Pampeliška — Smetanka lékařská (Taraxacum officinale): účinky, využití a pěstování

Domácí luční rostlina se zlatožlutými paprsčitými květy; krmná, salátová a léčivá rostlina.

• Stanoviště: slunné; výživná, čerstvá půda
• Výška: 10–30 cm
• Doba kvetení: březen–květen, případně srpen až listopad
• Množení: semeny

Smetanka lékařská patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a je jednou z nejznámějších jarních květin našich luk.

• Rozšíření: Vytrvalá bylina původem ze severní polokoule, od nížin až po výšky přes 2000 m. Dnes je rozšířená po celém světě.
• Listy: Tvarově velmi variabilní, vyrůstají v přízemní růžici. Mohou být téměř celokrajné, málo členité nebo hrubě pilovité až skoro peřenodílné.
• Květy: Hlávky (úbory) složené z četných jazykovitých květů, obklopených nazpět ohnutými vnějšími zákrovními listeny. Květy se otevírají pouze za plného slunce. Zajímavostí je, že tvoří semena i bez opylení.

V době zrání semen se rostlina stává foukavou květinou – její semena na padáčcích jsou větrem rozptylována, což často vede k masovému výskytu. Právě proto ji většina zahrádkářů zná spíš jako plevel v trávníku než jako užitkovou rostlinu.

• Obsahové látky: třísloviny, hořké látky, éterický olej, inulin, cholin, vitamíny a minerální soli.
• Léčivé účinky: Čistí krev, posiluje žaludek, působí močopudně, podporuje funkci jater a žlučníku.
• Kulinářské využití: Mladé listy jsou vhodné na salát, zejména na jaře. Z pražených kořenů se dříve připravovala náhražka kávy. Ve Francii a Itálii je příprava smetanky jako plané zeleniny běžná.

Z květů se vaří i pampeliškový med, přesněji sirup — nasbírané úbory se povaří s vodou, výluh se nechá odstát a druhý den se s cukrem a citronem svaří do husté zlaté konzistence. Sbírá se za plného slunce, kdy jsou květy otevřené, a mimo okraje cest.

Při pěstování je třeba vysévat od března pod sklo a v květnu vysadit sazeničky do volné půdy.

• ‚Vollherziger‘ – vhodná pro jarní výsev
• ‚Lyonel‘ – ideální pro rychlení a venkovní kulturu

Pěstovaná smetanka se od té z louky liší tím, že se sází v řádcích a listy se sklízejí mladé, dokud nejsou hořké. Kdo ji chce jen na salát, vystačí si i s rostlinami z vlastního trávníku — jen je dobré je sbírat z místa, kde se nesekalo těsně předtím.

Smetanka má ráda výživnou, čerstvou půdu — na rozdíl od skalniček jí bohatší stanoviště svědčí, a právě proto se jí tak daří na hnojených trávnících a v záhonech. Pokud ji pěstujete na listy do salátu, vyplatí se slabé přihnojení na jaře při rašení: listy pak narostou rychleji, jsou křehčí a méně hořké. Sklízí se mladé, před vykvetením. Kdo naopak pampelišku v trávníku nechce, tomu paradoxně pomůže hnojit trávu — hustý zapojený drn jí nedá prostor vyklíčit. Jak vybrat hnojivo, které pokryje celou zahradu najednou, rozebíráme v článku Univerzální hnojivo; poměry pro zálivku najdete v dávkování.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití

Ano. Pampeliška je lidový název, smetanka lékařská (Taraxacum officinale) je název botanický. Jde o tutéž rostlinu z čeledi hvězdnicovitých.

Není to med, ale sirup. Nasbírané květy se povaří s vodou, výluh se nechá přes noc odstát, druhý den se scedí a s cukrem a citronem svaří do husté zlaté konzistence. Květy se sbírají za plného slunce, kdy jsou otevřené.

V lidovém léčitelství se jí přisuzuje, že čistí krev, posiluje žaludek, působí močopudně a podporuje funkci jater a žlučníku. Obsahuje třísloviny, hořké látky, éterický olej, inulin, cholin, vitamíny a minerální soli.

Hlavní kvetení připadá na březen až květen, druhá vlna může přijít od srpna do listopadu. Úbory se otevírají jen za plného slunce.

Tvoří semena i bez opylení a roznáší je vítr na padáčcích. Jedna rostlina tak dokáže osít široké okolí, což vede k masovému výskytu.