Co proti slimákům: prevence a přirozená regulace bez chemie

Na slimáky neexistuje jeden zázračný prostředek. Zahrady, kde je mají pod kontrolou, obvykle kombinují několik jednoduchých opatření: suchou bariéru kolem nejohroženějších záhonů, ničení vajíček, pravidelný sběr a dost úkrytů pro živočichy, kteří se slimáky živí. Rakouský permakulturista Sepp Holzer popisuje ve své knize levné postupy, které fungují bez chemie. Tady je najdete i s tím, co naopak nefunguje.

Slimáci okusují okraje listů nebo do nich vyžírají nepravidelné díry. Poznáte je podle stříbřitých slizových stop, které ráno zůstávají na listech a na zemi. Při silném napadení dokážou přes noc sníst mladou rostlinu až k zemi.

Nejvíc škod udělají na jaře a za vlhkého léta. Sazenice jsou v té době malé a měkké a jedno okousání je může zničit. Nejvíc lákají saláty, mladé výsevy, zelí a kapusta, jahody těsně před sklizní a z okrasných rostlin hlavně bohyšky, jiřiny a aksamitníky.

Okousaná místa na listech se snadno stanou vstupní branou pro houbové choroby a hniloby. Silně poškozené listy proto odstraňte.

Za většinu škod v českých zahradách dnes může plzák španělský (Arion lusitanicus, v novější literatuře uváděný jako Arion vulgaris). Je to nepůvodní druh, který se k nám rozšířil a množí se ve velkém. Dorůstá kolem 10 cm, barvu má od oranžové přes cihlově červenou po hnědou. Díky hořkému slizu ho spousta živočichů nežere. Holzer uvádí, že na silně zamořených statcích v Rakousku napočítal až 15 plzáků na metr čtvereční.

Vedle plzáků se na zahradách objevují i menší slizníci (dříve slimáčci), kteří ožírají hlavně klíčící rostliny a mladé listy, a velcí skvrnití slimáci. Víc o jednotlivých druzích najdete v článku o plžích.

Pozor na záměnu s hlemýžděm zahradním. Ulitu nosí na zádech a na zahradě neškodí tolik jako plzák. Holzer ho dokonce považuje za spojence, protože podle jeho pozorování požírá vajíčka plzáků. Hlemýždě proto nehubte.

Slimáci potřebují vlhko a úkryt. Přes den se schovávají pod kameny, prkny, v hustém porostu nebo pod vrstvou mulče a na pastvu vylézají večer, v noci a za deštivého počasí. Nejvíc se jim daří po vlhkém jaru a mírné zimě.

Holzer vidí přemnožení „škůdců“ hlavně jako znamení nerovnováhy: v zahradě chybí jejich přirození nepřátelé, nebo jim někdo připravil ideální podmínky. Typicky jde o tyto chyby:

• čerstvě posečená tráva navršená vysoko a hustě, kam slimáci chodí klást vajíčka,
• večerní zálivka, po které je záhon celou noc mokrý,
• neudržovaný vysoký porost těsně u záhonů,
• uklizená zahrada bez hromad dřeva, kamení a listí, kde nemají kde žít ježci, ropuchy ani střevlíci,
• chemické postřiky a granule, které zasáhnou i užitečné živočichy.

Plzáci neradi lezou přes suchý a jemný materiál. Lepí se jim na tělo a ubírá jim vlhkost. Holzer proto sype kolem salátů a zeleniny pruh suché směsi:

1. Kolem záhonu nebo jednotlivých rostlin odstraňte porost, aby slimáci neměli „most“ přes bariéru.
2. Připravte směs jemných pilin s dřevěným popelem, nebo s jemně mletým vápnem. Nejlepší jsou piliny od truhláře, které jsou dokonale suché a jemné. Nesmí pocházet z lakovaného ani jinak ošetřeného dřeva.
3. Nasypte pruh široký asi na palec (2–3 cm) a dejte pozor, aby nikde nebyl přerušený.
4. Po každém dešti pruh obnovte. Funguje jen tehdy, když je suchý.

Popel i vápno zvyšují pH půdy. Kolem borůvek, brusinek, rododendronů, azalek a dalších kyselomilných rostlin je proto nepoužívejte a vystačte si s čistými pilinami. Bariéra slimáky jen odrazuje, nehubí je. Nejlépe proto funguje kolem menších ploch, jako je záhon salátu nebo řádek sazenic, a v kombinaci se sběrem.

