Řez třešní a višní: kdy a jak stříhat třešeň i višeň

Třešně a višně řežte v létě, hned po sklizni, tedy podle odrůdy od června do konce července, a vždy za suchého počasí. Rány se v tu dobu rychle zatahují a nehrozí klejotok ani bakteriální infekce, které do ran z doby klidu snadno pronikají. Jen čerstvě vysazený stromek se zkracuje na jaře před rašením.

Jak řezat: třešeň potřebuje jen málo řezu. Tři roky po výsadbě se tvaruje koruna se 4 hlavními větvemi, pak už se jen prosvětluje a podle potřeby snižuje. Višně typu ‚Morela pozdní‘ plodí na loňských výhonech, a proto se jim každý rok po sklizni odřezávají odplozené výhony.

Zimní řez třešní a višní je nejčastější příčina klejotoku a odumírání větví. Neřežte ani za deště, mlhy a vlhkého počasí na podzim, kdy se do čerstvých ran snadno dostanou bakterie.

Třešně kvetou hlavně na kyticovitých větévkách, krátkých výhonech s hloučkem květních pupenů a jedním listovým pupenem na konci. Rostou na dvouletém a starším dřevě a plodí řadu let. Jednoleté výhony mají v horní části listové a dřevní pupeny, ve spodní květní.

Prakticky to znamená:

• Prodlužující výhony nezkracujte víc než o polovinu. Na zbytku musí zůstat listové pupeny, ze kterých vyroste nový výhon. Při silnějším zkrácení by zůstaly jen květní pupeny a větev by na konci nepokračovala.
• Třešeň tvoří řídké koruny, další větve si do značné míry vytvoří sama. Častý a silný řez ji jen vyprovokuje k bujnému růstu.

Cílem je koruna se 4 hlavními větvemi (rameny), které z kmene vyrůstají pod úhlem 40 až 60° a mají mezi sebou větší výškový odstup. Ramena nahloučená v jednom místě kmene tvoří slabé rozvětvení a právě v něm u třešní nejčastěji vzniká klejotok.

Třešně roubované ve výšce kmene mívají ze školky jen 2 až 3 silné výhony. Postup podle toho, co stromek má:

• Korunka se 4 výhony a středním výhonem: ramena zkraťte asi o polovinu na pupen směřující ven, konce srovnejte do jedné roviny. Střední výhon nechte o 10 až 20 cm výš.
• Korunka se 3 výhony: obě postranní ramena zkraťte na polovinu až třetinu, střední výhon tak, aby je přesahoval o 10 až 20 cm. Další ramena vypěstujete v příštích letech z výhonů na středním výhonu.
• Korunka se 2 výhony: jeden zkraťte na 5 až 6 pupenů a vypěstujte z něj novou korunku. Druhý odřízněte na větevní kroužek, nebo pokud roste v dobrém úhlu, zkraťte ho na první vnější pupen a použijte jako rameno.
• Jen střední výhon bez obrostu: zkraťte ho asi 6 až 7 pupenů nad požadovanou výškou kmene. Z horních pupenů vyrostou výhony pro korunku.

Stromek se slabými kořeny nebo vysazený na jaře do sucha zkraťte hlouběji, aby se lépe ujal.

Výchovný řez se u třešní dělá zpravidla tři roky. Každý rok:

• Prodlužující výhony ramen zkraťte nejvýš o polovinu, v dalších letech méně. Řežte na vnější pupen.
• Konkurenční výhony, které vyrostou těsně pod koncem ramene nebo pod středním výhonem a míří strmě vzhůru, odstraňte celé.
• Střední výhon nechte o 20 cm výš než konce ramen. Další patro větví si třešeň vytvoří sama, stačí z nových výhonů vybrat ty, které rostou mezi rameny spodního patra.
• Postranní výhony na ramenech nezkracujte. Pokud je vyvážete do šikmé až vodorovné polohy, nasadí květní pupeny dřív. S vyvazováním začněte až u stromku, který dobře roste.

Po založení koruny už se třešeň jen prosvětluje, a to hned po sklizni:

1. Odřízněte suché, nalomené a nemocné větve do zdravého dřeva.
2. Odstraňte větve rostoucí dovnitř koruny a křížící se větve.
3. Vlky odřízněte celé na větevní kroužek, nenechávejte čípky.
4. Kyticovité větévky uvnitř koruny nechte, nesou úrodu.

Vysoká koruna. Některé třešně vyrostou tak vysoko, že sklizeň je nebezpečná. Korunu lze snížit najednou až o třetinu výšky, nejlépe nad slabší, šikmo až vodorovně odbočující větví, která převezme vedení. Dělejte to hned po sklizni. V dalších letech pak růst směrujte do šířky: odstraňujte výhony rostoucí kolmo vzhůru a nechávejte ty šikmé.

