Mochyně (Physalis)
Druhy mochyně, pěstování v záhonu i v květináči, hnojení a sklizeň sladkých plodů
Mochyně, často nazývaná také „fízalis“ či „peruánská třešeň“, je rostlina, která se v posledních letech stává stále oblíbenější v českých zahradách. Díky jejím dekorativním i chuťovým kvalitám ji najdeme nejen v záhonech, ale i ve vázách a na talířích jako exotickou pochoutku.
Druhy Mochyně: jedlá, ojíněná, peruánská a židovská
Pod jménem mochyně se skrývá hned několik druhů rodu Physalis. Liší se chutí i velikostí plodů a hlavně tím, jestli se pěstují spíš pro úrodu, nebo pro ozdobu.
Mochyně jedlá
Jako mochyně jedlá se obvykle nabízejí druhy pěstované pro chutné plody. Jasně oranžové lampionky z papírově tenkého obalu, které vidíte na fotografii, ale patří mochyni židovské (Physalis alkekengi), jež se pěstuje hlavně pro ozdobu.
Mochyně ojíněná
Mochyně ojíněná (Physalis pubescens), známá svým hustě chlupatým povrchem, je dalším druhem, který se hodí pro okrasné účely. Její plody jsou jedlé, avšak méně populární než u jiných druhů.
Mochyně peruánská
Mochyně peruánská (Physalis peruviana), známá také jako „kyselá třešeň“ nebo „zlato inků“, je vyhledávána pro své sladkokyselé, osvěžující plody. Plody obsahují vitamíny A, C a skupiny B, železo a fosfor.
Mochyně židovská a židovská třešeň
Mochyně židovská (Physalis alkekengi), prodávaná také jako židovská třešeň, se pěstuje hlavně pro oranžové lampionky do suchých vazeb. V mexické kuchyni se používá jiný druh, mochyně fyladelfská (Physalis philadelphica), známá jako tomatillo.
Mochyně patří mezi lilkovité, tedy do stejné čeledi jako běžná plodová zelenina — rajčata, papriky, lilek i brambory. Pěstuje se také podobně: chce teplo, slunce a pravidelnou výživu po celou sezonu.
Mochyně pěstování: stanoviště, sazenice a květináč
Pěstování mochyně není složité, ale vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Zaléváme mírně a dbáme na to, aby nedošlo k přemokření.
Mochyně peruánská sazenice
Pro začátek je nejlepší pořídit si sazenice mochyně peruánské, které jsou dostupné v zahradnictvích. Tyto sazenice pak sázíme na předem připravené místo nebo do většího květináče.
Mochyně peruánská pěstování v květináči
Pěstování mochyně peruánské v květináči je ideální pro ty, kdo nemají zahradu. Důležité je vybrat dostatečně velký květináč a zajistit pravidelnou, ale ne příliš hojnou zálivku.
Druhá cesta vede přes vlastní výsev. Semínka mochyně se vysévají do misek už v únoru až březnu, klíčí zhruba dva až tři týdny při 20 °C a ven se rostliny stěhují až po zmrzlých. Ve skleníku nebo pod fóliovníkem plody dozrávají spolehlivěji než na volném záhonu.
Mochyně peruánská jako trvalka: přezimování venku a přímý výsev
U nás se mochyně peruánská pěstuje jako jednoletka, ve skutečnosti je to ale vytrvalá bylina. V nejteplejších, vinařských oblastech dokáže přezimovat i venku. Nadzemní část v zimě zmrzne, na jaře ale rostlina znovu obrazí z kořenů a na stejném místě vydrží několik let. Jinde s tím nepočítejte a keř raději přezimujte v nádobě.
