Proč strom chřadne bez škůdců: sucho, mráz, sůl, nedostatek živin a chyby při výsadbě

Když strom chřadne, první podezření padá na škůdce nebo houbu. Velmi často je ale příčinou prostředí: sucho, mráz, sůl, nedostatek živin, utužená půda nebo chyba při výsadbě. Taková poškození strom oslabí a teprve potom na něj snáz nastupují škůdci a choroby.

Druhy dřevin: všechny druhy, zvláště pak břízy, javory, habry, olše, smrky a modříny.

Příznaky: okrajové nekrózy listů, svinování listů od okrajů, předčasný opad listů či jehličí postupující od konců větví směrem dovnitř koruny. Prosychání koruny, často bývá zřetelné až v roce následujícím po suchu. Zasychání větví u topolů, dubů, loupání kůry (např. u platanů).

Příčiny poškození: akutní stres v důsledku sucha. Sucho v různých obdobích roku se projevuje různě: jarní sucho se projevuje již v téže vegetační sezóně, důsledky letního sucha jsou zřetelné až v následujícím roce.

Možnosti záměny: houby způsobující hnědnutí listů, poškození imisemi, poškození posypovou solí, nedostatek živin.

Škodlivost: dochází ke všeobecnému fyziologickému oslabení, redukci množství asimilačních orgánů. Při vysokém stresu, především u mladých stromů, může dojít až k jejich odumření. Zvyšuje se atraktivita pro sekundární hmyzí škůdce.

Ochrana: žádná. U jednotlivých stromů závlaha. Seřezání koruny.

Druhy dřevin: všechny druhy.

Příznaky: barevné změny, deformace a nekrózy listů a jehlic.

Nedostatek dusíku: světlezelené a malé listy resp. jehlice.

Nedostatek hořčíku: žlutozelené, později hnědnoucí listy, žluté nekrózy mezi žilkami.

Nedostatek draslíku: chlorózy, žloutnutí listů a nekrózy vycházející od okrajů listů.

Nedostatek fosforu: fialověčervené až modrošedé zbarvení listů.

Nedostatek železa: citronově žluté listy, případně žlutobílé nekrózy čepele mezi žilkami s ostrým ohraničením, žilky zůstávají zelené (chloróza v důsledku přebytku vápníku).

Příčiny poškození: nedostatek jedné, nebo více živin. Také přebytek jednotlivých elementů může vést k blokaci příjmu jiných.

Možnosti záměny: poškození pesticidy, herbicidy, solí, napadení kořenů patogeny.

Škodlivost: stoupá náchylnost k napadení chorobami, krnění v růstu.

Ochrana: cílené přihnojení na základě analýzy listů, nebo půdy.

Druhy dřevin: všechny druhy.

Příznaky: žloutnutí listí, resp. jehličí, často u více současně vysazovaných rostlin, otoky a praskliny na kmeni při jeho základně, chřadnutí koruny, náhlé odumírání celých rostlin bez zjevné příčiny na nadzemní části stromu.

Příčiny poškození: nedostatečně velké jamky při výsadbě, výsadba stromů do brázd, místo do prostornějších jam, příliš mělká, nebo naopak příliš hluboká výsadba. Půda v jámě použitá k zasypání je ne dobře prokořenitelná, vede k tvorbě sekundárního kořenového systému.

Možnosti záměny: jiné problémy v oblasti kořenů.

Škodlivost: často se připojují sekundární druhy patogenů, jejichž napadení vede v konečném důsledku k odumření stromu.

Ochrana: vyvarovat se chyb při výsadbě, včasná oprava (vyrovnání velikosti koruny s kořenovým systémem řezem koruny), výměna půdy za kvalitní, nebo její vylepšení.

Druhy dřevin: všechny druhy.

Příznaky: prosvětlení korun, okrajové nekrózy listů, fyziologické chřadnutí jehličí, parciální odumírání korun, drobnolistost, žloutnutí listí a jehličí.

