Solária a klimatizační buňky: princip, zemina a vlastní stavba

Princip a provoz solária

Princip solária spočívá v zabránění přízemnímu proudění studeného vzduchu v nočních hodinách. Vzniká tak příznivější prostředí pro rostliny, protože nedochází k zvýšenému odparu vody a zemina je teplejší. Vrchní část ohrazení zůstává volná. Zasypeme-li dolní část fólie zeminou a výška stěn činí alespoň 0,5 m, vytvoříme prostor, který bude chladnější vzduch obtékat. Tím se zmenší ochlazování vnitřní plochy. Účinek se projeví hlavně za větrného počasí. Ochrana je výrazná na jaře a na podzim. Často zabrání působení pozdních jarních a předčasných podzimních mrazíků, které jsou většinou přízemní. Na podzim se tím prodlouží vegetační doba solária.

Uvedené postupy umožní ranější sklizně. Na paměti je nutno mít, že zdrojem tepla je sluneční záření, které je v soláriu lépe využíváno. Nelze proto do solárií předčasně, tedy před 20. květnem, vysazovat teplomilné rostliny, jako jsou okurky, papriky, rajčata. Můžeme ovšem zeminu ve spodní vrstvě zahřát teplými zálivkami do uložených trubek a tím oživit mikrobiální strukturu. Ve volné přírodě má půda v hloubce 30 cm teplotu 15 °C přibližně až koncem května. V soláriích, kde je půda vyhřátá, se lépe využívá délka dne na konci jara.

Klimatizační buňky

Jsou nejznámějším využitím solárního efektu. Ve známost je před časem uvedl Dr. Karel Polák, CSc. Odrůdy rajčat z posledních let (Tornádo F1, Domino F1 a Tipo) jsou mohutnější, mají bohatší olistění a jejich kořeny zabírají plochu 0,5 m². Prostor pro čtyři sazenice je u původní buňky nevyhovující. V současnosti je proto vhodné vysadit do buňky s plochou 0,5×0,5 m pouze jednu sazenici rajčete.

Zemina pro buňky a solária

Zemina musí být výživná. Rostliny uvnitř intenzivněji rostou a vyžadují více živin, které zapravíme do země před stavbou buňky nebo solária. Pro doplnění živin je vhodný tříletý kompost nebo listovka (5litrový kbelík na 0,5 m²). U plodové zeleniny se osvědčuje doplnit listovku rohovinou Agra Biomin a to na buňku 0,5 m 30 g, do solária na 4 m² 500 g. Zásadně nepoužíváme čerstvý hnůj. Rozkladem se kromě CO2 uvolňují i aromatické látky, které lákají hmyz kladoucí vajíčka k rostlinám. Larvy později napadají krčky a kořeny vegetace. Proti sporám patogenních hub je vhodné preventivní ošetření ekologickým přípravkem Polyverzum a Supresivit. Na náš trh se vrátilo dusíkaté vápno. Zapravením do půdy tři týdny před výsevem nebo výsadbou při teplotě zeminy nad +5 °C lze půdu dezinfikovat a předzásobit dusíkem na 8 až 10 týdnů.

Zalévání podmokem

V zahraničí se ve vyspělých zelinářských závodech používá k zalévání zeleniny podmok. Princip spočívá v doplňování vláhy, případně v přihnojování, do kořenové soustavy. Zálivka je zavedena do aktivní mikrobiální zóny, a tak nedochází k vyplavování živin a voda je maximálně zužitkována rostlinou. Při zalévání se netvoří škraloup, půda se nemusí kypřit. Je umožněn přístup vzduchu do zeminy a neroste plevel.

V našich podmínkách se osvědčilo uložení plastových trubek do hloubky 20 cm poblíž předpokládané výsadby rostlin. Používají se k tomu elektroinstalační trubky zvané krky.

V místě, kde bude stát buňka nebo solárium, po vyhnojení vyhloubíme ve vzdálenosti zhruba 15 cm od vnitřní strany asi 20 cm hlubokou rýhu. Do ní vložíme krky perforované přibližně po 15 cm horkým hřebíkem nebo pistolovou pájkou. Čím větší má trubka průměr, tím lépe. Nadzemní část nepropichujeme. Začátek i konec krku vyvedeme 30 cm nad zem tak, aby byly mimo buňku nebo solárium, a zajistíme proti poškození připevněním k zatlučenému kolíku. Osvědčilo se proti úniku vody podložit krky fólií.

Zhotovení solária a buňky

Není příliš složité, přitom se uplatní na chatách a chalupách, kam nedojíždíme denně, protože nevyžaduje odkrývání. U solárií platí zásada, že je stavíme na plné slunce a rohovou částí směrem, odkud převážně vane vítr.

Na konstrukci je možné použít různou tyčovinu nebo trubky o délce 1 m. Trubky je třeba v horní části uzavřít dřevěnými zátkami (budeme je potřebovat k uchycení horních vodorovných latí). Pro jednu buňku si připravíme čtyři kusy tyčí, na kterých vyznačíme od konce vzdálenost 20 cm. Značka poslouží při zatloukání tyčí do země. Kromě svislých tyčí si připravíme ještě vodorovné latě, kterými propojíme zatlučené svislé tyče, na nichž bude upevněna horní část fólie. Délku latí stanovíme podle rozměru buněk nebo solárií. Solária by neměla být větší než 2×2 metry. U ploch nad uvedený rozměr se neuplatňuje solární efekt. Dochází k vymývání tepla z vnitřního prostoru prouděním vzduchu, obzvláště za větrného počasí.

