Květopas jabloňový

(Anthonomus pomorum)

Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) je brouk z čeledi nosatcovití, jehož larvy se vyvíjejí v poupatech ovocných stromů, především jabloní, ale i hrušní, kdouloní nebo mišpulí. Je  významným škůdcem, škodí zejména larvy/housenky..

Dospělí brouci jsou asi 3,5–4,5 mm dlouzí, mají tmavé, hnědočervené krovky a štítek se světlejšími skvrnami. Stejně jako ostatní nosatcovití má květopas hlavu prodlouženou v nosec. Larvy jsou pak dlouhé jen několik milimetrů, mají bíložlutou barvu a nemají nohy.

Housenka neboli larva květopase jabloňového přebývá v poupatech, kterými se živí. Hlavní hostitelskou rostlinou je jabloň, ale mohou to být i hrušně, kdouloně a mišpule. Přezimující dospělci vylézají na jaře, jakmile se oteplí na aspoň 10 °C a začnou nalétávat na jabloně. Na jabloních jsou tou dobou již pupeny, na kterých se dospělci živí. Oplodněné samičky kladou pak 30 až 80 vajíček do ještě zavřených poupat. 

Larvy/housenky se líhnou již za týden, vyvíjejí se uvnitř poupat, přičemž se živí vším, co v poupatech je: semeník, tyčinky, okvětní lístky. Kvůli tomu se napadené květy neotevřou a uhynou. Larvy se zakuklí v uschlých poupatech, od poloviny května vylezou noví dospělci. Květopas jabloňový má jedinou generaci v roce, která ale dokáže napáchat značné škody. Dospělci totiž dále způsobují škody žírem, na podzim zalézají do půdy nebo pod kůru, a tak přezimují.

Květopas jabloňový poškozuje zejména pupeny a květy. Květní poupata se pak nerozvíjejí, hnědnou a odumírají. Samozřejmě se z nich nemohou tvořit plody. Uvnitř květů jsou žlutobílé larvy s hnědou hlavou, které se živí pestíky, tyčinkami i vnitřními okvětními lístky.

Jakmile květopas napadne pupeny, již jim není pomoci. Případné postřiky je potřeba aplikovat již na začátku pupenů, když jsou ve fázi tzv. myšího ouška – když je venku přes den 17 °C, a postřik je vhodné opakovat.

Likvidovat květopase jabloňového můžete pomocí pásů na kmenech, stejně jako mnoho jiných škůdců. Lepové nebo lapací pásy upevněte na kmeny napadených stromů; zachytí se na ně dospělí brouci, kteří po kmeni lezou. Larvy žijí skryté v poupatech, na pásy se nedostanou.

Další možností je setřásat brouky na plachty nebo fólie, a také je možné je ručně sbírat a mechanicky ničit. Nikdy však nestačí je odnést za plot, nebo se vám rychle vrátí zpátky. Přirozenými nepřáteli larev jsou lumci a lumčíci.

Květopase jabloňového můžete likvidovat povolenými insekticidy (aktuální seznam přípravků povolených pro jabloně proti květopasu je v registru přípravků ÚKZÚZ, dávkujte podle etikety), které však musíte použít ihned od počátku tvorby poupat, tedy od tzv. fáze myšího ouška. Nejlepší je aplikovat postřik tehdy, když teplota venku přesáhne 17 °C ve 14 hodin odpoledne. Brouci však vylézají i za nižších teplot, a tak je vhodné postřik alespoň jednou opakovat.

Brouci květopasa přilétají hlavně ze stromů na okraji lesa, z parků a starých alejí. Zahrady v jejich blízkosti bývají napadené víc. Než se rozhodnete stříkat, udělejte jednoduchou kontrolu:

• Kdy: od rašení do fáze zeleného poupěte.
• Jak: na pěti stromech prohlédněte dohromady 100 květních pupenů (růžic) z různých částí koruny. Hledejte drobné vpichy po kladení, často s kapičkou šťávy.
• Práh: postřik má smysl, když najdete 15 a více vpichů nebo vajíček na 100 pupenů a strom zároveň nemá velkou násadu květů.

Setřásání brouků je náhrada postřiku na menší stromy. Brzy ráno za chladného počasí (pod 10 °C) jsou brouci ztuhlí. Pod korunu rozprostřete plachtu, prudce poklepejte na větve paličkou obalenou hadrem a spadlé brouky posbírejte. Opakujte několikrát během rašení.

Lapací pásy z vlnité lepenky nebo pytloviny upevněte na kmeny od července. Mladí brouci se pod nimi schovávají a hledají místo k přezimování. Na podzim pásy sundejte a zlikvidujte i s obsahem.

Květopas hrušňový, příbuzný druh na hrušních, klade vajíčka už na podzim, v září a říjnu. Škodí méně a zásah proti němu je potřeba jen výjimečně.

Na jaře se na jabloních a hrušních objevují dva typy poškozených poupat, které se snadno zamění:

Obaleč pupenový nemá nic společného s červivostí jablek; tu působí obaleč jablečný. Housenky na rašících listech popisuje i článek o píďalce podzimní.

KOUPIT