Domácí hnojiva: co opravdu dodají a kdy stačí

Rychlá odpověďZ domácích hnojiv má měřitelný účinek hlavně kopřivová jícha (dusík) a dřevěný popel (draslík a vápník). Kávová sedlina, banánové slupky a vaječné skořápky dodají živin málo a pomalu, nejlíp fungují přes kompost. Droždí není hnojivo, jen krátce oživí půdní mikroorganismy. Na plodovou zeleninu, rostliny v nádobách a citrusy domácí zdroje samy nestačí.

Banánová slupka je z velké části voda. Po rozkladu dodá trochu draslíku, jenže rozklad trvá týdny a v hrnku se z ní stává hnijící hmota. Recepty typu „slupka do květináče a orchidej rozkvete“ proto nefungují. Rozkvetení orchidejí ovlivňuje hlavně chladnější noc a světlo, ne draslík ze slupky.

Kde slupky smysl mají:

• V kompostu. Tam se rozloží spolu s ostatním a živiny se dostanou ke všem rostlinám.
• Nakrájené a mělce zapravené do záhonu u růží, rajčat nebo paprik. Účinek je malý, ale neškodí.
• Sušené a umleté na prášek se dají přimíchat do zeminy při výsadbě. Pracné a živin pořád málo.

Výluh ze slupek (2–3 slupky na litr vody, pár dní) obsahuje živin velmi málo a rychle kvasí. Pokud ho zkoušíte, zalévejte jím venku, ne v bytě.

Hnojivo z droždí je na českých zahrádkách nejhledanější domácí recept. Běžný návod: 10 g čerstvého droždí (nebo sáček sušeného) a lžíce cukru do 10 l vlažné vody, nechat 2–3 hodiny kvasit a zalít k sazenicím rajčat, paprik nebo okurek.

Teď poctivě. Droždí dusík, fosfor ani draslík v použitelném množství nedodá. 10 g kvasnic v deseti litrech vody je pro záhon zanedbatelné. Co se po zálivce děje: kvasinky a cukr krátce oživí půdní mikroorganismy. Ty se pustí do rozkladu organické hmoty a při tom samy spotřebují část dusíku z půdy. Bez zásoby živin v půdě tak droždí rostlinám spíš ubere, než přidá.

Zkušenosti zahrádkářů se proto rozcházejí. Kdo má záhon dobře vyhnojený kompostem, často vidí lepší růst. Kdo zalévá droždím místo hnojení, výsledek nepozná. Pokud ho chcete zkusit, dávejte ho jen do teplé půdy, nejvýš 2–3× za sezónu a vedle běžného hnojiva.

Použitá kávová sedlina obsahuje trochu dusíku a organickou hmotu, která zlepšuje strukturu půdy. Dusík se z ní uvolňuje pomalu, až když ji půdní život rozloží. Představa, že okyselí půdu pro borůvky nebo hortenzie, je přehnaná: kyselejší je čerstvě namletá káva, použitá sedlina se pH blíží neutrálu.

• Nejlepší je dát ji do kompostu spolu s listím a posečenou trávou.
• Do záhonu jen tenkou vrstvu a zapravit. Silná vrstva na povrchu se slepí do krusty, nepropouští vodu a plesniví.
• Do květináčů s pokojovkami ji nedávejte, drží vlhkost a plesniví.

Skořápka je skoro celá z uhličitanu vápenatého, takže dodá vápník a nic dalšího. Celá nebo jen nadrcená se v půdě rozkládá roky. Použitelná je jen umletá na prach, například v mlýnku na kávu.

Hodí se k vápnomilným rostlinám a na kyselejší půdu. Kyselomilným rostlinám (borůvky, rododendrony, hortenzie s modrými květy) a citrusům škodí, protože zvedá pH. A suchou hnilobu špiček rajčat nevyřeší: ta vzniká hlavně kvůli nepravidelné zálivce, a i když v půdě vápník je, rostlina ho bez vody nedopraví do plodů. Rychle dostupný vápník najdete v článku vápník v životě rostlin.

Dřevěný popel je z domácích hnojiv nejsilnější. Obsahuje draslík a vápník a působí podobně jako slabé vápnění. Orientačně stačí 50–100 g/m² za rok, na zásadité půdě méně nebo vůbec. Nepatří ke kyselomilným rostlinám, k bramborám (podporuje strupovitost) ani k modrým hortenziím. Jen z čistého neošetřeného dřeva, ne z uhlí a briket. Podrobně v článku popel jako hnojivo.

Kopřivová jícha je nejlepší domácí zdroj dusíku. Kopřivy necháte ve vodě vykvasit a ke kořenům ředíte 1 : 10, u sazenic 1 : 20, na list 1 : 20 až 1 : 50. Používá se v době růstu jednou za týden až dva. Postup krok za krokem, ředění a jak omezit zápach najdete v článku kopřivová jícha.

Domácí hnojiva mají dvě slabiny: kolísavý obsah živin a pomalý rozklad. Na zahradě s dobrým kompostem to nevadí. Problém nastává tam, kde rostlina potřebuje hodně živin rychle a v malém objemu půdy:

• plodová zelenina v době plodů (rajčata, papriky, okurky),
• rostliny v květináčích a truhlících, kde se živiny vyčerpají za pár týdnů,
• citrusy a pokojové rostliny, kterým slupky a sedlina v hrnku spíš uškodí.

Tam je jednodušší organické hnojivo se stálým složením. Hnojík je registrovaný u ÚKZÚZ (deklarovaná minima N 3 %, P₂O₅ 4 %, K₂O 2,5 %), nezapáchá a dávkuje se lžičkou: 1 čajová lžička (5 ml) na 1 litr vody do zálivky, nebo polévková lžíce (15 ml) posypem ke stonku. Dávky pro jednotlivé rostliny jsou na stránce dávkování.

Co z domácích hnojiv se hodí ke které rostlině, rozebíráme v článcích o jejich hnojení:

• Domácí hnojivo na hortenzie
• Domácí hnojivo na okurky
• Domácí hnojivo na maliny
• Domácí hnojivo na růže
• Domácí hnojivo na citrusy
• Domácí hnojivo na papriky
• Domácí hnojivo na orchideje
• Domácí hnojivo na borůvky
• Domácí hnojivo na jahody
• Domácí hnojivo na cibuli
• Domácí hnojivo na česnek
• Domácí hnojivo na muškáty
• Domácí hnojivo na pokojové rostliny

Tip: Domácí zdroje živin dobře doplní vyzrálý kompost, mulčování a zelené hnojení. Srovnání hlavních typů hnojiv najdete v článku nejlepší hnojivo na zahradu.