Na jednu sezonu postačí jednoduchá PE fólie o síle 0,05 až 0,1 mm. Pro malé buňky na rajčata využíváme výhody rukávu o šířce 1 m, který navlečeme na zatlučené tyče. Odpadá boční uchycení. Stejně širokého nerozstřiženého rukávu použijeme na konstrukci jednosezonního solária o velikosti 2×2 m.

Za předpokladu, že solárium bude sloužit více let, je výhodnější třívrstvá kašírovaná fólie z LDPE polymeru, která je velmi pevná a odolává UV záření. K upevnění fólie na začátku a konci na svislé straně při použití kovové trubky je nutné přivázat lať drátem.

Vlastní stavba buňky

Do připraveného záhonu zatlučeme tyče do sponu 49×49 cm pro buňku. Chceme-li udělat větší počet buněk, k usnadnění práce si zhotovíme šablonu. Krky k podmoku zasypeme a povrch země urovnáme. Na horní část přitlučeme nebo přišroubujeme spojovací latě. Po obvodu vnější strany buňky vyhloubíme do země asi 10 cm hlubokou rýhu. Konstrukce je hotova k potažení fólií.

Pro buňku odstřihneme z rukávu PE fólie široké 1 metr díl o délce 90 cm, který navlékneme na tyče s roztečí 49×49 cm a zahrneme zeminou. Horní převislou část fólie přeložíme přes latě dovnitř buňky a zajistíme uvnitř připínáčky nebo slabší tenkou latí. Buňka je připravena k osázení po 20. květnu.

Vlastní stavba solária

Konstrukce solária o délce stěny 2 metry a výšce 80 cm musí odolávat při větrných poryvech daleko většímu náporu než buňka pro rajčata nebo papriky. Vzdálenost mezi svislými tyčemi by proto neměla být větší než 1 m. Rohové prvky musí být silnější a uložené hlouběji v zemi (30 cm). Pokud bude užito dřeva, mělo by mít průměr alespoň 5 cm. Předpokládaná výška stěny 80 cm znesnadňuje přístup do solária, proto musí být vstupní dvířka zavěšena na rohový sloupek. Stavba solária nebývá pro jednu sezonu, a tak je vhodnější použít na stěny třívrstvou kašírovanou fólii LDPE. Lépe odolává povětrnostním vlivům a prodlouží životnost solária na několik let. Prodává se jako metráž v šířce 90 cm.

Postup stavby solária je podobný jako u buňky. Odlišně se provádí spodní závlaha. Vzhledem k rytí v následujícím období je uložena hlouběji – 30 až 35 cm. Trubky nesledují obvod solária, ale tvoří rošt, ve kterém vzdálenost mezi krky činí 30 cm. Začátek krku je vyveden na straně mimo solárium a zakončen vývodem na straně protilehlé.

Dvířka tvoří rámeček 50×80 cm potažený stejnou fólií. Závěsy (panty) přišroubujeme tak, aby se dvířka otevírala ven. K rohovému sloupku je připevníme až po natažení fólie.

Rohové silnější kolíky zatlučeme do země tak, aby tvořily čtverec 2×2 m. Do středu každé stěny (tj. po 1 metru) zatlučeme další opěrné kolíky. Mohou být slabšího profilu. V místě, kde budou dvířka 50 cm od rohového sloupku (nejlépe na jižní straně), zatlučeme opět silnější kolík (nejlépe hranolek 5×5 cm), který bude sloužit jako zárubeň pro dvířka. Všechny svislé tyče kromě vstupního prostoru v horní části spojíme latěmi (3× po 2 m a 1×1,5 m).

Rýha pro zapuštění fólie vede po obvodu a je hluboká 10 cm. Zasypáváme až nataženou fólii. Vrchní část fólie přeložíme přes lať do solária a upevníme pomocí tenkých latí hřebíčky, v nouzi napínáčky.

Ochrana před přelétavými škůdci

V případě zeleniny, která nevyžaduje opylení, například brokolice, brukev, kapusta, květák, mrkev, petržel, ředkvička, salát, špenát, zelí, je výhodné zakrýt celé solárium netkanou textilií. Tkanina nebude mít vlastnosti popisované u významu netkaných textilií, ale zabrání vstupu ptactva, přelétavému hmyzu i motýlům a následným housenkám. Odpadá chemická ochrana a nehrozí rezidua z postřiků. Dokonale utěsněná fólie v zemi zabrání vstupu zajícům, plžům a slimákům. Proti přezimujícím hlemýžďům, plžům a slimákům, které můžeme zavléct se sadbou od jiných pěstitelů, zasáhneme preventivně několika zrny návnadového přípravku Vanis Slug Pellets na počátku jara, případně v průběhu vegetace.