Fólie a netkané textilie na zahradě: ohřev půdy a ochrana rostlin

Význam fólie pro ohřev půdy

Na jaře, kdy je zem promrzlá nebo studená, je zapotřebí půdu co nejdříve zahřát, oživit půdní mikroorganismy. V našich oblastech dochází k oteplení půdy na 10 až 15 °C v hloubce 30 cm většinou až koncem května. Nejjednodušším opatřením je položení bílé průsvitné fólie. Zavádějící jsou návody k aplikaci černých fólií, případně textilií. Černá barva sice absorbuje nejvíce sluneční energie, ale vzniklé teplo není předáno do půdy a vrací se zpět do ovzduší. Měřením bylo prokázáno, že půda pod černou fólií je studenější než okolní zemina, která zachytí energii přímo a vstřebá ji.

U průsvitné fólie procházející světlo mění svou vlnovou délku a dopadá na zem, kterou svojí intenzitou zahřívá. Teplo se ukládá v zemině a nemůže se vrátit zpět (skleníkový efekt).

Je vhodné stanovit plochu záhonu podle rozměru fólie, kterou máme k dispozici. Nehodí se za účelem oteplování pokrývat plochy menší než 1 m². Úniky tepla do nekryté zeminy jsou značné a efekt se neprojeví.

V obchodech se setkáme s PE fólií v rolích jako metráž nebo v balíčcích po 5 nebo 10 metrech v různých šířkách převážně v podobě rukávu.

Upevnění fólie na záhonu

Ve většině publikací se doporučuje okraje fólie položené na záhon zahrnout zeminou nebo zatížit kameny. Drobný pěstitel s fólií manipuluje častěji, proto je výhodnější vložit podélné kraje mezi dvě latě a ty pak sešroubovat vruty. Délku latí určíme podle délky záhonu. Před započetím prací na zahradě je vhodné stanovit jednotné rozměry záhonů, abychom fólie v latích mohli snadno přemístit. Šířku záhonu zvolíme o 25 cm užší, než je šířka rozstřiženého rukávu. Rozdíl budeme potřebovat na převis na každé straně záhonu. Latě použijeme nehlazené, fólie mezi nimi lépe drží. Aby souprava déle vydržela, doporučuje se latě před sešroubováním napustit fermeží. Účelem zdánlivě zbytečného upevnění mezi latě je snadnější manipulace a uchování fólie pro několikeré použití. Fólii do latí můžeme instalovat v místnosti za každého počasí. Její navinutí na lať umožní snadné skladování bez nebezpečí poškození.

Latě je možno pokládat i za větrného počasí tak, že volná zdvojená lať se přichytne železným armovacím drátem do země a z druhé odvíjíme fólii. Výhodou je, že nemusíme rozvinout celou šířku fólie. Lať s případným zbytkem opět zajistíme příchytkou z armovacího drátu. Odpadá zahrnování zeminou. Na záhon je usnadněn přístup a po vzejití výsevů vyměníme fólii za netkanou textilii. Včasným úklidem PE fólie zkrátíme dobu jejího ozařování sluncem, vydrží tak více sezon.

Děrovaná a perforovaná PE fólie

Souvislá fólie nemůže zůstat na záhonech po vzejití sadby trvale. Malá vrstva vzduchu mezi ornicí a fólií způsobí silné přehřátí prostoru a rostliny uhynou.

Výrobci řešili tento nedostatek děrováním – perforací fólie. Počet otvorů na m² býval 250 až 1 000. Další úpravou výrobku z PE fólie bylo její prořezávání otvory 10 až 20 mm dlouhými, které se zvětšovaly tlakem rostoucí vegetace a tím zajistily větrání. S hustotou a způsobem perforace jsou rozdílné zkušenosti. Prořezávané PE fólie se snadno mechanicky poškozují a mají krátkou životnost. Jejich využití není ekonomicky výhodné.