Druhý Holzerův postup využívá toho, že slimáci kladou vajíčka do vlhké a tlející hmoty. Místo abyste s tím bojovali, připravte jim takové místo sami a pak ho zničte:

1. Do jednotlivých řádků navršte čerstvě posečenou trávu a listí, výš a hustěji než běžný mulč.
2. Hromádky udržujte vlhké. Plzáci do nich chodí klást vajíčka i z okolí.
3. Po několika dnech za slunečného dne kolem poledne řádky obraťte spodní stranou nahoru.
4. Slunce a UV záření bílá kulatá vajíčka rychle zničí. Postup během sezony opakujte.

Past funguje o to lépe, oč víc zahrad v okolí ji používá. Holzer výslovně doporučuje domluvit se se sousedy, protože plzáci hranice pozemků nerespektují. Vajíčka najdete i při jiných pracích, třeba pod prkny, kameny nebo v kompostu. Vždy je rozhrňte na slunce.

Ruční sběr zní pracně, ale na menší zahradě je to nejspolehlivější metoda. Nejvíc slimáků najdete za soumraku, v noci s baterkou a brzy ráno, hlavně po dešti. Stačí rukavice a kbelík.

Sběr si usnadníte úkryty. Položte mezi záhony prkna, kusy kartonu nebo staré dlaždice a přes den pod nimi slimáky vybírejte. Nejdůležitější je sbírat hned na jaře. Každý plzák odstraněný před kladením vajíček znamená o desítky mláďat méně.

Co s nasbíranými slimáky? Pokud chováte kachny nebo slepice, můžete jim je dát jako krmivo bohaté na bílkoviny.

Kachny. Nejznámějšími pomocníky jsou indičtí běžci, kachny, které chodí vzpřímeně, málo létají a slimáky vyhledávají. Holzer chová i další odolná plemena kachen a starou štýrskou slepici, které podle něj se slimáky také pomáhají. Kachny ale sežerou i mladý salát, proto je do zeleninové zahrady pouštějte pod dohledem nebo mimo nejcitlivější záhony. Potřebují vodu na pití i koupání a na noc bezpečný přístřešek před liškou a kunou.

Prasata slimáky žerou také. Holzer je na velkém statku nasazuje do oplocených pruhů podél polí, na běžné zahradě ale taková možnost nepřichází v úvahu.

Divocí pomocníci na zahradu přijdou sami, pokud tu najdou úkryt a nebudou otráveni. Slimáky a jejich vajíčka žerou:

• ježek, který potřebuje hromadu listí nebo klestí a průchod pod plotem,
• ropucha obecná a další žáby, pro které je ideální jezírko nebo aspoň vlhký kout s kameny,
• střevlíci, noční draví brouci, kteří se skrývají pod kameny, dřevem a v mulči,
• slepýš křehký, beznohá ještěrka žijící v kompostech, pod kameny a v trávě,
• rejsci, ještěrky a řada ptáků, například kos a drozd.

Holzer doporučuje nechávat v zahradě kořeny, pařezy, duté kmeny a hromady dřeva, kamení a roští. Pro tyto živočichy jsou nejlepším domovem. Čím pestřejší zahrada, tím menší šance, že se jeden druh přemnoží.

• Zalévejte ráno. Do večera povrch oschne a slimáci budou mít na noční pastvu méně příznivé podmínky. Zálivku směrujte ke kořenům, ne na listy a na celý záhon. Víc v článku o zalévání.
• Mulčujte s rozmyslem. Čerstvou trávu dávejte jen v tenké vrstvě, silnější vrstvy dělejte ze suchého materiálu, jako je sláma. Kolem nejohroženějších sazenic nechte volný pás. Podrobnosti najdete v článku o mulčování.
• Posekejte okolí záhonů. Vysoká tráva a plevel těsně u záhonu jsou pro slimáky denním úkrytem.
• Vysazujte statnější sazenice. Otužilá, dobře zakořeněná rostlina snese okousání lépe než drobný semenáček. Jak sazenice předpěstovat, popisujeme zvlášť.
• Plánujte záhony. Nejcitlivější plodiny, jako je salát, sázejte na slunná a vzdušná místa, dál od stinných koutů, zdí a kompostu.
• Zvažte vyvýšený záhon. Slimákům samotná výška nezabrání, ale záhon se snáz obehne suchou bariérou a přehledněji se sbírá. Návod najdete v článku o vyvýšeném záhonu.