Příčiny poškození: neodborná projekce a realizace staveb (především komunikací), chybějící nebo špatná ochrana stromů, zhutnění půdy stavebními mechanizmy, nebo převrstvením půdy, uzavření povrchu půdy asfaltem, nebo betonem. Nedostatečná výměna plynů a látek v uzavřené půdě.

Možnosti záměny: poškození kořenů půdními houbami, další biotické a abiotické příčiny.

Škodlivost: poškození tohoto typu se často projevují až po několika letech, kdy v půdě dojde k jejímu ochuzení a poškození minimální výměnou plynů, odumřením půdních mikroorganismů, vyčerpání živin a nedostatku vody. V důsledku tohoto stavu začnou odumírat kořeny, části koruny a později celé stromy.

Ochrana: preventivně: správné plánování a realizace staveb. Kurativní: odstranění uzavírací vrstvy (asfalt, beton), opatrné odstranění horní vrstvy půdy, její provětrání a zabudování perforovaných drenáží.

Druhy dřevin: všechny druhy.

Příznaky: náběhy kořenů nejsou díky překrytí půdou viditelné. Podle citlivosti druhu, výšky překrytí paty kmene a zrnitosti půdy dochází k prosvětlení koruny, prasklinám v kůře paty kmene, ronění exudátu a růstu drobných listů.

Příčiny poškození: nedostatek vzduchu v prostoru paty kmene.

Možnosti záměny: houbové choroby kořenů, především václavky, které často v důsledku tohoto problému stromy druhotně napadají.

Škodlivost: různá podle druhu dřeviny. Topoly, vrby a jasany snášejí vyšší převrstvení, buky odumírají již při převrstvení o 2 cm (tenká kůra!). K odumírání stromů dochází v důsledku oslabení dispozičními chorobami a škůdci, především houbovými chorobami kořenů a může k němu dojít až po řadě let od škodlivého převrstvení kořenů.

Ochrana: pokud netrvá převrstvení příliš dlouho, pomáhá odstranění navrstvené půdy. Zabudování větracích trubic.

Druhy dřevin: všechny druhy.

Příznaky: listnaté stromy: podobné poškození suchem, nekrózy na okrajích listů, svinování listů od okrajů, zbarvování listů do červena, předčasný opad listů.

Jehličnaté stromy: žloutnutí až rezavění jehličí, jeho předčasný opad. Po dopadu aerosolu ze solné břečky dochází i k poleptání povrchu jehličí. Protože posypová sůl proniká do hlubších vrstev půdy jen pomalu, může k poškození dojít i roky po ukončení jejího používání.

Příčiny poškození: chloridové soli, sníh rozpouštějící posypové materiály.

Možnosti záměny: poškození suchem (více), poškození mrazem, herbicidy, houby napadající listí, resp. jehličí.

Škodlivost: všeobecné fyziologické oslabení, zvyšuje škodlivost sucha a predisponuje stromy k napadení sekundárními škůdci.

Ochrana: výměna půdy, citlivé hnojení a závlaha.

Druhy dřevin: mnoho druhů, především vlašský ořešák, ovocné stromy, trnovník akát, buk, duby olše jedle, smrky, douglaska.

Příznaky: odumírání pupenů, poškození listů, zpomalení rašení, chřadnutí nejmladších letorostů, červenání listí a jehličí, později jeho rezavění, odumírání vegetačních vrcholů a prořeďování korun. U smrků vyrážejí postranní větve. U douglasek a jedlí jsou nejcitlivější koncové pupeny. Termín rašení určuje citlivost k mrazu.

Příčiny poškození: teploty pod bodem mrazu krátce po vyrašení , nebo v období rašení.

Možnosti záměny: skákač bukový (více), plíseň šedá (více), kůrovci (více), pilatka smrková (více), sypavka douglasky aj.

Škodlivost: výpadek terminálních pupenů, nebo letorostů vede k náhradě bočními letorosty a nepravidelnému růstu. Důsledkem může být metlovitost stromů, prosvětlení korun, drobnolistost či ztráta listí či jehličí. Poškození květů vede k redukci množství nasazených plodů. Praskliny zvyšují riziko napadení sekundárními škůdci a chorobami.

