Meruňka obecná (Prunus armeniaca)
Odrůdy, pěstování, řez, hnojení i recepty z meruněk
Kdy stříhat meruňky
Po sklizni meruněk mírně prosvětlete korunu a odstraňte suché větve.
Sklízejte meruňky postupně, jak dozrávají, a zacházejte s nimi šetrně.
Meruňka obecná – základní informace

(Prunus armeniaca)
Meruňka obecná patří do čeledi růžovité a do velkého rodu slivoň, jako například i broskvoň nebo švestka.
Meruňky mají tu výhodu, že se dají konzumovat přímo, ale i zpracovávat, i když vždy je potřeba vybrat správnou odrůdu (některé jsou lepší na konzum, jiné na zpracování, některé dokonce na obojí).
Toto ovoce obsahuje také množství zdraví prospěšných látek, z vitamínů jsou to C, B, karoten, thiamin, z minerálních látek pak mangan, sodík, draslík, fosfor a železo.
Zajímavost
Z meruněk se dají konzumovat i jadérka, tedy vnitřky pecek. Doporučuje se ale konzumace maximálně 3 jadérek denně, protože kromě prospěšných látek obsahují i jedovatý glykosid amygdalin. Děti by jadérka neměly konzumovat vůbec.
Historie pěstování meruněk

Meruňky pravděpodobně pocházejí z Číny, stejně jako broskvoně. Odtud se rozšířily nejprve do Arménie – odtud také mají své druhové jméno.
Přes Arménii se dostaly do Evropy, a to nejprve do Itálie, Rakouska a odtud i do Čech – nejvíce na Moravu, kde jsou pro jejich pěstování vhodné podmínky. V Čechách se pak pěstují na Litoměřicku, kde je také teplejší podnebí.
Spolu s kolonizátory se meruňky dostaly i do Ameriky, kde dodnes pěstitelé šlechtí nové odrůdy, které se pak zpětně dostávají zase do Evropy.
Odrůdy meruněk: Bergeron, Velkopavlovická a Veecot

