Letničky a dvouletky: pěstování, druhy a využití v zahradě
Letničky a dvouletky patří k nejbarevnějším rostlinám zahrady. Poradíme vám s výsevem, předpěstováním, výsadbou i přehledem nejoblíbenějších druhů a odrůd.
Co jsou letničky a dvouletky — základní rozdíly
Letničky jsou ze zahradnického hlediska ty rostlinné druhy, které slouží okrasným účelům pouze jedno vegetační období, to znamená, že od jejich vyklíčení až do vytvoření květů a semen uplyne maximálně deset měsíců. Řadíme mezi ně i druhy, které jsou z teplejších oblastí a nemohou u nás přezimovat, a rovněž ty, které přinášejí největší okrasný efekt pouze v prvním vegetačním období, takže se pěstují jako letničky nebo dvouletky. Dvouletky jsou takové rostliny, které musí po vyklíčení a růstu projít zimním obdobím chladu, aby se plně vyvinuly. Teprve v dalším roce jsou schopny kvést a vytvořit semena.
Jak letničky a dvouletky využít v zahradě
Uplatnění letniček a dvouletek v zahradě
Tato skupina rostlin je velmi oblíbená. Po celé léto, většinou až do zámrazu, rostliny bohatě kvetou, takže zpestřují okrasné výsadby v době, kdy už kvete méně druhů trvalek a dřevin.
Jsou to rostliny, které vyžadují větší péči (pracné může být i jejich předpěstování), ale jsou efektní. V zahrádkách je můžeme vysazovat do pravidelných i nepravidelných záhonů, doplňovat jimi trvalkové výsadby, vysazovat je do vegetačních nádob, okenních truhlíků, existují i druhy vhodné do skalek. Můžeme s jejich pomocí oživit různé zahradní partie a zpestřit tak trvalé výsadby. Také je vhodné jejich pěstování pro řez květů — v tomto případě raději na záhoně v užitkové části zahrady. Některé druhy letniček jsou použitelné k výsadbám do vegetačních nádob a okenních truhlíků. Nesmíme zapomenout na vysoký estetický účinek velké skupiny jednoletých okrasných travin, které využíváme ve větších výsadbách, ve stepních partiích, k doplnění trvalkových i letničkových výsadeb. Některé letničky a dvouletky mají květy (květenství), které v příhodnou dobu sklizené a správně usušené lze použít k zimní výzdobě váz. Patří k nim např. pískožil, slaměnka, smilek, zaječí ocásek, limonky L. sinuatum a L. suworowii, vousatec, měsíčnice a další. Řežou se nepřekvetlá květenství a suší se zavěšená v tmavé a vzdušné místnosti.
Zároveň bychom se měli zmínit i o některých druzích okrasné kapusty a zelí, tykví a kukuřice, které se v některých zemích pěstují k okrasným účelům. Okrasná kapusta — Brassica oleracea var. acephala i okrasné zelí B. oleracea var. capitata mají krásně panašované volné hlávky, které lze využít k zajímavým výsadbám. Odrůdy okrasné kukuřice Zea mays 'Japonica', 'Zeacolor ČZ' a 'Zeacolor ČF' se využívají k výsadbám do vysokých skupin letniček nebo jako solitéry. A konečně okrasné tykve Cucurbita pepo mají krásné plody, které poslouží k zimní dekoraci v domácnosti.
Pěstování letniček: stanoviště, půda a zálivka
Pěstování letniček a dvouletek
Většina letniček vyžaduje plné oslunění. Jen málo druhů snáší polostín nebo stín. Vyšší druhy letniček vysazujeme zásadně na stanoviště chráněné proti větru, protože jinak se lámou, vyvracejí nebo rostou křivě.
Půdu vyžadují lehčí, dobře propustnou; v nárocích na živiny se liší. Většina letniček vyžaduje v půdě obsah vápníku. V kyselých půdách roste pouze vlčí bob a smělek. Letničky mají i poměrně velké nároky na vláhu.
Výsev letniček a dvouletek: přímý výsev i předpěstování
Letničky a dvouletky můžeme buď přímo vysévat do půdy, nebo je předpěstovat v pařeništi, popř. skleníku. Některé pouze vyséváme, jako např. mák a sluncovku, protože mají kůlový kořen a špatně se přesazují. Semena letniček vyséváme do dobře připravené půdy, pečlivě uhrabané, a to ve špetkách na odpovídající vzdálenost. Po vzejití rostliny vyjednotíme. Vyséváme do hloubky odpovídající velikosti semene, tzn. většinou mělce, zasypeme zeminou a lehce přimáčkneme. U každého druhu je určena optimální doba výsevu s ohledem na jeho potřeby, ale posunutím termínu výsevu můžeme posunout i dobu květu tak, jak nám bude nejlépe vyhovovat. U několika málo druhů se doporučuje podzimní výsev, jinak se letničky vysévají na jaře, choulostivější druhy až začátkem května.
Ty druhy letniček a dvouletek, které se pomaleji vyvíjejí nebo jsou choulostivé, raději předpěstováváme. Můžeme je předpěstovat v pařeništi, skleníku nebo v truhlíčku na okně. Zemina pro tyto výsevy by měla být lehčí, propařená a prosátá. Vyséváme řidčeji. K zasypání semen je vhodný říční písek. Semenáčky přesazujeme, když mají vyvinut první pár pravých listů, do malých květináčků nebo kelímků, v nichž vytvoří pěkný kořenový bal. Doba výsevu se liší podle druhů a jejich požadavků, znamená to prakticky v období od ledna do dubna. Od poloviny března je můžeme vysévat do pařeniště. Dvouletky se vysévají od května do července na dobře připravený záhon nebo do pařeniště. Zasypáváme je větší vrstvou zeminy než letničky (asi 1 cm). Až do zimy jim věnujeme velkou péči (zálivka, přistiňování, kypření půdy, odstraňování plevelů).
Výsadba předpěstovaných letniček a dvouletek závisí na odolnosti těchto rostlin vůči nižším teplotám. Od poloviny dubna vysazujeme odolné druhy, choulostivější až koncem května. Před výsadbou půdu zkypříme do hloubky kořenového balu. Vysazujeme pečlivě, půdu přimáčkneme k balu a po výsadbě důkladně zalijeme.
