Sklizeň a skladování jablek: kdy česat a jak je uložit na zimu

Jak dlouho jablka vydrží, se z velké části rozhoduje už na stromě. Plody utržené příliš brzy zvadnou a nemají chuť, pozdě utržené rychle moučnatí. Rozhoduje i to, jak se s nimi zachází při česání a v prvních hodinách po sklizni. Ve sklepě pak stačí hlídat tři věci: teplotu, vlhkost a sousedství jiných plodin.

U jablek se rozlišují dva okamžiky:

• Sklizňová zralost nastává, když je plod dorostlý, má uložené zásobní látky a dá se utrhnout tak, že po uložení dozraje. Na stromě se v té době už dál nevyvíjí, jen stárne.
• Konzumní zralost přichází, když má jablko typickou chuť, vůni a šťavnatost. U letních odrůd splývá se sklizňovou, u zimních přichází až po týdnech nebo měsících ve sklepě.

Proto se zimní jablka sklízejí tvrdá a kyselá a teprve v uskladnění „dozrají“. Kdo čeká, až budou chutnat přímo na stromě, sklidí plody, které ve sklepě vydrží jen krátce.

Termín se řídí odrůdou a polohou, ne kalendářem. Staré pravidlo „jablka se česají po Václavu“ (28. září) bývá pro pozdní odrůdy příliš brzké.

Mezi zimní odrůdy, které se sklízejí co nejpozději, patří například ‚Golden Delicious‘, ‚Idared‘, ‚Topaz‘ nebo jablka s drsnou slupkou typu ‚Boskoop‘. U raně zimních odrůd, jako je ‚Spartan‘, a u zimních hrušek platí zvláštnost: pozdější sklizeň konzumní zralost urychlí, dřívější ji oddálí.

Kdo má víc stromů jedné odrůdy nebo strom s nestejně vybarvenou korunou, vyplatí se mu postupná sklizeň ve dvou až třech probírkách. Nejdřív se otrhají největší a nejlépe vybarvené plody z obvodu koruny, zbytek dostane ještě několik dní. Výnos i jakost se tím zvýší zhruba o 10 až 15 %.

• Zkouška stopky. Jablko vezměte do dlaně, mírně ho pootočte a nadzvedněte. Zralé se samo oddělí od plodonoše a stopka zůstane na plodu. Když musíte tahat, je brzy.
• Barva jader. Rozkrojte jeden plod. U podzimních a zimních odrůd mají být jádra hnědá nebo aspoň hnědnoucí.
• Podkladová barva slupky. Tmavě zelený podklad se mění na světle zelený až žlutavý. Krycí červeň sama o sobě nic neříká, na slunné straně koruny se objeví dřív.
• Padání plodů. Když bez větru padají zdravé, nečervivé plody, je čas začít.
• Jodová (škrobová) zkouška. Rozkrojený plod potřete roztokem jodu z lékárny. Škrob se zbarví modročerně. Čím menší modrá plocha, tím víc škrobu se už přeměnilo na cukry a tím je plod zralejší.

Příliš časná sklizeň se pozná až ve sklepě: plody nejsou vybarvené, chybí jim aroma, scvrkávají se, slupka hnědne a v dužnině se objevují hnědé skvrny. Příliš pozdní sklizeň naopak zvyšuje riziko hniloby a skvrnitosti slupky a jablka rychleji moučnatí.

