Vodní prvky na zahradě: jak vybrat správné místo
Umístění vodního prvku je klíčové rozhodnutí každé zahrady. Poradíme vám, jak vybrat ideální místo pro jezírko, fontánu, vodopád nebo mokřad a čeho se vyvarovat.
Proč je umístění vodního prvku tak zásadní rozhodnutí
Umístění vodních prvků
Předtím než definitivně rozhodneme, kam vodní prvek umístit, musíme důkladně a ze všech možných hledisek zvážit, jak bude na zvoleném místě působit. Je to vždy nesmírně důležité, a to bez ohledu na to, zda máme velkou zahradu o rozloze mnoha akrů nebo menší zahrádku velkou jen několik čtverečních metrů. Umístíme-li náhodou některé prvky zahrady, například květinové záhony, na nesprávné místo, lze je poměrně přemístit snadno. Zvolit správné místo pro umístění vodního prvku, ať už má být velký či malý, však vyžaduje mnohem obezřetnější úvahu, máme-li se vyhnout velmi závažným důsledkům, jimž bychom nepochybně museli čelit v případě, že bychom vybrali místo nevhodné.
Voda obvykle tvoří ohnisko zahrady a silně ovlivňuje její celkovou atmosféru. Časová investice, kterou vložíme do pečlivého zvážení nejrůznějších aspektů, jež jsou ve hře, se nám bohatě vyplatí, její význam bychom tedy rozhodně neměli podceňovat. Předtím než učiníme definitivní rozhodnutí o poloze vodního prvku, měli bychom zvážit i nejrůznější alternativní možnosti ztvárnění zvoleného místa. Nevyjímal by se zde lépe záhonek s růžemi nebo trávník na kroket? Teprve až zvážíme alternativní možnosti a dospějeme k závěru, že voda se na vybrané místo skutečně hodí, můžeme přikročit k dalším plánům.
Možná chceme mít na zahradě jen jezírko s lekníny a rybkami. Možná sníme o uklidňujícím účinku klidné vodní hladiny nebo toužíme naslouchat zurčivému zvuku vody tryskající z fontány či bublavým zvukům vodopádu. Ať už jsou naše představy o podobě vodního dílka či o celé soustavě vodních prvků jakékoli, musíme si uvědomit, že každý vodní prvek, má-li dobře fungovat a hezky vypadat, chce své.
Poté, co dostavíme krásné a perfektně koncipované jezírko a pak si uvědomíme, že z okna obýváku by celé řešení působilo mnohem lépe, kdyby fontána byla jen o pár metrů víc napravo, nebo že jsme si měli všimnout hlubokého stínu, který na jezírko vrhají stromy, a umístit je úplně někam jinam, bude už pozdě. Bez ohledu na cíl, jaký sledujeme, a na to, jak je celé dílo koncipováno a zrealizováno, bude-li stát na nevhodném místě, stěží bude působit opravdu dobře.
Formální jezírko: výhled, odraz a pozadí
Formální jezírko je jezírko geometrického tvaru, umístěné nejspíš v poměrně neměnném prostředí a obložené kamenným nebo cihlovým dlážděním (Obr. 1). Jezírko může být libovolných rozměrů a jeho součástí může být i fontána. Nebo naopak chceme obdivovat krásu leknínů a zároveň se kochat obrazy, které zrcadlí klidná hladina vodní plochy. V jezírku tohoto typu můžeme také chovat ryby. Takto řešené jezírko působí velmi uklidňujícím dojmem – můžeme si k němu přistavit křesílko a se sklenkou ginu s tonikem v ruce zde odpočívat po perném pracovním dni, nebo si tady můžeme v parném letním odpoledne vypít osvěžující šálek čaje.
Výhled
Jakmile jsme si promysleli, kam formální jezírko umístit, podíváme se na plochu z různých míst zahrady i domu. Musíme si rozmyslet, zda chceme vidět jezírko hned při vstupu do zahrady nebo si naopak přejeme, aby nebylo tak nápadné a vynořilo se před námi teprve ve chvíli, kdy dospějeme k určitému bodu zahrady. Podíváme se na plochu z různých úhlů a všechny pohledy si zapamatujeme. Pak se vrátíme do domu a posadíme se do křesla na své oblíbené místo. Máme dobrý výhled? Do zahrady se podíváme také z okna kuchyně, což je okno, ze kterého se díváme nejčastěji, zvláště stojí-li před ním dřez! Nemá cenu mít nejlepší výhled zpoza sekačky na trávu, když se stejně snažíme soustředit hlavně na to, abychom jeli rovně!
