Švestka (Prunus domestica)

(Prunus domestica)

Švestka neboli také slivoň švestka či švestka domácí patří do rodu slivoně a do čeledi růžovité.

Švestka strom

Jak na první pohled poznáte švestku? Je to strom, výjimečně keř dorůstající výšky až 10 metrů. Korunu má vejcovitou a hodně rozvětvenou. Kmen je hnědošedý, borka bývá rozpraskaná. Listy jsou střídavé a vejčité. Květy bílé až narůžovělé a kvete v dubnu až květnu.

Švestka plody

Plody švestky mají fialovou barvu a jsou také vejčité, spíše podlouhlé. Obsahují spoustu zdravých látek: z vitamínů jsou to C, A, B1 a B2, z minerálních látek sodík, fosfor, vápník, draslík, železo.

Švestkové dřevo není příliš dobré pro výrobu nábytku, ale zato má jiné využití: dají se z něj vyřezávat drobnější ozdobné předměty a také se používá jako dřevo na uzení masa – dodává masu švestkový nádech.

Podle velikosti zahrady, druhu půdy a možností, které můžete pěstování švestek věnovat, si vyberte některou z následujících odrůd.

Domácí velkoplodá – tato švestka se hodí svými plody nejlépe pro využití v domácnosti, je samosprašná, takže nepotřebuje žádného opylovače (švestku) ve svém okolí, růst je středě silný, plodí poměrně brzy (již kolem 4. roku), výnos je vysoký a pravidelný, švestky jsou temně modré, sladce navinulé, pecka se snadno odděluje od dužiny. Jedinou nevýhodou je silná náchylnost k šarce (nemoci) – viz níže.

Zimmerova – odrůda je vhodná pro přímý konzum, dá se pěstovat i ve vyšších polohách, je částečně samosprašná, roste slabě až silně, je málo náchylná k šarce, ale zato při déletrvajících deštích mají plody tendenci praskat. Plody jsou velké, fialově modré, pecka se od dužiny uvolňuje hůře než u předchozí odrůdy.

Čačanská Lepotica – potřebuje spíše teplejší stanoviště, je velmi vzpřímená, má hustou korunu, potřebuje řez více než jiné druhy, je částečně samosprašná, plody jsou velké tmavě modré, dužina sladká a pecka se dobře odděluje od dužiny.

Stanley – odrůda pro přímý konzum i další zpracování, je samosprašná, růst je silný, strom vysoký s pyramidální korunou, potřebuje spíše vlhkou půdu, plod je velký, hnědavě fialový, sladce navinulý, pecka se uvolňuje hůře.

Švestky se pěstují do jisté míry lépe než třeba broskvoně nebo meruňky, protože prospívají téměř na všech půdách a nejsou tolik náchylné na pozdní jarní mrazíky.

Přesto budou mít lepší úrodu, když zvolíte teplejší, vzdušnou půdu, která bude mírně alkalická. Kromě toho potřebují švestky dostatek živin, takže zejména dostatek humusu, při sázení pak přidat kompost a pravidelně přihnojovat.

Švestka potřebuje dostatek vody, zejména v době, kdy se vyvíjejí plody, ale nesnáší trvale zamokřené půdy.

Budete-li se o švestku dobře starat, bude plodit za 4 až 6 let.

Vláha. Švestky jsou spolu s jabloněmi nejnáročnější ovocné stromy na vláhu. Hlavní část kořenů mají jen do hloubky asi 50 cm, takže v suchu strádají jako první. Pomáhá mulč pod korunou a vydatná zálivka v době, kdy rostou plody. Hladina podzemní vody má být ideálně kolem 1,2 m pod povrchem. Na svahu sázejte švestky do nejnižších, nejvlhčích míst. V teplejších oblastech se jim daří lépe na svazích odvrácených od jihu, kde tolik netrpí suchem.

Poloha a půda. Švestky a slivoně se pěstují zhruba do nadmořské výšky 600 m. Vyhovuje jim půda neutrální až mírně zásaditá (pH asi 6,5 až 8). Do suchých, teplých poloh jsou vhodnější slivoně štěpované na myrobalánu, který ale potřebuje dostatek vápníku v půdě.

Přehled podnoží najdete v článku podnože ovocných stromů.

Švestka z odkopků. Neroubovaná ‚Domácí švestka‘ na vlastních kořenech tvoří kořenové výmladky. Na podzim je můžete vyrýt a vysadit jako nový strom nebo jako podnož pro jinou odrůdu. Berte je jen ze zdravých, plodných stromů bez šarky, virus se výmladky přenáší. Nevhodné jsou i výmladky stromů, které silně odnožují. U roubované švestky vyrůstá z kořenů podnož, ne odrůda.