Předpěstované dvouletky vysazujeme na určené místo koncem srpna a v průběhu září. Musí na novém stanovišti ještě dokonale zakořenit, a proto je v tomto období zaléváme. Před mrazy zakrýváme výsadby dvouletek chvojí.
V průběhu vegetace spočívá péče o letničky v zálivce a kypření půdy, v odstraňování plevelů a v přihnojování. Ještě před výsadbou (asi 14 dní) zapravíme do půdy první dávku průmyslového hnojiva, pak po výsadbě buď kvalitní kompost, nebo další dávku průmyslového hnojiva. Mnoha druhům kvetoucích letniček prospívá odstraňování odkvetlých květů, protože pak nejsou oslabovány tvorbou semen a bohatě nasazují další poupata.
Rozmnožování letniček: semeny i vegetativně
Rozmnožování
Nejčastějším způsobem množení letniček je generativní množení, tzn. semenem. Semena zakoupíme v obchodech nebo je můžeme sklidit na vlastní zahrádce; u samosprašných rostlin se zárukou, že potomstvo bude vykazovat vlastnosti mateřské rostliny, u cizosprašných s potomstvem i velice odlišným. Plody nebo semena se sklízejí zralá, ze zdravých rostlin, nechají se ve větrané tmavé místnosti doschnout a pak se v případě, že jsou ukryta v plodu, vyluští, vyčistí a uskladní do doby vhodné k výsevu.
Vegetativní způsob množení se používá zřídka, pouze u těch druhů, které jsou na původních stanovištích trvalkami nebo polodřevinami, které jsou ozdobné listem, v době ještě před kvetením a hlavně pak u těch letniček, které chceme mít nízké a velikostně vyrovnané. Platí to pro šalvěj, ageratum apod. Začátkem srpna se z vybraných rostlin nařežou zelené řízky, které se napíchají do směsi prosáté kompostní zeminy s pískem (2:1). Řízkovanci se uloží do pařeniště, kde se zalévají a udržuje se jim stále přívod vzduchu. Po zakořenění se rostliny začnou otužovat a koncem září se umístí do skleníku na světlo, a tak přezimují. V únoru v teplé množárně naraší a v březnu z nich můžeme nařezat stonkové řízky se 2—3 páry listů. V množárně je necháme zakořenit (asi 14 dnů) a potom je buď vysadíme do kontejnerů, nebo přímo do pařeniště. Zaléváme je, přistiňujeme a otužujeme před výsadbou na určené stanoviště.
V přehledu letniček jsou uvedeny ty rostliny, které se v našich podmínkách pěstují jako letničky nebo dvouletky. Jsou mezi nimi mnohé, které rostou v místech svého původu jako trvalky nebo polodřeviny, ale v našich podmínkách nepřezimují, proto je můžeme označit jako letničky nepravé.
Přehled oblíbených letniček A–G: druhy a odrůdy
Ageratum houstonianum Mill. — nestařec Asteraceae — hvězdnicovité
Rostlina 25 cm vysoká se sytě zelenými listy, s okolíky fialově modrých květenství v průměru dosahujících 6—8 cm. Nižší odrůdy se vysazují do letničkových skupin, vegetačních nádob a vyšší k řezu. Vyžaduje slunnou polohu, humózní půdu a dostatek vláhy.
Odrůdy: 'Tetra Blue Mink', 'Modrá hvězda', 'Little Dorrit' pro skupinové výsadby, odrůda 'Bukett' k řezu.
Alcea rosea L. (Althaea rosea (L.) Cav.) — proskurník Malvaceae — slézovité
Rostlina dorůstající až 2,50 m s přízemní růžicí plstnatých listů. Z nich vyrůstá vysoký stvol s hroznem nápadných květů velkých 8—10 cm. Vyžaduje slunnou polohu, dostatek vláhy a hlubší živnou půdu. Vysazuje se solitérně nebo ve skupinách, je vhodný k chatám a chalupám, vyniká u zdí, dřevěných stěn a plotů.
Odrůdy: 'Bílá', 'Žlutá', 'Růžová', 'Šarlatová' — mají plné květy.
Amaranthus L. — laskavec Amaranthaceae — laskavcovité
A. caudatus L. — dorůstá 60—120 cm, s listy elipsovitými až vejčitými, s nachově červenými drobnými kvítky sestavenými v dlouhých převislých lichoklasech.
Vyžaduje humózní půdu s obsahem vápníku a slunné stanoviště s dostatkem vláhy. Vysazuje se jako solitéra a do skupinových výsadeb.
Odrůdy: 'Atropurpureus', 'Albiflorus'.
Ammobium R. Br. — pískožil Asteraceae — hvězdnicovité
A. alatum R. Br. — dorůstá 50—80 cm, bohatě se větví, rozkvétá 2,5 cm širokými suchomázdřitými bílými květy. Vyžaduje slunnou polohu a těžší živné půdy. Rostliny jsou nenáročné na vodu. Pěstují se hlavně k řezu pro zimní výzdobu. Řežou se v době, kdy ještě nejsou květy rozvité.
Anagallis L. — drchnička Primulaceae — prvosenkovité
A. linifolia L. — hustě rozvětvené rostliny dorůstají 20 cm, modré květy jsou 2,5 cm široké. Vyžadují slunné polohy a těžší živné půdy. Vysazuje se jednotlivě i ve skupinách.
Odrůdy: 'Coccinea' s cihlově červenými květy.
Antirrhinum L. — hledík Scrophulariaceae — krtičníkovité
A. majus L. — podle odrůdy dorůstá 20—90 cm. Má kopinaté listy, květy 3—5 cm dlouhé, uspořádané v hustém hroznu.
Odrůdy rozdělujeme do 3 skupin: "Maximum" — dorůstající 80—90 cm, vhodné k řezu: 'Bílá pyramida', 'Žlutý král', 'Růže', 'Rubín', 'Slavie', 'Monarch', 'Kouzlo pohádky'.