Na jezírko bychom také měli vidět z cestičky, kterou často chodíme, nebo z oblíbeného místa zahrady. Pokud bychom odtud měli špatný výhled, veškeré naše úsilí by přišlo vniveč. Je jasné, že můžeme zvolit bezpočet různých úhlů pohledu a každý bude mít jiné přednosti. V této souvislosti musíme upozornit na to, že velmi důležitou roli
hraje pozadí. To totiž bude k podobě konečného výsledku přispívat zásadním způsobem.
Odraz
Odraz představuje jedinečnou kvalitu, kterou může zahradě dodat jedině voda. V závislosti na umístění jezírka, poloze okolních budov, rázu krajiny okolí, jež zahradu obklopuje, a úhlu pohledu bude odraz dobrý či špatný. Posoudit kvalitu odrazu předem je dosti obtížné, zkusíme si však představit zrcadlo a v něm obraz, který spatříme z různých úhlů pohledu. Obraz na vodě sice nebude tak jasný, ale princip je tentýž a i v tomto případě se drobná časová investice vyplatí. Jinak se totiž může stát, že na vodní hladině uvidíme namísto harmonického prostředí zahrady sousedovu šňůru na prádlo. Zauvažujeme také o pěkném stromě, soše nebo o jiných vhodných dekoracích. Z každého místa, z něhož se díváme, vzhlédneme také k obzoru: všechno, co spatříme, se může odrážet také v jezírku, a to zrcadlově.
Stromy u jezírka: které pomáhají a které škodí
Stromy
Vzhledem k obrovské rozmanitosti jednotlivých druhů stromů a účinkům, které mohou
vytvářet, je dobré si uvědomit, že pro některé zahrady jsou stromy požehnáním, zatímco pro jiné prokletím. Každý strom, velký či malý, má své dobré a špatné vlastnosti. Těchto vlastností bychom si měli být plně vědomi a ty dobré bychom měli umět využít. Vzrostlý strom bude jen stěží vyhovovat našim požadavkům a vzhledem k tomu, že s takovým stromem nic nenaděláme, musíme si s dopady, které na zahradu nevyhnutelně má, nějak poradit, což může skončit dobře, ale i naprosto katastrofálně. Jde o to, pokusit se dosáhnout rovnováhy mezi všemi výhodami a našimi preferencemi na straně jedné a nežádoucími faktory na straně druhé.
Je nepravděpodobné, že by v severnějších zeměpisných šířkách tomuto typu jezírka prospěl stín, zvláště chceme-li v něm pěstovat lekníny. Těmto rostlinám se daří pouze v dobrých světelných podmínkách; pod stínícím baldachýnem větví stromů budou růst jen pomalu a budou mít málo květů. V důsledku nedostatečného oslunění bude navíc voda studená, což růst jen dále zpomalí. Plánujeme-li náhodou vodní zahradu v zimě, kdy jsou větve stromů bez listí, musíme si uvědomit, že začátkem léta budou podmínky naprosto odlišné a jezírko bude v hlubokém stínu právě v období, které je pro vývoj rostliny nejkritičtější.
Nahromadí-li se ve vodě listy určitých druhů, především štědřence a cesmíny, začnou produkovat toxické plyny. Je proto vhodné odstranit všechny opadavé i neopadavé stromy, jejichž listy se s největší pravděpodobností dostanou do vody. Lze tomu zabránit instalací sítě, tu je však třeba nainstalovat ještě předtím, než začne listí padat, což ovšem není vhodné ve chvíli, kdy jsou některé vodní rostliny ještě v období růstu. Připomeňme, že cesmína obvykle opadává koncem jara, kdy roste nejintenzivněji.
Kořeny celé řady velkých statných stromů, jako například jasanu či osiky, pronikají do velkých vzdáleností, aby získaly pevnější oporu a zdroj vody. Tyto kořeny mohou jezírko vážně poškodit. Někdy dokážou prorazit betonové stěny jezírka, zvednout dlažbu a dokážou vyzdvihnout ze země i laminátové nádrže!