Opylení. Řada slivoní je cizosprašná a potřebuje poblíž jinou odrůdu, která kvete ve stejnou dobu. Samosprašné jsou například ‚Domácí švestka‘, ‚Stanley‘, ‚Hanita‘ a ‚Jojo‘. I samosprašným odrůdám ale prospěje, když v okolí kvete další slivoň.

Prostor a přesazování. Polokmeny slivoní potřebují 6 až 7 m prostoru, čtvrtkmeny 5 až 7 m. Starší švestku lze přesadit jen do věku asi 10 let, raději na jaře.

Švestka potřebuje ke svému růstu dusík, může se tedy hnojit chlévským hnojem, dusičnanem amonným, anebo přírodním hnojivem Hnojík, které v sobě spojuje základní prvky pro úspěšné hnojení. Hnojivo zapravíme lehce do půdy, protože švestky mají mělké kořeny.

Švestky rostou většinou přímo nahoru, a proto se může stát, že plodí pozdě. To nejlépe vyřešíte tak, že budete slivoně pěstovat jako zákrsky nebo vřetena. Zastřihnete hlavní výhon a postranní výhony uvedete do vodorovné polohy.

Protože slivoně, tedy i švestky plodí na krátkých výhonech, snažíme se švestku co nejvíce rozvětvit.

V létě, ihned po sklizni (zpravidla v srpnu), provedeme řez švestky. Odstraníme všechny plané výhony – vlky, a to celé, těsně u větve na větevní kroužek. Čípky nenecháváme, vyrostlo by z nich několik nových vlků. Mladé vlky lze už v červnu jednoduše vylomit.

U mladších stromů (nad 3 roky) provádíme na jaře udržovací řez. Odřízneme nejstarší větve na kostru koruny (do plodonosného dřeva) a z mladých výhonů vypěstujeme nové plodonosné větve – uvedeme je do vodorovné polohy.

U starších stromů můžeme v březnu/dubnu provést zmlazovací řez. Provádí se, ještě než švestka vykvete. Vyřežeme starší větve a mladší výhony uvedeme do vodorovné polohy. Malé rány se nenatírají, velké rány začistíme ostrým nožem a můžeme je ošetřit stromovým balzámem.

Řez v kostce: plodící švestku prosvětlujte na konci léta po sklizni, mladé stromky řežte na jaře na začátku rašení. Koruna má mít 3 až 4 ramena s velkým úhlem odklonu a odstupem 10 až 15 cm, slivoně mají křehké dřevo. Starší stromy zmlazujte postupně, nejlépe nadvakrát. Podrobný postup je v článku řez švestky.

Správný termín sklizně švestek, renklód i mirabelek závisí na tom, k čemu je chcete použít:

• Na kompoty se trhají plody, které už mají barvu odrůdy, ale dužninu ještě pevnou. Při zavařování se nerozpadnou.
• K přímému jídlu sklízejte švestky plně vybarvené, s jemnou a šťavnatou dužninou.
• Na povidla a sušení se nejlépe hodí plně vyzrálé plody. Stará ‚Domácí švestka‘ je nejchutnější, když na stromě přezraje.
• Na přepravu nebo krátké uložení sklízejte o 4 až 6 dní dřív, než švestky úplně dozrají. Zcela zralé se rychle kazí.

Jak česat: sklízejte za sucha, ideálně ráno po oschnutí rosy nebo k večeru. Ovoce na uskladnění trhejte se stopkou, vydrží déle. Švestky dozrávají postupně, proto se vyplatí strom probírat ve dvou až třech termínech, místo abyste ho otrhali najednou. Postupná sklizeň zvyšuje výnos i jakost plodů. Načesané ovoce nenechávejte na slunci a co nejdřív ho dejte do chladu.

Plody poškozené obalečem nebo s hnilobou oddělte hned při sběru, nákaza by se rychle přenesla na zdravé (viz Moniliniová hniloba). Jak se liší sklizeň dalšího ovoce, shrnuje článek Sklizeň a skladování jablek.

Sušené švestky – abyste si nemuseli kupovat sušené švestky, které by mohly být sířené, vyrobte si je raději sami. Stačí, když asi 1 kg švestek omyjete, vypeckujete a rozdělíte na poloviny. Švestky naskládejte na pečicím papírem vyložený plech a dejte do trouby na 50 °C, do dvířek dejte vařečku, aby mohla unikat pára. Švestky se suší několik hodin, můžete je sušit i na několikrát. Sušené švestky uskladněte do sklenic, dóz nebo plátěných sáčků a uchovávejte v suchém prostředí.