Skupina "Nanum" s odrůdami 40—60 cm vysokými 'Avelanche', 'Eldorado', 'Majestic', 'Opojení', 'Oranžový král', 'Torch', 'Rosella' vhodné k výsadbám.
Skupina "Pumilum" dorůstající 15—20 cm, bohatě větvené, ke kobercovým výsadbám s odrůdami: 'Bílý', 'Růžový', 'Karmínový'.
Begonia L. — kysala Begoniaceae — kysalovité
B. × semperflorens Krauss — lidově se tato rostlina nazývá voskovka. Dorůstá nejvýše do 25 cm, má křehké okrouhlé listy, podle odrůdy zelené, zelenohnědé až karmínové, asi 2 cm velké květy odděleného pohlaví podle odrůd bíle, růžově až červeně vybarvené.
Je to velice vděčná rostlina pro obruby, do vegetačních nádob i do plošných výsadeb. Okrasný účinek trvá od výsadby až do zámrazu.
Odrůdy: 'Carmen', 'Opava', 'Bois de Vaux', 'Padolí', 'Skalka', 'Strahov', 'Oreb', 'Broumov', 'Trenčín', 'Podkrkonoší', 'Ostaš', 'Turov', 'Boušín', 'Lučenec'.
Bellis L. — sedmikráska Asteraceae — hvězdnicovité
B. perennis L. — zahradní odrůdy v dalších letech pěstování málo kvetou, proto se musí každoročně vysévat. Pěstuje se jako dvouletka. Dorůstá asi 8—10 cm a vytváří v průměru 20 cm trsy. Květní úbory jsou složeny buď z trubkovitých, nebo jazykovitých květů. Vysazuje se na větší plochy, do skupin, na obruby a do vegetačních nádob.
Odrůdy: 'Alba', 'Rosea', a 'Rubra' ze skupiny s jazykovitými květy, 'Bílá' a 'Aetna' ze skupiny s trubkovitými květy.
Brachycome Cass. — všelicha Asteraceae — hvězdnicovité
B. iberidifolia Benth. — rostlina dorůstá 25 cm, má jemné nitkovitě rozeklané listy a úbory květů se žlutohnědým nebo černým terčem a jazykovitými květy buď bílé, růžové, nebo fialově modré barvy. Vysazuje se do letničkových záhonů, skalek a vegetačních nádob. Daří se jí na slunci, nesnáší trvalé vlhko.
Odrůdy: 'Modrá'.
Calendula L. — měsíček Asteraceae — hvězdnicovité
C. officinalis L. — rostliny dorůstají 60—70 cm, mají větvené lodyhy s podlouhlými listy a květy jsou v úborech kolem 8 cm velkých. Odrůdy jsou většinou plnokvěté a v barvách od žluté až po sytě oranžovou.
Měsíček se používá do skupinových letničkových výsadeb nebo ve velkých plochách, je vhodný i k řezu. Daří se mu na slunci i v polostínu, na půdu je nenáročný, vápnomilný.
Odrůdy: 'Radio', 'Sensace', 'Chrysantha', 'Tieforange', 'Cremeweiss', 'Zitronengelb', 'Hell Goldgelb', 'Apricosenfarbig'.
Callistephus Cass. — hvězdnice („astra") Asteraceae — hvězdnicovité
C. chinensis (L.) Nees — podle odrůd dorůstá čínská astra 20—70 cm. Habitus se rovněž liší od hustě větvených nízkých odrůd až po jednoduše větvené vyšší. Úbory jsou velké od 3 do 11 cm a liší se stavbou. Plné úbory jsou složeny buď z jazykovitých a trubkovitých květů, nebo jazykovité květy převládají nad trubkovitými, trubkovité květy jsou úplně uzavřené nebo rozeklané, jazykovité jsou buď ploché, svinuté, nebo žlábkovitě prohnuté. Astry kvetou v mnoha barvách a barevných odstínech — bílé, žluté, růžové, červené, modré, fialové. Odrůdy se podle podobných vlastností dělí do různých skupin.
Nízké astry jsou vhodné pro letničkové výsadby, vysoké jsou pěstovány převážně k řezu. Vyžadují slunné polohy, časté kypření půdy, a protože trpí fuzariózou, nesmějí se vysazovat na místa, kde se tato choroba vyskytla.
Odrůdy: 'Weiss', 'Blau', 'Ball Wilberrosa', 'Susan', 'Roter Edelstein', 'Patt', 'Zlatý svazek', 'Armida', 'Hellblau', 'Olga', 'Octavia', 'Taťána', 'Edita', 'Tamara', 'Gracia', 'Růžové poupátko', 'Gloria', 'Turnovská raná', 'Královna trhu', 'Vltava', 'Sázava', 'Ohře', 'Dunkelviolett' a mnoho dalších.
Campanula L. — zvonek Campanulaceae — zvonkovité
C. medium L. — tato u nás dvouletá rostlina dorůstá 70 cm, má mohutnou latu zvonkovitých květů až 6 cm dlouhých od tmavě modré přes růžovou až po bílou barvu. Vysazují se buď jednotlivě, nebo do skupin s dalšími letničkami, je vhodná i k řezu. Vyžaduje slunnou polohu až polostín, humózní půdu a závětří.
Odrůdy: 'Šeříkově fialový', 'Tmavě fialový', 'Růžový', 'Bílý'.
Celosia L. — nevadlec Amaranthaceae — laskavcovité
C. argentea L. — dvě variety tohoto druhu C. a. var. cristata a C. a. var. plumosa se liší stavbou květů. U první vyrůstá z přízemní růžice listů lodyha s laločnatými kompaktními květenstvími ve žluté a červené barvě, u druhé má květenství tvar několikanásobně složeného klasu lehké vzdušné stavby. Kvete od července do října.
Používá se do samostatných skupin, vegetačních nádob, je vhodný k sušení pro zimní aranžmá.
Vyžaduje teplá a slunná stanoviště a humózní půdu. Je choulostivý na nízké teploty.
