Krtek na zahradě: co dobrého dělá, kde škodí a jak ho šetrně vypudit

Krtek obecný je hmyzožravec, ne hlodavec. Rostliny nežere a o kořeny zeleniny ani ovocných stromů nemá zájem. Škody, které na zahradě způsobí, jsou mechanické: vyhrnuje hromádky zeminy, podrývá záhony a při hrabání chodeb vytrhává nebo vyzvedává mladé rostliny. Na druhé straně likviduje velké množství půdních škůdců. Proto se vyplatí ho spíš odklonit od míst, kde vadí, než s ním vést válku.

Krtek žije téměř celý život pod zemí v síti chodeb, které neustále prochází a rozšiřuje. Nezimuje, je aktivní po celý rok a potřebuje hodně potravy, takže loví prakticky nepřetržitě.

Co na zahradě sežere a proč je to užitečné:

• ponravy chroustů a dalších brouků, které okusují kořeny trávníku i zeleniny,
• drátovce (larvy kovaříků), kteří vrtají brambory a mrkev,
• larvy tiplic, housenky můr a další hmyz v půdě,
• slimáky a jejich vajíčka, pokud na ně narazí.

Jeho chodby navíc půdu provzdušňují a pomáhají odvádět vodu do hloubky.

Kde škodí:

• Hlavní složku jeho potravy tvoří žížaly. Ty jsou pro úrodnost půdy důležité, ale na běžné zahradě jich krtek nevyloví tolik, aby to půdě vadilo.
• Při hrabání podrývá a vytrhává rostliny na záhonech. Nejcitelnější je to u čerstvých výsevů, v sadbě a v pařeništích, kde je půda kyprá a vlhká a krtek se v ní pohybuje snadno.
• Hromádky v okrasném trávníku kazí vzhled a ztěžují sečení. Pod hromádkou, která zůstane ležet, tráva zežloutne.

Tam, kde krtek žije, je v půdě dost potravy. Jeho přítomnost tedy zároveň ukazuje, že máte živou půdu se žížalami a hmyzem.

Než začnete cokoli dělat, ověřte si, kdo za škodami stojí. Na krtka nemá smysl klást pasti na hlodavce a naopak hryzec se větrníkem obvykle neodradí. Rozdíly jsou dobře vidět na hromádkách a na rostlinách.

Spolehlivý test je otevřít chodbu na délku zhruba 30 cm a počkat. Hryzec takový otvor rychle zahrne zeminou. Pokud zjistíte, že na zahradě řádí hlodavec, pokračujte v článcích Hryzec vodní a Hraboš polní na zahradě.

Krtek obecný není v Česku zvláště chráněným druhem, ale jako každý volně žijící živočich spadá pod obecnou ochranu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Prakticky to znamená, že se nesmí týrat ani zbytečně usmrcovat. Zákaz týrání zvířat platí i podle zákona na ochranu zvířat proti týrání.

• Smíte: krtka odpuzovat, chránit před ním záhony a trávník zábranami, rozhrnovat krtince.
• Nemáte: zabíjet ho kvůli pár hromádkám, používat jed, karbid, plyn nebo výfukové plyny do chodeb. Kromě krtka tím ohrozíte i jiné živočichy, zvířata v okolí a sebe.

Zabití krtka ostatně problém nevyřeší. Volné chodby s dostatkem potravy brzy obsadí krtek ze sousedství.

Krtek je citlivý na otřesy a hluk v půdě, protože se podle nich orientuje. Na tom stojí většina šetrných metod. Žádná z nich nezaručí, že krtek zmizí, ale v kombinaci často stačí na to, aby se přesunul o kus dál, třeba do části zahrady, kde nevadí.