Význam netkaných textilií

Jsou to nově používané krycí materiály, které byly vyvinuty z vláknitých tkanin z PP polypropylenu. Mezi prvními na našem trhu byl Lutrasil – Thermoselect. Postupně byly uváděny na trh tkaniny Agryl 17 plus, Neotex 17 a řada dalších.

Textilie chrání před pozdními a předčasnými mrazíky a nepřízní počasí. Při poklesu teplot se usadí vodní páry vystupující ze země na textilii a uzavřou prostor mezi vlákny. Za mrazu voda zmrzne a vznikne ledový krunýř, pod kterým vznikne prostor omezující působení mrazu. Uvedenému jevu se říká iglú efekt. Rostliny netrpí. Po východu slunce led roztaje a voda se vrátí k rostlinám. Podobně je tomu za chladného letního počasí. V nočních hodinách je prostor mezi vlákny uzavřen vodou, výstup tepla je tak omezen. Po oteplení ovzduší se voda vrací k rostlinám. V Holandsku se používá textilie ke krytí záhonů i ve skleníku. Rostliny jsou chráněny proti úpalu sluncem a proti škodlivému hmyzu.

Platí podmínka, že textilie musí ležet těsně na zemi, případně na rostlinách. Nelze tkaninu napínat na rámy nebo vytvářet různé kryty nad úrovní země. Proudící vzduch textilii vysuší a teplo uniká mezi vlákny. Takové kryty poslouží jen proti úpalu sluncem a náletu hmyzu.

Nejvíce používaná textilie má hmotnost 17 g/m². Malá hmotnost textilie neublíží pletivům rostlin ani při silném větru. Propouští dobře vodu při zálivce i za deště. Do zálivky lze přimíchat kapalná hnojiva. Textilie zůstává na zeleninových záhonech až do sklizně. Nahradí do jisté míry studené pařeniště a je pomocníkem malých pěstitelů. Odolává UV záření a při šetrném zacházení má životnost více let. Znečištěnou tkaninu lze vyprat.

Pokládání textilie a ochrana proti škůdcům

Textilie šetří vláhu a vyrovnávají střídání denních a nočních teplot v nevytápěných prostorách. Podporují klíčivost a počáteční růst vzešlé vegetace. V krytých prostorách nehrozí odvanutí, a tím odpadá upevňování textilie.

Textilie nevyžaduje každodenní obsluhu. Proto je pomocníkem při pěstování zeleniny i na vzdálenějších pozemcích. Je vhodná pro chataře a chalupáře. Poslouží při předpěstování sadby letniček a zeleniny.

Upevnění textilie na záhonu je stejné, jak bylo popsáno při upevnění fólie mezi latě. Při zahrnování zeminou je důležité ponechat dostatek volné tkaniny, abychom v průběhu vegetace nemuseli textilii uvolňovat ze země. Textilie jsou velmi pevné a rostlinám nepovolí.

Textilie chrání proti přelétavému hmyzu. Nedovolí proniknout nebezpečným škůdcům k pěstovaným rostlinám. Síť je účinná proti květilce zelné na košťálovinách, ředkvičkách, pochmurnatce mrkvové, dřepčíkům, vrtalce na pekingském zelí, proti mšicím a motýlům s následnými housenkami. Porost ovšem nesmí být napaden před pokrytím textilií. Aby hmyz nemohl proniknout k rostlinám, tkaninu pokládáme ihned po výsevu či výsadbě. Síť vykazuje větší účinnost než chemická ochrana a působí příznivě na vývoj pěstovaných rostlin, odpadá další ošetřování.

Slimáky a plže je nutno pod textilií hubit návnadou. Bývají ukryti v zemině a přezimují v podobě vajíček. Opomenutí prevence přinese mnohá zklamání. Jeden plž dovede zlikvidovat za jednu noc 1 m² vzcházejících výsevů. Marně pak čekáme, až rostliny vzejdou. Slimáky a plže hubíme návnadovými přípravky Vanish Slug Pellets položenými mezi řádky výsevů nebo pod pálenou střešní taškou.