• Nevysazujte příliš brzy a bez otužení. Sazenice ze skleníku nebo z hromadné pěstírny, které po výsadbě prodělají šok z chladu nebo z ostrého slunce, slimáci často najdou jako první a přes noc je spasou. Oslabené listy rychle osídlí plísně a kvasinky a podle zkušeností právě jejich pach slimáky přitahuje. Sazenice proto před výsadbou týden až dva otužujte venku a s výsadbou počkejte, až pominou chladné noci.
• Sejte hustěji a jednoťte postupně. Mrkev, salát, ředkev nebo pastinák nejednoťte hned na konečnou vzdálenost. Nechte je nejdřív hustěji a další rostliny vytrhejte až o několik týdnů později. Mezery po slimácích se tak snáz zaplní.
• Chraňte mladé rostliny v prvních nocích. Okurky, cukety, dýně a fazole jsou nejcitlivější hned po výsadbě a po vzejití. Malé sazenice dýní a cuket můžete první noci přiklopit obráceným květináčem, souvislý záhon ochrání plůtek proti slimákům s ohnutou horní hranou nebo suchá bariéra popsaná výše.
• Na jaře nemulčujte vlhkou půdu. Dokud je půda studená a mokrá, nechte ji odkrytou a mulč přidejte až v létě. Kde jsou slimáci přemnožení, místo mulčování mezi řádky pravidelně mělce kypřete.
• Na podzim záhony nerýjte, kypření odložte na předjaří. V hrudách po podzimním rytí se slimáci dobře schovají. Když půdu zpracujete až brzy na jaře, vynesete snůšky na povrch, kde je zničí poslední mrazy a ptáci.
• Usmrcené slimáky na záhonu nenechávejte. Plzáci jsou kanibalové a pach rozkladu přitáhne další.

Kromě suché bariéry a sběru se dá použít ještě několik jednoduchých pomůcek. Dohromady dávají výrazně lepší výsledek než každá zvlášť.

• Salátová past. Večer rozložte na okraj záhonu pár listů salátu a vedle krátké široké prkno. Slimáci se po noční hostině přes den schovají pod dřevem a ráno je jednoduše sesbíráte. Past obnovujte každý večer.
• Plůtek kolem záhonu. Slimáky, kteří zůstali uvnitř, vychytejte stejnou pastí. Plůtek je zastaví jen tehdy, když uvnitř žádní nejsou.
• Límec na jednotlivé sazenice. Citlivý salát nebo mladou kedlubnu ochraňte kruhem z plastové nádoby bez dna, který zapíchnete do země. Nejlepší je s ohnutým okrajem, který slimák hůř přelézá.
• Nekrytá a kypřená půda. Mulč nebo hrubá hrudovitá půda jsou pro slimáky úkryt. Povrch kolem ohrožených rostlin proto držte nekrytý, suchý a často ho kypřete.
• Slepýš. Slepýš křehký (beznohá ještěrka) slimáky loví, je ale zvláště chráněný. Nechte ho být, dopřejte mu úkryt v hromadě klestí nebo dřeva a louky sekejte co nejpozději.

Granule jen jako poslední možnost. Při opravdu silném výskytu přichází v úvahu jedině přípravek na bázi fosforečnanu železitého, který je povolený i v ekologickém pěstování. Vybírejte podle registru ÚKZÚZ, dávkujte přesně podle etikety a rozhazujte řídce. Granule jiných typů mohou být jedovaté pro psy, ježky i ptáky, před nimi varuje následující odstavec.

• Chemické granule. Otrávené slimáky mohou sežrat ježci, ptáci a další živočichy. Zahrada tak přijde právě o ty, kteří slimáky regulují zadarmo. Holzer upozorňuje, že postřiky a jedy často zasáhnou přirozené nepřátele škůdců víc než škůdce samotné.
• Solení. Sůl slimáka zahubí, ale zasolí půdu a poškodí rostliny.
• Pivní pasti bez údržby. Pivo slimáky láká i ze vzdálenějšího okolí. Past, kterou nevybíráte denně, jich na záhon přivede víc, než kolik jich chytí.
• Bariéra, která zvlhla. Mokré piliny, popel nebo vápno ztrácejí účinek. Bez obnovy po dešti je bariéra jen dekorace.
• Silná vrstva čerstvého mulče. Bez obracení na slunce se z ní místo pasti stane líheň.
• Jednorázová akce. Sběr jeden víkend v červnu nic nevyřeší. Výsledky přináší soustavná prevence od jara a spolupráce se sousedy.

Zelenina i okrasné rostliny potřebují pro zdravý růst půdu s dostatkem organické hmoty a živin. Základem je kompost a mulč, živiny můžete doplnit organickým hnojivem. Přírodní organické hnojivo Hnojík a další produkty najdete v katalogu.