Moniliniová hniloba

(Monilinia fructigena a Monilinia laxa)

Moniliniová hniloba (nezaměňovat se šedou hnilobou, kterou působí jiná houba) je houbové onemocnění ovocných stromů, které se projevuje jako hnědavé skvrny na plodech, jejichž povrch se postupně mění v hnědou houbovou masu. Způsobuje ji houba Monilinia, která se může rozmnožovat a šířit na jiné plody prostřednictvím spór. Nahnilé plody nejezte ani nezpracovávejte: v hnijícím ovoci se snadno usadí i další plísně a některé z nich tvoří jedovaté látky (například patulin). Moniliniová hniloba se často vyskytuje v deštivém a vlhkém počasí, a proto je důležité pečlivě sledovat stav ovocných stromů a provádět preventivní opatření, jako je například odstraňování napadených plodů a ořezávání postižených větví.

Moniliniová hniloba (Monilinia fructigena) jako choroba ovoce, kterou způsobuje houba patřící do rodu Monilinia, napadá kromě jabloní, hrušní, třešní i meruňky a broskvoně. Je známa také jako  broskvová hniloba nebo třešňová hniloba, podle toho, na kterém druhu ovoce se projevuje.

Moniliniová hniloba se projevuje hnědými skvrnami na povrchu ovoce. Tyto skvrny postupně rostou a mohou se spojit, vytvářejíce hnědý, mazlavý povlak. V průběhu času se infekce šíří dovnitř plodu, který začne hnít. Infikované ovoce může také vytvářet povrchový plísňovitý růst, který je typický pro tuto chorobu. Pro broskve jsou typické i tzv. mumifikované plody.

Hlavním způsobem šíření moniliniové hniloby je přímý kontakt s infikovaným ovocem, například prostřednictvím mechanického poranění nebo při přepravě a manipulaci s ovocem. Choroba se může šířit také pomocí spór houby, které se mohou šířit větrem nebo hmyzem.

Prevence a kontrola moniliniové hniloby zahrnuje odstraňování a likvidaci infikovaného ovoce, aby se zabránilo dalšímu šíření choroby. Důležitá je také dobrá hygiena a správná péče o ovocné stromy. V některých případech mohou být použity fungicidy k omezení šíření choroby.

Moniliniová hniloba (Monilinia fructigena) může postihnout i aronii (černý jeřáb). I když je tato choroba častěji spojována s peckovinami, jako jsou švestky, meruňky, broskve a třešně, může se vyskytnout i na jiných druzích ovoce, včetně aronie.

Moniliniová hniloba se projevuje hnědými skvrnami na povrchu ovoce, které postupně rostou a mohou se spojit, vytvářejíce hnědý, mazlavý povlak. Infekce se poté šíří dovnitř plodu, což způsobuje hnědnutí a hnilobu.

Pokud se na vašich aroniích objevují podezřelé hnědé skvrny nebo jiné příznaky hniloby, je vhodné provést bližší vyšetření nebo se poradit s odborníkem na rostlinné choroby. Místní odborníci na zemědělství, zahradnictví nebo agronomii mohou poskytnout konkrétní informace a doporučení ohledně prevence, kontroly a léčby moniliniové hniloby u aronie.

Mumie sbírejte ze stromu i ze země. Seschlé plody, které zůstaly viset v koruně, jsou hlavním zdrojem nákazy na příští jaro. Strhejte je při zimním řezu spolu se zaschlými nevyvinutými plůdky a vyhrabte i ty spadané. Mumie zůstávají infekční nejméně dva roky.

Suché výhony vyřízněte. U meruněk, višní a třešní houba po infekci květů prorůstá do výhonů, které v plné vegetaci náhle zvadnou a uschnou. Vyřízněte je hned, i s kusem zdravého dřeva pod hranicí odumření.

Kam s napadeným ovocem. Na domácí kompost nepatří, v běžné hromadě teplota nevystoupí tak vysoko, aby houbu spolehlivě zničila. Menší množství dejte do komunálního odpadu, nebo do hnědé popelnice, pokud to pravidla obce dovolují. Větší spad, třeba pod švestkami, můžete zakopat do jámy hluboké aspoň 50 cm a zasypat zeminou. Obsah takové jámy pak už nepoužívejte ke hnojení ani do kompostu.

