Podnože jabloní a ovocných stromů: M9, M26, MM106 a další podle velikosti stromu

Podnož je kořenová část ovocného stromu, na kterou je naroubovaná nebo naočkovaná odrůda. Odrůda určuje, jaké ovoce strom ponese. Podnož určuje, jak velký strom bude, kdy začne plodit a kolik let vydrží. Stejná jabloň ‚Idared‘ na podnoži M 9 zůstane kolem 2–3 m a první jablka dá za dva až čtyři roky. Na semenáči vyroste v mohutný strom, který začne plodit až po šesti i více letech, zato bez kůlu a na desítky let. Pro malou zahradu se u jabloní nejčastěji volí M 9, M 26 nebo MM 106, u třešní GiSelA 5, u hrušní kdouloň. Přehled níže vám pomůže vybrat podle místa, které pro strom máte.

Podnož působí na celý strom, nejen na kořeny:

• Vzrůst a velikost koruny. Slabá podnož dá malý strom, bujná velký.
• Nástup a pravidelnost plodnosti. Na slabých podnožích stromy plodí brzy a hodně, na bujných později.
• Délka života. Stromy na slabých podnožích stárnou dřív, na semenáčích se dožívají vysokého věku.
• Kotvení a nároky na půdu. Slabé podnože mají jemné mělké kořeny bez kůlového kořene, potřebují oporu, zálivku a úrodnou půdu.
• Odolnost. Podnož ovlivňuje i mrazuvzdornost kořenů, snášenlivost sucha a vápníku a citlivost na některé choroby.

Podnože se dělí na dvě skupiny. Semenáče se pěstují ze semen, mají mohutné kořeny a hodí se pro vysokokmeny, polokmeny a čtvrtkmeny. Typové (vegetativně množené) podnože se množí oddělky nebo řízky, takže mají vždy stejné, známé vlastnosti. Označují se zkratkou a číslem, například M 9 nebo MM 106. Písmena prozrazují původ: M = East Malling (Anglie), MM = Malling–Merton, české podnože z Těchobuzic nesou zkratku J-TE (jabloň).

Platí jednoduchá zásada: čím větší tvar stromu chcete, čím chudší je půda a čím slaběji odrůda sama roste, tím bujnější podnož zvolte. Naopak bujně rostoucí odrůdě a úrodné půdě vyhoví slabší podnož.

Zakrslý ovocný strom není zvláštní druh ani „bonsaj“. Je to běžná odrůda, kterou drží malou jedno ze tří opatření:

1. Slabě rostoucí podnož. Nejčastější cesta. U jabloní M 9 a M 26, u hrušní kdouloň, u třešní GiSelA 5, u švestek WaVit.
2. Mezištěp (vložka). Na bujnou podnož, která dobře drží v zemi i na horší půdě, se naroubuje kus kmínku ze slabé podnože (u jabloní typicky M 9) dlouhý aspoň 15–20 cm a teprve na něj odrůda. Strom má hluboké kořeny bujné podnože, ale menší korunu a dřívější plodnost. Hodí se na chudší půdy a do míst, kde by strom na samotné M 9 trpěl suchem.
3. Kompaktní odrůdy. Některé odrůdy mají slabší vzrůst samy od sebe: takzvané spur typy s krátkými plodonoši a sloupovité ovocné stromky. Na slabé podnoži zůstávají nejmenší.

Výhody jsou zřejmé: první ovoce už druhý až čtvrtý rok, sklizeň i řez ze země, na malé ploše víc odrůd s postupným zráním. Daň za to je trvalá opora, pravidelná zálivka v suchu, lepší půda a kratší život. Jabloň na M 9 v pásové výsadbě plodí zhruba 20–25 let, na středně bujných podnožích kolem 30 let.