Centaurea L. — chrpa Asteraceae — hvězdnicovité
C. americana Nutt. — dorůstá 150 cm, kvete od srpna do října světle růžovofialovými květy v průměru 10—12 cm velkými. Je nenáročná, používá se do letničkových skupin. Usušené květy jsou vhodné pro zimní aranžmá. C. a. var. alba kvete bíle, C. a. var. hallii má tmavě purpurové úbory.
Odrůda: 'Violettrose'.
C. moschata L. — málo olistěná, řídce keřovitá chrpa dorůstá 80—90 cm. Kvete v červenci až říjnu 5 cm velkými úbory podle odrůdy bíle, žlutě, růžově, purpurově, fialově. Daří se jí na slunci, na půdu jsou rostliny nenáročné. Nesnáší přesazování — je vhodná k řezu.
Odrůdy: 'Suaveolens', 'Rosea'.
Cheiranthus L. — chýr Brassicaceae — brukvovité
Ch. cheiri L. — tato rostlina lidově zvaná zimní fiala se pěstuje jako dvouletka. Je vysokého vzrůstu podle odrůd 40—70 cm. Má úzké listy a květy sestavené v řídkém hroznu. Barva květů je v různých odstínech žluté až červenohnědé. Krásně voní. Nízké odrůdy používáme k výsadbám do záhonů, vyšší k řezu. Vyžaduje hlinité půdy, snáší hnojení organickými hnojivy.
Odrůdy: 'Žlutý', 'Oranžový', 'Krvavě červený'.
Chrysanthemum L. — kopretina Asteraceae — hvězdnicovité
Ch. carinatum Schousb. — jednoletá kopretina je bohatě rozvětvená, křehká rostlina s listy dvakrát dělenými v úzké úkrojky. Dorůstá 40—80 cm. Rozkvétá v červnu až říjnu 6—8 cm velkými úbory s výrazným terčem. Je vhodná do záhonů i k řezu. Vyhovuje jí kyprá půda na výsluní.
Odrůdy: 'Kokarda', 'Polárka', 'Dunnetti Aureum'.
Ch. parthenium (L.) Bernh. — kopretina řimbaba se pěstuje v několika odrůdách od nízkých (20 cm) až po vysoké (80 cm). Nízké jsou vhodné pro záhonové výsadby, vysoké k řezu. Kvete úbory složenými z trubkovitých, na okraji jazykovitých květů. Kvete od začátku července do konce srpna. Daří se na slunci i v polostínu, je vápnomilná, lze ji přesazovat i v době květu.
Odrůdy: 'Thom Thumb bílý', 'Thom Thumb žlutý'.
Ch. segetum L. — kopretina osenní dorůstá 50—60 cm, má hluboce zubaté listy a kvete úbory s hnědými terči a jednou řadou široce jazykovitých žlutých květů. Je vhodná k výsadbě do záhonů i k řezu. Je nenáročná.
Odrůda: 'Eldorado'.
Cineraria L. — cinerárie Asteraceae — hvězdnicovité
C. maritima L. — rostlina okrasná svými listy, které jsou ozdobně vykrajované, bělavě šedé až stříbřité a plstnaté. Používá se ke skupinovým výsadbám v kombinaci s tmavě kvetoucími letničkami nebo se sytě zeleně až červeně zbarvenými listy některých letniček. Roste nejlépe na slunci v dobře propustné i suché půdě, která není bohatá na živiny. Její správné jméno je Senecio bicolor Tod.
Odrůdy: 'Silberspitze', 'Silberzwerg'.
Clarkia Pursh — lokanka Oenotheraceae — pupalkovité
C. elegans Dougl. — rostlina je vysoká asi 60 cm, má kopinaté listy a stonky porostlé květy, které jsou velké 3 cm.
Daří se jí na slunném a teplém stanovišti, chráněném před větrem. Nesnáší dlouhodobé zamokření. Je vhodná na výsadby do záhonů do skupin s ostatními letničkami nebo samostatně.
Odrůdy: 'Červená', 'Purpurová'.
Convolvulus L. — svlačec Convolvulaceae — svlačcovité
C. tricolor L. — poléhavá rostlina vysoká 30 cm se rozrůstá až 80 cm do šířky. Obvejčité listy jsou přisedlé, květy jsou 5—6 cm velké široce nálevkovité, většinou modře zbarvené.
Daří se na slunci, v chudší půdě. Využívá se jako solitéra, v menších skupinách nebo v kombinaci s dalšími skalničkami.
Odrůda: 'Modrý s bílým středem'.
Coreopsis L. — krásnoočko Asteraceae — hvězdnicovité
C. basalis Blake — je 50—60 cm vysoký druh, řídce keřovitý s lichozpeřenými listy. Květy (úbory) až 8 cm velké, tvoří je hnědý terč lemovaný širokými plochými žlutými paprsky.
Vyžaduje slunné chráněné místo a hlinitopísčitou půdu. Krásnoočko je vhodné do letničkových výsadeb a k řezu.
Odrůda: 'Goldkrone'.
Cosmos Cav. — krásenka (kosmea) Asteraceae — hvězdnicovité
C. sulphureus Cav. — rostlina vysoká 70—90 cm s řidším keřovitým habitem. Úbory jsou poloplné až plné, 5—6 cm velké. Vysazuje se do smíšených skupin s dalšími letničkami, je vhodná k řezu.
Vyžaduje slunnou a chráněnou polohu, nepřehnojenou půdu a pak kvete až do zámrazu.
Odrůda: 'Sunset'.
Cynoglossum L. — užanka Borraginaceae — drsnolisté
C. amabile Stapf et Drumm. — zhusté listové růžice vyrůstají 40 cm vysoké stonky zakončené řídkým vijanem květů, většinou modrých. Je vhodná do skupinových výsadeb letniček. Kvete od června do srpna.
Vyžaduje slunnou polohu, roste v chudších vápenitých půdách.
Delphinium L. — ostrožka, stračka Ranunculaceae — pryskyřníkovité
D. ajacis L. — rostliny podle odrůdy 50—100 cm vysoké, s trojčetnými, hluboce dlanitě dělenými listy a květy uspořádanými v hroznech. Jsou vhodné do skupin s dalšími letničkami i k řezu. Kvetou od července do konce srpna.