Ochrana: výsadba později rašících, případně mrazu odolnějších druhů stromů. Vyvarování se přehnojení dusíkem. Obalení jutovou textilií, případně jiná ochrana mladých stromů s jemnou kůrou.

Druhy dřevin: všechny druhy.

Příznaky: dlouhá trhlina na kmeni ve směru vodivých svazků, většinou na jižní (jihovýchodní, jihozápadní) straně kmene, zčásti trhliny vycházejí z míst nasazení větví na kmeni. Symptomy se objevují v zimě a na jaře.

Příčiny poškození: mrazy v kombinaci s intenzivním slunečním zářením.

Možnosti záměny: růstové trhliny, trhliny v důsledku přílišného mechanického namáhání kmene větrem.

Škodlivost: mrazové trhliny většinou dobře zarůstají závalem, může ale dojít k infekci houbami napadajícími stromy ranami.

Ochrana: preventivní nátěr pigmentovanou barvou.

Jak strom zimu přečká, záleží na poloze, odrůdě, půdě i na tom, v jakém stavu do zimy vstoupil. Nejvíc škodí dlouhé silné holomrazy bez sněhu a střídání oblevy a mrazu ve druhé polovině zimy, kdy dřevo po teplých dnech ztratí otužilost.

• Vyzrálé dřevo. Letorosty, které do podzimu nezdřevnatí, namrzají první. Po srpnu nehnojte dusíkem. Ve vlhkém létě, kdy stromy rostou dlouho, pomůže dostatek draslíku.
• Vláha před zimou. Za suchého podzimu dřeviny před zamrznutím půdy vydatně zalijte, hlavně stálezelené (tisy, zeravy, rododendrony, zimostráz). Odpařují vodu i v zimě za slunečných dní, a když ji ze zmrzlé půdy nedostanou, listy a jehličí zhnědnou. Takové zimní sucho se často plete s mrazem.
• Kořeny a krček. Citlivé keře a mladé stromky přihrňte u paty zeminou nebo kompostem a přikryjte suchým listím a chvojím. Silná slehlá vrstva listí nebo neprodyšná fólie ale škodí. Stálezelené rostliny přistiňte chvojím; sníh nahrnutý ke kořenům dobře izoluje.
• Poloha. V mrazových kotlinách jsou mrazy silnější a trvají déle (mrazová kotlina). Choulostivé druhy, jako broskvoně a meruňky, tam nesázejte.

Na co dalšího myslet před zimou, shrnuje článek příprava zahrady na zimu.

Kořeny ovocných stromů jsou na mráz citlivější než koruna. Kořeny jabloní a rybízu zmrznou asi při −15,5 °C, broskvoní při −10,5 °C a hrušní už kolem −9 °C. Lehké propustné půdy promrzají hlouběji než těžké. Už slabá vrstva sněhu chrání půdu i kořeny před silným promrznutím. Odolnost koruny podle druhů shrnuje článek ovocné rostliny v zahradě.

• Kdo namrzá nejvíc. Stromy na zamokřené půdě a stromy přehnojené dusíkem, které rostly dlouho do podzimu a mají nevyzrálé dřevo. Všestranná výživa a dostatek draslíku pomáhají letorostům vyzrát.
• Nepřihrnujte půdu ke kmeni na úkor kořenů. Když se při podzimním okopávání shrnuje ornice od kořenů ke kmínku, zbude nad kořeny tenčí vrstva zeminy a v holomrazu snáz zmrznou, zvlášť u stromů na podnožích citlivých na mráz. Lepší je půdu pod korunou zamulčovat.
• Jak poznat namrzlé dřevo. Mrazy pod −20 °C poškozují lýko méně odolných druhů, tedy broskvoní, meruněk, hrušní, ořešáků a mandloní, nejčastěji po vlhkém teplém podzimu nebo po prudkém ochlazení po oblevě koncem zimy. Pod kůrou zdravé větve je lýko světlé, namrzlé zhnědne. Větve pak během jara a léta odumírají.
• Řez po mrazu. Poškozené větve zkraťte až do zdravého dřeva. Po hlubším řezu vyraší mnoho letorostů, které je potřeba včas probrat, jinak koruna zhoustne.