U jabloní je výběr největší. Podnože, které se dnes v českých školkách běžně prodávají:

• M 9 je nejrozšířenější zakrslá podnož. Koření mělce, za sucha trpí nedostatkem vody a bez opory se snadno vyvrátí. Patří na úrodnou, hlubší a vlhčí půdu a do míst, kde budete zalévat. Plody se na ní dobře vybarvují.
• M 26 je o něco silnější a lépe snáší horší podmínky. Pro zahrádkáře je to častý kompromis mezi velikostí stromu a nároky.
• M 7 snáší sucho i mráz středně dobře a hodí se pro menší zákrsky tam, kde je pro M 9 půda příliš chudá.
• MM 106 brzy a bohatě plodí, dobře kotví a je odolná vůči mrazu. Je ale citlivá na krčkovou hnilobu, proto nepatří do těžké zamokřené půdy.
• Semenáč se hodí pro vysokokmeny do sadů a velkých zahrad, do vyšších poloh a tam, kde strom nebudete zalévat.

Podnože řady M jsou málo odolné vůči vlnatce krvavé, řada MM je vůči ní odolná. Jak se jabloň na různých podnožích řeže a tvaruje, popisuje článek řez jabloně.

Kdouloň dělá z hrušně malý, brzy plodící strom, má ale dvě slabiny. Její kořeny jsou mělké a namrzají, proto se stromky na kdouloni po podzimní výsadbě na zimu přihrnují zeminou. A některé odrůdy s ní špatně srůstají, mezi nimi ‚Williamsova čáslavka‘, ‚Lucasova‘ a ‚Charneuská‘. Ty se pěstují s mezištěpem odrůdy, která s kdouloní srůstá dobře. Kvalitní školka to má vyřešené, při koupi se ale zeptejte. Jak se o hrušně na kdouloni starat, popisuje článek kdouloň jako podnož.

Hrušeň na semenáči nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a příliš vápenitou půdu, zato koření hluboko a vydrží sucho i vítr. Víc o druhu v článku hrušně.

Ptáčnice je klasická podnož pro velké třešně. Má světlou kůru, která v předjaří méně pohlcuje slunce, takže strom začne rašit později. Pro malou zahradu je bez šance, třešeň na ní vyroste do mohutného stromu se sklizní ze žebříku.

GiSelA 5 drží třešeň zhruba na polovičních rozměrech a umožní sklízet ze země. Potřebuje úrodnou půdu, zálivku v suchu a v prvních letech kůl. Na chudé suché půdě strom na ní zakrní.

Mahalebka snese sucho a vápno, ale s řadou odrůd třešní hůř srůstá. Pro višně je spolehlivá. Řez třešní na různých podnožích popisuje článek řez třešní, o druhu víc v článcích třešně a višně.

U broskvoní rozhoduje hlavně půda. Semenáč broskvoně potřebuje lehkou a teplou půdu a ve vápenité trpí chlorózou. Na vápenité a sušší půdy se volí GF 677, na chladnější a těžší půdy slivoňová podnož (St. Julien A, myrobalán). U meruněk se v teplých oblastech se sušší půdou používá myrobalán, do chladnějších a vlhčích míst slivoňové podnože.

U slivoní se dodnes pěstují i stromky „na vlastních kořenech“ z odkopků, tedy kořenových výmladků neštěpované ‚Domácí švestky‘. Mělce koření a jsou mrazuvzdorné, ale odkopky berte jen ze zdravých stromů bez šarky. Postup popisuje článek řízkování a další způsoby množení. Peckoviny na různých podnožích se řežou stejně, viz řez švestky, řez meruňky a řez broskvoně.

Velikost stromu je až druhá otázka. První je, co vydrží půda pod ním. Slabé podnože koření mělce, a proto snesou i mělčí půdu, ale vyžadují vláhu. Bujné podnože jdou do hloubky a vodu si najdou samy.

Hladina podzemní vody smí být nejvýš asi o třetinu mělčí, než uvádí tabulka. Kde je výš, sázejte na vyvýšený kopec z navezené zeminy nebo volte mělce kořenící podnož.