Stromy estetických tvarů
Ne všechny stromy jezírkům škodí a některé mají dokonce přednosti, kterých se hodí využít. To platí hlavně pro jehličnany. Zašpičatělá forma Taxus baccata (tis červený) známá pod názvem irský tis je skutečně velice půvabná a připomíná sloupcovité cypřiše, tolik typické pro italské zahrady. Vzpřímené jalovce jsou rovněž přijatelné, stejně jako nejrůznější druhy borovice. Můžeme vysadit také stále zelené keře, jako například Prunus lusitanica, známý pod názvem portugalský vavřín (téměř pravidelně zmrzá). Lze jej bez potíží prořezávat (to platí dokonce i pro dřeviny staré) a zastřihnout do tvaru, který bude vhodně zapadat do zamýšleného pojetí. V tomto výčtu bychom mohli pokračovat, ale nesmíme zapomínat, že je třeba zvážit všechny další faktory, jejich vztahy a to, zda celkovému ztvárnění zahrady opravdu prospějí, aniž by přitom vzniklo přespříliš nežádoucích vedlejších jevů, o nichž jsme hovořili výše.
Budovy, infrastruktura a přístup na stavbu jezírka
Budovy
Je také důležité uvážit, jak se podoby jezírka dotkne přilehlá budova, ať už je to zahradní přístřešek nebo náš dům. Stín budovy může mít, na rozdíl od stínu stromu, na jezírko jiný dopad. Budova má vždycky stejný, přesně ohraničený stín, který se mění pouze v závislosti na poloze slunce, zatímco stín stromu může být různý a proměnlivý, záleží na tom, o jaký jde druh a jaké je roční období. Stínu budovy či zdi bychom se měli vyvarovat a chudě prosvětlený altánek citelně zredukuje naše pěstitelské úspěchy. Vzhledem k tomu, že na tmavou a chladnou stranu budovy téměř vůbec nedopadají paprsky slunce, vzniká zde prostředí, které výtečně svědčí nežádoucím játrovkám a mechům. Chodníčky, které jimi obrostou, začnou být kluzké, nebezpečné a k tomu nevzhledné.
Mezi budovou a jezírkem by měl být dostatečně široký prostor pro pěšinu, a to především kvůli bezpečnosti dětí a starších lidí. Děti, které se zahradou prohánějí na koloběžce, nebo starší lidé s holí potřebují poměrně hodně prostoru, takže cesta by měla být dost široká na to, aby se po ní mohli bez obav pohybovat. Kolem domu by mělo být dost prostoru také proto, aby jej šlo snadno udržovat: čističi oken, fasádníci či zedníci by měli mít pro svou práci dost místa, zvláště když musí používat žebříky.
Budova na pozadí může půvab jezírka buďto podtrhnout, nebo zastínit. To, zda chceme či nechceme, aby budova byla vidět a upoutávala naši pozornost, záleží na její barvě a celkovém stylu. Je to otázka osobní volby a budeme o ní hovořit v kapitole 3. Na tomto místě budiž řečeno pouze to, že vzhled budovy lze upravit vhodným využitím popínavých rostlin či keřů.
Dostupnost rozvodných sítí
Závažnost tohoto požadavku závisí na složitosti celkového řešení jezírka. Nejdůležitější je zajistit dostatek vody. V letních měsících bude někdy nutné doplnit jezírko vodou, což je dosti obtížné, máme-li používat pouze kbelík a vodovodní kohoutek je daleko. Nabízí se snadné řešení, totiž použít zahradní hadici. Pokud však hadice bude muset procházet záhonky osázenými křehkými rostlinami, není ani toto řešení optimální. Je proto moudré, aby bylo jezírko co nejblíže podzemnímu přívodu vody. To bychom měli zajistit hned v první fázi a předejít tak pozdějšímu rozčarování. Další rady, vztahující se k této problematice, uvádíme v kapitole 4.
Je rovněž důležité zajistit kvalitní odtok napojený na kanalizační síť, který jednak umožní snadné vypouštění jezírka ve chvíli, kdy je potřeba přikročit k jeho pravidelnému čištění, a zároveň tak předejdeme hrozící trapné události, totiž zatopení sousedovy zahrady. Je to opět záležitost, kterou lze začít řešit až ve fázi stavby, ale měli bychom o ní popřemýšlet už na samém začátku.
Je-li součástí našeho návrhu fontána či osvětlení, budeme muset zajistit také přívod elektřiny. Jezírko by mělo být umístěné tak, aby je bylo možné snadno napojit na energetickou síť, a to prostřednictvím bezpečné zásuvky umístěné nejlépe v domě. V této fázi je třeba určit, kudy přívod povede, a zvážit, zda je možné vykopat brázdu hlubokou až 60 cm v případě, že proud přivádíme přímo z hlavní sítě. Redukovaný přívod z transformátoru v takové hloubce být nemusí.