Švestková povidla – výborná jsou domácí povidla. Použijte pouze plně vyzrálé švestky. Omyjte je, vypeckuje a umelte na strojku (může být i ten na maso). Dejte vařit do velkého hrnce – na sporák nebo i do trouby. Je potřeba je při vaření občas míchnout. Asi uprostřed vaření můžete přidat cukr – podle toho, jak jsou švestky samy sladké. Vaříme do zhoustnutí, povidla musejí odkapávat po větších kouskách z vařečky. Plníme ještě horké do sklenic, zavíčkujeme, na chvíli otočíme dnem vzhůru, potom obrátíme zpět a necháme vychladnout. Uchováváme v chladu a temnu. Vydrží i roky.

Koláč se švestkami – švestky se dobře hodí k tvarohu a máku, ale pokud jste třeba alergičtí na mák, můžete tuto ingredienci vynechat. Budete potřebovat: 0,5 kg švestek; 500 g hladké mouky, 1 kostku droždí, 250 ml mléka, 60 g cukru, špetku soli, 1 vejce, 100 g másla; tuk a mouka na vymazání a vysypání plechu; 1 vanička tvarohu, 1 vejce a 100 cukru; 20 g mletého máku a 20 g cukru moučka. Z droždí, trošky teplého mléka a trošky cukru necháme vzejít kvásek, přidáme ostatní suroviny na těsto, uhněteme a necháme vykynout. Vykynuté těsto rozválíme na tvar plechu + okraje. Vyložíme jím plech. Tvaroh s vajíčkem a cukrem rozmícháme a rozetřeme na těsto. Poklademe vypeckovanými půlkami švestek – řezem dolů. Posypeme mákem smíchaným s moučkovým cukrem. Dáme péct do vyhřáté trouby na 200 °C a pečeme cca 30 minut.

Švestkové knedlíky – švestkové knedlíky jsou nejlepší z bramborového těsta posypané mákem a polité rozpuštěným máslem/sádlem. Na bramborové těsto budete potřebovat 1 kg brambor předem uvařených, 1 vejce, sůl, cca 500 g hrubé mouky (podle toho, jak moučnaté jsou brambory). Brambory najemno nastrouháme a ze surovin vypracujeme bramborové těsto. Rozdělíme ho na menší kuličky, které splácneme a těstem obalíme půlku nebo celou vypeckovanou švestku. Dobře zabalíme. Všechny knedlíky najednou vložíme do vroucí vody a vaříme, než vyplavou na povrch. Dáme na talíře, posypeme mletým mákem smíchaným s moučkovým cukrem a polijeme rozehřátým tukem.

Švestkové čatní – bude výbornou přílohou k pečenému nebo grilovanému masu. Budete potřebovat: 1 kg švestek, 1 až 2 jablka, 200 ml pomerančového džusu, 100 ml červeného vína, 2 lžíce cukru, 2 lžíce medu, kousek čerstvého zázvoru (nebo lžičku mletého), špetku chilli, kousek celé skořice, snítka tymiánu, pár rozinek. Postup: Švestky omyjeme, vypeckujeme a nakrájíme na menší kousky. Stejně tak jablka. Do hrnce dáme švestky a jablka, zalijeme troškou vody a přivedeme k varu. Přidáme nastrouhaný zázvor (nebo mletý), přilijeme pomerančový džus, rozinky, skořici, tymián a vaříme na mírném plameni. Ke konci přidáme víno, cukr a med. Svaříme do tužší konzistence (asi 60 minut dohromady). Ještě horké plníme do malých skleniček, zavíčkujeme a necháme vychladnout. Popíšeme a uchováváme v chladu, načaté v lednici.

Organické hnojivo Hnojík i doporučené dávkování pro jednotlivé rostliny najdete v e-shopu. Souhrn výživy ovocných dřevin je v článku Ovocné rostliny v zahradě.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Tip: Jak ovocné stromy vyživit jarním postřikem přes list i posypem ke kořenům, popisujeme v článku Hnojivo na ovocné stromy.

Co švestku nejčastěji trápí: Choroby švestek, co švestce škodí, Šarka, Moniliniová hniloba, Pilatka švestková a Obaleč švestkový.

Další ovocné druhy do zahrady: Meruňka, Broskve, Třešně, Višně, Jabloň, Hrušně a Trnka. Přehled najdete v článku Ovocné rostliny v zahradě.