• Mělká půda, vysoká hladina vody: jabloně a hrušně na slabých podnožích, bobuloviny.
• Svah se suchou a chudší půdou: bujnější a hlouběji kořenící podnože, případně jabloň s mezištěpem M 9 na silné podnoži.
• Těžká vlhká půda: ne MM 106 ani semenáč broskvoně; u peckovin spíš St. Julien A.
• Vápenitá suchá půda: u třešní a višní mahalebka, u broskvoní GF 677; ne kdouloň.
• Místo po vykopaném starém stromu: na místo stejného druhu sázejte s jinou podnoží, například po hrušni na kdouloni hrušeň na semenáči, po třešni na ptáčnici třešeň na mahalebce, a jámu naplňte čerstvou zeminou. Jabloně jsou na opakovanou výsadbu nejméně citlivé, zvlášť na slabých podnožích.
• Vyšší a drsnější polohy: bujné podnože a semenáče, které lépe snášejí mráz, vítr a sníh.

Pro jakoukoli podnož platí: půdu před výsadbou prokypřete a zlepšete kompostem. Jak stromy na slabých podnožích po výsadbě přihnojovat, aby rostly a nepřeplodily se, popisuje článek hnojivo na ovocné stromy.

Stromky na semenáčích potřebují kůl jen 5–8 let, než zesílí kmen. Stromky na slabých podnožích (M 9, M 26, J-TE-H, kdouloň, GiSelA 5, WaVit) mají kořeny tak jemné, že je opora musí držet celý život, jinak je vítr nebo velká úroda vyvrátí.

• Délka kůlu: zákrsek a vřeteno asi 130 cm, čtvrtkmen 160 cm, polokmen 210 cm, vysokokmen 250 cm. Kůl má končit asi 10 cm pod nejnižší větví, do koruny nesahá.
• Umístění: asi 10 cm od kmínku na straně převládajícího větru, zatlučený 30 cm do dna jámy ještě před sázením.
• Vázání: nejdřív volně, pevně až po sednutí zeminy, širokým popruhem nebo páskou do osmičky. Na řadu zákrsků je praktičtější drátěnka.
• Hloubka výsadby: místo štěpování (ohyb kmínku těsně nad kořeny) musí zůstat nad zemí. Když ho zasypete, odrůda vytvoří vlastní kořeny, strom zbujní a vliv zakrslé podnože se ztratí. Kořenový krček má po zasazení vyčnívat asi 5–6 cm nad povrch, po sednutí zeminy bude stromek tak hluboko jako ve školce.
• Kořenová osa: u mělce kořenících podnoží, jako je M 9, se vyplatí, když je v zemi aspoň 25–35 cm podnože. Stromek lépe zakotví a vytvoří víc kořenů.

Celý postup od jámy po zálivku je v článku výsadba stromů, rozestupy od souseda řeší vzdálenost stromu od hranice pozemku.

• Stromek bez visačky. Podnož na stromku nepoznáte. Kupujte ve školce, kde ji uvedou, jinak nevíte, jak velký strom za deset let budete mít.
• Zakrslá podnož bez kůlu a zálivky. Jabloň na M 9 na suchém větrném místě se buď vyvrátí, nebo zakrní.
• Vysokokmen do malé zahrady. Semenáč nebo ptáčnice za pár let zastíní celou zahradu a sklizeň bude nebezpečná.
• Místo štěpování pod zemí. Nejčastější důvod, proč „zakrslý“ strom po letech zbujní a přestane plodit.
• Slabá odrůda na slabé podnoži do chudé půdy. Strom se brzy vyčerpá plodností a přestane přirůstat.
• Výhony z podnože. Výmladky u paty kmene vylamujte hned, jinak podnož přeroste odrůdu.
• MM 106 nebo kdouloň do mokra. Obě trpí na zamokřené půdě, MM 106 navíc krčkovou hnilobou.

Jak se podnože roubují a očkují, popisuje článek roubování ovocných stromů. Tvary, které se na jednotlivých podnožích pěstují, rozebírá článek tvary ovocných stromů.