Rukola: pěstování, výsev a sklizeň rokety seté i křezu

Rukola je jednoletá roketa setá (Eruca sativa), rychlá listová zelenina s ostrou, ořechovou chutí. Semena se sejí 0,5–1 cm hluboko do řádků 20 cm od sebe, a to od března do srpna. Vzejdou za 5–14 dní a první listy se stříhají za několik týdnů. Nejčastější potíže jsou dvě: v horku a za sucha rukola rychle vykvétá a listy zhrubnou, a mladé rostlinky dírkují dřepčíci. Obojí jde zvládnout polostínem, zálivkou a síťkou.

Pod názvem „rukola“ se prodávají dvě různé rostliny. Obě patří mezi brukvovité a obě se pěstují stejně, liší se hlavně délkou života a ostrostí.

Kdo chce mít rukolu rychle a jemnou, sije roketu. Kdo nechce každý měsíc sít a snese ostřejší chuť, ocení křez, který na záhoně vydrží i po zimě. Od jara ho stačí jen stříhat. Často se prodává pod názvem „divoká rukola“.

Jak na to krok za krokem:

• Jaro. První výsev přijde na řadu hned, jak jde půda obdělat. Pod netkanou textilií vzejde rukola rychleji a zároveň se chrání před dřepčíky.
• Postupně. Sejte jen krátký řádek a další za dva až čtyři týdny. Rukola je rychlá a dlouho na záhoně nevydrží, jednorázový velký výsev by vám během týdne vybíhal do květu.
• Léto. V horku a dlouhém dni rukola vykvétá nejrychleji. Sejte ji do polostínu, třeba ke vzrostlým rajčatům nebo fazolím, a udržujte půdu vlhkou. Stín zjemní listy a prodlouží sklizeň.
• Konec léta. Výsevy v první polovině září dávají listy za 4–6 týdnů. Ještě v říjnu rukola ve vlhké půdě vzejde a podzimní listy bývají jemnější než letní.
• Semena jen lehce zasypte a půdu přitlačte. Do vzejití nenechte povrch vyschnout.

Při opakovaných výsevech střídejte místo na záhoně. Rukola je brukvovitá stejně jako zelí, ředkvičky nebo kedlubny, takže po ní a před ní na stejný záhon patří jiná čeleď (víc k tomu v článku o osevním postupu). Nesejte ji tam, kde se objevila nádorovitost košťálovin.

Rukole vyhovuje lehčí humózní půda a slunné nebo polostinné místo. Těžká, slévavá zem jí nesvědčí, semena v ní klíčí nerovnoměrně.

S hnojením šetřete. Rukola je listová zelenina a při přebytku dusíku ho ukládá do listů ve formě dusičnanů. Před výsevem většinou stačí hrst vyzrálého kompostu, případně malá dávka pomalu působícího organického hnojiva. Dál už ji nepřihnojujte.

Zalévejte pravidelně a raději menšími dávkami častěji. Rukola, které chybí voda, zostří a rychleji vyžene květní stonek.

Nejčastějším škůdcem je dřepčík. Je to drobný brouk, měří jen 1,5–3 mm, při doteku odskočí a vykousává v listech drobné okrouhlé dírky jako ze síta. Škodí hlavně v suchu a teple, zvlášť na mladých rostlinkách. Podrobnosti najdete v článku o dřepčících.

• Výsev hned po zasetí zakryjte jemnou síťkou nebo netkanou textilií a okraje přihrňte zeminou.
• Držte půdu vlhkou, ve vlhku se dřepčíkům daří hůř.
• Silně prožraný řádek nemá cenu zachraňovat. Rukola roste rychle a je lepší vysít nový, hned pod síťkou.

Mladé rostlinky okusují také slimáci. Jak na ně, popisuje článek co proti slimákům.

Rukola se nevytrhává, ale stříhá nůžkami asi 2 cm nad zemí. Rostlina z paty rychle vyraší a dá další úrodu. Nejjemnější jsou mladé, malé listy. Čím je rostlina starší, teplejší počasí a sušší půda, tím jsou listy ostřejší a drsnější.

Jakmile se objeví květní stonek, listy zhrubnou a zhořknou. Drobné květy jsou jedlé a hodí se do salátu jako ozdoba, dobrý salát už ale z takové rostliny nebude. Zbytek raději vytrhejte a vysejte nový řádek.

Listy rychle vadnou, stříhejte je těsně před jídlem. Nejčastěji se dávají syrové do salátů, na pizzu až po upečení nebo do pesta.

Na záhoně se podle zkušeností zahrádkářů rukole dobře daří vedle listového salátu, kopru a mangoldu.

Pro rukolu stačí mělký truhlík nebo nádoba s běžným substrátem. Praktické je zasít každé čtyři týdny dva nové řádky, aby listy nikdy nechyběly. Do vzejití držte substrát stále vlhký a v létě truhlík postavte tam, kde bude mít aspoň část dne stín. V nádobě rukola vysychá rychleji než na záhoně, a proto také rychleji vykvétá.

Jednoletá roketa mráz nepřežije, ale podzimní výsevy v září dají listy ještě před zimou. Pod textilií nebo ve studeném pařeništi se sklizeň protáhne.

Křez tenkolistý je odolnější. Odrůda ‚Roma‘ se osvědčila k přezimování ve studeném pařeništi a na jaře dává listy dřív než jarní výsev. Pařeniště přes zimu větrejte za oblev, aby rostliny nehnily. Jak pařeniště stavět, najdete v článku pařeniště: druhy, materiály a ochrana před chladem.

Zdroje fotografií

• Rukola na záhoně: Juan Carlos Fonseca Mata, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Křez tenkolistý (divoká rukola): Schlaghecken Josef, CC BY 4.0, zdroj
• Křez tenkolistý (divoká rukola): Argo Navis, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Listy rukoly dírkované dřepčíky: James K. Lindsey, CC BY-SA 3.0, zdroj