Uvažujeme-li o větších výkopech či o bagrování, měli bychom si uvědomit, že na nás pod zemí mohou čekat různá nepříjemná překvapení, zvláště když výkop provádíme v blízkosti starší budovy. Je pravděpodobné, že narazíme na rozvodné sítě, především vodovodní a elektrické, a je proto důležité vědět, kudy vedou. Je také třeba dávat pozor na kanalizaci a používáme-li septik, nesmíme zapomenout na přepadové trubky, které jsou vyvedeny z hlavní nádrže obvykle ve tvaru písmene V.
Přístup na stavbu
Ať už chceme postavit velké či malé jezírko, musíme vždy zvážit, zda bude možné dopravit na zamýšlené místo nejrůznější stavební materiál. Přinejmenším bychom měli mít dost místa na to, abychom se zde vytočili s kolečky. Zamýšlíme-li pořídit laminátové jezírko, nezapomeneme pečlivě proměřit jeho celkové rozměry – vyhneme se tak trpkému rozčarování. Mezi sousedícími domy v moderní zástavbě je často velmi málo prostoru a vozit velké betonové panely obývákem nebo do něj přímo umístit míchačku rozhodně nelze považovat za optimální postup! Pokud plánujeme stavbu většího rozsahu, může se nám vyplatit najmout si bagr. Možnost přístupu na stavbu bychom měli probrat se stavební firmou, kterou si na výkopové práce najímáme. Zkušený bagrista dokáže mnohem lépe než my posoudit, jak velký prostor je pro realizaci výkopových prací potřeba. Poskytneme mu co nejvíce informací, zvláště když se domníváme, že by místem výkopových prací mohly vést kabely či potrubí. Narušení rozvodných sítí může být nejenom nebezpečné, ale může navíc způsobit spoustu nepříjemností sousedům a ocitne-li se v důsledku naší nedbalosti celá ulice bez vody a bez elektřiny, našim sousedským vztahům to rozhodně neprospěje! Je každopádně vhodné zjistit si, zda je bagrista pojištěn pro případ havárie.
Přírodní (neformální) jezírko: jak ho zasadit do zahrady přirozeně
Neformální jezírko
Takto označujeme umělé jezírko, které je ovšem pojato tak, že působí jako přirozená součást zahrady (Obr. 2). Má asymetrický tvar, zpravidla nemá fontánu, ale jeho součástí může být vodopád a může na něj navazovat mokřad. Takové jezírko má obvykle nepravidelný tvar a zdobí několik leknínů. Při okrajích bývají vysazeny rostliny, kterým se daří v mělkých vodách, a hned vedle nich pak vlhkomilné trvalky. Celkový obraz může dotvářet skalka.
Výhled
Přírodní jezírko leží obvykle na úpatí kopce nebo pod svahem. Má-li jezírko působit v zahradě přirozeně, měli bychom mít možnost dívat se na ně shora. Pokud zahrada leží ve svahu, který se táhne od domu, je to ideální a bude poměrně snadné vybrat logicky nejvhodnější místo. Leží-li na rovném pozemku, budeme muset vzít v úvahu i ostatní prvky zahrady a jezírko umístit tak, aby nenarušilo celkovou rovnováhu zahrady (viz kapitolu 3). Můžeme-li jezírko umístit pouze do svahu, bude to z konstrukčního hlediska poněkud problematické a nevybudujeme-li zároveň vodopád, celkový dojem nebude uspokojivý.
Vždycky se vyplatí využít nějaké „mokré místečko“. Musíme však nejdříve zjistit, proč se zde voda drží a zda lze její objem nějak regulovat. Během zimy může dojít k záplavám a do jezírka se mohou dostat hnojiva z polí či pastvin, což může vést k vážnému poškození nebo dokonce i uhynutí rostlin a ryb. Může se také stát, že pevnou nádrž jezírka zvedne tlak spodní vody a nevyhneme se nutnosti rekonstrukce.
Stromy a budovy
Obecně se dá říct, že umístit přírodní jezírko v prostředí stromů je ideální, ovšem některé stromy jsou vhodnější než jiné a je nutné je přesně umístit. Měli bychom se zde řídit týmiž doporučeními, která jsme uvedli ve stati o formálním jezírku.
Menší jezírka jsou zranitelnější než jezírka velká, protože koncentrace toxických látek z hnijících listů zde roste rychleji, takže si v tomto případě nemůžeme dovolit chybovat. Přírodnímu jezírku může, na rozdíl od jezírka formálního, prospět stín v případě, že na ně navazuje mokřad, ale měl by to být stín dubu či břízy, jejichž koruna není moc hustá, takže propouští dostatek světla (viz umístění mokřadu).
Je dost možné, že se zamýšlenou polohou jezírka se nebude bít náš dům či naše garáž, ale spíše budovy sousední, a to proto, že neformální jezírko leží obvykle ve větší vzdálenosti od našeho vlastního domu (bližší informace naleznete v předchozím oddíle o formálních jezírcích).