Mladé rostliny mráz nesnesou vůbec. Předpěstované sazenice proto vysazujte až po zmrzlých, v chladnějších místech raději až začátkem června.
| Způsob | Kdy | Na co myslet |
|---|---|---|
| Předpěstování sazenic | výsev v únoru až březnu | jako u rajčat, ven až po zmrzlých, nejlépe začátkem června |
| Přímý výsev na záhon | koncem dubna | jen v teplých oblastech; vzejde později, rostliny jsou ale otužilejší |
| Vrcholové řízky | během sezony | z keře, který přezimoval v nádobě |
| Odkopky | na jaře | oddělené části trsu i s kořeny |
| Sklizeň | na podzim, nejvíc v říjnu | zralý plod má zaschlý, zesvětlalý kalich |
Při výběru osiva se vyplatí vědět, že forma se žlutými kalichy má chutnější plody.
Mochyně peruánská ve skleníku
Mochyně peruánská je lilkovitá plodová zelenina a ve skleníku se s ní zachází podobně jako s paprikou nebo lilkem. Chlad snáší stejně špatně jako ony. Pod sklem ale může jít do záhonu o dva měsíce dřív než venku a plody pak spolehlivě dozrají i v chladnějším roce.
| Co | Ve skleníku |
|---|---|
| Výsadba | od poloviny března do poloviny dubna |
| Vzdálenost řádků | 0,8–1 m |
| Vzdálenost v řádku | 0,5–0,8 m |
| Sadba | z výsevu nebo z řízků |
| Půda | kyprá, rychle se prohřívající, s dostatkem humusu |
| Výživa | jako u rajčat a paprik |
Sadba. Na březnovou výsadbu do skleníku vysévejte o několik týdnů dřív, než je uvedeno u venkovního pěstování, aby sazenice byly v době výsadby dost silné. Druhou cestou jsou řízky z keře, který přezimoval v květináči.
Půda a výživa. Záhon potřebuje kyprou humózní zeminu, která se na jaře rychle prohřeje. Hnojí se stejně jako ostatní lilkovitá plodová zelenina, tedy jako rajčata nebo lilek: na začátku kompost nebo zralý hnůj, během sezony průběžné přihnojování podle dávkování.
Teplo. Po výsadbě hlídejte noční teploty, studené jarní noci mochyně nesnáší o nic lépe než paprika. Při ohlášeném ochlazení skleník včas zavřete, v nevytápěném skleníku pomůže netkaná textilie přes rostliny. Termíny další zeleniny pod sklem najdete v kalendáři skleníku.
Mochyně hnojení: čím a jak často přihnojovat
Při pěstování mochyně je důležité dbát na pravidelné hnojení, které podporuje její zdravý růst a bohatou úrodu. Mochyně reaguje pozitivně na univerzální hnojiva pro základní výživu, ale mimořádně prospívá také při použití organických hnojiv, jako je kompost nebo zralý hnůj. Ideální frekvence hnojení je přibližně jednou za dva týdny během vegetačního období. Významnou roli ve výživě mochyně hraje také Hnojík, přírodní organické hnojivo, které živiny uvolňuje postupně — rostlina si je bere průběžně a nehrozí, že by dostala nárazově příliš mnoho dusíku na úkor násady plodů. Tento typ hnojiva je ideální pro ty, kdo preferují přírodní způsoby pěstování a chtějí podpořit zdravý růst svých rostlin přirozeným způsobem.
- přihnojovat zhruba jednou za čtrnáct dní po celou vegetační sezonu
- na začátku sezony zapracovat kompost nebo zralý hnůj do půdy
- v době květu a nasazování plodů ubrat na dusíku
- živiny se z organického hnojiva uvolňují postupně, takže se dávkuje volněji
- plody se dají sklízet kdykoli po přihnojení
Hnojík do e-shopu Dávkování a použití
Zajímavosti o Mochyni: původ, plody a využití v kuchyni
- Původ a Historie: Mochyně pochází z Jižní Ameriky, kde byla pěstována a ceněna již v dobách Inků. Evropě byla představena ve 18. století, kde se rychle stala oblíbenou jak pro své jedlé plody, tak pro dekorativní vzhled.
