy chitinu.

Zdroje fotografií

• Housenky na stromech: Fturmo, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Vztyčnořitka lipová: M. Kunz, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Vztyčnořitka lipová: gailhampshire, CC BY 2.0, zdroj
• Vztyčnořitka lipová: Harald Süpfle, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Lišaj borový: Didier Descouens, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Lišaj borový: Dumi, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Bělásek ovocný: xulescu_g, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Bělásek ovocný: Волков Владислав Петрович, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Přástevníček americký: Bennyboymothman, CC BY 2.0, zdroj
• Přástevníček americký: Judy Gallagher, CC BY 2.0, zdroj
• Obaleč dubový: Bennyboymothman, CC BY 2.0, zdroj
• Obaleč dubový: Hannes Lemme, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj
• Obaleč smrkový: Bennyboymothman, CC BY 2.0, zdroj
• Obaleči Epinotia nanana a Epinotia pygmaeana: Bennyboymothman, CC BY 2.0, zdroj
• Obaleč prýtový: USDA Forest Service – Ogden Archive, USDA Forest Service, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj
• Pouzdrovníček modřínový: Bennyboymothman, CC BY 2.0, zdroj
• Tmavoskvrnáč borový: Vítězslav Maňák (SLU), CC BY-SA 3.0, zdroj
• Tmavoskvrnáč borový: Beentree, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Tmavoskvrnáč borový: Gyorgy Csoka, Hungary Forest Research Institute, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj
• Modrohlávek obecný: Alciphron-Enka, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Modrohlávek obecný: Alciphron-Enka, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Můry: Alexey, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Můry: Hectonichus, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Můra sosnokaz: gailhampshire, CC BY 2.0, zdroj