Řez broskvoně: kdy řezat broskvoň a jak na kotlovitou korunu

Broskvoň řežte na jaře, nejdřív na začátku rašení. Plodící stromy až ve fázi růžového poupěte nebo v době květu, kdy už je jasné, které pupeny jsou květní a kolik jich přežilo mrazíky. V létě se řez doplňuje: u mladých stromků v červnu, u plodících po 20. srpnu. V zimě broskvoň neřežte, rány se nehojí a strom reaguje klejotokem.

Jak řezat: broskvoň plodí hlavně na jednoletých výhonech a starší obrost odumírá. Každý rok proto proberte postranní výhony na ramenech na vzdálenost 10 až 15 cm, část zkraťte na plodné čípky s květními pupeny a část na krátké dvouočkové čípky, ze kterých vyrostou výhony pro příští rok. Odplozené výhony odřezávejte.

Pozdní jarní řez má i praktickou výhodu: v květu je dobře vidět, kde je násada, a výhony bez květů nebo s pomrzlými květy můžete zkrátit víc.

Jabloň nebo třešeň plodí léta na stejných plodných větévkách. Broskvoň ne: květy nese hlavně na loňských výhonech a starší obrost postupně odumírá. Bez řezu se plodné výhony rok co rok posouvají k obvodu koruny, spodek holne a úroda je drobná a jen na koncích větví.

Broskvoň je navíc velmi náročná na světlo. Proto se pěstuje jako volný zákrsek s kotlovitou korunou: kmen 60 až 80 cm, široce rozevřená ramena a žádný střední výhon. Koruna se středním výhonem by rychle vytvořila druhé patro, spodní větve by zastínila a plodný obrost na nich by odumřel. Ve velmi příznivých podmínkách lze broskvoň vést i jako dutou korunu (viz níže) nebo jako palmetu u zdi, tvary srovnává článek tvary ovocných stromů.

Jak poznat pupeny: listové (dřevní) pupeny jsou štíhlé a špičaté, květní kulaté a baculaté. Na výhonech broskvoně často sedí po dvou až třech vedle sebe, prostřední bývá listový. Na konci každého zkráceného výhonu musí zůstat listový pupen. Vyroste z něj letorost, který plody vyživuje.

Nejlépe se ujímají jednoleté očkovance se slabším kmínkem a bohatými kořenovými vlásky. Sázejí se na jaře a hned se silně zkracují, broskvoň má málo zásobních látek a bez řezu by špatně rašila. Podle toho, co stromek má:

• Kmínek s předčasnými postranními výhony: v místě, kde chcete korunku, vyberte 3 až 4 dobře rozmístěné výhonky. Pokud jsou silné jako tužka, zkraťte nejhořejší na 1 až 2 pupeny a nejspodnější nejvýš na 4 pupeny, vždy na dobře vyvinutý vnější pupen. Střední výhon odřízněte nad nejhořejším z nich. Ostatní výhonky odstraňte na větevní kroužek.
• Slabé postranní výhonky: zkraťte je na nejspodnější pupen těsně u kmínku. Vyroste z něj silnější výhon.
• Kmínek bez postranních výhonů: zkraťte ho nad místem budoucí korunky a ramena vypěstujte z pupenů, které z něj vyraší.
• Stromek s hotovou kotlovitou korunkou ze školky: nechte 3 až 4 výhony a zkraťte je hodně, nejhořejší nejvýš na 3 pupeny, nejspodnější nejvýš na 5 pupenů.

Proč sázet na jaře a jak vybrat místo, vysvětluje článek broskve a broskvoň.

1. rok: letní řez

U bujně rostoucích a nepravidelných korunek je v prvním roce důležitý letní řez. Usměrní růst a plodný obrost se začne tvořit už ve spodní části korunky.