- Jedlý Plod v Dekorativním Balení: Mochyně je jedinečná svými plody, které jsou uzavřeny v papírově tenkém, světlém obalu. Tento obal se postupně mění z zelené na oranžovou nebo červenou, což signalizuje zralost plodu.
- Nutriční hodnoty: Plody mochyně obsahují vitamíny A, C a skupiny B, železo a fosfor. Nejvíc z nich mají čerstvé, syrové plody.
- Rozmanité Kulinářské Využití: Mochyně má široké uplatnění v kuchyni. Její plody se konzumují čerstvé, používají se v marmeládách, dezertech, či jako exotický doplněk salátů. Její jedinečná chuť je kombinací sladkosti a mírné kyselosti.
- Symbolika a Folklór: V některých kulturách má mochyně symbolický význam. V Japonsku je například považována za symbol štěstí, a v Itálii je tradičně součástí vánoční výzdoby.
Časté dotazy
Která mochyně je jedlá?
Na sklizeň se pěstuje především mochyně peruánská (Physalis peruviana) — má sladkokyselé, osvěžující plody velikosti třešně. Jedlé plody má i mochyně ojíněná, jen se jí u nás pěstuje méně. Ostatní druhy jsou spíš okrasné a sbírá se z nich jen zcela zralá dužnatá bobule.
Je mochyně židovská jedlá?
Mochyně židovská se u nás pěstuje hlavně pro okrasné oranžové lampionky do suchých vazeb. Jedlá je jen dokonale zralá bobule uvnitř obalu; nezralé plody a zelené části rostliny se nejedí. Pokud jde o úrodu do kuchyně, sáhněte raději po mochyni peruánské.
Jak pěstovat mochyni ze semínek?
Vysévejte v únoru až březnu do misek s výsevním substrátem, semena jen lehce zasypte a udržujte teplotu kolem 20 °C. Klíčení trvá dva až tři týdny. Po vytvoření prvních pravých listů rostliny přepichujte do samostatných květináčů a ven je vysazujte až po zmrzlých, tedy od druhé poloviny května, v chladnějších oblastech raději až začátkem června.
Kdy mochyně dozrává a jak poznat zralý plod?
Sklizeň běží zhruba od srpna do prvních mrazíků. Zralý plod poznáte podle obalu: papírový lampionek zesvětlá, zaschne a plody začnou samy padat na zem. Spadané plody v neporušeném obalu vydrží při pokojové teplotě i několik týdnů.
Vyplatí se mochyni peruánskou vyštipovat?
Na rozdíl od rajčat se mochyně nevyštipuje — plody nasazuje právě na postranních výhonech, takže odstraňováním zálistků byste o úrodu přišli. Vyplatí se jen zaštípnout vrchol mladé rostliny, aby se lépe rozvětvila, a keři včas dát oporu; může vyrůst přes metr a pod tíhou plodů se rozvaluje.
Čím hnojit mochyni peruánskou?
Na začátku sezony zapracujte do půdy kompost nebo zralý hnůj, během vegetace přihnojujte zhruba jednou za dva týdny. V době květu a nasazování plodů ubírejte na dusíku — přehnojená rostlina bují do listů a plodů nasadí málo. Organické hnojivo živiny uvolňuje postupně, takže se u něj přehnojení hlídá snáz.
Přezimuje mochyně peruánská?
Ve většině míst u nás venku zimu nepřežije, proto se pěstuje jako jednoletka. V nejteplejších vinařských oblastech ale nadzemní část zmrzne a rostlina na jaře obrazí z kořenů. V květináči ji ale přezimovat lze: přesuňte ji na světlé chladné místo s teplotou kolem 10–15 °C, zálivku výrazně omezte a na jaře rostlinu sestřihněte. Přezimovaný keř nasazuje plody dřív než nově vyseté rostliny.
