Broskve a broskvoň (Prunus persica)

(Prunus persica)

Broskve jsou plodem broskvoně obecné, patří mezi peckovice a milují je snad všichni.

Broskve obsahují vitamíny C, A a B3 a minerální látky draslík, vápník, sodík, železo a hořčík. Kromě toho obsahují kyselinu listovou.

Také obsahují hodně vody a mají nízkou energetickou hodnotu. Broskve obsahují i vlákninu.

Broskve se dají konzumovat syrové, do salátů apod., ale je možné je také tepelně upravovat a konzervovat.

Mezi peckoviny patří na našich zahradách také meruňka, švestka, třešně a višně.

Broskve se kromě potravinářského průmyslu využívají i v kosmetice – na výrobu parfémů a pleťových masek.

Odrůdy broskví, resp. broskvoní, jsou poměrně odlišné, v českém prostředí jich máme asi 40.

Cresthaven – jedná se o nejpozdnější odrůdu, která má velké, kulovité plody, slupku pevnou a žlutou, z velké části překrytou tmavou červení. Dužnina je žlutá, lahodná, aromatická, neulpívá na pecce. Výhodou je, že je jen středně náchylná ke kadeřavosti listů, málo trpí klejotokem. Je rovněž odolná vůči jarním mrazíkům. Nemá zvláštní požadavky na stanoviště. Je vhodná pro přímý konzum i zpracování.

Envoy – Polopozdní odrůda, která má střední až velké plody, podlouhlé až oválné, málo plstnatou slupku, jemnou dužninu, která se dobře odloupne od pecky. Trpí méně klejotokem a je středně odolná ke kadeřavosti listů. Je vhodná do všech oblastí, kde se daří broskvoním. Plody jsou atraktivní a lepší k přímé konzumaci.

Flamingo – Polopozdní odrůda, která má velké kulovité plody, žlutou slupku s karmínovým zbarvením. Je středně odolná ke kadeřavosti, odolná vůči mrazům, málo trpí klejotokem. Je nenáročná, pokud bude pěstována v broskvových oblastech, bude dobře prospívat. Hodí se pro přímý konzum.

Sunhaven – Poloraná odrůda se středně velkými plody, vysoce kulovitými, slupka je jemně plstnatá, žlutá, z větší části pokryta karmínovou červení. Dobře snáší i větší mrazy, jen středně napadána kadeřavostí. Pokud bude suché léto, plody budou menší. Je vhodná pro další zpracování, ale dá se i přímo konzumovat.

Broskve byste měli pěstovat tam, kde je to pro ně vhodné. Potřebují teplejší stanoviště s dostatkem slunečního svitu, lehké až střední půdy, spíše vápnité, ideální jsou mírně svažité terény situované na jih, jihovýchod nebo jihozápad.

Broskvoně sázíme raději na jaře, jen výjimečně na podzim. V obou případech je potřeba vyhloubit dostatečně velkou jámu, abychom do ní mohli zasadit celý stromek i s kořenovým balem. Na dno jámy umístíme kompost, zaházíme zeminou, vsadíme stromek a zahrneme zeminou. Důkladně udusáme, přidáme kolík (jako oporu pro první roky života stromečku) a zalijeme.

Broskve potřebují dostatečnou zálivku, nejvíce však tehdy, když jim dozrávají plody. Dbejte na to, abyste stromky zalili asi 14 dní před dosažením zralosti, pokud není deštivé počasí.

Broskvoň je nejteplomilnější z běžných ovocných stromů. Ve volné výsadbě se jí tradičně daří do nadmořské výšky asi 350 m. S oteplením se pěstuje i výš, ale jen v chráněných polohách, u jižní zdi nebo na mírném jižním svahu, nikdy v mrazové kotlině.

Hodnoty jsou orientační, ovlivňuje je odrůda, vyzrálost dřeva i vlhkost vzduchu. Stromy přehnojené dusíkem, které rostou dlouho do podzimu, namrzají víc. Ochranu květů popisuje článek jarní mrazíky.

Půda. Broskvoni vyhovuje lehčí, úrodná, propustná půda s dostatkem vápníku (pH asi 6,5 až 8), hluboká aspoň 1 m. Hladina podzemní vody má být ideálně kolem 160 cm pod povrchem. Těžká jílovitá a zamokřená půda je hlavní příčinou klejotoku a krátkého života broskvoní. Za vegetace přitom broskvoň potřebuje hodně vody, v suchých oblastech se bez zálivky neobejde.

