Černucha (Nigella)
Setá i damašská: pěstování z výsevu, květ a využití semen
Co je černucha a jak vypadá
Něžná, nápadně kvetoucí letnička; léčivka a koření
- Stanoviště: slunné; výživná, těžká půda
- Výška: 30–50 cm
- Doba kvetení: červen–září
- Množení: výsevem
Rostlina patří do čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). Německý název „panna v zeleném“ patří něžně zbarveným, nápadným květům. S těmito 30–40 cm vysokými, většinou vzpřímeně rostoucími letničkami se setkáme hlavně ve Středomoří. Mají nitkovitě dřípené listy a kvetou modře, bíle nebo růžově. Po 5–6 týdnech se z jednotlivých květů vytvoří kulovité plodní tobolky, jež se hodí v zimě jako ozdoby.
Černucha setá (Nigella sativa): pěstování, semena a využití

Tzv. černý kmín, se rozšířil ze západní Asie, severní Afriky a Habeše do jižní Evropy. V medicíně sloužil dříve černý kmín jako prostředek proti střevním katarům, žloutence, průjmu a plicním potížím. Ve Francii byl používán mletý jako pepř. Ve východní Indii z něho získávají jedlý olej. Nigella sativa je jednoletá ozdobná bylina s jednoduchým nebo rozvětveným, ochlupeným stonkem. Listy jsou několikrát zpeřené, s čárkovitě kopinatými cípy. Velké modrozelené květy rozkvétají jednotlivě.
Pět bradavičnatých plodolistů srůstá na bázi v jeden semeník, jehož jednotlivé měchýřky ve zralosti praskají a uvolňují semena; při jejich rozetření se uvolňuje vůně muškátového oříšku. Chuť je zpočátku hořká, později ostrá.
Černucha damašská (Nigella damascena): panna v zeleném a její pěstování

„Panna v zeleném“, tradiční letnička selských zahrad, se hodí zvláště pro pestré záhony a k řezu. Pochází z jižní Evropy a severní Afriky, kvete bíle a blankytně modře. V kultuře jsou kromě původního druhu hlavně plnokvěté hybridní odrůdy. ‘Miss Jekyll’ je nejznámější a má plné květy v barvách modré, bílé a tmavě fialové. ‘Persian Jewels’ je velmi atraktivní barevná směs.
Od černuchy seté ji poznáte podle límce jemně dřípených listenů, který květ obepíná jako závoj — odtud lidové jméno. Pěstuje se stejně, tedy přímým výsevem na záhon, ale výhradně jako okrasná rostlina; do kuchyně patří jen semeno černuchy seté. Nafouklé tobolky černuchy damašské jsou vděčným materiálem do suchých vazeb.
Pěstování černuchy: výsev, stanoviště a sklizeň
Černucha se množí výhradně výsevem a přesazování nesnáší — má křehký kůlový kořen, který se při přepichování poláme. Seje se proto rovnou na místo, kde má kvést: brzy zjara od konce března do dubna, nebo v září. Podzimní výsev vykvete dřív a bývá bohatší, ale v drsnějších polohách je jistější počkat na jaro.
- Hloubka výsevu: asi 1 cm, do řádků po 20 cm — semeno ke klíčení potřebuje tmu.
- Klíčení: dva až tři týdny při 15–18 °C.
- Protrhání: na vzdálenost 15–20 cm, jinak rostliny vytáhnou a poléhají.
- Kvetení: zhruba deset týdnů po výsevu; opakovaným setím po třech týdnech si prodloužíte kvetení do září.
Stanoviště má být plně slunné, půda výživná a spíš těžší, ale propustná — na přemokřeném místě kořeny hnijí. Zálivku černucha potřebuje jen v dlouhém suchu. Odkvetlé rostliny se samy vysemení a příští rok vzejdou znovu, takže na záhoně snadno zdomácní.
Květy na řez se stříhají, jakmile se plně otevřou. Tobolky do suchých vazeb sklízejte, až zhnědnou, ale ještě než popraskají; svazek se dosuší hlavou dolů ve stínu. Semena černuchy seté dozrávají ve stejnou dobu — tobolky se nechají doschnout na plachtě a pak se vydrolí.
Černucha: účinky, koření a využití semen
Semeno černuchy seté se odedávna používá jako koření s nahořklou, kořenitou chutí — sype se na chleba a pečivo, do sýrů, luštěnin i zeleninových směsí a je součástí indické směsi pančphóran. Lisuje se z něj olej. V lidovém léčitelství se černuše připisovala řada účinků, jak ostatně popisuje i text výše; dnes je to především koření a okrasná rostlina, a účinky doplňků z černuchového oleje patří do rukou lékaře nebo lékárníka.
Sklizené semeno skladujte celé v uzavřené sklenici ve tmě — mleté rychle ztrácí vůni. Pozor na záměnu s kmínem: „černý kmín“ je lidové jméno černuchy seté, s kmínem kořenným (Carum carvi) ani s římským kmínem nemá nic společného. V zahradě je černucha vděčná i pro bylinkový záhon, kde jejím modrým květům rády létají včely.
Je černucha damašská jedovatá?
Semena černuchy damašské obsahují alkaloid damascenin a ve větším množství jsou pro člověka i zvířata jedovatá — proto se tenhle druh pěstuje výhradně pro okrasu a do jídla nepatří. Jako koření se sklízí jen semeno černuchy seté. Rostliny se snadno spletou: mají podobný květ i tobolky, damašská má navíc onen nápadný límec dřípených listenů. Pokud si nejste jistí druhem, semeno do kuchyně nepoužívejte.
Hnojení černuchy
Černucha kvete nejlépe ve výživné půdě, ale přehnojení dusíkem jí nesvědčí — narostou listy a květů ubude. Bohatě stačí záhon připravit na podzim nebo brzy zjara a pak nechat rostliny růst. Dobře poslouží univerzální organické hnojivo Hnojík, které živiny uvolňuje postupně, takže se do půdy dostávají po celou dobu kvetení.
- Před výsevem zapravte Hnojík do vrchní vrstvy záhonu a půdu urovnejte.
- Během kvetení stačí jedno přihnojení posypem kolem rostlin a zalití.
- Z Hnojíku lze udělat výluh a záhon jím zalévat.
Další letničky do zahrady
Další rostliny selské zahrady a letničky k řezu: Letničky a dvouletky, Mák, Chrpa, Pryskyřník, Kmín, Trvalky.