Zahradní fontána: výhled, světlo a vítr
Fontány
Zde si řekneme něco o fontánách jako o samostatných prvcích, tedy ne o fontánách jako součástech jezírka (Obr. 3). Vhodně umístit fontánu je stejně důležité jako vhodné umístění reprodukční soustavy hi-fi soustavy. Umístíme-li fontánu tak, že bude slyšet šplouchání a bublání vody, obohatíme atmosféru zahrady o novou zvláštní dimenzi.
Na trhu jsou fontány nejrůznějších tvarů a forem, přičemž každá vyžaduje specifické prostředí. Musíme především zvážit, zda pořídíme velkou, mohutně tryskající fontánu nebo fontánku, ze které stříká jen jeden křehký paprsek vody. Není snadné vybrat takovou fontánu, která se bude do zahrady opravdu hodit. Je totiž těžké přesně si představit, jak se instalací fontány atmosféra zahrady změní. Je třeba vzít v úvahu řadu věcí. Uvedeme zde jen ty nejobecnější. Bližší informace naleznete v kapitole 3.
Výhled
Obecně se dá říct, že fontána by měla stát stranou objektů a mimo dosah rostlin, které by mohly působit rušivě. Okolní stromy a velké keře by měly být dobře udržované a neměly by zasahovat do prostoru nad fontánou.
Odpoutávaly by pozornost od tvaru fontány a narušovaly by i její další vizuální účinky a v nádržce fontány a na přilehlém chodníčku by vyrostly mechy a lišejníky. Povrch chodníčku by pak byl kluzký a nebezpečný.
Každá fontána, ať už je její tvar jakýkoli, tvoří vždy ohnisko celé zahrady. Nanejvýš důležité je pozadí. Musíme si uvědomit, že fontána je částečně průhledná, a ačkoli náš zrak spočine nejprve na vodní tříšti, brzy si povšimneme i prostoru za fontánou. Všechno, co se nachází v prostoru kolem fontány, může celkový dojem zásadním způsobem ovlivnit. Velké fontány v zahradě zasazené ve volné krajině nás nutí vzhlédnout, takže spatříme okolní scenérii. V menších městech nebo na venkově ale nechceme vidět okolní domy a spíše budeme chtít, aby náš pohled směřoval dolů, například na nějakou pěknou skupinku rostlin.
Pokud je pozemek ještě menší, jde-li třeba o městskou zahrádku nebo malý dvorek, pak je nejlepší volbou bublající fontána, kterou se hodí obložit pestrými kameny. Celé místo se tím ozvláštní a upoutá pozornost návštěvníka. Ideálním místem pro bublající fontány jsou patia. Můžeme je umístit do zapuštěné nádrže nebo dokonce usadit do kádě či sudu. Díky tomu, že mají nízký
profil, lze je umístit i na větrná místa nebo do skleníku či zimní zahrady. Fontána je zde nejen zdrojem pohybu, ale zároveň zvlhčuje vzduch, což rostlinám v interiéru svědčí. Zásadní roli hraje také světlo. Fontánu bychom měli dát na místo, kde bude hezky nasvícená. Bydlíme-li v oblasti, kde v zimě mrzne, měli bychom si pořídit fontánu, kterou lze na zimu vypustit.
Lom světla
Zvláště v případě fontány s více tryskami, jež vytvářejí třpytivou vodní tříšť, je průchod světla vodou opravdu efektní; chvílemi lze spatřit duhu. Umístíme-li fontánu na místo, na němž bude většinu dne osvětlená přímým slunečním světlem, budeme moci pozorovat kouzelné hry světla procházejícího vodou z mnoha různých stanovišť.
Vítr
Zřejmě největším nepřítelem fontán je vítr. Fontánu bychom proto neměli instalovat na místech, kde je průvan. Je-li to možné, zvolíme místo, které je před větrem chráněné. V některých oblastech se převažující směr letních a zimních větrů liší. Je pravděpodobné, že budeme fontánu z důvodu možných mrazů na zimu vypouštět,
a proto bychom měli vzít v úvahu především směr převažujících letních větrů. Vítr nejenže rozfouká vodu kolem fontány, ale obsahuje také množství prachových částic. Těch postupem času přibývá, voda je pak špinavá a špína nakonec zanese filtry a ucpe trysky.