Rány jsou vstupní brána. Houba vniká do plodů hlavně poraněním: od krup, při praskání po dešti, požerky housenek, klovnutím ptáků a vos. Vosy a mravenci navíc roznášejí spory z plodu na plod. Proto pomáhá všechno, co poraněním brání: lapače vos (past na vosy), sítě proti ptákům (ochrana ovoce před ptáky), lepový pás proti mravencům na kmeni a probírka plodů, aby se v hroznech netlačily. Co dělat po krupobití, popisuje článek mechanické poškození kůry. Ke skladování ukládejte jen zdravé, nepoškozené plody.

Postřik v květu a včely. Proti infekci květů peckovin se ošetřuje na začátku a v plném květu, tedy právě když létají včely. Použijte jen fungicid povolený pro danou plodinu, dodržte podmínky z etikety, stříkejte pozdě večer a nemíchejte ho s insekticidem. Neplatí, že fungicid je pro včely vždy neškodný.

Černá jablka ve skladu. Ve sklepě se moniliniová hniloba často projevuje jinak než na stromě. Napadená jablka a hrušky netvoří kruhy bělavých polštářků, ale celá zčernají, slupka je hladká a lesklá a plod zůstává tvrdý. Takové plody hned vyřaďte a uskladněné ovoce v zimě pravidelně prohlížejte, hniloba přechází z plodu na plod v místech, kde se dotýkají.

Ochrana plodů před poraněním je účinnější než postřik. Chemická ochrana proti hnilobě plodů není spolehlivá. Víc pomáhá, když plody nemají rány: zasahujte proti obalečům, jejichž housenky plody navrtávají (obaleč jablečný), a proti strupovitosti, při které slupka praská. Pokud postřik použijete, dodržte koncentraci z etikety. Silnější roztok neúčinkuje lépe a může plody poškodit.

Výživa. Hnojte vyrovnaně a nepřehnojujte dusíkem. Plody ze silně hnojených stromů mají měkčí slupku, snáz praskají a hůř se skladují.

T.: Monilinia laxa, A.: Monilia laxa, T.: Monilinia fructigena, A.: Monilia fructigena T.: Monilinia fructicola, A.: Monilia fructicola

Hostitelské dřeviny: jabloň, hrušeň, třešeň, meruňka, broskvoň a další druhy čeledi Rosaceae.

Příznaky: vadnutí květů: u peckovin je převážně způsobeno napadením M. laxa, méně časté u jádrovin; na napadených svazečcích květů šedivé polštářky spor. Infekce vrcholů výhonů: hnědnutí vrcholků; klejotok, někdy i zduřeniny. Hniloba plodů: infekce proniká do plodů drobnými poraněními (kroupy, hmyz aj.), které rychle zhnědnou a opadnou.

Patogen: různé symptomy jsou vyvolány anamorfou (Monilia), na mumifikovaných plodech se tvoří saprofytické pohlavní stadium houby (stopkaté plodničky).

Monilinia fructicola je registrovaný (karanténní) organizmus pocházející ze Severní Ameriky, který však byl nalezen na peckovinách i v některých zemích v Evropě (infekce květů, výhonů a plodů). K infekci dochází pouze za vlhkého chladného počasí během jara.

Možnosti záměny: výhony jabloní a hrušní infikované bakteriemi E. amylovora – původce spály růžovitých nebo bakteriální korová spála jabloně (Pseudomonas sp.).

Škodlivost: odumírání výhonů a větví; snížení výnosu při infekci plodů (hniloba plodů).

Ochrana: k zabránění infekce a jejímu rozšíření se doporučuje odstranění napadených výhonů a jejich okamžitá likvidace. V produkčních výsadbách navíc zabránění poranění všeho druhu. Desinfekce používaných nástrojů.

Zdroje fotografií

• Hnědá hniloba: Brian Hunt, CC BY 4.0, zdroj