Feromonové lapače a lepové desky: co čím chytat a kdy

Lapače se dělí na dva druhy podle toho, co od nich čekáte. Feromonový lapač láká jen samečky jednoho druhu motýla a hlavně vám řekne, kdy se zasahuje, sám úrodu nezachrání. Lepové desky chytají létající hmyz podle barvy, takže ukážou nálet a část škůdců odchytí. Lepové pásy na kmeni zastaví hmyz, který leze, třeba bezkřídlé samice píďalek. A sítě brání škůdcům k rostlinám úplně, bez lepu a bez jedu.

Lapač je stříška s lepovou vložkou a odparníkem, který napodobuje vůni samičky. Do lepu se chytají samečci jednoho druhu. Lapač na obaleče jablečného proto nechytá obaleče švestkového, každý druh má svůj odparník. Pro jabloně, švestky a hrách tak potřebujete každý zvlášť.

Na malé zahradě lapač obaleče nevyhubí: nechytí všechny samečky a oplozené samičky přiletí i ze sousedství. Jeho hodnota je jinde:

• ukáže, kdy motýli létají a kdy je jich nejvíc,
• podle vrcholu úlovků zjistíte, kdy se líhnou housenky, tedy jediný okamžik, kdy se dá zasáhnout,
• ukáže, jestli se vám škůdce na zahradě vůbec vyskytuje.

Jak na to:

• lapač zavěste do koruny asi do výšky očí, na místo, kam nefouká přímý vítr, na jabloně koncem dubna a na švestky v polovině dubna, ještě před začátkem letu,
• úlovky počítejte dvakrát týdně a zapisujte, lepovou vložku a odparník měňte podle návodu,
• zásah nebo sběr plánujte 8 až 10 dní po vrcholu letu, kdy se líhnou housenky.

Podrobné termíny včetně praktického postupu najdete v článcích o obaleči jablečném a obaleči švestkovém. Přehled zásahů v sadu během roku shrnuje postřik ovocných stromů.

Ve velkých sadech se samečci matou i feromonem rozvěšeným v mnoha odparnících, takže samičky nenajdou. Na pár stromech na zahradě to nefunguje.

Lepová deska láká hmyz barvou. Žlutá zaujme mšice, mouchy a mušky, bílá poslouží u malinového brouka a modrá se používá na třásněnky. Lepové desky nejsou selektivní, a to je jejich největší slabina.

• Vrtule třešňová. Žluté desky se zavěšují do koruny třešní a višní dřív, než se plody začnou vybarvovat do žluta, obvykle ve 2. až 3. dekádě května. Na jižní, osluněnou stranu koruny, tak aby se deska nedotýkala listů, jinak se zalepí. Dospělé mušky zachytí a ukážou, že létají. Podrobnosti: vrtule třešňová.
• Pochmurnatka mrkvová. Žluté desky na kolících v záhonu mrkve ukážou, kdy moucha létá. Spolehlivá ochrana je síť, viz pochmurnatka mrkvová.
• Malinový brouk. Bílé lepové desky v řádcích malin chytají brouky, kteří kladou vajíčka do květů, aby bílé housenky nežraly uvnitř plodů. Druhou pomocí je ranní oklepávání brouků na podložený list papíru.
• Dřepčíci. Žluté desky ve výšce rostlin jsou spíš ukazatelem náletu. Víc v článku dřepčík.

Pozor na vedlejší úlovky. Žluté desky chytají i pestřenky, včely a další užitečný hmyz. Proto je nevěšte do kvetoucích rostlin a nechte je viset jen v době, kdy je potřebujete, tedy několik týdnů. Pravidelně je kontrolujte a plné vyměňte. Desky pak sundejte, ať nezůstanou na zahradě po celé léto.

Lepový pás proti píďalkám. Samice píďalky podzimní nemají křídla. Na podzim vylézají po kmeni do koruny, kde kladou vajíčka a jejich housenky ožírají na jaře listy i květy. Pás zastaví cestu nahoru:

• pás z pevného papíru nebo fólie natřený lepem (klihovou barvou) upevněte kolem kmene v září,
• stejně ovinujte opěrný kůl, kolem kterého by samice vylezly,
• přiléhat musí těsně, uvolněnou borku pod ním předem odstraňte, jinak samice projdou pod pásem,
• pás kontrolujte, zaprášený nebo zaplněný lep přestane chytat, na jaře ho sejměte a zlikvidujte.

Víc o škůdci najdete v článku píďalka podzimní. Lepový pás na kmeni zadrží i mravence, kteří na strom nosí mšice.

Lapací pás z vlnité lepenky je opak lepu. V červnu ovinete spodní část kmene pruhem vlnité lepenky a housenky obalečů, které lezou kmenem dolů, se v něm zakuklí nebo se v něm schovají. Na podzim pás sundejte i s housenkami a zlikvidujte. Pás zapomenutý přes zimu je pro housenky úkryt.

Síť je nejspolehlivější obrana, protože škůdce nepustí k rostlinám. Nemusí se nic lákat ani chytat. Musí se ale položit včas a těsně:

• Hned po výsevu nebo výsadbě, dokud na rostlinách nejsou vajíčka. Na už nakladená vajíčka zakrývání nepomůže.
• Okraje utěsnit zeminou nebo kameny. Moucha nebo motýl najde každou skulinu.
• Nad rostliny na obloucích, tak aby listy nedosahovaly k síti. Na listy, které se sítě dotýkají, kladou škůdci vajíčka přes oka.
• Čistá půda pod sítí. Nesázejte na místo, kde loni rostla stejná plodina, škůdci v něm mohli přezimovat.

Sítě zastavují:

• bělásky, viz bělásek zelný, a květilku zelnou (květilka zelná) na kapustě, zelí, kedlubnách a ředkvičkách,
• pochmurnatku mrkvovou na mrkvi, pastináku a petrželi,
• molíka česnekového na póru a cibuli a dřepčíky na rukole a ředkvičkách,
• mšice na salátu a dalších plodinách, pokud je síť položena těsně po výsadbě.

Malé ovocné stromy, zákrsky a keře lze přikrýt sítí s jemnými oky. Chrání před kosy, krupobitím a z velké části i před obalečem a vrtulí. U třešní a višní zakryjte korunu před vylétáním mušek, tedy před vybarvováním plodů. Víc o ptácích: ochrana ovoce před ptáky. O textiliích obecně: fólie a netkané textilie.

• Lapač jako jediná ochrana. Feromon chytá jen samečky jednoho druhu. Slouží ke sledování a načasování.
• Špatný odparník. Každý druh motýla má svůj feromon. Lapač na jiný druh je k ničemu.
• Zavěšení pozdě. Lapač musí viset před začátkem letu a žluté desky na třešních před vybarvováním plodů.
• Žluté desky v květu. Chytají včely a pestřenky. Věšte je mimo květy a jen na potřebnou dobu.
• Pás nepřiléhá. Lepový pás s mezerou pod okrajem nebo s mostem z listí či trávy píďalky nezastaví.
• Zapomenuté pásy. Lepenkový pás přes zimu na kmeni zůstat nemá.
• Síť se dotýká listů. Škůdci kladou vajíčka přes oka.

Zdroje fotografií

• Feromonový lapač zavěšený v koruně jabloně: Slaunger, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Žlutá lepová deska se zachycenými mušky: Shakiralzaidi, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Feromonový lapač s lepovou vložkou zblízka: Ben Sale, CC BY 4.0, zdroj