Rostou nejlépe v živné a propustné půdě, vyžadují slunnou a chráněnou polohu.
Dianthus L. — hvozdík (karafiát) Silenaceae — silenkovité
D. barbatus L. — dvouletka s přízemní listovou růžicí řapíkatých kopinatých listů s květním stonkem 30—60 cm vysokým, na jehož konci je vrcholík květů. Kvete od května do konce července. Je vhodný do letničkových skupin a k řezu.
Vyžaduje slunnou polohu, půdu s obsahem vápníku a při holomrazech kryt z chvoje.
Odrůdy: 'Bílý', 'Šarlatový', 'Růžový'.
D. caryophyllus L. — jednoleté, tzv. letní karafiáty se pěstují v záhonech a k řezu. Listy jsou úzké, šedozelené, kolínkaté stonky nesou 5—6 cm velké květy typické vůně. Patří k nim tzv. „Chabaudovy karafiáty" — odrůdy: 'Jeanne Doionis', 'Marie Chabaud', 'Rubín', 'Legion d'Honneur', 'Etincellant', 'Nero'.
Dvouleté karafiáty, jako např. skupina „Grenadin" — odrůdy: 'Bílý', 'Růžový', 'Šarlatově červený', 'Tmavě červený', se vysazují koncem srpna, přezimují a začínají kvést od června.
Jednoleté i dvouleté hvozdíky vyžadují propustnou živnou půdu s obsahem vápníku a slunnou polohu.
D. chinensis L. — dorůstá podle odrůd 20—40 cm. Kvete od června do konce září. Květy jsou jednoduché, poloplné nebo plné, listy úzké, stonky kolénkaté. Vysazuje se ve skupinách na rabata na slunné stanoviště do živné půdy s obsahem vápníku.
Odrůdy: 'Bílá koule', 'Lososové odstíny', 'Ohnivá koule', 'Lutzifer', 'Bravo'.
Dimorphoteca Monch — dvoutvárka Asteraceae — hvězdnicovité
D. sinnata DC. — rostliny jsou 30 cm vysoké, rozrůstají se do šířky 40 cm. Na jedné rostlině vykvétá až 40 jednoduchých úborů s tmavým terčem trubkovitých květů na obvodu s plátky oranžově, bíle, světle žlutě nebo lososově vybarvenými. Vysazuje se jednotlivě, ve skupinách, na skalky a suché zídky. Kvete v červenci až srpnu.
Odrůdy: 'Oranžová', 'Směs', 'White Beauty', 'Tetra Goliath'.
Dorotheanthus Schwant. — kosmatec Ficoidaceae
D. bellidiformis N. E. Br. — poléhavé rostliny jsou 10 cm vysoké. Mají dužnaté podlouhlé listy. Květy jsou v průměru 5 cm velké, mají tmavý střed a kolem řadu dlouhých úzkých korunních plátků v různých barvách od bílé přes žlutou, růžovou, červenou až po fialovou. Kvete od června do konce srpna. Vhodné rostliny pro záhony, skalky, suché zídky apod.
Vyžaduje slunné teplé stanoviště a písčité půdy.
Odrůda: 'Směs'.
Eschscholtzia Cham. — sluncovka Papaveraceae — makovité
E. californica Cham. — bohatě olistěné rostliny s listy nitkovitě dělenými jsou 30—40 cm vysoké. Kvetou od poloviny července do zámrazu. Květy mají 4 korunní plátky. Uplatňuje se v květinových záhonech jednotlivě i ve skupinách, ve skalkách a zídkách. Vyžaduje slunné stanoviště a písčitou půdu.
Odrůdy: 'Bílá', 'Karmínová', 'Červená', 'Růžová', 'Oranžová', 'Mission Bells'.
Euphorbia L. — pryšec Euphorbiaceae — pryšcovité
E. marginata Pursh — okrasný účinek vytváří bíle panašované listy. Rostlina dorůstá 70—80 cm. Je rozvětvená a bohatě olistěná oválnými až podlouhlými listy. Květy jsou drobné, nenápadné. Vysazuje se do záhonů společně s tmavě kvetoucími letničkami.
Vyžaduje slunnou polohu, lehčí až písčitou půdu a nesnáší zamokření.
Gaillardia Foug. — kokarda Asteraceae — hvězdnicovité
G. pulchella Foug. — vytváří nepravidelně rozložené keříčky vysoké 50—70 cm. Listy má úzce laločnaté, květy tvoří úbor buď jednoduchý, nebo plný. Je vhodná do smíšených záhonů a k řezu. Vyžaduje slunné stanoviště a propustnou živnou půdu.
Odrůdy: 'Červená se žlutou', 'Blutrot Riesen', 'Lorenziana', 'Směs'. Kvete od července do září.
Gazania Gaertn. — gazánie Asteraceae — hvězdnicovité
G. × splendens hort. — rostlina má hustou přízemní listovou růžici kopinatých celokrajných nebo laločnatě vykrajovaných listů na rubu plstnatých. Na 30 cm vysokých stoncích rozkvétají od července do zámrazu úbory s tmavým terčem a jazykovitými květy na obvodu. Barva těchto květů je bílá, žlutá, oranžová, růžová a hnědočervená. Květy se otevírají pouze na slunci.
Vysazuje se do skupin na záhony i solitérně. Vyžaduje humózní propustnou půdu a slunné stanoviště.
Godetia Spach — zářivka Oenotheraceae — pupalkovité
G. grandiflora Lindl. — rostlina vytváří kompaktní keříčky vysoké 30—40 cm. Úzce kopinaté listy zanikají v bohatství květů. Květy jsou jednoduché nebo plné, bílé, růžové nebo červené. Vysazuje se do skupin i k řezu. Vyžaduje slunné stanoviště a propustnou půdu. Je náročnější na vláhu.
Odrůdy: 'Tiefkarmesin', 'Rembrandt', 'Růžová', 'Růžová s červenou skvrnou', 'Karmínová', 'Bílá labuť', 'Rosamunda', 'Duc of York'.