Napojení na infrastrukturu
Stejně jako v případě jezírka musíme i v tomto případě zajistit odtok, abychom mohli fontánu vypustit a vyčistit. Fontána, přesněji řečeno její čerpadlo, potřebuje zdroj elektrické energie. Je-li fontána součástí jezírka, je tento problém zřejmě již vyřešený. V opačném případě budeme muset zvážit, zda je možné přivést elektřinu z transformátoru. Pokud budeme mít výkonnější čerpadlo a použijeme hlavní přívod energie, znamená to kabel
zakopat: pokud jsme pro fontánu vybrali místo, které od zdroje elektrické energie dělí náš drahocenný trávník, pak to jistě stojí za úvahu!
Vodopád v zahradě: kde ho umístit a jak zajistit provoz
Vodopád
Vodopád nebo splav může mít podobu formální i neformální (Obr. 4). Může být velmi mělký, který hladinu vody změní jen nepatrně, nebo naopak mohutný dunivý vodopád s vysokým průtokem vody. Může přecházet v jezírko nebo může být pouze přirozenou součástí toku. Vodopád je stejně jako fontána výrazným prvkem zahrady a je nesmírně důležité jej vhodně umístit.
Výhled
Pokud vodopád výrazně mění tok vody, snadno upoutá naši pozornost, měl by proto zaujímat prominentní pozici. Vodopád bude integrální součástí potůčku nebo jezírka a chceme-li z něj mít maximální smyslový požitek, měli bychom při volbě jeho umístění pamatovat na kritéria, jež jsme uvedli již dříve. Platí zde totiž tytéž principy.
Zahrada domu, který stojí na mírném svahu, je ideálním místem pro zbudování vodopádu na potůčku, jenž napájí jezírko. Obrázek názorně ilustruje, jak je poloha vodopádu důležitá (Obr. 5).
Večerní posezení venku může být v závislosti na počasí pouze záležitostí vzácných letních večerů, proto se budeme na vodopád dívat často pouze z domu. Tuto skutečnost bychom měli mít na mysli vždy, když plánujeme umístění nějakého nového prvku v zahradě.
Odraz a světlo
Je-li voda v pohybu, je její odrazivost nižší. Pohyb vytvořený vodopádem závisí na poměru velikosti jezírka a mohutnosti vodopádu. Vlny, které rozvířená voda vytvoří, mohou cestovat poměrně daleko a buší-li do malého jezírka mohutný vodopád, odraz na hladině mizí.
Hluboký stín sice vodopádu z funkčního hlediska nijak vážně neškodí, ale připraví nás o požitek tančících paprsků slunce, rozptýlených vodní tříští.
Praktické otázky
Chceme-li vytvořit přírodní vodopád, musíme se vážně zabývat otázkou vodního zdroje. Voda může vyvěrat na jakémkoli vhodném místě, zřídlo by však nemělo působit nepřirozeně. Keříky nebo kameny mohou pramínek maskovat. Zdroj vody může být umístěný třeba pod altánkem. Existuje nekonečné množství možností. O některých z nich se zmiňujeme v jiné části knihy. Předtím než začneme plánovat podobu vodopádu, měli bychom se zamyslet na tím, zda zvolené místo vyhovuje praktickým požadavkům, například zda je možné přivést sem vodu.
Možná bude třeba dopravit na místo velké kameny, a musíme tedy zvážit, zda je to proveditelné. Musíme mít k dispozici také místo, kam bude možné kameny složit. Závozníky většinou nepotěší, když musejí čekat, než někde narychlo uděláme místo na dovezený materiál.
Voda musí téměř neustále cirkulovat, takže budeme opět potřebovat zdroj elektrické energie. Zajistit tento zdroj je stejně důležité, jako zvolit vhodné umístění vodního prvku. Budeme-li mít v tomto bodě jakékoli pochybnosti, měli bychom se raději poradit s kvalifikovaným elektrikářem.
Zahradní potůček a vodní mlýnek jako živý prvek zahrady
Potůček či pramínek
Vodní tok může mít podobu skromného a samostatného potůčku nebo může být prvkem větší vodní stavby s vodopádem, případně může propojovat oddělená jezírka. Požadavky se trochu liší od požadavků, o kterých jsme hovořili v souvislosti s jezírky a vodopády, a až budeme vybírat místo, kudy potůček povede, neměli bychom na to zapomínat. Z praktického hlediska je samozřejmě nezbytné mít k dispozici svah a citlivě vytvořit začátek i konec toku. Voda může vytékat třeba z chrliče nebo může přetékat z kádě a odtékat dolů do jezírka a odtud být přečerpávána zpět. Máme-li v úmyslu břehy potůčku osadit, měli bychom pečlivě zvážit, jaké druhy vysadíme. Je to důležité hlavně tehdy, chceme-li vysadit stromy – ty budou totiž časem vrhat výrazný stín.
