Dýně: druhy, pěstování, sklizeň a recepty

(Cucurbita pepo)

Dýně obecná neboli tykev obecná, méně často nazývaná i tykev turek, je zelenina z čeledi tykvovité. Do stejné čeledi patří například i cukety a patizony.

Dýně jsou velmi různorodé, některé jsou jedlé, jiné se pěstují na okrasu nebo na vyrábění halloweenských dekorací.

Jedlé dýně obsahují mnoho vitamínů, jako např. C, E, B, karoten, a minerálních látek – železo, draslík, sodík, hořčík. Kromě toho mají hodně vody a vlákniny, jsou tedy vhodné do jídelníčku lidí, kteří se snaží zhubnout.

Dýně jsou snadno zpracovatelné a dají se z nich uvařit slané i sladké pokrmy. Většina pokrmů je velmi chutných a např. dýňová polévka nebo dýňové pyré mohou být i prvními příkrmy pro větší miminka.

Málokterá zelenina má tolik různých druhů jako dýně. Můžete se setkat s dýní Hokaido, máslovou dýní, muškátovou dýní, špagetovou dýní, velkoplodou dýní Goliáš a malou dýní Sweet Dumpling (zeleně pruhovanou, se sladkou dužninou) – to jsou ty jedlé. A pak existují ještě nejedlé – Andělská křídla a labutěnky (podlouhlé).

Hokaido patří k nejoblíbenějším dýním, je poměrně malá, dobře zpracovatelná, můžete ji vařit i péct i se slupkou. Má sytě oranžovou barvu a pokrmy obarví dooranžova. Je vhodná na polévky, omáčky, jako pečená příloha k masu, ale i na koláče, buchty, marmeládu.

Máslová dýně má jemnou chuť, tvarově se podobá hrušce, obsahuje jen málo semínek. Je vynikající na grilování, ale můžete z ní připravit i polévku, pyré, nádivku do masa nebo sladké zákusky.

Tato dýně pochází původně z Francie, má zelenou slupku, která se ale nedá uvařit a je třeba ji oloupat. Je poměrně velká, a tak kromě běžného zpracování ji můžete použít i na kompoty nebo marmeládu – bude vám stačit jedna.

Špagetová dýně dostala svůj název od toho, že když je zralá a povaříte ji, rozpadne se její dužina na špagety, které můžete použít jako plnohodnotné jídlo (jako náhražku klasických špaget). Takto ji můžete i zapékat. Loupat se nemusí.

Výhodou této dýně je, že z jednoho plodu uvaříte i několik jídel. Nevýhodou je pak to, že nejde dlouho skladovat. Z této obrovské dýně můžete vyřezávat halloweenská strašidla.

Dýně původně pochází ze Střední Ameriky, kde byla známá již v období 5000 let př. n. l. Indiáni měli tuto rostlinu velmi oblíbenou, protože jim dodávala všechny základní živiny.

Do Evropy se sice dýně dostala spolu s kolonizátory, ale příliš se neujala. Své postavení si vydobyla až 19. a později ve 20. století, kdy byly vyšlechtěny i další odrůdy.

Pěstování dýní není vůbec složité. Stačí si předpěstovat semínka (jako u paprik, rajčat, okurek) v malých květináčcích. Dýně klíčí rychle, a tak stačí je vysévat začátkem května. Vyklíčené rostlinky pak sázejte na záhony po zmrzlých a dopřejte jim slunné stanoviště, maximálně polostín, dostatečné rozestupy (1 metr), propustnou a dostatečně humózní půdu, ideálně rostou třeba na kompostu. Tady vytvoří dokonalou symbiózu: kompost dýni vyživuje a dýně poskytuje zastínění kompostu.

Zasazené dýně zalijeme, ale vždy jen ke kořenům. Polité listy by měly tendenci plesnivět nebo uhnívat.

K dýním také můžete dát oporu, protože se mohou pnout. To se hodí, když pěstujete více dýní na záhonu, nebo kdybyste si chtěli vypěstovat jednu rostlinku třeba ve velké nádobě. Na kompostu se naopak vyplatí pěstovat dýně bez opor, aby se plazily po povrchu a zastiňovaly kompost.

