Strupovitost brambor

(Streptomyces scabies)

Strupovitost brambor je choroba rostlin, která je způsobena bakterií zvanou Streptomyces scabies. Tato bakterie je půdní patogen, který napadá brambory a další rostliny, například kořenovou zeleninu.

Při infekci Streptomyces scabies vytváří bakterie na povrchu brambor charakteristické strupy nebo vředy. Tyto strupy jsou hnědé a hrbovité a objevují se hlavně na hlízách, méně i na kořenech a podzemních výběžcích (stolonech). Infekce se obvykle projevuje na povrchu brambor, ale pokud je infekce závažná, může postihovat i vnitřní tkáně bramboru.

Strupovitost brambor je zejména estetický problém, protože strupy snižují tržní hodnotu brambor a mohou vést ke ztrátě úrody. Nicméně, pokud jsou brambory zasaženy strupovitostí, obvykle jsou stále zcela jedlé a bezpečné k jídlu.

Prevence strupovitosti brambor zahrnuje používání zdravého sadbového materiálu, střídání plodin (brambory by se měly na stejném stanovišti pěstovat jednou za čtyři roky), dodržování vhodné výsadbové hloubky, udržování optimálního pH půdy a přiměřené zavlažování. Postřiky na list proti obecné strupovitosti nepomáhají, protože k nákaze dochází v půdě. Na zahradě rozhoduje prevence.

Strupovitost brambor způsobená bakterií Streptomyces scabies je především estetickým problémem a může mít negativní dopad na tržní hodnotu brambor. Bakterie vytvářejí na povrchu brambor charakteristické strupy nebo vředy, které mohou snížit atraktivitu brambor pro spotřebitele.

Nicméně je důležité zdůraznit, že strupovitost brambor obvykle nepředstavuje hrozbu pro lidské zdraví. Brambory postižené strupovitostí jsou stále zcela jedlé a bezpečné k jídlu. Bakterie nevytvářejí toxiny, které by byly škodlivé pro lidi. Stačí slupku oloupat a dužina není poškozena.

Hlavní dopad strupovitosti brambor spočívá v ekonomických ztrátách pro pěstitele, zejména pokud jsou brambory určeny pro prodej na trhu s vysokými estetickými standardy. Strupy mohou snížit tržní hodnotu brambor a vést ke ztrátě úrody, zejména pokud jsou brambory silně postiženy.

Proti strupovitosti lze bojovat různými prostředky, jako je například nepěstování brambor na jednom pozemku v průběhu 4 let, nepěstování brambor na lehkých půdách (písčitých), dostatečná závlaha při nasazování hlíz, nepoužívat vápenitá hnojiva, používat spíše kyselá hnojiva (síran amonný, superfosfát). 

Síran amonný (NH4)2SO4 je anorganická chemická sloučenina, která se často používá jako dusíkaté hnojivo v zemědělství. Skládá se z kationtu amonného (NH4+) a aniontu síranového (SO4^2-).

Síran amonný je zdrojem dusíku, který je důležitým živným prvkem pro rostliny. Při rozkladu síranu amonného v půdě se uvolňuje amonný iont (NH4+), který mohou rostliny přijímat kořeny a využít ho pro svůj růst a vývoj.

Použití síranu amonného jako hnojiva má několik výhod. Patří sem vysoká rozpustnost ve vodě, rychlá dostupnost dusíku pro rostliny a relativně nízká cena. Síran amonný se používá na různé plodiny, jako jsou obilniny, zelenina, ovoce a trávníky, aby se podpořil jejich růst a zvýšila výnosnost.

Superfosfát je hnojivo používané v zemědělství pro dodávání fosforu rostlinám. Jedná se o průmyslově vyráběné hnojivo, které obsahuje rozpustný fosfor ve formě fosfátů. Superfosfát může být vyráběn z přírodních fosfátových hornin, jako je apatit, nebo z fosfátových hornin, které byly chemicky upraveny.

Výrobní proces superfosfátu zahrnuje obvykle reakci fosfátové suroviny s kyselinou sírovou. Výsledkem této reakce je rozpustný fosfát vápenatý (Ca(H2PO4)2), který je snadno dostupný pro rostliny. Superfosfát se často vyrábí ve formě granulí nebo prášku a aplikuje se do půdy buď před výsadbou rostlin nebo během vegetačního období.

Fosfor je důležitým živným prvkem pro rostliny a podporuje jejich růst, kořenový vývoj, kvetení a tvorbu plodů. Nedostatek fosforu může omezit vývoj rostlin a snížit jejich výnosnost. Superfosfát se používá zejména na plodiny, které vyžadují vyšší hladiny fosforu, jako jsou obilniny, kořenová zelenina, ovoce a travní porosty.

Je důležité používat superfosfát a další hnojiva s rozumem a v souladu s doporučeními odborníků na zemědělství. Přílišné použití fosfátových hnojiv může mít negativní dopady na životní prostředí, zejména pokud se dostanou do vodních toků a způsobí eutrofizaci. Správné dávkování a správné postupy aplikace jsou klíčové pro udržitelné zemědělství a ochranu životního prostředí.

Strupovitost a vápnění: proč brambory nevápnit

Obecnou strupovitost způsobují půdní aktinobakterie (dříve aktinomycety) z rodu Streptomyces. V půdě jsou běžné a mimo jiné dávají čerstvě zryté zemi její typickou vůni. Daří se jim v zásaditější, dobře provzdušněné a suché půdě. V kyselé půdě ustupují a při pH pod 5 strupovitost prakticky nehrozí.

Pod brambory nevápněte. Vápno zvedá pH a tím strupovitosti nahrává. Pokud záhon vápnit potřebujete, udělejte to rok nebo dva předem, pod plodiny, které vápník chtějí (například košťáloviny nebo luskoviny), a brambory zařaďte až po nich. Jak zjistit, jestli je půda kyselá, popisuje článek pH půdy, o vápnění víc najdete v článku vápník v životě rostlin.

Rovnoměrná vlhkost při nasazování hlíz. Mladé hlízy jsou nejcitlivější v prvních týdnech po nasazení, zhruba od doby, kdy brambory začínají kvést. Když je tehdy půda suchá, strupů přibývá. V tomto období proto zalévejte pravidelně, aby půda nevyschla.

Střídání a živá půda. Brambory vracejte na stejné místo nejdřív po čtyřech letech. Pestrý půdní život, který podporuje zralý kompost a zelené hnojení, může výskyt strupovitosti snížit, protože původce v takové půdě soupeří s mnoha dalšími organismy. Čerstvý hnůj přímo pod brambory nepatří.

Odrůdy odolné strupovitosti brambor jsou třeba Annabelle. Jsou to oválné, středně velké hlízy s leskle žlutou slupkou a lojovitou dužinou, která je přímo předurčuje k tomu, aby se z nich dělala výborná bramborová kaše. Annabelle patří mezi odrůdy méně náchylné ke strupovitosti. Úplně odolná odrůda ale neexistuje, v suché a zásadité půdě se strupy mohou objevit i u ní.

Další odrůdou odolnou vůči strupovitosti je Rosara – je to stolní raná odrůda, která dozrává již za 80 dní. Hodí se ke všem příležitostem a relativně dobře se skladuje. Vůči strupovitosti je také málo náchylná.