Větrolam na zahradě: z čeho a jak ho vysadit

Zahrada na otevřené pláni nebo na návrší je vystavená větru, který vysušuje půdu, láme rostliny a ochlazuje záhony. Větrolam je pás dřevin nebo zástěna, která vítr zpomalí a vytvoří za sebou klidnější a teplejší místo. Aby fungoval, musí ale vítr propouštět, ne ho zastavit úplně.

• Vysušuje půdu i rostliny. Proudící vzduch odnáší vlhkost z povrchu půdy a z listů. Na větrné zahradě se musí víc zalévat a holá půda rychle tvrdne.
• Ochlazuje. Vítr odvádí teplo, které se přes den nahromadí v půdě a u rostlin. Teplomilná zelenina pak roste pomaleji.
• Láme a pokládá. Vysoké rostliny, jako jsou kukuřice, slunečnice nebo tyčková rajčata, vítr vyvrací a láme. Mladé stromky se naklánějí.
• Odnáší půdu a mulč. Na lehkých půdách odvává jemné částice, suchý mulč rozfouká po okolí.
• Ztěžuje práci opylovačům. Za silného větru létá na květy méně opylovačů.

Zahrada chráněná před větrem má proto na jaře teplejší půdu, rostliny v ní rostou rovnoměrněji a spotřebují méně vody.

Na první pohled se zdá, že nejlépe chrání plná zeď nebo hustá stěna tújí. Opak je pravdou. Vítr se o plnou překážku opře, přeskočí ji a hned za ní strhne vzduch dolů. Vzniknou víry a nárazy, které rostlinám za zdí škodí a chráněný pás je krátký.

Propustný větrolam část vzduchu pustí skrz a zbrzdí ho. Za ním pak vítr slábne plynule a na delší vzdálenost. Nejlépe fungují překážky, které jsou zhruba z poloviny propustné – tedy husté keře, které ale nejsou neprůhledné, nebo laťový plot s mezerami.

Pozor na mezery a průchody. V díře ve větrolamu se vzduch zúží a zrychlí, takže těsně za ní fouká víc než bez větrolamu. Pás proto sázejte souvisle a konce prodlužte za chráněné místo, protože vítr obtéká i jeho okraje.

Větrolam stavte napříč převládajícímu větru. U nás fouká nejčastěji od západu a severozápadu, ale místní podmínky se mohou lišit. Nejlépe to poznáte podle toho, kam se ohýbají stromy, odkud přichází nepříjemný studený vítr a kde se na zahradě v zimě hromadí sníh.

• Dosah: na závětrné straně zpomalí vítr na vzdálenost zhruba 10–15násobku své výšky, nejvíce v první polovině tohoto pásu. Dvoumetrový pás keřů tedy znatelně chrání záhony zhruba do 20–30 metrů. Na návětrné straně působí jen na krátkou vzdálenost.
• Stín: vysoký větrolam na jižní straně zahrady zastíní záhony. Na jih dávejte jen nízké keře nebo žádné.
• Odstup od záhonů: kořeny keřů odebírají vodu a živiny. Mezi větrolamem a zeleninou nechte pás alespoň 2–3 metry, například pro cestu nebo trávník.
• Studený vzduch: na svahu může hustý pás na spodní straně zahrady zadržovat studený vzduch a vytvořit mrazovou kotlinu. Víc v článku jarní mrazíky.
• Soused: u stromů, které obvykle dorůstají přes 3 metry, považuje občanský zákoník za těsnou blízkost společné hranice vzdálenost do 3 metrů, u ostatních stromů 1,5 metru. Soused může požadovat jejich odstranění. S vyšší výsadbou na hranici je lepší se předem domluvit.

Nejodolnější je větrolam z více druhů domácích dřevin: když jeden druh onemocní nebo uschne, pás nezmizí. Kombinujte vyšší a nižší keře, případně několik stromů v horním patře. Keře, které plodí, udělají z větrolamu i součást jedlé zahrady.

Stálezelené tůje a cypřišky tvoří velmi hustou stěnu, která se chová podobně jako zeď. Pokud je chcete použít, kombinujte je s listnatými keři. Další tipy k výběru najdete v článcích výběr dřevin pro výsadbu a keře.

