Užitečný hmyz na zahradě: kdo loví mšice a jak mu pomoct

Na každého běžného škůdce zahrady existuje několik druhů hmyzu, které se jím živí nebo do něj kladou vajíčka. Když se přemnoží mšice, obvykle se do několika týdnů přemnoží i jejich nepřátelé a mšice zlikvidují. Tato rovnováha ale funguje jen tam, kde má užitečný hmyz kde přezimovat, čím se živit a kde ho nehubí postřiky.

Insekticid zabije mšice, ale spolu s nimi i slunéčka, pestřenky a lumčíky. Škůdci se rychle množí a po postřiku se vrátí dřív než jejich nepřátelé, kteří se množí pomaleji. Zahrada se tak dostane do kolotoče opakovaných postřiků. Kde se užitečný hmyz šetří, přemnožení škůdců obvykle nebývá tak silné a odezní samo.

Tolerujte proto malé kolonie mšic. Jsou potravou, díky které se na zahradě udrží jejich lovci. Zasahujte až při silném napadení a nejdřív mechanicky (smytí proudem vody, odstřižení napadených výhonků, viz co proti mšicím).

Slunéčka patří k největším požíračům mšic. Ještě víc než dospělí brouci jich ale sežerou larvy. Ty slunéčka vůbec nepřipomínají, a proto je zahrádkáři často považují za škůdce.

• Larva slunéčka: protáhlá, šedavá až šedočerná, s oranžovými nebo žlutými skvrnami a s nohama, aktivně běhá po listech mezi mšicemi.
• Kukla slunéčka: oranžovočerná, přisedlá na listu nebo stonku, nehybná a bez nohou.
• Larva mandelinky bramborové: zavalitá, červenooranžová s černými tečkami po stranách, se třemi páry černých nohou, žije na listech brambor a lilku a listy žere (víc v článku mandelinka bramborová).

Hlavní rozdíl: kukla slunéčka se nehýbe a nemá nohy, larva mandelinky má nohy a žere list. Kukly slunéček nesbírejte ani nemačkejte.

Vedle domácího slunéčka sedmitečného se u nás rozšířilo invazní slunéčko východní. Má velmi proměnlivé zbarvení a na podzim se ve velkém slétá do budov. I ono mšice loví, ale vytlačuje domácí druhy.

• Pestřenky jsou mouchy se žlutočerným pruhováním, které připomínají vosy. Poznáte je podle toho, že se umějí zastavit ve vzduchu a „viset“ na místě. Nežihadlí. Dospělci se živí pylem a nektarem a opylují. Jejich beznohé, červovité larvy žijí v koloniích mšic a vysávají je.
• Zlatoočky jsou křehký zelený hmyz s velkými průsvitnými křídly a zlatavýma očima. Mšice loví hlavně jejich larvy, kterým se pro jejich žravost říká „mšicoví lvi“. Dospělé zlatoočky na podzim zalétají do domů a kůlen, kde přezimují. Nechte je tam a na jaře je pusťte ven.

Obě skupiny potřebují pro dospělce kvetoucí rostliny. Kde nic nekvete, nebudou ani larvy, které by lovily mšice.

Parazitoidi jsou drobné vosičky, které kladou vajíčka do těla jiného hmyzu. Larvy hostitele zevnitř vyžerou a ten zahyne.

• Lumčíci a bělásek zelný: pokud u mrtvé nebo zkroucené housenky běláska najdete shluk drobných žlutých „vajíček“, nejsou to vajíčka (housenka vajíčka klást nemůže). Jsou to kokony lumčíků, jejichž larvy housenku zničily. Nechte je být, příští rok se z nich vylíhnou další pomocníci.
• Mšicovník vlnatkový: drobná vosička, která parazituje na vlnatce krvavé na jabloních.
• Mumie mšic: nafouklé, hnědé nebo stříbřité, nehybné mšice v kolonii jsou mšice napadené parazitoidy. Z každé se vylíhne nová vosička. Jsou znamením, že přirozená regulace funguje.

• Střevlíci jsou rychle běhající, většinou tmaví nebo kovově lesklí brouci, kteří loví v noci. Dospělci i larvy žerou hmyz, larvy, vajíčka a malé slimáky. Přes den se schovávají pod kameny, prkny, mulčem a ve spadaném listí. Proto se jim daří na zahradách, kde půda není holá (viz mulčování).
• Škvor v noci loví mšice a další drobný hmyz. Občas okusuje měkké plody nebo květy, ale v ovocném sadu přináší víc užitku než škody. Podrobně o tom píšeme v článku škvor.
• Pavouci, dravé ploštice a další dravý hmyz, například hladěnky a dravé bejlomorky, se o regulaci škůdců starají nenápadně, ale vytrvale.