Odrůdy meruněk vybírejte s ohledem na růst, odolnost vůči chorobám i vaše potřeby ohledně konzumace a zpracování.
Bergeron – je odrůda do menších zahrad, má slabý až střední růst, řídkou korunu, je velmi výnosná. Plody jsou střední velikosti, kulovitě oválně, slupka jemně plstnatá, pevná, má oranžovou barvu s červeným líčkem, dužina sladce navinulá, aromatická, hodí se spíše na další zpracování.
Velkopavlovická – roste velmi bujně, koruna je velká, plody zrají postupně, jsou velké kulovitě oválné, sytě oranžové s růžovočerveným líčkem, chuť je sladce navinulá, průměrná, lepší na zpracování, ale plně vyzrálé plody se hodí i k přímé konzumaci.
Veecot – má střední růst, plodí dobře a pravidelně, plody jsou střední, slupka oranžová překrytá červení, dužina méně šťavnatá, pevná, dobře se odlučuje od pecky. Hodí se i pro drobné pěstitele.
Jak pěstovat meruňky: stanoviště, půda a podnož
Pěstování meruněk skutečně vyžaduje teplé stanoviště, protože meruňky kvetou ještě dříve než broskve. Nejlepší podmínky mají proto na jižní Moravě, na Litoměřicku nebo v Polabí. Jinde meruňku sázejte jen na chráněné, závětrné místo, kde se nedrží studený vzduch (podrobněji níže).
Podnože – volte podle půdy: Pokud máte půdu spíše lehkou a sušší, měli byste si pořídit meruňku naroubovanou na semenáčku meruňky. Do sušších stanovišť se hodí i myrobalán. Pokud máte půdu spíše vlhčí a těžší nebo bydlíte v chladnější oblasti, volte slivoňovou podnož St. Julien A, do menších zahrad slabě rostoucí WaVit. Odborník vám dokáže poradit.
Meruňky spíše snesou krátkodobé sucho než přemokřenou půdu. Půdu vybírejte neutrální nebo mírně alkalickou, na kyselé se jim dařit nebude.
Jak strom správně zasadit, popisujeme krok za krokem v článku Výsadba stromů. Ostatní ovocné druhy do zahrady shrnuje přehled Ovocné rostliny v zahradě.
Nároky meruňky: nadmořská výška, mráz, půda a opylení
Poloha. Ve volné výsadbě se meruňkám tradičně daří do nadmořské výšky asi 350 m. Dnes se pěstují i výš, ale jen v chráněných polohách a u jižních zdí. Meruňka kvete spolu s mandloní ze všech ovocných stromů nejdřív, a proto jí nesvědčí mrazové kotliny a paradoxně ani jižní a jihovýchodní svahy v nížinách, kde se na jaře rychle střídá teplo s mrazem. Strom tam vyraší a rozkvete příliš brzy. Lepší je místo, kde se jaro rozbíhá pozvolna.
| Co | Kolik mrazu meruňka snese |
|---|---|
| dřevo v zimním klidu | asi −20 °C |
| nalité květní pupeny po oteplení v zimě | −4 °C |
| rozkvetlé květy | −3 °C |
| mladé plůdky | −1 °C |
Mrazy pod −20 °C poškozují lýko meruněk, zvlášť po vlhkém teplém podzimu nebo když po oteplení koncem zimy prudce mrzne. Poškozené větve pak během roku odumírají. Na jaře je zkraťte do zdravého dřeva, které má pod kůrou světlé, nezhnědlé lýko. Ochranu kmene popisuje článek bílení stromů.
Půda. Meruňka chce lehčí, úrodnou a propustnou půdu, ne příliš suchou, s dostatkem vápníku (pH asi 6,5 až 8). Půda má být hluboká aspoň 1 m a hladina podzemní vody ideálně kolem 2 m pod povrchem. Na vláhu jsou meruňky spolu s višněmi nejskromnější z ovocných stromů.
Opylení. Meruňky jsou samosprašné, plodí i jako jediný strom v zahradě.
Výsadba a přesazování. V drsnějších polohách sázejte meruňky na jaře, po podzimní výsadbě mohou namrznout. Kontejnerované stromky lze sázet celou sezónu mimo mrazy a vedra. Čtvrtkmeny potřebují 5 až 7 m prostoru. Starší meruňku lze přesadit jen do věku asi 7 let, a to na jaře na začátku rašení.
Hnojení meruněk: čím hnojit a jaké hnojivo na meruňky
Meruňky potřebují dusík, draslík i fosfor, ke správnému růstu, násadě květů i plodů. Hnojivo Hnojík se hodí zejména pro hnojení několika meruněk v zahradě. Pokud budete mít meruňkový sad, neobejdete se bez dalších hnojiv – na meruňky se často používá kostní moučka, ledek, nebo chlorid draselný.
Jak vybrat hnojivo, které pokryje celou zahradu najednou, rozebíráme v článku Univerzální hnojivo; poměry živin vysvětluje NPK hnojivo a termíny shrnuje Hnojení zahradních rostlin. Konkrétní dávky pro jednotlivé rostliny najdete v dávkování.
Kdy stříhat meruňku
Meruňky stejně jako broskve nesnášejí zimní řez, kdy se jim rány špatně hojí, mohlo by dojít k infekci houbovými a bakteriálními chorobami nebo ke klejotoku. Veškerý řez meruňky tedy provedeme ve vegetačním období od března do září.
Meruňky rostou silněji než například broskvoně nebo nektarinky. Ale na rozdíl od jiných stromů slaběji rozvětvují. To můžeme podpořit tak, že výhony zkrátíme nebo vylomíme poslední pupen.
Sloupovitá meruňka
Pokud pěstujeme meruňku jako zákrsek (sloupovitou meruňku), odstraníme všechny výhony do výšky cca 50 cm, abychom vytvořili kmen. Ostatní větve seřízneme do jedné roviny. Prodloužený kmínek necháme asi o 20 cm vyšší než jsou seříznuté postranní větve.
Meruňku není potřeba udržovat udržovacím řezem, protože plodí dlouho na krátkých výhonech. Ale jakmile se přírůstky zkrátí a plody zdrobní, provedeme zmlazovací řez do 2–4letého dřeva: u neplodících stromů koncem května až začátkem června, u plodících po sklizni. Hluboký řez do starého dřeva meruňka snáší špatně.
Probírka plodů
Velmi důležitou součástí správného pěstování je probírka plodů, měli byste nechat jen asi 3 až 4 plody na jednom výhonu. Při probírce rovnou i vyvazujte větve, popř. je podepřete – meruňky mají křehké dřevo a rády se lámou.
Sklizeň – meruňky sklízejte těsně před plnou zralostí, jinak vám zůstanou tvrdé.
Řez v kostce: korunu meruňky tvarujte jen první 2 až 3 roky, ze 3 až 4 ramen s velkým úhlem odklonu a odstupem 15 až 25 cm. Od druhého roku řežte až ve fázi červeného poupěte nebo v době květu, v červnu zaštipujte bujné letorosty (Šittův řez) a silnější větve odstraňujte v srpnu. Podrobný postup je v článku řez meruňky.
Choroby meruněk: mrtvice, klejotok, monilióza a gnomonióza
- Mrtvice meruněk je nejvážnější choroba meruněk. Během vegetace náhle zežloutne, uvadne a uschne větev, část koruny nebo celý strom, nejčastěji ve věku 10 až 20 let. Předchází se jí vhodným stanovištěm, ochranou kmene před mrazem, řezem až v době rašení a dostatkem vápníku a draslíku v půdě.
- Klejotok je vytékání jantarové klovatiny z kmene a větví. Bývá následkem namrznutí, mechanického poškození, zimního řezu nebo těžké mokré půdy.
- Moniliniová spála spálí květy a konce výhonů krátce po odkvětu. Napadené výhony odstřihněte do zdravého dřeva.
- Gnomonióza je houbová choroba listů. Listy hnědnou, usychají a předčasně opadávají. Houba přezimuje ve spadaném listí, proto ho na podzim shrabejte a odstraňte ze zahrady.
- Šarka napadá i meruňky. Na plodech dělá propadlé skvrny a na peckách světlé prstence.
Kmen meruňky na zimu chraňte bílým nátěrem, postup je v článku bílení stromů.
Využití meruněk v kuchyni: recepty z meruněk
Meruňky zavařování