Když jsou jednoleté přírůstky nápadně krátké, listy malé a třešně drobnější a horší, potřebuje strom zmladit. Větve se zkracují do 3 až 5letého dřeva, vždy nad mladší odbočující větví. Nejvhodnější doba je první polovina srpna, kdy se rány ještě stihnou zatáhnout.

Třešně snášejí hlubší zmlazení zhruba do věku 25 až 30 let. Horní větve zkracujte víc než spodní a velké zásahy rozložte do dvou let, ať strom neodpoví záplavou vlků. Nemocné a přestárlé stromy už nezmlazujte.

Višně mají sklon k hustým, převislým korunám, rychle stárnou a jejich starší větve se „vyholují“. V prvních letech po výsadbě se korunka zakládá stejně jako u třešně, odstraňují se hlavně konkurenční výhony. Další řez záleží na typu odrůdy.

Málo vzrůstné višně (‚Morela pozdní‘)

Plodí převážně na jednoletých výhonech, které mají listový pupen jen na konci. Na dvouletém dřevě už neplodí a nové výhony nevytváří, takže větve s věkem holé a na koncích visí jen dlouhé tenké výhony, tzv. vlasatost. Aby višeň plodila, musí mít v koruně stále dost silných jednoletých výhonů:

• Hned po sklizni odřízněte odplozené výhony až k nově vyrostlému silnému letorostu blíž k větvi. Je to nejpraktičtější způsob a zároveň prevence klejotoku.
• Udržovací řez: silné jednoleté výhony na koncích hlavních větví zkraťte asi o polovinu, níže položené silné výhony na 2 až 6 pupenů. Na konci zkráceného výhonu musí být listový pupen, ne květní (květní jsou kulatější a po odplození z nich nic nevyroste).
• Ve spodní části koruny stačí průklest a odřezávání odplozených výhonů na nižší mladé výhony.
• Minimum: pokud nestíháte nic jiného, odstraňujte aspoň občas nejvíc skloněné, vyholené větve.

Vyholování omezí i sklizeň. Při trhání višní se stopkou se často utrhne i zárodek pupenu u báze stopky. Višně na přímou spotřebu trhejte bez stopek, nebo stopky odstřihávejte.

Višně snášejí hlubší zmlazení dobře, do 4 až 6letého dřeva. Nadbytečné letorosty, které po zmlazení vyrostou, proberte v srpnu.

Vzrůstnější višně a sladkovišně

Amarelky a další vzrůstnější višně tvoří víc kyticovitých větévek, které plodí delší dobu. Řežou se podobně jako třešně: v plodnosti průklest, později odřezávání starších skloněných větví a snižování příliš vysokých korun. Stejně se řežou i vzrůstné sladkovišně, křížence třešně a višně.

Třešeň na semenáči ptáčnice vyroste ve velký strom, který potřebuje 8 až 10 m prostoru. Do menší zahrady se hodí třešně na slabě rostoucí podnoži, například GiSelA 5, a odrůdy s menší korunou, třeba samosprašná ‚Stella‘. Plodí dřív a koruna zůstává nízká. Výběr podnoží popisuje článek podnože ovocných stromů.

Višně i třešně na slabých podnožích lze pěstovat jako štíhlé vřeteno nebo volnou stěnu. Stromky se tvarují do písmene Y se středním výhonem a ramena se vedou šikmo ve 2 až 3 patrech aspoň 60 cm nad sebou. U višní se stěny sázejí v řadách 5 m od sebe a 3 m v řadě, štíhlá vřetena hustěji, v řadě 1,5 až 2 m. Příliš vysoké výhony se zkracují v srpnu. Další tvary srovnává článek tvary ovocných stromů.

• Větve odřezávejte na větevní kroužek, ne na pahýl a ne do kmene. Rána u peckovin bez pahýlu se hojí nejlépe.
• Silnější větev nejdřív zespodu nařízněte, aby se při odříznutí neodtrhla i s kůrou.
• Větve odstraňujte včas, dokud jsou tenké. Malé rány se nenatírají, velké začistěte ostrým nožem a případně ošetřete stromovým balzámem.
• Nářadí po řezu nemocného stromu otřete lihem.

Pokud na třešni po odkvětu usychají konce výhonů, jde nejspíš o moniliniovou spálu. Napadené výhony odstřihněte do zdravého dřeva hned, jak je uvidíte, nečekejte na sklizeň. Podrobnosti o pěstování najdete v článcích třešně a višně.

• Zimní řez. Rány se nehojí a do jara z nich vytéká klovatina.
• Silné zkracování výhonů třešně. Zkrácením o víc než polovinu zůstanou na výhonu jen květní pupeny a větev přestane růst.
• Ramena z jednoho místa. Slabé rozvětvení se trhá a vzniká v něm klejotok.
• Višeň Morela bez řezu. Za pár let má holé větve s plody jen na koncích tenkých převislých výhonů.
• Řez višně na květní pupen. Z výhonu zkráceného na květní pupen po sklizni nic nevyroste a uschne.
• Pahýly po odřezaných větvích. Zasychají, hnijí a jsou vstupní branou infekcí.