Kdy sázet: prostokořenné keře na podzim (říjen až listopad) nebo brzy na jaře před rašením. Kontejnerované rostliny můžete sázet celou sezónu mimo mráz a velké sucho.

Jak sázet:

• Připravte pás široký alespoň 1 metr, odstraňte z něj trávu a vytrvalé plevele a přidejte kompost.
• Volný větrolam sázejte ve dvou až třech řadách vystřídaně (do trojsponu), aby rostliny kryly mezery řady před sebou.
• Po výsadbě keře zkraťte zhruba o třetinu, lépe se rozvětví od země.
• Pás namulčujte a první dva roky za sucha pravidelně zalévejte.
• Na venkovských pozemcích chraňte mladé rostliny proti okusu zvěří.

Řez: volně rostoucí keře zmlazujte jednou za několik let – vždy vyřízněte u země několik nejstarších větví, nikdy ne celý pás najednou. Zmlazený keř se zahustí. Stříhaný plot tvarujte tak, aby byl dole širší než nahoře, jinak spodní část prosvětlí. Obecné zásady výsadby popisuje článek výsadba dřevin.

Kde není místo na keře nebo potřebujete ochranu hned, pomůže technická zástěna. Platí pro ni stejné pravidlo propustnosti.

• Laťový plot s mezerami mezi latěmi, případně latě šikmo jako žaluzie. Mezera by měla tvořit zhruba třetinu až polovinu plochy.
• Rohože z rákosu, vrbového proutí nebo bambusu – levné, rychle instalovatelné, hodí se k terase i ke skleníku. Vydrží několik sezón.
• Síťovina proti větru – tkanina s definovanou propustností, natažená mezi sloupky. Hodí se na dočasnou ochranu mladé výsadby.
• Pletený plot z klestí nebo živá vrba – z prořezaných větví nebo vrbových prutů, které zakoření.

Každá zástěna musí být pevně ukotvená. I propustný plot nese velké zatížení větrem, sloupky proto zapusťte dostatečně hluboko, nejlépe do betonových patek. Plné plotové dílce bez mezer jsou nejvíc namáhané a ochranu za nimi zhoršují víry. U vysokých plotů na hranici pozemku si ověřte požadavky stavebního úřadu.

Než keře dorostou, pomůže na okraji zeleninové zahrady pás vysokých letniček a trvalek. Osvědčuje se kukuřice, slunečnice, topinambur nebo tyčkové fazole na vysoké opoře. Mějte na paměti, že na jaře jsou tyto rostliny ještě nízké a chránit začnou až od začátku léta. Topinambur se navíc snadno rozrůstá, sázejte ho proto tam, kde vám nebude vadit.

Pro jarní ochranu mladých sazenic poslouží i prkno, rohož nebo netkaná textilie na obloucích.

Za větrolamem se půda na jaře rychleji prohřeje, méně vysychá a rostliny se méně lámou. Méně větru znamená i menší ztráty vody z listů, takže se méně zalévá. V závětří se déle udrží sníh, který chrání půdu a trvalky v zimě.

Pás keřů je navíc útočištěm pro ptáky, ježky, ropuchy, slepýše a další živočichy, kteří na zahradě pomáhají udržovat rovnováhu. Hustý spodek keřů a hromádka listí pod nimi jim poskytnou úkryt. Proto je lepší keře nevyhrabávat do čista.

Do nejchráněnějšího místa za větrolamem, ideálně na jižní straně u světlé zdi, dejte nejteplomilnější rostliny: rajčata, papriky, meruňky nebo révu. Větrolam je také jedním ze základních prvků, se kterými pracuje permakultura.

Mladé keře ve větrolamu potřebují hlavně vodu a dobře připravenou půdu. Při výsadbě přidejte do jámy kompost, v dalších letech stačí mulč a přihnojení na jaře. Pro keře, ovocné dřeviny i živé ploty se hodí organické hnojivo Hnojík. Doporučená množství najdete v přehledu dávkování.