Ne všichni roztoči jsou škůdci. Draví roztoči se živí sviluškami a jinými drobnými škůdci. V sadech a vinicích žijí přirozeně a šetrným hospodařením se jejich populace udrží.

Ve sklenících a fóliovnících se užitečné organismy dají koupit a vypustit. Používají se draví roztoči proti sviluškám na okurkách a rajčatech, dravé bejlomorky a parazitické vosičky proti mšicím nebo parazitické houby. Biologická ochrana funguje nejlépe preventivně, při prvních příznacích napadení, a jen tam, kde se zároveň nestříká insekticidy.

• Kvetoucí rostliny od jara do podzimu. Pestřenky, zlatoočky i parazitické vosičky potřebují pyl a nektar s drobnými, snadno přístupnými květy. Dobře poslouží kopr, koriandr, fenykl, řebříček, měsíček, svazenka nebo pohanka. Pás květin kolem zeleniny nebo květnatý podsev v sadu láká pomocníky přímo k plodinám. Svazenku a pohanku můžete vysít i jako zelené hnojení.
• Ne všechno posekat najednou. Neposečený pruh trávníku nebo louky nechte až do další seče, ať má hmyz kam utéct.
• Místa k přezimování. Suché duté stonky trvalek nechte stát přes zimu, hromadu listí nebo dřeva v koutě, kamennou zídku bez malty. V nich přezimují slunéčka, zlatoočky, střevlíci i ježek.
• Hmyzí hotel pověste na slunné, před deštěm chráněné místo. Do bloků tvrdého dřeva navrtejte z boku otvory různých průměrů a otvory začistěte, aby z nich netrčely třísky. Hodí se i svazky rákosu nebo bambusu. Nejvíc hmyzích hotelů obsadí samotářské včely, které jsou užitečné jako opylovači.
• Remízky a živé ploty z domácích keřů (šípek, hloh, svída, bez) jsou úkrytem pro hmyz i ptáky.
• Bez plošných insekticidů. Když už je zásah nutný, ošetřete jen napadené rostliny, vyberte povolený přípravek šetrný k užitečným organismům podle registru ÚKZÚZ a postupujte podle etikety. Ošetřujte časně ráno nebo v chladnějším dni, kdy jsou slunéčka méně aktivní, a nikdy ne do kvetoucích rostlin, kde létají včely a pestřenky.

Obecné zásady prevence a šetrné ochrany rostlin shrnuje článek ochrana rostlin na zahradě. Přístup, kde zahrada funguje jako celek, popisuje permakultura.

• Ježek loví v noci brouky, larvy, žížaly i slimáky. Pomůže mu průlez v plotě, aby mohl chodit mezi zahradami, hromada listí nebo chrastí na přezimování a nehrabaný kout. Nedávejte mu mléko, škodí mu. Pozor při sekání vyžínačem pod keři a na robotické sekačky, které jezdí v noci.
• Netopýři v noci loví komáry, můry a další létající hmyz. Pro odpočinek přes den jim můžete pod střechu nebo na jižní stěnu pověsit netopýří budku se štěrbinovým vletem zespodu. Všichni naši netopýři jsou zvláště chránění.
• Ještěrky loví hmyz a pavouky na slunných místech. Potřebují kamennou zídku, hromadu kamenů nebo suchý svah, kde se vyhřívají a schovávají.
• Ropuchy a žáby loví v noci slimáky a hmyz a v jezírku spolu s dalšími živočichy omezují komáří larvy. Stačí jim jezírko bez ryb s mělkým břehem a vlhký úkryt (víc v článku co proti slimákům).
• Rejsci žerou hmyz, larvy a slimáky. Od myši je poznáte podle protáhlého špičatého čumáčku. Nehubte je a pasti na myši nekladte tam, kde rejsci žijí.
• Ptáci, hlavně sýkory, brhlíci a lejsci, krmí mláďata téměř výhradně housenkami a dalším hmyzem. Jak jim pomoci budkou, popisuje článek ptačí budka, v zimě pak krmítko pro ptáky.

Ropuchy, většina našich žab a všechny ještěrky patří mezi zvláště chráněné živočichy, jejich odchyt nebo zabíjení je zakázané. Ani u krtka nebo hraboše se na zahradě nevyplatí sahat po jedech, které mohou zabít ježka, kočku nebo dravce (viz krtek a hraboš).