• V červnu zkraťte letorosty v prodloužení ramen na 20 až 30 cm, na list směřující ven z koruny. Konce srovnejte do jedné roviny. Pokud má lepší polohu letorost z nižšího pupenu, použijte ten a horní odřízněte.
• Ostatní letorosty zkraťte víc, za 5. až 6. listem, aby nekonkurovaly prodlužujícím.
• Ve 2. polovině srpna vyřízněte nevhodné letorosty, hlavně ty, které rostou vzpřímeně do středu koruny.

2. rok

• Korunky s krátkými přírůstky na jaře v době rašení zase hodně zkraťte. Silný řez podpoří tvorbu letorostů.
• Dobře vyvinuté korunky: prodlužující výhony ramen zkraťte na 30 až 40 cm, při bujném růstu až na 50 cm. Při bohatém obrostu zkracujte méně, při slabém víc.
• Postranní obrost směřující ven z koruny nejdřív proberte na vzdálenost 10 až 15 cm a pak zkraťte na dvouočkové čípky.
• Počátkem června zkraťte silnější letorosty v prodloužení ramen na 30 cm, slabší nechte. Cílem je, aby se každé ze 3 až 4 ramen asi 50 až 60 cm od kmene rozdvojilo.
• V srpnu vyřízněte letorosty rostoucí kolmo do koruny.

Od 3. roku má koruna mít 6 až 8 ramen široce rozložených do stran. U odrůd s převislými větvemi, například ‚Redhaven‘, udržujte ramena vzpřímenější. První plody broskvoň dává už ve 3. roce na jednoletých výhonech. Řez na jaře ve fázi červeného poupěte, krok za krokem:

1. Prodlužující výhony ramen zkraťte o třetinu až polovinu. Slabě rostoucí odrůdy a ramena se slabým obrostem víc, bujné méně.
2. Postranní jednoleté výhony proberte na vzdálenost 10 až 15 cm. Příliš tlusté, dlouhé a rozvětvené výhony, stejně jako příliš krátké a tenké, odřízněte nebo hluboko zkraťte.
3. Zbylé výhony rozdělte na dvě skupiny. Část zkraťte asi o třetinu na delší plodné čípky s několika květními pupeny. Zbytek zkraťte na krátké čípky se dvěma až třemi pupeny. Ty letos neplodí, ale vyrostou z nich výhony pro příští rok.
4. Výhony z loňských krátkých čípků: spodní výhon opět zkraťte na krátký čípek. Horní výhon s květními pupeny zkraťte nad 3 až 4 nejspodnějšími květními pupeny, horní výhon bez květů odřízněte až ke spodnímu čípku.
5. Vždy kontrolujte konec. Nad posledním květním pupenem musí zůstat listový pupen.
6. Odplozené výhony odřízněte po sklizni, nejpozději na jaře, až k mladému výhonu nebo čípku u jejich báze.

Protože na krátkém čípku občas některý pupen nevyraší, je jistější nechávat čípky se třemi pupeny. Když vyraší všechny, nejhořejší letorost v srpnu odřízněte.

Kolem 5. roku dosáhnou ramena délky 120 až 150 cm. Pak už je neprodlužujte, výhony na jejich koncích zkracujte stejně jako plodný obrost, klidně se 4 až 6 květními pupeny. Červnový řez se od 3. roku už zpravidla nedělá. Důležitý je ale řez po 20. srpnu: delší letorosty, které ještě nezakončily růst, zkraťte na 40 cm. Kratší a už zakončené letorosty nezkracujte. Strom tím zastaví růst a založí víc květních pupenů.

Když začne plodný obrost ve spodní části koruny prosychat a slábnout, je čas na zmlazení.

K prodloužení životnosti broskvoní se doporučuje dutá koruna se 3 až 4 rameny a omezení řezu, tzv. dlouhý (americký) řez. Hodí se tam, kde se broskvoním dobře daří.