Mladý stromek, který několik let jen přežívá, dělá krátké přírůstky a předčasně nasazuje květy, bývá oslabený jednou z těchto příčin: slabé nebo namrzlé kořeny, sucho, nedostatek živin, únava půdy po starém stromu, výsadba bez řezu korunky nebo škůdci na kořenech, například hraboši. Nejdřív odstraňte příčinu a stromek přihnojte kompostem nebo organickým hnojivem. Pak korunku hluboko seřízněte, klidně až do starého dřeva. Vyrostou z ní nové silné výhony, ze kterých korunku vychováte znovu.

Druhy dřevin: různé druhy listnatých dřevin, především peckoviny rodu Prunus (třešně, slivoně, meruňky, broskvoně aj.)

Příznaky: z větví či kmene vytéká jantarovitě zbarvená, gumovitá masa.

Příčiny poškození: klejotok je nespecifická reakce na jak biotické, tak abiotické faktory. Dochází přitom ke zvýšení propustnosti různých pletiv, především nejmladšího dřeva. Častými příčinami jsou: mráz, poškození vodního režimu, bakteriální infekce (Pseudomonas syringae a P. morsprunorum, především v suchých letech), houbové choroby (např. václavky), jakož i poranění všeho druhu.

Možnosti záměny: nepravděpodobné. Snad různé ronění mízy, v tom případě ale nemá vytékající míza gumovitou konzistenci.

Škodlivost: silný klejotok může způsobit odumírání větví, částí koruny i celých mladých stromů.

Ochrana: kurativní opatření: seřezání klejotokem postižených větví a ošetření řezných ran.

Preventivní opatření: nevysazovat náchylné druhy ve vlhkých lokalitách a mrazových kotlinách, nezavlažovat postřikem a vyvarovat se jakéhokoli poranění stromů.

Druhy dřeviny: různé druhy listnatých stromů, nejčastěji habr, bříza a buk.

Příznaky: na jaře převážně z „věšáků“ nebo báze kmene vytéká mléčně růžový až oranžově červený sliz pokrývající velké plochy kůry.

Patogen: v podstatě se nejedná o patogenního činitele. U poraněných stromů může na jaře vysoký mízní tlak v cévních svazcích vést k silnému vylučování mízy. Charakteristické zbarvení způsobuje společenství některých druhů bakterií a kvasinek, které ji osídlují.

Možnosti záměny: vzhledem k charakteristickému zbarvení sotva zaměnitelné.

Škodlivost: žádná.

Ochrana: není nutná.

Druhy dřevin: jehličnany i listnáče, mimořádně významné u jasanů, buku, pajasanu (Ailanthus) a tulipánovníku (Liriodendron).

Příznaky: žluté, chlorotické, nebo načervenalé drobné skvrnky, tzv. bronzovité zbarvení horní strany listů, přičemž žilky zůstávají zelené. Dolní strana listů zůstává delší dobu bez zřetelné změny barvy. Později se i spodní strana zbarvuje do tmavých odstínů. Listy, které byly přímo zastíněny výše stojícími listy nevykazují změnu barvy (stínový efekt). Starší listy vykazují intenzivnější symptomy poškození – s rostoucí dobou expozice intenzita symptomů stoupá.

Příčiny poškození: přízemní ozon, především při dlouhodobějším slunečném počasí na jaře. V Evropě se projevuje především ve středomořské klimatické oblasti a v oblastech s intenzivním průmyslem.

Možnosti záměny: skvrny způsobené mikromycetami (především v ranných fázích ochoření), poškození savým hmyzem – viz křísci (více), skvrny a kropenatost způsobená jinými faktory – např. fytotoxicita pesticidů, nedostatek některých živin.