Helenium L. — záplevák Asteraceae — hvězdnicovité
H. tenuifolium Nutt. — rostlina se větví 10 cm od země. Má čárkovité listy a bohatství úborů. Úbor má zlatožlutý terč lemovaný řadou plochých, světle žlutých jazykovitých paprsků. Vysazuje se do pestrých letničkových rabat a na skalky. Kvete od července do konce září.
Vyžaduje slunce, propustnou hlinitou půdu a snáší i nepříznivé deštivé počasí.
Odrůda: 'Sunny Boy'.
Helianthus L. — slunečnice Asteraceae — hvězdnicovité
H. annuus L. — u nás se pěstuje jediná odrůda 'Zlatožlutá', dorůstající 100—130 cm, nerozvětvená s plným úborem. Vysazuje se do větších skupin nebo solitérně. Uplatňuje se u chalup, dřevěných plotů apod. Je vhodná k řezu. Vyžaduje živné půdy a slunné stanoviště. Je náročná na vláhu.
Přehled letniček H–Z: slaměnky, petúnie, šalvěje a další
Helichrysum Mill. corr. Pers. — smil (slaměnka) Asteraceae — hvězdnicovité
H. bracteatum Andr. — pěstují se výhradně pro řez květů k zimní výzdobě. Kvetou úbory drobných žlutých kvítků uzavřených před rozkvětem velkými suchomázdřitými listeny zákrovu. K sušení se rostliny sklízejí před otevřením zákrovu.
Daří se v každé zahradní půdě na slunném a chráněném stanovišti.
Odrůdy: 'Bílá', 'Červená', 'Purpurová', 'Hnědá', 'Žlutá', 'Směs'.
Helipterum DC. — smilek Asteraceae — hvězdnicovité
H. roseum Benth. — lidově nazývaný nesmrtelka se používá stejně jako smil k sušení květů. Plnokvěté úbory mají žlutý terč lemovaný několika řadami listenů zákrovu. Daří se v písčitohlinité humózní půdě, snáší kyselou půdní reakci. Vyžaduje slunnou polohu.
Hordeum L. — ječmen Poaceae — lipnicovité
H. jubatum L. — rostlina vytváří trsy měkkých dlouhých úzkých listů. Na konci 40—70 cm vysokých stébel je lichoklas s dlouhými osinatými plevami. Lichoklasy při dozrávání zlátnou. Vysazuje se jako solitéra nebo ve skupinách. Daří se mu na slunném stanovišti v živné půdě.
Iberis L. — iberka Brassicaceae — brukvovité
I. amara L. — rozvětvené rostliny dorůstají 30 cm. Kvetou hrozny květů, které jsou při úplném rozkvětu 10 cm dlouhé. Na stoncích jsou úzké zubaté listy. Vysazuje se do skupin s dalšími letničkami. Vyžaduje slunnou polohu a propustnou půdu.
Odrůdy: 'Imperialis', 'Kaiserin', 'Coronaria'.
I. umbellata L. — hustě rozvětvené rostliny dorůstají 20—30 cm. Rozvětvené stonky jsou zakončeny krátkými hrozny asi 1 cm velkých květů. Kvete od června do července. Vysazuje se do smíšených skupin. Rostlina je vhodná i k řezu. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu a slunné stanoviště.
Impatiens L. — netýkavka Balsaminaceae — netýkavkovité
I. holstii Engl et Warb. — nízké rostliny (20—30 cm) mají křehké lodyhy s výraznými kolínky a kopinaté listy. Kvetou pětičetnými plochými květy velkými 3—4 cm, podle odrůdy bílými, lososovými, oranžovými, růžovými, červenými, levandulovými apod. Vysazuje se na záhony a do vegetačních nádob. Vyžaduje živnou půdu a dobře se daří v polostínu až stínu.
Odrůdy: 'Kobold', 'Melody Series', 'Elfin Series'.
Ipomoea L. — povijnice Convolvunlaceae — svlačcovité
I. purpurea Roth — pnoucí až 3 m vysoká rostlina je porostlá srdčitými listy, kvete nálevkovitými květy od července do září. Podle odrůdy jsou květy bílé, růžové, modré a červené. Používá se k porůstání zdí, k pergolám, na balkóny, do truhlíčků. Vyžaduje teplou chráněnou polohu a hlinitopísčitou půdu. Nové jméno je Pharbitis purpurea (Roth) Bojer.
Odrůda: 'Fialově modrá'.
Kochia Roth — letní cypříšek Chenopodiaceae — merlíkovité
K. scoparia var. trichophylla Boom. — vytváří kuželovitě hustě větvené keříky, vysoké 80—100 cm, široké 70 cm. Květy jsou nenápadné. Vysazuje se jako solitéra nebo do pozadí pestrých letničkových výsadeb nebo jako živý plůtek. Je nenáročný na polohu i na půdu.
Lagurus ovatus L. — zaječí ocásek Poaceae — lipnicovité
Vzpřímené trsy listů jsou jemně sametově plstnaté. Květenství je lichoklas vejčitého tvaru a je na konci 30—40 cm vysokého stébla. Květenství je světle zelené, s dozráváním se mění na šedozelené až šedobéžové. Vyniká na záhoně v malých i velkých skupinách. Používá se také k sušení. Vyhovuje mu slunné stanoviště a živná humózní půda. Je ozdobný od června do srpna.
Lathyrus odoratus L. — hrachor Viciaceae — vikvovité
Popínavá rostlina až 150 cm vysoká se 4—8 květy na jedné bezlisté stopce. Má vstřícné špičaté listy s úponky. Uplatňuje se při popínání plotů, pergol, může vytvořit na opoře i kvetoucí stěnu. Vyžaduje živnou půdu a chráněnou polohu. Nedoporučuje se pěstovat po sobě na jednom místě.
Odrůdy: 'Evelyn', 'Jessie', 'Jimmy', skupina „Průhonický" s 9 odrůdami apod.
Lavatera trimestris L. — slézovec Malvaceae — slézovité
Je až 80 cm vysoký. Z listové růžice vyrůstá větvený stonek, na jehož koncích vykvétají pětičetné široce nálevkovité květy velké až 8 cm. Je to rostlina vhodná do vyšších letničkových skupin i jako solitéra. Vyžaduje slunnou polohu, je náročnější na vláhu. Kvete od července do října.