Vodní mlýnek
Vodní mlýnek vydává neobvyklý zvuk a atmosféru zahrady tak ozvláštňuje a obohacuje. Při troše vynalézavosti můžeme dokonce vyrábět svou
vlastní elektřinu a napájet jí čerpadlo. Má-li vodní kolo skutečně plnit tuto funkci, bude možná nutné umístit je u paty vodopádu nebo v úzkém úseku potůčku. V těchto místech je proud nejsilnější, takže tak dosáhneme větší efektivity.
Vyvýšená jezírka a nádoby s vodou: řešení pro malé zahrady
Vyvýšená jezírka
Jakákoli nádoba, která dokáže zadržet vodu, je v podstatě potenciálním jezírkem. Měla by to být nádoba hezká, zdobná. Můžeme použít třeba menší sud na víno či whisky nebo dekorativní laminátovou nádrž, podobnou velkým květináčům, které vídáme ve veřejných budovách. Můžeme ji umístit prakticky kamkoli, například i na temnější místo, které se tak prosvětlí, vhodným místem je také patio. Jsou ideální alternativou květináčů s jednoletými rostlinami i jehličnany. Nejdůležitějším faktorem, který je třeba sledovat, je světlo, zvláště pokud chcete pěstovat lekníny. Pokud chcete pěstovat různé druhy rostlin, vyplatí se umístit vedle sebe hned několik nádob. Můžete je umístit mezi nádoby s jinými rostlinami nebo z nich vytvořit nezávislé skupinky. Kromě toho, že potřebují občas dolít vodu, nevyžadují prakticky žádnou péči.
Cirkulační čerpadla: výběr, hlučnost a zimní údržba
Cirkulační čerpadla
Většina čerpadel vhodných pro běžnou zahradu jsou ponorná a jsou umístěna v jezírku. Potřebujeme-li silnější čerpadlo, musíme zvážit, zda nepořídit spíše pozemní model. Rozhodně bychom měli vzít v úvahu i úroveň hlučnosti. Čerpadla jsou relativně tichá, ovšem zaposloucháme-li se za poklidného nedělního odpoledne do jemných šplouchavých zvuků vody, můžeme s hrůzou zjistit, že slyšíme především vytrvalé bzučení čerpadla. To by mělo být umístěno tak, aby jeho zvuk nedoléhal do zahrady, ale aby bylo zároveň snadno přístupné. Vyžaduje totiž údržbu a před zimním obdobím ho musíme vypustit, jinak ho poškodí mrazy.
Mokřad na zahradě: přirozený nebo umělý a kde ho zřídit
Mokřad
Přísně vzato se termínem mokřad (Obr. 6) označuje místo, kde rostou rostliny, jimž prospívá mokrá nebo trvale vlhká půda. Mokřad bude působit nejpřirozeněji, když jej umístíme do nejníže položené části zahrady anebo bude-li navazovat
na neformální jezírko, popřípadě s ním bude propojený. Možná máme to štěstí, že se v zahradě drží voda. Proto ještě předtím, než se začneme zabývat otázkou nejvhodnějšího umístění umělého mokřadu, řekneme si pár slov o tom, jak poznat kvalitu přirozeného mokřadu.
Přirozený mokřad
Než začneme plánovat co všechno vysázíme, měli bychom vědět, jak se v průběhu roku podmínky v zahradě mění. Je důležité zachytit jakékoli výkyvy vlhkosti na místě, kde má mokřad stát. Mnoha rostlinám sice vyhovuje trvale vlhké prostředí, ale pokud se v zimním období dostanou na několik týdnů pod vodu, zahynou. Podobně pokud během období růstu, především koncem jara a začátkem léta, pršívá nepravidelně, může dojít k úbytku podzemní vody a rostliny uschnou, protože právě v tomto období potřebují vody nejvíce. Ideální je tedy takové místo, které je během léta neustále vlhké a zároveň nebývá během dlouhých zimních období zaplavené.
Regulovatelný mokřad
Pokud se hladina spodní vody často mění, budeme ji muset regulovat. Ve čtvrté kapitole si povíme, jak na to. Vyplatí se vzít v úvahu také možnou změnu dostupnosti vody. Zemědělské
technologie jsou sice stále šetrnější, ale v některých oblastech ještě stále dochází k výraznému odvodňování půdy. Také výstavba nových domů nebo dálnice může dramaticky změnit hladinu podzemní vody v poměrně velké oblasti.