Škodlivost: v Evropě zatím nedochází k masovému působení tohoto faktoru. Dosud reagují jen citlivé druhy stromů, u kterých již nízké koncentrace ozonu způsobují poškození listů. Neznámé jsou dlouhodobé dopady tohoto poškození, jakož i kombinace s jinými patogenními faktory.

Ochrana: není možná.

Druhy dřevin: všechny.

Příznaky: povrch jehličí či listů je poleptán. Zbarvení listů přechází od žluté přes červenou k hnědé, poškozeny bývají i pupeny. Při poškození růstovými herbicidy dochází k deformacím letorostů.

Příčiny poškození: použití příliš vysokých koncentrací pesticidů, úlet či jiné nevhodné použití herbicidů.

Možnosti záměny: mráz, napadení houbovými chorobami, poškození imisemi či solí.

Škodlivost: stromy tomuto poškození většinou odrůstají, po zásahu totálními herbicidy může dojít k odumření poškozených stromů.

Ochrana: zajistit optimální zásobování vodou.

I povolený přípravek může strom poškodit, když se použije v nevhodnou dobu nebo na citlivou odrůdu. Příznaky se snadno spletou s mrazem nebo houbovou chorobou:

• Zimní přípravek po rašení. Olejové a další přípravky určené na holé dřevo popálí rašící listy a květy a zbrzdí vývoj.
• Měď ve vegetaci. U citlivých odrůd jabloní a hrušní, u broskvoní a někdy i u višní, třešní a slivoní zůstávají listy drobné a zakrnělé, s hnědými okraji a špičkami; na plodech vzniká rzivost.
• Síra v horku. Nad 25 °C ve stínu a na prudkém slunci dělá síra hnědé skvrny na listech i plodech. Citlivé jsou některé odrůdy jádrovin, peckoviny, angrešt, rybíz a maliník.
• Oslabený strom a nevhodná chvíle. Riziko roste u stromů oslabených suchem nebo chorobou, hned po dlouhém dešti, kdy jsou listy nasáklé, u rostlin ve stínu a při opakování postřiků v krátkých intervalech nebo ve vyšší koncentraci, než uvádí etiketa.

Často se tvrdí, že za slunce popálí listy i kapky čisté vody, protože fungují jako lupa. Pokusy ukázaly, že na běžných hladkých listech k tomu nedochází; riziko je jen u hustě chlupatých listů, na kterých kapky drží kulatý tvar. Postřik přípravkem je jiný případ, u něj horko a ostré slunce popálení skutečně zvyšují. Odrůdy citlivé na měď a síru uvádějí články padlí jabloně, jabloň a hrušně.

Druhy dřevin: všechny druhy, především listnáče se slabou kůrou a keře.

Příznaky: šedohnědé zbarvení dolní části kmene, trhliny v kůře, světlehnědé, nepravidelné nekrózy na okrajích listů, především těch, které jsou blízko země.

Příčiny poškození: psi (především samci).

Možnosti záměny: jiné poškození naleptáním (více), mráz (více), zahrnutí paty kmene (více)

Škodlivost: přehnojení, resp. otrava dusíkem. Zhroucení rovnováhy živin, poleptání listů a kůry, poškození mykorhyzních hub a jemných vlásečnicových kořínků.

Ochrana: použití ochranné fólie, nebo nátěru na dolní část kmene, především u mladých stromů. Aplikace kůrového mulče, který pufruje účinky moči u paty stromů. Mulč musí být pravidelně vyměňován. Výměna půdy.

Samostatně popisujeme mechanické poškození kůry (sekačky, křovinořezy, auta, úvazy) a poškození bleskem.

Zdroje fotografií

• Poškození suchem: alisdare1, CC BY-SA 2.0, zdroj
• Chyby při výsadbě: Karen Roe, CC BY 2.0, zdroj
• Klejotok: Rosser1954, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Červený mízotok: frankieleon, CC BY 2.0, zdroj
• Poškození ozonem: Michał Długosz, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Psí moč: neznámý autor, CC BY-SA 4.0, zdroj