• Půda a poloha. Na lehkých a teplých půdách ovoce zraje dřív a lépe se vybarví než na těžkých. Ve vyšších polohách zraje později, zhruba o 4 až 8 dní na každých 100 m nadmořské výšky, a bývá trvanlivější než ovoce z nížin.
• Podnož a tvar stromu. Plody ze zákrsků a vřeten na slabě rostoucích podnožích (jabloně na M 9, hrušně na kdouloni) se sklízejí asi o 10 dní dřív než z vysokokmenů a ve sklepě vydrží kratší dobu.
• Velikost plodu. Nadměrně velké plody z mladých stromů, po silném řezu nebo zmlazení se skladují hůř než středně velké plody stejné odrůdy. Častěji trpí skvrnitostí dužniny a hnilobou.
• Výživa. Nadbytek dusíku, zvlášť dodaného v druhé polovině léta, zpomaluje vyzrávání, oslabuje červené vybarvení a jablka se v zimě snáz kazí. Dostatek draslíku naopak zvyšuje obsah cukrů, vybarvení i trvanlivost. Proto se dusík u ovocných stromů dává hlavně na jaře a po červnu se už nepřidává. Podrobnosti najdete v článku Hnojivo na ovocné stromy.
• Počasí před sklizní. Deštivé počasí i vydatná závlaha na konci vývoje plodů skladovatelnost zhoršují.

• Za sucha a v chladu. Česejte, když jsou plody suché, ideálně ráno po oschnutí rosy nebo k večeru. Plody utržené za horka se ve sklepě zbytečně dlouho chladí.
• Odspodu nahoru. Začněte spodními větvemi a postupujte k vrcholu, abyste otřesy neshazovali plody, které jste ještě neočesali.
• Se stopkou. Jablka a hrušky se trhají vždy se stopkou. Vytržená stopka zanechá ranku, kterou do plodu vnikne hniloba.
• Bez tlaku a pádu. Plody nemačkejte prsty, pokládejte je, neházejte. U nízkých tvarů je dávejte rovnou do přepravek nebo na lísky. Z vyšších stromů sbírejte do košíku nebo česáku vystlaného látkou.
• Hned do stínu a chladu. Načesané ovoce nenechávejte stát na slunci. Do sklepa patří ještě týž den.
• Třídit na místě. Otlučené, červivé, poškozené obalečem nebo jinak poraněné plody se neskladují. Spotřebujte je hned nebo zpracujte. Mezi zdravými plody by se staly ohniskem hniloby (viz moniliniová hniloba, obaleč jablečný).

Rosení je chyba. Dříve se jablka nechávala několik dní na hromadě na zemi, aby se „vyrosila“ a lépe vybarvila. Přes den se ale ohřejí sluncem i vlastním dýcháním, v noci se silně orosí a střídání teplot urychlí zrání. Taková jablka se pak hůř skladují a snáz podléhají chorobám než plody, které se hned po česání uložily do chladu.

Nejlepší je nepromrzající sklep s hliněnou podlahou a pomalou výměnou vzduchu. Poslouží i jiná netopená místnost orientovaná na sever nebo severovýchod. Větrací otvory by měly jít na zimu dobře zavřít a mít hustou síťku proti hmyzu a hlodavcům.

Příprava sklepa. Před uložením sklep vymeťte, vyčistěte, důkladně vyvětrejte a stěny vybílete vápenným mlékem. Lísky, police a přepravky vydrhněte horkou vodou se sodou nebo octem a nechte vyschnout na slunci.

Jak jablka uložit. Ukládejte je odděleně podle odrůd, nejlépe v jedné vrstvě (menší plody ve dvou) na lísky nebo police, stopkou dolů. Odrůdy, které se mají jíst nejdřív, a rychleji dozrávající letní a podzimní ovoce patří na spodní police, kde je chladněji. Plody, které chcete uchovat co nejdéle do jara, můžete jednotlivě zabalit do měkkého papíru.

Teplota. Do sklepa zavěste teploměr a ideálně i vlhkoměr. Na podzim bývá ve sklepě ještě teplo. Větrejte proto jen brzy ráno, kdy je venku nejchladněji, případně pokropte podlahu. Když v mrazech hrozí pokles pod nulu, pomůže malé elektrické topidlo s termostatem. Petrolejová lampa nebo jiný otevřený oheň do sklepa nepatří, protože hrozí požár a ovoce nasaje pach spalin.

