Krmítko pro ptáky: čím a kdy krmit ptáky v zimě

Krmítko pomáhá ptákům přečkat období, kdy je země zmrzlá nebo pod sněhem a potravu v přírodě skoro nenajdou. Zároveň vám přivede sýkory, brhlíky, zvonky nebo strakapoudy až k oknu. Aby krmení ptákům pomáhalo a neškodilo, záleží na třech věcech: správné potravě, pravidelnosti a čistotě.

Začněte v listopadu, nejpozději s prvními mrazy a sněhem. Ptáci si krmítko najdou a zvyknou si na ně ještě před obdobím největšího nedostatku. Hlavní sezóna krmení trvá do března.

• Pravidelně. Ptáci, kteří si na krmítko zvyknou, s ním počítají. Když krmítko v mrazivém týdnu najednou zůstane prázdné, ztrácí energii hledáním jinde. Pokud na pár dní odjedete, domluvte se se sousedem, nebo použijte větší zásobník.
• Přiměřeně. Dávejte tolik, kolik ptáci spotřebují za den. Zbytky na krmítku vlhnou, plesniví a lákají hlodavce.
• Postupně končit. Na jaře, když roztaje sníh a objeví se hmyz, dávky postupně snižujte a krmení ukončete. Mláďata potřebují hmyz, ne semena.

V zimě ptáci potřebují hlavně energii, proto jsou nejlepší olejnatá semena a tuky. Různé druhy mají různou potravu, takže pestrá nabídka přiláká víc ptáků.

Nejjednodušší je kupovat černou slunečnici a lůj. Slunečnici si také můžete na zahradě vypěstovat (slunečnice) a suché hlavy s nažkami zavěsit ptákům přímo na strom. Na zahradě se vyplatí nechat přes zimu stát i suché stonky trvalek a nechat na keřích plody šípku, hlohu nebo jeřábu.

• Nic soleného ani kořeněného. Slanina, uzeniny, solené ořechy, zbytky jídel. Sůl vyvolává žízeň, a pokud ptáci v mrazu nenajdou vodu, hynou.
• Chléb a pečivo. V žaludku bobtná, kvasí a pro ptáky má malou výživnou hodnotu. Plesnivé pečivo je přímo nebezpečné. Totéž platí pro krmení kachen a labutí chlebem.
• Vařená jídla, těstoviny, rýže, sladkosti.
• Mléko a mléčné výrobky.
• Zplesnivělé nebo zvlhlé krmivo. Plísně v semenech a ořeších jsou pro ptáky toxické.
• Lojové koule v plastové síťce. Ptáci se do síťky zamotávají a zraňují si nohy. Síťku sundejte a kouli dejte do drátěného držáku.

Nejlepší je zásobníkové krmítko: válec nebo schránka se stříškou, ze které se potrava sype dolů postupně. Ptáci v něm nešlapou po krmivu ani do něj netrousí, a krmivo tak zůstane suché a čisté. Klasické otevřené krmítko „domeček“ se stříškou je v pořádku, pokud ho pravidelně čistíte a nedáváte do něj víc, než ptáci spotřebují.

• Výška: na sloupku nebo zavěšené na větvi tak vysoko, aby na něj kočka ze země nedoskočila.
• Úkryt poblíž, ale ne těsně: keř nebo strom pár metrů od krmítka, kam ptáci uletí před krahujcem. Přímo u krmítka ale nesmí být hustý keř, ve kterém by na ně čekala kočka.
• Mimo dosah koček: sloupek, na který kočka nevyleze, a volný výhled kolem.
• Okna: ptáci, které u krmítka něco vyleká, narážejí do skel. Krmítko proto dejte buď těsně k oknu, nebo naopak několik metrů od něj. Na velká prosklená okna nalepte svislé pásky nebo vzory.
• Více krmných míst: když ptáci nemusí být všichni na jednom místě, méně se perou a nemoci se mezi nimi šíří pomaleji.

Pro sýkory a jiné drobné ptáky stačí jednoduché závěsné krmítko z plastové láhve:

1. Láhev důkladně vymyjte a vysušte.
2. Ve spodní třetině vyřízněte z boku otvor zhruba 4 × 4 cm. Okraje zaoblete nebo přelepte páskou, aby se ptáci nepořezali.
3. Pod otvorem propíchněte láhev dřívkem nebo vařečkou, která poslouží jako bidýlko.
4. Do dna propíchněte několik malých dírek, kterými odteče voda.
5. Nasypte slunečnici a láhev zavěste za uzávěr na větev.

Stejně jednoduché je zavěsit na větev kokosový ořech s otvorem, naplněný směsí loje a semen.

U krmítka se setkává mnoho ptáků najednou, a právě tam se šíří nemoci. Nejčastější jsou salmonelóza, která postihuje hlavně čížky, zvonky a vrabce, a trichomonóza, která v posledních letech zdecimovala zvonky zelené a napadá také pěnkavy. Obě se přenášejí trusem, slinami a znečištěnou potravou nebo vodou.

• Krmítko pravidelně čistěte, odstraňujte zbytky krmiva a trus a omývejte ho horkou vodou. Před dalším plněním ho nechte vyschnout.
• Prostor pod krmítkem občas uklidte od slupek a trusu.
• Pracujte v rukavicích a po čištění si umyjte ruce. Salmonelóza je přenosná i na člověka a na kočky.
• Nemocný pták sedí načepýřený, apaticky, nechá se snadno přiblížit, má slepené peří kolem zobáku nebo potíže s polykáním. Když takového ptáka uvidíte, přerušte krmení na dva až tři týdny, krmítko i napajedlo vydezinfikujte a ptáci se mezitím rozptýlí. Opakované úhyny můžete nahlásit nejbližší záchranné stanici pro zvířata.

V mrazech ptáci hůř shánějí vodu než potravu. Mělká miska s vlažnou vodou, kterou v mrazivém dni dvakrát doplníte, pro ně udělá hodně. Do vody nikdy nepřidávejte sůl, glycerin ani nemrznoucí směsi.

V létě, hlavně v horkých a suchých týdnech, se vyplatí pítko pro ptáky, kterému se dříve říkalo napajedlo. Ptáci se v něm napijí i vykoupou. Na co myslet:

• Mělké: hloubka jen několik centimetrů, s pozvolným okrajem, po kterém pták sejde do vody. Hodí se miska od květináče, vyhloubený kámen, kamenné koryto nebo malá betonová nádržka s různě hlubokým dnem.
• Kameny nad hladinou: pár oblázků vyčnívajících z vody, na které ptáci usednou. Z hlubší nádoby (sud, jezírko) se jinak mohou utopit, proto na hladinu dejte aspoň kus prkénka nebo větev.
• Volný výhled: pítko dejte na otevřené místo, ne těsně ke keřům, odkud by ptáky mohla přepadnout kočka. Pomůže i umístění na stojanu.
• Čistá voda: v létě ji měňte denně a misku vydrhněte. Stojatá voda se rychle kazí, množí se v ní komáří larvy a mezi ptáky se jí šíří stejné nemoci jako u krmítka.

Pítko s kamínky využijí i včely a další užiteční živočichové (víc v článku užitečný hmyz na zahradě). Kde je na zahradě jezírko, stačí ptákům udělat mělký kamenitý břeh (viz návrh vodní zahrady).

Krmítko je zimní pomoc. Na jaře se ptákům hodí hlavně místo k hnízdění, rozměry a umístění budek najdete v článku ptačí budka.