Nyní je jasné, že původní instinktivní a přirozeně správná volba umístění mokřadu do nejnižší polohy zahrady nemusí být tak vhodná, jak se zprvu zdálo. Mokřad by měl být na místě, které lze v kritické situaci odvodnit, nebo na místě, kterého se zimní záplavy s největší pravděpodobností nijak nedotknou.
Výhled
Na rozdíl od fontány nemusí mokřad ihned upoutat pozornost, pokud v něm neroste nějaká nápadná rostlina. Vzhledem k tomu, že mokřad má vyslovené přirozený ráz, je možné jej snadno ukrýt za jinými rostlinami nebo umístit do zastrčeného stinného koutu. Celá řada druhů vlhkomilných rostlin v takovém prostředí dobře prospívá a skvěle vypadá. Tento princip skrývání dodá zahradě punc tajemství a nejvýrazněji se uplatní v malých zahradách, kde vytváří iluzi prostoru a zároveň slibuje moment překvapení. Nicméně neexistuje žádný důvod, proč by mokřad nemohl být přímo vedle vašeho domu, nebrání-li tomu jiné důležité okolnosti.
Stromy a světlo
Kvalita stínu stromů je pro celkové pozitivní vyznění mokřadu je velmi důležitá. Je to důležité především proto, že většina mokřadních rostlin je většinou trvalky a jejich krása plně závisí na jedné sezóně vegetačního růstu. Většina těchto rostlin obrůstá velkými choulostivými listy během jara a počátkem léta; tedy v období, kdy se ještě mohou objevit mrazíky a bezprostředně po nich parné dny. Před těmito extrémy musíme rostliny chránit, jinak budou spálené a znetvořené už po celý zbytek roku.
Ideální ochranu poskytne proměnlivý stín určitých druhů stromů. V mnoha knihách o rostlinách se slovem polostín označuje proměnlivé osvětlení, respektive proměnlivý stín, který vrhají například olistěné větve stromů, pohupující se ve větru. Výčet vhodných stromů podáváme v kapitole 3.
Půda
Ať už pěstujeme jakékoli rostliny, nikdy bychom neměli zapomínat, že zdravý růst rostliny, a tedy i to, jak vypadá, závisí do značné míry na kvalitě půdy. Složení půdy hraje zásadní roli, a je jedno, zda je mokřad přirozený nebo umělý.
Na kvalitě spodní půdy záleží stejně, jako na kvalitě půdy svrchní, v níž rostliny koření. Schopnost spodní půdy zadržet či odvést přebytečnou vodu je při výběru vhodného místa důležitým kritériem. Kvalita spodní půdy může být různá i na poměrně malé ploše, a proto je před zahájením hlavních výkopových prací vhodné vykopat pilotní jámu. Jakmile se prokopeme ke spodní půdě, nalijeme do díry vodu. Jestliže se hned vsákne, je nutné provést úpravu. Pokud se voda udrží v díře delší dobu, bude možná přesto nutné provést určité úpravy, ale jiného druhu. Narazíme-li na tvrdé kamenné podloží, bude možná také vhodné vybrat jiné místo. Narazíme-li na kořeny stromů rostoucích v okolí, pak se také vyplatí zvolit jinou lokalitu, protože kořeny budou z mokřadu vysávat potřebné živiny. Viz tabulku stromů na straně 50.
Na tomto místě ještě připomeňme, že podobně jako při výběru lokality pro jezírko, nesmíme ani v tomto případě zapomenout na infrastrukturu, která leží pod zemí, tedy na kabely, potrubí a odtok septiku. Je snazší se jim vyhnout už v této fázi, než je později muset odstranit a vést jinudy. Měli bychom také zvážit, zda je možné zajistit přívod vody do podzemního zavlažovacího systému, a pokud to lze, měli bychom si promyslet, kudy vést potrubí.
Chceme-li vytvořit mokřinu přehrazením existujícího toku, neměli bychom hráz stavět v místech, kde rostou starší vzrostlé stromy. Pokud totiž změníme hladinu podzemní vody, na kterou jsou zvyklé, můžeme ohrozit jejich život. Když se totiž změní hladina podzemní vody, zahyne mnoho kořenů obstarávajících potřebné živiny. Rázem se totiž ocitnou pod nově ustavenou hladinou podzemní vody. Během několika let se postupně začnou objevovat negativní dopady poškození kořenového systému, zvláště když se strom nedokáže vzniklé situaci přizpůsobit, tedy když jeho kořeny neprorostou do jiné nové oblasti na potřebné živiny bohaté. Strom pak živoří a nakonec odumře.