Hnojivo na růže: čím a kdy hnojit růže

Rychlá odpověďRůže hnojte od jarního řezu (duben) do konce července, zhruba každé 2–3 týdny. Hlavní dávka patří hned po řezu, další po prvním kvetení. Po 1. srpnu už dusík nedávejte, výhony musí do zimy vyzrát. Hnojík: polévková lžíce (15 ml) ke keři posypem, zapravit a zalít, nebo zálivka 1 čajová lžička na 1 litr vody. Růže ocení i vápník na pevné stonky.

Růže jsou na živiny náročné a kvetou na letošních výhonech. Co jim na jaře dáte, to se v červnu ukáže na počtu poupat. Dusík žene výhony a listy, draslík dělá pevné stonky a husté květy a růže patří mezi rostliny, které ocení i vápník. Nejvíc ale vadí výkyvy: přehnojený keř v létě vyhání měkké výhony, na kterých se drží padlí.

Nově vysazené růže hnojte až druhý rok na stanovišti. První sezónu jim stačí kompost přimíchaný do jámy při výsadbě.

Na jaře

Hned po řezu, když raší oka. Rozhrňte mulč, ke každému keři rozhoďte polévkovou lžíci Hnojíku (15 ml) a k tomu vápník, zapravte do horních centimetrů půdy a zalijte. Kdo má kompost, dá k patě lopatku. Po prvním kvetení dávku zopakujte.

Na podzim

Na podzim růže dusíkem nehnojte. Po 1. srpnu by výhony nestihly vyzrát a v zimě by namrzaly; pozdní dusík navíc podporuje padlí. Pokud chcete keřům pomoct do zimy, dejte v srpnu nebo září hnojivo s draslíkem bez dusíku. Kompost v listopadu nepoužívejte jako hnojivo, ale jako kopeček k patě, který chrání místo očkování. Zimní ochranu pnoucích růží popisuje článek pnoucí růže.

• Keř na záhonu: polévková lžíce Hnojíku (15 ml, asi 5 g) posypem k patě, zapravit a zalít.
• Zálivka nebo postřik: 1 čajová lžička (5 ml) na 1 litr vody; ke keři 1–2 litry výluhu. Na listy stříkejte večer, ať se nedrží vlhké přes noc.
• Růže v nádobě: při sázení asi 1 % Hnojíku do substrátu (na 10 l zhruba 100 ml), pak 1–2× měsíčně posyp nebo výluh.
• Nová výsadba: kompost do jámy, hnojivo až od druhého roku.

Růžím vyhovuje mírně kyselá až neutrální půda. Na kyselé půdě se proto vápní už před výsadbou a u starších výsadeb zhruba jednou za 3–4 roky, nejlépe na podzim mletým vápencem. Orientačně se dává 250–500 g/m², přesnou dávku určí rozbor půdy. Vedle jarního kompostu se jednou za tři roky vyplatí vydatnější dávka kompostu nebo dobře uleželého hnoje.

• Draslík bez chloru. Draselná hnojiva s chloridem růžím nesvědčí. Když hnojíte minerálně, volte síran draselný nebo hnojivo označené „bez chloru“.
• Podzimní dávka bez dusíku. Kdo hnojí minerálně, dává na podzim před přihrnutím jen fosforečné a draselné hnojivo, orientačně 20–30 g/m² každého.
• Silné dusíkaté zálivky jen na jaře. Močůvka, kvašený drůbeží trus nebo dusičnanová hnojiva v létě ženou měkké výhony, které hůř vyzrávají, víc trpí houbovými chorobami a v zimě namrzají.
• Přebytek fosforu tlumí sytost barev květů. Více neznamená lépe.
• Zálivka ke kořenům. Po hnojení i za sucha zalévejte k patě keře, ne na listy. Nejvíc vody potřebují růže při rašení a po prvním odkvětu.

Kolem růží koluje víc domácích receptů než u jakékoli jiné rostliny. Co z nich vydrží srovnání se skutečností:

• Banánové slupky dodají trochu draslíku. Nakrájené a mělce zapravené se rozkládají týdny, takže efekt v dané sezóně je malý. Slupka položená na povrch jen hnije. Zázrak na kvetení to není, neškodí ale.
• Kávová sedlina obsahuje trochu dusíku. Dávejte ji v tenké vrstvě a zapravte, jinak vytvoří krustu a plesniví. Nejlepší je přidat ji do kompostu.
• Kopřivová jícha 1 : 10 je z domácích hnojiv nejúčinnější. Dodá dusík, proto jen od dubna do konce června.
• Dřevěný popel přinese draslík i vápník, ale zvedá pH. Růžím vyhovuje mírně kyselá až neutrální půda, takže jen málo (nejvýš 50–100 g/m² za rok) a jen na kyselejší půdě.
• Vaječné skořápky se v půdě rozkládají roky. Smysl mají jen umleté na prach a i pak dodají hlavně vápník.
• Uleželý hnůj je klasika, která funguje. Jen ne čerstvý a ne k samotnému kořenovému krčku.

Víc o každém z nich v přehledu domácí hnojiva.

Tip: Řez, přezimování a druhy růží najdete v článku růže, výsadbu a oporu v článku pnoucí růže.