Meruňky jsou vhodné ovoce pro zavařování. Na 1 kg meruněk budeme potřebovat 1 l vody a 500 g cukru. Oprané meruňky vypeckujeme a řeznou stranou naskládáme do sklenic. Z vody a cukru připravíme cukerný nálev, kterým meruňky zalijeme. Zavíčkujeme a sterilujeme při 85 °C asi 20 minut. TIP: Mezi meruňky můžete dát pár jadérek z pecek, aby vám kompot provoněla.
Sušené meruňky
Doma si můžete připravit i sušené meruňky, které budou nesířené a zachovají si mnoho důležitých prvků (draslík, železo). Meruňky umyjte, rozpulte, vypeckujte a namočte do vody s vymačkaným citronem, aby při sušení nezhnědly. Poté je nechte osušit, naskládejte na plech vyložený pečicím papírem a sušte v troubě na 50 °C několik hodin. Ve dvířkách trouby mějte vařečku, aby pára utíkala ven. Sušené meruňky skladujte ve sklenicích, dózách nebo plátěných sáčcích a spotřebujte do 1 roku.
Koláč s meruňkami

Na koláč italského typu budete potřebovat: 1 kg meruněk, 3 lžíce krupicového cukru, na těsto pak 200 hladké muky, 100 másla, 100 cukru, 1 vanilinový cukr, 1 vejce a 2 lžíce vody. Meruňky operte, rozpulte a vyndejte pecky. Poduste je v malém množství vody s cukrem a nechte okapat. Ze surovin na těsto rychle zpracujte těsto a dejte ho alespoň na 1/2 hodiny do chladu. Poté rozválejte, vyložte s ním odpovídající formu (vymazanou), předpečte asi 10 minut v troubě na 180 °C, poklaďte meruňkami a dopečte (25 minut). Obměna: na meruňky můžete poklást drobenku.
Meruňkové knedlíky

Meruňkové knedlíky můžete připravit jak kynuté, tak tvarohové. My vás naučíme rychlé tvarohové, protože to je oběd, který budete mít připravený do půl hodiny. Budete potřebovat 1 kg meruněk, 2 vaničky měkkého tvarohu, 500 g hladké mouky a 1 vejce. Na ozdobu pak moučkový cukr a smetanu. Z tvarohu, mouky a vejce uhněteme rychle těsto, tvoříme kuličky, které zploštíme a do každé vložíme půlku meruňky a zabalíme. Vodu přivedeme k varu, můžeme mírně osolit, knedlíky uvaříme – to, že jsou hotové, poznáme podle toho, že vyplavou nahoru. Rovnou podáváme na hlubokých talířích posypané moučkovým cukrem a přelité smetanou.
Hnojivo na meruňky: nákup na eshopu
Další zajímavé články
Tip: Meruňkám nejvíc prospívá postřik hned při rašení. Postup v článku Hnojivo na ovocné stromy.
Zdroje fotografií: Foto: Fir0002, CC BY-SA 3.0