Podnože. Broskvoňový semenáč se hodí do lehčích, teplých a propustných půd. Do vápenitých a sušších půd je vhodná bujná podnož GF 677, kříženec broskvoně a mandloně. Na těžších a vlhčích půdách se broskvoně štěpují na myrobalán. Přehled podnoží je v článku podnože ovocných stromů.

Opylení. Většina odrůd broskvoní je samosprašná, jeden strom tedy plodí i bez opylovače.

Proč sázet na jaře. Broskvoně na podzim netvoří kořenové vlásky. Po podzimní výsadbě nemohou přijímat vodu, ale celou zimu ji odpařují a často uschnou. Prostokořenné stromky proto sázejte na jaře na začátku rašení, nejlépe týž den, kdy je dostanete, nejpozději do dvou dnů. Pokud stromek koupíte na podzim, založte ho šikmo do rýhy a zasypte zeminou až do poloviny korunky, na místě, kde nehrozí zamokření, a vysaďte ho ve druhé polovině března. Kontejnerované stromky lze sázet celou sezónu mimo mrazy a vedra. Volný zákrsek potřebuje 3,5 až 4,5 m prostoru.

Kam broskvoň nesázet. Nejhorší je sázet broskvoň po broskvoni nebo po třešni, půda je po nich unavená. Broskvoně na semenáči navíc ohrožují houby rodu Verticillium, proto je nesázejte tam, kde v posledních třech letech rostly okurky, rajčata, paprika, brambory, jahody nebo vojtěška. Delší život mívají stromy, jejichž podnož vyrostla z pecky přímo na stanovišti a neprošla přesazováním.

Broskve potřebují přihnojování, aby dobře rostly a hojně plodily. Na jaře přihnojíme hnojivem s obsahem dusíku, abychom podpořili růst zelených částí. V létě přihnojujeme zejména hnojivy s obsahem fosforu a draslíku, protože tyto prvky pomáhají s růstem plodů. K obojímu se hodí Hnojík. Pokud máme pocit, že broskvoním chybí vápník, můžeme jim tento prvek dodat prostřednictvím dřevěného popela, který smícháme s hnojivem.

Poměr živin i dávkování rozebírá článek o NPK hnojivu; k jarnímu i letnímu přihnojení se hodí organické hnojivo Hnojík. Roli vápníku v životě rostlin jsme popsali samostatně.

Kdy stříhat broskve – řez broskvoní provádíme několikrát do roka. Rozeznáváme jarní, letní a podzimní řez.

Jarní řez – provedeme v dubnu. Tehdy odstraňujeme jen suché větve a neplodné/přebytečné výhony, které řežeme až na pupen. Ponecháme kosterní větve s listovými a květovými pupeny.

Letní řez – letní řez spočívá v tom, že zaštipujeme nebo stříháme nové výhony, a to za prvním očkem. Řez provádíme opatrně, protože během srpna máme na stromě ještě nesklizené plody.

Podzimní řez – pozimní řez můžeme provést ihned po sklizni. Zkracujeme plodové výhony na polovinu až 2/3, ponecháme nejen květové, ale i listové pupeny.

Zimní řez neprovádíme, vedl by jen ke zvýšenému klejotoku!

Pokud si nejsme jistí, požádáme o pomoc odborníka, protože broskvoň potřebuje náležitou péči.

Probírka plodů – stejně jako řez je důležitá i probírka plodů. Provádíme ji brzy po odkvětu, jakmile plůdky dosáhnou velikosti lískového ořechu. Na výhonu necháme 2 až 4 plody ve vzdálenosti 10 až 15 cm, tedy zhruba jeden plod na šířku dlaně.

Sklízení broskví – broskve sklízíme postupně, jak dozrávají, může to být až 3x za sezonu. Opatrně bereme jeden plod po druhém, odlomíme a vkládáme do košíku. Nikdy nepokládáme mnoho plodů na sebe, protože broskve jsou náchylné na otlaky a pak méně vydrží.

Řez v kostce: broskvoň plodí na loňských výhonech, a proto potřebuje silný řez každý rok. Mladé stromky řežte na začátku rašení, plodící až ve fázi růžového poupěte nebo v době květu. Pěstuje se jako volný zákrsek s kotlovitou korunou bez středního výhonu. Postup krok za krokem, včetně řezu na plodné výhony a duté koruny, najdete v článku řez broskvoně.

Broskvoně jsou bohužel velmi náchylné na některé nemoci. Nejvíce jim mohou uškodit jarní mrazíky, proto broskvoně nikdy nevysazujeme do mrazových kotlin, ani tam, kde vanou severní studené větry.