Vlhkost. V chladném a přiměřeně vlhkém prostředí plody pomaleji dýchají, déle vydrží a uchovají si cukry i vitamíny. Je-li sklep příliš suchý a jablka vadnou, postavte na zem široké nádoby s vodou, rozložte vlhké pytle nebo kropte podlahu. Ovoce samotné nikdy nekropte. Je-li naopak příliš vlhký a na stropě se sráží voda, větrejte nebo použijte odvlhčovač, jinak se rozjede hniloba.

Kontrola. Uložené ovoce procházejte aspoň jednou za týden až dva. Každý plod, který začíná hnít, hned odstraňte.

Jablka snadno přijímají cizí pachy a zároveň sama ovlivňují okolí.

• Brambory a zelenina. Ovoce s nimi raději neskladujte. Pokud to jinak nejde, dejte brambory co nejdál od ovoce a lehce je přikryjte.
• Benzín, nafta, barvy, ředidla a jiné páchnoucí látky. Jablka jejich pach nasají.
• Plesnivá nebo zatuchlá sláma jako podestýlka.
• Letní jablka vedle zimních. Letní odrůdy uvolňují víc etylenu, plynu, který urychluje dozrávání. Zimní jablka by vedle nich zestárla dřív, než je potřeba.

Hodí se do sklepů, kde teplota v zimě neklesne pod 8 až 10 °C. V uzavřeném sáčku se kolem plodů hromadí vlhkost a oxid uhličitý, plody pomaleji dýchají a nevadnou.

1. Použijte silnější mikrotenový sáček, propíchněte do něj 2 až 3 dírky, nebo kupte hotové mikroperforované sáčky na ovoce.
2. Naplňte ho 5 až 6 kg zcela zdravých plodů jedné odrůdy.
3. Sáček dobře zavažte a položte na polici.
4. Pravidelně kontrolujte a kazící se plody hned vyndejte. Jedno hnijící jablko v sáčku nakazí ostatní rychleji než na otevřené lísce.

Nejlépe se v sáčcích drží jablka ‚Golden Delicious‘ a ‚Boskoop‘, která vydrží až do jara. Z hrušek se tak dá krátkodobě skladovat ‚Williamsova‘ a déle ‚Konference‘.

Sklep s rozvody ústředního topení je na ovoce příliš teplý a suchý. Ve městě se proto lépe hodí balkon, lodžie, zasklená veranda, chodba v nevytápěném domě nebo jiný chladný prostor.

• Jablka uložte do bedýnek vyložených polystyrenovými deskami a v mrazech je přikryjte dekou nebo dalším polystyrenem.
• Každý plod můžete zabalit do měkkého papíru, nebo bedýnku vysypat suchými hoblinami či rašelinou, aby se plody nedotýkaly.
• Na balkon dejte teploměr. Při silných mrazech bedýnky přeneste dovnitř na nejchladnější místo.
• Menší množství vydrží několik týdnů i v ovocné zásuvce lednice, nejlépe v děrovaném sáčku a odděleně od zeleniny.

• Letní a podzimní hrušky se sklízejí podle stejných zásad jako jablka, ale spíš o pár dní dřív. Přezrálé hrušky na stromě hniličí, tedy měknou a hnědnou zevnitř.
• Zimní hrušky se sklízejí tvrdé. Pozdější sklizeň jejich konzumní zralost urychlí, dřívější ji prodlouží.
• Ukládají se stopkou nahoru, jablka stopkou dolů.
• Hrušky potřebují stejný chlad jako jablka. Dozrávající plody je dobré pár dní před jídlem přenést do tepla, aby změkly a provoněly.

Více o pěstování v článcích Hrušně a Jabloň.

Peckové ovoce a letní jádroviny určené k přepravě nebo krátkému uložení se sklízejí asi 4 až 6 dní před plnou zralostí. Úplně dozrálé se rychle kazí.