• 1. rok: silný jarní řez po výsadbě stejně jako u kotlovité koruny. Za vegetace jen odstraňte letorosty rostoucí svisle do koruny.
• 2. rok: na jaře proberte obrost na 15 cm. Ramena nezkracujte, ani když jsou různě vysoká. Nevhodné letorosty vyřízněte v srpnu.
• 3. rok: ramena dál nezkracujte, obrost proberte na 15 až 20 cm. Jednoleté výhony se nezkracují vůbec. Pod tíhou plodů se skloní a z nejvyššího místa ohybu nebo od báze vyroste nový letorost, který bude plodit příští rok. Odplozený výhon po sklizni nebo na jaře odřízněte až k němu.
• 4. až 5. rok: když je koruna dost velká, ramena v červnu sesaďte na výhon směřující ven z koruny. Podpoříte tím růst letorostů v nižších partiích.

U dlouhého řezu je ještě důležitější včasná probírka plodů, jinak se výhony pod úrodou lámou.

I po správném řezu nasadí broskvoň v dobrém roce víc plodů, než dokáže vyživit. Ponechané by byly malé a méně chutné a strom by se vyčerpal.

• Kdy: brzy po odkvětu, když jsou plůdky velké asi jako lískový ořech.
• Kolik nechat: 2 až 4 plody na výhonu, 10 až 15 cm od sebe. Nejdřív odstraňte plody nahloučené u sebe a poškozené.
• Strop: ani dobře urostlá broskvoň v nejplodnějším věku by neměla nést víc než asi 500 plodů.

Broskvoň má velkou regenerační schopnost a zmlazení snáší dobře. Zmlazujte stromy se zanedbanou nebo namrzlou korunou a stromy, kterým ve spodní části ramen odumřel plodný obrost. Nejlepší doba je jaro po vyrašení nebo hned po sklizni.

1. V přehoustlé koruně nechte jen 4 až 5 dobře rozmístěných ramen.
2. Ramena s plodným obrostem zkraťte o třetinu až polovinu, konce do jedné roviny. Plodný obrost pokud možno nezkracujte, úroda pak tlumí bujný růst po zmlazení.
3. Ramena holá ve spodní části zkraťte hlouběji, až po rozvětvení. Ze spících pupenů vyroste nový obrost.
4. V červnu zmlazený strom upravte: prodloužení ramen zkraťte na 40 cm a ostatní letorosty víc, aby nekonkurovaly.

Namrzlé větve po tuhé zimě řežte až na jaře po vyrašení, kdy je vidět, kde začíná zdravé dřevo se světlým, nezhnědlým pletivem pod kůrou.

• Řez broskvoně musí být vždy hladký. Dřevo je citlivé na pohmoždění, proto stříhejte ostrými dvousečnými nůžkami a čípky začistěte ostrým zahradnickým nožem (žabkou).
• Větve odstraňujte na větevní kroužek, bez pahýlů.
• Malé rány se nenatírají, velké začistěte a případně ošetřete stromovým balzámem.
• Napadené výhony s puchýřovitými listy po kadeřavosti nebo uschlé konce po moniliniové spále odstraňte ze zahrady, na kompost nepatří.

Řez sám dlouhý život broskvoně nezajistí. Rozhoduje i stanoviště, podnož a předplodina, o tom píšeme v článku broskve.

• Žádný nebo jen slabý řez. Plodné výhony se přesunou na konce větví, spodek koruny holne a plody jsou drobné.
• Zimní řez. Rány se nehojí, vzniká klejotok a strom slábne.
• Koruna se středním výhonem. Horní patro zastíní spodní a plodný obrost dole odumře.
• Zkrácení výhonu na květní pupen. Bez listového pupenu na konci plody nedorostou a výhon uschne.
• Všechny výhony nechané plodit. Bez krátkých čípků nebudou na příští rok nové výhony.
• Vynechaná probírka. Strom se úrodou vyčerpá, plody jsou malé a větve se lámou.