Kadeřavost broskví

Nemoc, která se nazývá kadeřavost broskví nebo kadeřavost broskvoní, také kadeřavost listů broskvoní – je houbovité onemocnění, které způsobuje houba palcatka broskvoňová. Poznáte ji tak, že listy jsou zkadeřené, opadávají, nevyvíjejí se, stejně tak plody, na kterých jsou skvrny. Na kadeřavost trpí všechny broskvoně, přesto jsou některé odrůdy odolnější. Jako prevenci vybírejte z těchto odrůd (viz výše) a sázejte broskvoně na vhodná místa a dostatečně daleko od sebe. Jako postřik na broskve se používá měďnatý přípravek, a to preventivně v době vegetačního klidu: na podzim po opadu listí a na konci zimy před rašením. Na olistěný strom měď nepatří, listy broskvoní po ní hnědnou a opadávají. Když jsou listy už zkadeřené, postřik nepomůže, viz měď u broskvoní.

Klejotok – další nemocí, která postihuje především broskvoně, je tzv. klejotok. Jedná se o vytékání slizovitého lepkavého výtoku z poranění stromu. Může být způsobem nevhodným řezem (neošetřením ran), špatnou volbou stanoviště (příliš chladné), vinou kyselé půdní reakce, nebo nedostatkem vápníku a bóru. Jakmile zjistíte příčinu, měli byste se snažit ji odstranit (dodat vápník a bór), jinak by mohl strom i odumřít.

Broskvoně patří k ovocným stromům, kterým nejvíc škodí prudké střídání slunečných dnů a mrazivých nocí v předjaří. Kůra na jižní straně kmene se přes den ohřeje a v noci zmrzne, vznikají mrazové trhliny a mrazové desky a z nich pak vytéká klovatina. Kmen a spodní část kosterních větví proto na zimu natřete bílým nátěrem (bílení stromů) nebo je zastiňte chráničem.

Klejotok u broskvoní podporuje také těžká mokrá půda s nedostatkem vápna, přehnojení dusíkem a poranění kůry v době vegetačního klidu. Jak klejotokovou ránu vyříznout a zatřít, popisuje článek klejotok.

Broskvový kompot / zavařování broskví – budete potřebovat: 1 kg broskví ne zcela zralých, 1 l vody a 550 g cukru. Malé broskve můžeme zavařovat celé, velké půlíme a vyndáváme pecky. Oloupané broskve naskládáme do sklenic. Vodu přivedeme k varu a cukr v ní rozpustíme. Cukerným roztokem zalijeme broskve tak, aby byly ponořené. Sterilizujeme 20 minut při 80 °C.

Broskvová marmeláda – budete potřebovat: 1 kg vypeckovaných broskví, 1/4 litru vody nebo rybízové nebo jablečné šťávy, 500 g cukru a Pektogel, nebo 500 g želírovacího cukru. Broskve nakrájíme na kousky, podlijeme tekutinou, vaříme, až se rozvaří, přidáme cukr, necháme želírovat – vyzkoušíme na kapce na talířku. Plníme do sklenic, zavíčkujeme, otočíme na 5 minut dnem vzhůru, vrátíme zpět a necháme vychladnout. Marmeláda se hodí na palačinky, dorty atd. a vydrží určitě 1 rok.

Broskvová zmrzlina – budete potřebovat: 4 velké zralé broskve, 120 g cukru, 1,5 dl vody a 1 citron. Cukr s vodou uveďte do varu, povařte 5 minut, vychlaďte. Broskve oloupejte, odstraňte pecky, rozmixujte, promíchejte s citronovou šťávou a cukrovou vodou. Nalijte do tvořítek na zmrzlinu dejte do mrazáku.

Broskvový koláč – budete potřebovat: cca 1 kg broskví, 3 lžíce krupicového cukru, na těsto: 210 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g moučkového cukru, 2 lžičky vanilinového cukru, 1 žloutek, 2 lžíce vody. Broskve omyjeme, rozpůlíme, vypeckujeme, podusíme v malém množství vody, necháme okapat. Na vál prosejeme mouku a moučkový cukr, máslo, žloutek, vodu a zpracujeme rychle těsto. Necháme 1/2 hodiny vychladit. Potom vyválíme kruh, který vložíme do vymazané formy o průměru 26 cm, propícháme vidličkou, krátce předpečeme v troubě, poklademe broskvemi a dopečeme – na 200 °C, celkem asi 30 minut.

Broskvoň odčerpá za sezonu hodně živin — zvlášť v roce, kdy bohatě plodí. V našem e-shopu najdete organické hnojivo Hnojík na jarní i letní přihnojení ovocných stromů.

Tip: Broskvoním nejvíc prospívá postřik hned při rašení. Postup v článku Hnojivo na ovocné stromy.