Odrůda: 'Tanagra'.
Limonium sinuatum Mill. — limonka Plumbaginaceae — olověncovité
Rostlina se pěstuje pro sušení květů k vazbě. Z přízemní růžice listů vyrůstají křídlaté lodyhy, které se na konci větví a jsou ukončeny vijany květů. Květy mají různě vybarvený kalich, který vytrvá po usušení, kdežto bílá koruna odpadá. K sušení se řeže plně rozkvetlá. Vyžaduje slunné stanoviště, propustnou hlinitopísčitou půdu s obsahem vápníku.
Odrůdy: 'Věncovka', 'Bezovka', 'Safír', 'Rosea Superba'.
L. suworowii O. Kuntze — z bohaté listové růžice vyrůstá až 20 stonků 35 cm vysokých a zakončených klasovitým květenstvím, ve spodní části rozvětveným. Květy jsou drobné, fialovorůžové. Suší se celá květenství. Rostlině se daří v propustné lehčí půdě na slunném stanovišti. Je náročnější na vláhu.
Odrůda: 'Růžová'.
Lobelia erinus L. — lobelka Campanulaceae — zvonkovité
Rostlina je 15—25 cm vysoká, bohatě větvená s mělce zubatými listy a květy v řídkém konečném hroznu. Kvete bohatě, takže zeleň rostliny pod květy pohledově zaníká. Je vhodná k plošným výsadbám, do vegetačních nádob. Vyžaduje slunce a živnou půdu. Kvete od června do zámrazu.
Odrůdy: 'Mrs. Climbram', 'Křišťálový palác', 'Blauer Edelstein'.
Lobularia maritima (L.) Desv. — tařice Brassicaceae — brukvovité
Rostliny 8—12 cm i vyšší, tvoří bohatě větvené keříky, které kvetou až do zámrazu. Vyžaduje slunnou polohu, na půdu je nenáročná. Používá se na obruby, do květinových zídek a vegetačních nádob.
Odrůdy: 'Royal Carpet' (tmavě růžová), 'Rosy o'Day' (bělavě růžová), 'Fialková královna' (modrofialová).
Lunaria annua L. — měsíčnice Brassicaceae — brukvovité
Jednoletá nebo dvouletá rostlina až 1 m vysoká. Květy v konečných hroznech rozkvétají v květnu až červnu. Jsou nachově červené nebo bílé. Ozdobné jsou odkvetlé rostliny svými zralými elipsovitými, plochými šešulkami s hedvábným leskem. Používá se k zimním aranžmá. Roste v každé zahradní půdě na slunci i v polostínu.
Matthiola incana (L.) R. Br. — fiala Brassicaceae — brukvovité
Pěstují se plnokvěté odrůdy. Rostlina dorůstá podle odrůdy 25—70 cm, má protáhlé šedoplstnaté listy a husté hrozny květů. Nízké odrůdy jsou vhodné k výsadbě na záhony, vysoké k řezu květů. Vyžadují živné půdy a místo na slunci.
Mirabilis jalapa L. — nocenka Mirabiliaceae — nocenkovité
Pěstuje se jako letnička. Je vysoká 60—80 cm, je hustě olistěná srdčitými listy a bohatě se větví. Kvete nálevkovitými květy až 3 cm velkými od bílé, žluté, přes růžovou až po červenou. Je to velice dekorativní letnička, která vykvétá pozdě odpoledne a ráno květy uzavírá. Příjemně voní. Vyžaduje živnou půdu a slunné stanoviště.
Odrůda: 'Směs'. Kvete od června do října.
Nigella damascena L. — černucha Ranunculaceae — pryskyřníkovité
Vzpřímeně rostoucí, bohatě větvená rostlina s jemně střihanými listy. Na konci lodyh vykvétají 3—4 cm velké květy. Pod korunou jsou opadavé kališní lístky a pod nimi přeslen listenů rozdělený v nitkovité úkrojky, které přesahují kališní lístky. Zajímavé je i plodenství baňatých měchýřků. Květy jsou bílé, modré, tmavě fialové, světle a tmavě karmínově růžové. Používá se k výsadbě do záhonů a k řezu. Vyžaduje slunné stanoviště, jinak je nenáročná. Kvete od června do září.
Odrůdy: 'Miss Yekyll', 'Persian Jewels'.
Papaver somniferum L. — mák Papaveraceae — makovité
Rostliny poměrně rychle odkvétají. Dorůstají až 1 m výšky. Jsou bohatě listěné. Květy jsou jednoduché nebo plné, velice dekorativní. Rostliny nesnášejí přesazení, vysévají se přímo na stanoviště. Vyžadují živnou půdu s obsahem vápníku a slunné stanoviště. Kvetou v červnu až srpnu.
Odrůdy: 'Danebrog', 'Světle fialový', 'Tmavě karmínový', 'Lososový', 'Purpurový', 'Bílý', 'Tmavě růžový', 'Směs'.
Pennisetum villosum R. Br. ex Fresen. — vousatec Poaceae — lipnicovité
Husté trsy dlouhých a ostrých listů zdobí 60—70 cm vysoká stébla s mírně nícími klasy, které tvoří péřové chomáče. Kvete od července a je ozdobný až do zimy. Uplatňuje se ve skupinových výsadbách a je vhodný k řezu a k sušení. K sušení se musí řezat před rozkvětem, jinak se hlavy rozpadávají. Vyžaduje slunnou polohu a propustnou živnou půdu.
Petunia × hybrida Vilm. — petúnie Solanaceae — lilkovité
Prošlechtěný druh rostlin s bohatou barevnou paletou květů i jejich tvarů. Podle velikosti a tvaru květů se rostliny dělí do skupin jako např. "Multiflora" s drobnějšími velmi četnými květy, "Grandiflora" s velkými květy, "Fimbriata" s květy se zkadeřenými okraji, "Superbissima" s pestře zbarvenými květy s výraznou žilnatinou a "Flore-pleno" plnokvěté odrůdy. Podle vzrůstu se dělí do tří skupin „Compacta nana" nejnižší odrůdy, "Nana" nízké odrůdy s kratšími výhony a "Pendula" s výhony dorůstajícími až 50 cm délky. Odrůdy skupiny "Nana" jsou vhodné k výsadbě do záhonů, odrůdy skupiny "Pendula" do truhlíků a vegetačních nádob.