• Láhev s větrníkem. Zakopejte do země láhev s úzkým hrdlem tak, aby hrdlo vyčnívalo, a vložte do ní hůlku s větrníkem. Chvění se přes láhev přenáší do půdy. Stejný princip mají kovové tyče s vrtulkou nebo prázdné láhve zakopané šikmo hrdlem po větru.
• Elektronické plašiče. Kolíky na baterie nebo se solárním panelem vydávají v pravidelných intervalech vibrace a zvuk. Fungují v okruhu několika metrů, proto jich na větší plochu potřebujete víc a je dobré je občas přemístit, aby si na ně krtek nezvykl.
• Pohyb na trávníku. Časté sekání, chůze a hra dětí půdu ruší. Krtek se proto obvykle drží v méně používaných částech zahrady.
• Pachové odpuzovače. Prodávají se granule nebo kapsle, které se vkládají do chodeb. Účinek je kratší a po dešti slábne, je potřeba je obnovovat.
• Živolovná past. Pokud krtek opravdu ničí vzácné rostliny, lze ho chytit do tunelové živolovné pasti a vypustit daleko od zahrady, například na louce. Past kontrolujte několikrát denně. Krtek bez potravy vydrží jen krátce a v pasti rychle hyne.

Plašiče umisťujte do míst, kde chcete mít klid (záhony, trávník u domu), a nechte krtkovi otevřenou cestu do části zahrady, kde mu nikdo nebude vadit, třeba do sadu nebo pod živý plot.

Jediná ochrana, která funguje trvale, je fyzická zábrana. Vyplatí se ji udělat hned při zakládání, později je to pracné.

• Vyvýšený záhon. Na dno vyvýšeného záhonu položte husté pozinkované pletivo (oko kolem 10–13 mm) a vytáhněte ho po stěnách několik centimetrů nahoru, aby kolem něj nevedla cesta. Chrání zároveň proti hryzci a hrabošům.
• Pařeniště a záhon se vzácnými rostlinami. Při zakládání pařeniště nebo záhonu se skalničkami vyložte dno hustým drátěným pletivem. Krtek se pak k sadbě zespodu nedostane.
• Nový trávník. Před výsevem nebo pokládkou trávníku lze na urovnanou plochu rozvinout síť proti krtkům a zasypat ji vrstvou zeminy. Síť musí na okrajích navazovat bez mezer.
• Svislá zábrana. Kolem menšího záhonu nebo trávníku se dá zakopat pás pletiva nebo pevné fólie do hloubky zhruba 50 cm. Je to pracné, ale chrání i plochu, pod kterou už nic položit nejde.

Kořenové koše z pletiva pro mladé stromy chrání hlavně proti hryzci, na krtka nejsou potřeba. Postup najdete v článku Výsadba stromů.

Čerstvé krtince v trávníku co nejdřív rozhrňte hráběmi a zeminu rozprostřete. Pokud hromádka zůstane ležet déle, tráva pod ní bez světla zežloutne. Na propadlá místa nad chodbami přisypte zeminu, ušlapte a případně přisejte.

Zemina z krtinců je jemná, kyprá a bez kořenů plevelů. Hodí se do květináčů, do směsi na výsev nebo k zasypání děr v trávníku. Při sběru ji můžete rovnou prosít.

Další živočichy, kteří se v trávníku objevují, a jejich stopy popisuje článek Živočišní škůdci v trávníku.

• Zaměnit krtka s hryzcem. Okousané kořeny a mrkev nejsou práce krtka. Bez správné diagnózy chráníte zahradu proti špatnému zvířeti.
• Lít do chodeb vodu, benzin nebo karbid. Chemie a plyny zamoří půdu, ohrozí jiné živočichy a krtek se do sítě chodeb stejně vrátí, nebo ji převezme jiný.
• Jeden plašič na celou zahradu. Kolíky mají malý dosah. Pokud je postavíte jen doprostřed trávníku, krtek se přesune o pár metrů.
• Nechat krtince ležet. Pod hromádkami odumírá tráva a trávník se pak musí opravovat.
• Odkládat pletivo „na později“. U vyvýšených záhonů a pařenišť se pletivo dává při stavbě. Dodatečně to znamená záhon celý vyprázdnit.