Dýně sklízíme průběžně během léta, když si z nich chceme připravit jakékoliv jídlo.

Na uskladnění sklízíme dýně během první poloviny podzimu, aby je nezastihly první mrazíky – plody by nevydržely. Dýně sklízíme i se stopkami, protože vylomená stopka by pak byla branou k infekcím.

Necháme je venku nebo pod střechou dosušit a uskladníme na chladném místě (třeba ve sklepě). Uskladnit můžeme jedlé i nejedlé druhy (ty nejedlé pak využijeme na podzimní dekorace.

Jediná dýně, která nejde dlouhou skladovat, je velkoplodá dýně Goliáš – tu raději zpracujeme: na marmeládu, kompot, zamrazíme apod.

Dýně jsou teplomilné a mráz nesnesou. Venku se vysévají přímo na záhon v polovině května (15.–20. 5.), po 2–3 semenech do jamky; po vzejití nechte nejsilnější rostlinu. V chladnějších oblastech se vyplatí předpěstovat sazenice: v polovině dubna vysejte 2–3 semena do květináče o průměru 8–10 cm s kompostní zeminou, nechte je na okně nebo v pařeništi a koncem května je po otužení vysaďte.

Nejlépe rostou v těžší hlinité půdě, na lehčí půdě potřebují hodně humusu. Snesou i polostín, v teplých oblastech se pěstují mezi řádky kukuřice.

Na kompost se hodí jen plazivé dýně: vysaďte je na kraj vedle kompostu a lodyhy veďte přes něj. Keříčkové typy kompost nezastíní.

Hnojení: dýně mají velké nároky na živiny a mohutnými kořeny kompost hodně vyčerpají. Na záhon dejte 2–4 kg uleželého hnoje nebo kompostu na 1 m² a během růstu přihnojujte. Kypřete, plejte a zalévejte za většího sucha, jinak jsou dýně k suchu poměrně odolné.

Velké plody: na plazivých dýních nechte 3–4 plody, ostatní odstraňte. Kdo chce obří dýni, nechá jen 1–3 první plody a hodně zalévá a přihnojuje. Velkoplodé dýně sklízejte plně vybarvené, ale před mrazem, namrzlé plody se rychle kazí.

První noci po výsadbě. Mladé sazenice dýní ohrožují slimáci a chladné noci. Osvědčuje se přiklopit je na noc obráceným hliněným květináčem nebo průhlednou PET lahví s odříznutým dnem a ráno kryt sundat. Po týdnu až dvou rostliny zesílí a kryt už nepotřebují.

Do chladnějších poloh. Chladnější klima snáší nejlépe hokkaido. Tam, kde bývá léto krátké, jí dejte přednost před muškátovou a máslovou dýní, které potřebují dlouhé a teplé léto.

Jak poznat zralou dýni:

• stopka plodu a úponek vedle ní zasychají a dřevnatí, později usychá celá lodyha,
• slupka je tvrdá a nehtem ji nepromáčknete,
• plod má barvu typickou pro odrůdu a při poklepu zní dutě.

Dýně na uskladnění odřízněte nožem i s kusem stopky. Nenoste je za stopku a dejte pozor, ať slupku nepoškrábete, poškozený plod brzy zahnívá. Před uložením je nechte asi dva týdny dosušit v teple, třeba na verandě. Potom je skladujte v suchu a temnu pod 15 °C, nepoškozené tak vydrží několik měsíců.

Tradičně se dýně pěstují také společně s kukuřicí a fazolemi jako „tři sestry“, víc v článku smíšené kultury.

Dýně jsou cizosprašné a odrůdy téhož druhu se snadno kříží. Ke stejnému druhu patří například cukety, patizony i okrasné tykvičky. Ze semen volně opylených plodů proto mohou vyrůst kříženci s nečekanými, někdy i hořkými plody. Hořkou dužninu nejezte, příčinou jsou stejné hořké látky jako u hořkých okurek.