Petúniím se nejlépe daří na slunci, vyžadují živné půdy a v průběhu vegetace doplňování živin.
Odrůdy: 'Sněženka', 'Sluníčko', 'Rita', 'Marika', 'Monika', 'Sylvie', 'Angelika', 'Henrietta', 'Ivetta', 'Simona', 'Belinda', 'Kristina', 'Andrea', 'Lucie', 'Dita', 'Claudia', 'Sophia', 'Modrá vločka', 'Radost', 'Mládí', 'Láska', 'Přátelství', 'Tonka', 'Úsměv', 'Půvab', 'Modrý zázrak', 'Krajkový závoj', 'Karkulka' a další.
Phaseolus coccineus L. — okrasný fazol Viciaceae — vikvovité
Dorůstá až 4 m, je bohatě olistěn trojčetnými zašpičatělými listy. Levotočivé lodyhy mají po celé délce řídké hrozny bílých nebo červených květů. Rostliny zdobí i lusky. Pne se po opoře a má široké uplatnění v zahradních úpravách všude tam, kde je třeba rychle ozelenitě větší plochy. Vyhovuje mu slunná poloha a živná půda.
Odrůda: 'Bicolor'.
Phlox drummondii Hook. — plamenka Polemoniaceae — jirnicovité
Rostlina je 25—60 cm vysoká podle odrůdy. Má rozkladitý vzrůst, přisedlé špičaté listy a pěticípé řepicovité květy ve vrcholíkovém květenství. Odrůdy se dělí na nízké "Compacta", např. 'Červánek', na vyšší "Grandiflora" a vysoké až 40 cm "Gigantea", např. 'Smetanová', 'Růžová', 'Růžová s okem', 'Albooculata', 'Violacea Albooculata', 'Směs', 'Rosy Morn'. Ostře zubaté okraje květů má odrůda 'Cuspidata'. Nízké odrůdy se vysazují do skupin na záhony, do skalek a zídek, vyšší odrůdy jsou vhodné jednotlivě vysazené ve smíšených skupinách nebo v samostatných skupinách. Rostliny kvetou po celé léto. Jsou nenáročné, vyžadují slunnou polohu.
Portulaca grandiflora Hook. — šrucha Portulacaceae — šruchovité
Rostlina s poléhavými dužnatými lodyhami a čárkovitými dužnatými listy, 10 cm vysoká. Na koncích stonků jsou květy jednoduché nebo plné velké 4 cm. Rostliny kvetou po celé léto. Květy se rozvírají pouze za slunných dnů. Vysazuje se do záhonů ve velkých plochách, do skupin, do skalek a do vegetačních nádob. Vyžaduje slunné stanoviště a lehkou písčitou půdu.
Odrůdy: 'Červená poloplná', 'Nobelty Jewel', 'Směs'.
Rudbeckia hirta var. pulcherrima Farw. — třapatka Asteraceae — hvězdnicovité
Keřovitě rostoucí rostliny jsou 60—80 cm vysoké. Listy jsou přisedlé, kopinaté, květenství je 8 cm velký úbor s tmavě hnědým terčem a žlutými široce jazykovitými paprsky na obvodu. Vysazuje se do skupin i jako solitéra. Dobře vyvinuté květy jsou vhodné k řezu. Kvete od července do konce září. Vyžaduje těžší hlinité humózní půdy a slunné stanoviště.
Odrůdy: 'Hvězda z Kelvedonu', 'Má radost', 'Irish Eyes'.
Salpiglossis sinuata Ruiz et Pav. — jazyk Solanaceae — lilkovité
Dorůstá podle odrůd 50—80 cm, je vzpřímená, úzce keřovitá. Mívá úzké celokrajné nebo zubaté listy. Květy jsou nálevkovité, podobají se petúniím. Barva květů je od smetanové přes růžovou, fialovou až po červenou s výraznou žilnatinou. Je to letnička vhodná do skupinových výsadeb i jako solitéra. Vyžaduje slunnou polohu a chudší suché půdy.
Odrůda: 'Směs'.
Salvia horminum L. — šalvěj Lamiaceae — hluchavkovité
Keřovitě větvené rostliny dorůstající 60 cm výšky jsou ozdobné 3—5 páry nejhořejších listenů, které jsou zbarveny shodně s barvou přilby květů, po odkvětu mají listeny zelenou barvu. Vysazuje se do přírodních skupin, používá se i k řezu. Rostliny vyžadují slunnou polohu, jinak jsou nenáročné.
Odrůda: 'Monarch Bukett'.
S. splendens Sello — rostliny s úzce keřovitým vzrůstem dorůstají podle odrůdy 25—40 cm. Srdčité listy se zoubkovanými okraji jsou na lodyze vstřícně postavené. Květy jsou v lichopřeslenech na konci rozvětvených lodyh. Kalich i koruna květů jsou stejně zbarveny, koruna po odkvětu opadává. Šalvěj je vhodná pro výsadby velkých ploch, do skupinových výsadeb i vegetačních nádob. Vyžaduje slunné stanoviště a živnou půdu.
Odrůdy: 'Libochovický oheň', 'Tetra Pronto', 'Profesor Hrubý'.
Silene pendula L. — silenka Silenaceae — silenkovité
Poléhavá polštářovitá rostlina dosahuje výšky 15—25 cm. Listy jsou protáhle vejčité, květy 2 cm velké, jednoduché, poloplné až plné. Kvete v červenci a srpnu, popřípadě v květnu až červnu, podle způsobu výsevu. Vysazuje se do hustých letničkových záhonů nebo samostatně do větších skupin, do skalek, malých zídek a vegetačních nádob. Daří se na slunném stanovišti v každé zahradní půdě.
Tagetes erecta L. — aksamitník Asteraceae — hvězdnicovité