• Čistá semena bez ručního opylení získáte jen tam, kde v okruhu 300–500 m nekvete jiná odrůda.
• Jinak samičí i samčí poupata ještě před otevřením zakryjte papírovým nebo síťovinovým sáčkem. Jakmile pyl dozraje, opylte samičí květ štětečkem nebo utrženým samčím květem a sáček nechte ještě několik dní nasazený.
• Na semeno sklízejte plně zralé plody typické pro odrůdu. Semena vyberte z dužniny, omyjte a usušte.
• Semena hybridů F1 nepoužívejte, potomstvo nemá vlastnosti rodičů.

Dýně je tak všestranně využitelná, že by si zasloužila celou publikaci – kuchařku. Uvedeme aspoň nejlepší a nejzajímavější recepty.

Toto pyré je všestranně použitelné na další vaření, takže se vyplatí znát na něj recept. Pak už jen sáhnete do lednice a vaříte. Použijeme dýni Hokaido nebo velkoplodou. Dýni omyjeme, zbavíme semen, nakrájíme na kousky, podlijeme troškou vody, osolíme a vaříme do změknutí. Poté tyčkovým mixérem uvařenou dýni rozmixujeme. A je hotovo. Toto pyré se hodí jako základ pro polévky, omáčky, zákusky… A když jej zjemníte máslem a troškou mléka, máte dýňovou kaši místo té bramborové.

Když nechcete použít pyré a máte raději výraznějších chuť, zkuste tuto polévku. Budete potřebovat: 1 dýni Hokaido, sůl, bylinky, olivový olej, vývar (cca 0,5 l), smetanu (100 ml). Dýni Hokaido neloupanou rozkrojíme na poloviny, vydlabeme semínka a nakrájíme na větší kousky. Ty naskládáme na plech vyložený pečicím papírem. Osolíme, přidáme podle chuti bylinky a zakápneme olejem, nejlépe olivovým. Pečeme v troubě při 200 °C asi 30 minut. Poté necháme vychladnout, rozmixujeme, vložíme do hrnce, přivedeme k varu, přidáme trochu vývaru a ke konci vaření zjemníme smetanou.

A teď se konečně dostáváme k tomu, na co se těší všechny děti a vyznavači amerického svátku Halloween. Dýně přímo charakterizují tento svátek a strašidla vyřezaná z dýní se pevně usadila i na našich zahradách, plotech, zádveří…

Pokud si tedy nevystačíte z ozdobnými druhy dýní položenými třeba v květináčích nebo na miskách, vyřežte si s námi halloweenské strašidlo.

Budete potřebovat: Velkou dýni Goliáš (Hokaido nepoužívejte, je příliš tvrdá na vyřezávání a mohli byste se zranit), ostrý nůž, popř. fixu na předmalování řezů, další ozdoby, aby to bylo skutečně děsivé.

Nejprve dýni seřízněte vršek – bude později sloužit jako čepice, ale s dýní se vám bude lépe manipulovat a dovnitř dávat svíčka. Dýni si otočte tou nejhezčí stranou k sobě a namalujte, kde budou oči, nos a pusa a jaký budou mít tvar. Potom opatrně vyřízněte všechny otvory. Čím víc, tím líp, protože v noci bude lépe svítit. Vydlabejte semínka a dovnitř dýně vložte svíčku. Večer potom svíčku zapalte.

TIP: Ti, kteří se bojí vyřezávání, mohou strašidelný obličej na dýni jen namalovat.

Dýně jsou vydatní jedlíci — jeden trs vytvoří za sezonu několik kilogramů plodů, a to si žádá živnou půdu. Nejlépe se jim daří na kompostu nebo na záhonu, do kterého se před výsadbou zapraví organické hnojivo. Přihnojujeme při výsadbě a pak znovu, jakmile rostliny nasadí první plody.

• Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
• Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
• Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Další zelenina z čeledi tykvovitých: Cuketa, Patizon, Okurky a Tykev. O botanickém příbuzném píšeme v článku Tykev obecná. Jak vybrat výživu pro celý záhon, shrnuje přehled Univerzální hnojivo.