Mandloň: pěstování, odrůdy a sklizeň mandlí

Mandloň obecná (Prunus dulcis, starším názvem Prunus amygdalus) je ovocný strom z čeledi růžovitých, blízký příbuzný broskvoně a meruňky. Mandle, které jíme, jsou jádra z jejích pecek. Na jižní Moravě a v nejteplejších částech Čech se mandloním daří a dají se pěstovat i na zahradě. Chce to ale správné místo a trochu štěstí s jarním počasím.

Mandloň pochází ze Střední Asie a Předního východu, z oblastí dnešního Íránu, Afghánistánu a Zakavkazska. Patří k nejstarším ořechovým plodinám, které si člověk zdomácnil. Dnes se ve velkém pěstuje v Kalifornii, ve Španělsku a v dalších středomořských zemích.

U nás jsou první zmínky o pěstování z roku 1760. Mandloně rostou hlavně tam, kde se daří vinné révě a meruňkám:

• jižní Morava: nejznámější jsou mandloňové sady u Hustopečí, kde se každoročně konají slavnosti mandloní a vína,
• teplé oblasti Čech: Mělnicko, Litoměřicko, Lovosicko, okolí Prahy,
• chráněná místa i severněji: u jižních zdí a na místech krytých před severním větrem.

Mandloň obecná roste bujně jako keř nebo strom vysoký obvykle 4 až 8 m. Listy jsou úzké, kopinaté, jemně pilovité. Kvete bíle nebo světle růžově, květy jsou až 5 cm velké a pro včely velmi atraktivní. Plodem je plstnatá peckovice velikosti švestky se zeleným dužnatým oplodím (rubinou), které ve zralosti puká.

Nezaměňujte: mandloň trojlaločná (mandloňka), prodávaná jako okrasný keř s plnými růžovými květy, ani mandloň nízká, vzácný keř stepních strání jižní Moravy, jedlé mandle nedávají.

Mandloň obecná má ve vhodné oblasti dost mrazuvzdorné dřevo a běžná zima ve vinařské oblasti jí obvykle neublíží. Choulostivé jsou ale květy a květní pupeny. Mandloň kvete ze všech ovocných dřevin nejdříve, často v březnu, před olistěním. Rozkvetlé květy a malé plůdky poškodí už slabý mráz kolem −2 °C.

V praxi to znamená:

• Nesázejte mandloň do mrazových kotlin a údolí, kam stéká studený vzduch. Lepší je mírný jižní svah.
• Vybírejte odrůdy, které kvetou později. Pozdní kvetení je u mandloně velká výhoda.
• Mladý strom můžete při ohlášeném mrazu v době květu přikrýt netkanou textilií.
• Počítejte s tím, že v některých letech úroda nebude vůbec. Strom tím netrpí, jen neplodí.

Vyzrávání dřeva před zimou podporuje dostatek draslíku a fosforu a naopak zhoršuje pozdní hnojení dusíkem.

Mandloň chce slunné, teplé, suché a chráněné stanoviště. V suchých oblastech se jí daří lépe než ve vlhkých, kde trpí houbovými chorobami.

Mandloň snáší vápnité půdy dobře a v kyselých prospívá hůř. Pokud máte půdu kyselou, poraďte se o úpravě pH na základě rozboru, více v článku Vápník v životě rostlin.

Většina odrůd mandloně je cizosprašná. Jeden strom sám plody nenasadí, potřebuje poblíž druhý strom jiné odrůdy, který kvete ve stejnou dobu. Pyl je těžký a vítr ho nepřenese, opylení zajišťují včely a další opylovači. Pokud je v době květu chladno nebo prší a opylovači nelétají, úroda bude slabá i bez mrazu.

Na výběr máte dvě cesty:

• Dva stromy různých odrůd vysazené blízko sebe. U cizosprašných odrůd se při nákupu zeptejte, která odrůda je vhodný opylovač.
• Samosprašná odrůda. V nabídce školek se objevují samosprašné odrůdy, například ‚Robijn‘, ‚Tuono‘ nebo ‚Lauranne‘. Ani u nich druhý strom neuškodí, úroda bývá jistější.

Ve starší české literatuře se jako nejlepší sladkoplodá odrůda uváděla ‚Sultán‘ ze šlechtitelské stanice ve Valticích. Dnes ji v běžné nabídce spíš nenajdete. Při výběru se zaměřte na tři vlastnosti: sladké jádro, pozdní kvetení a samosprašnost nebo vhodného opylovače. Skořápka bývá tvrdá, polotvrdá nebo tenká (papírová), která se dá rozlousknout prsty.

Mandloň sázejte zásadně na jaře. Podzimní výsadba je v našich podmínkách riskantní, protože mladý strom nestihne zakořenit a zimu hůř snáší. Postup výsadby je stejný jako u jiných ovocných stromů, podrobně ho popisuje průvodce výsadbou dřevin.

Tvar: nejlépe keř, zákrsek nebo čtvrtkmen. Nízký strom se snáz chrání před mrazem i snáz sklízí.

Řez: mandloň potřebuje jen málo řezu.

• V prvních letech proveďte výchovný řez a vytvořte otevřenou, světlou korunu, podobně jako u broskvoně.
• Později stačí prosvětlovací řez jednou za 2 až 4 roky, odstraňte zahušťující, křížící se a suché větve.
• Řežte v dubnu, až stromy začnou rašit. Řez v zimě a na podzim zbytečně otevírá cestu chorobám.

Obecné zásady řezu najdete v článku řez stromů.

Na mandloni se může objevit kadeřavost, stejná choroba jako u broskvoní. Víc o ní a o prevenci v článku kadeřavost broskvoní.

Ze semene. Mandle před výsevem potřebují období chladu. Buď je přes zimu stratifikujte ve vlhkém písku, nebo je vysejte rovnou na podzim do záhonu, asi 10 cm hluboko. Semenáč ale nemá vlastnosti mateřského stromu, plody mohou být menší nebo i hořké, a plodit začne až v 5. až 8. roce. Semenáče mandloní se hodí hlavně jako podnože, i pro broskvoně a meruňky.

Řízkování se u mandloně v praxi nepoužívá.

Roubování. Pro kvalitní plody je nutné. Jako podnož slouží semenáč mandloně, broskvoně nebo kříženec broskvoně s mandloní. Nejčastěji se očkuje v létě. Roubovaný strom plodí už ve 3. roce a dává zpočátku 1 až 2,5 kg plodů. Postupy najdete v článku o roubování ovocných stromů.

Mandle se sklízejí během září. Zralé jsou, když zelené oplodí zhnědne a popraská a pecky se z něj dají snadno vyloupnout. Postup:

1. Pod strom rozprostřete plachtu a větve setřeste nebo oklepejte.
2. Pecky vyloupejte z oplodí.
3. Usušte je na vzdušném stinném místě, dokud jádro při ohnutí nepraskne.
4. Skladujte v suchu a chladu, nejlépe ve skořápce. Loupaná jádra rychleji žluknou.

Dospělý strom dá přibližně 20 kg plodů, z nichž po vyloupání a usušení zbude asi 6 kg jader. Jádro obsahuje přes 45 % oleje.

Zelené mandle. Ve Středomoří se sklízejí i nezralé plody na jaře, dokud je oplodí měkké a jádro rosolovité. Nakládají se, proslazují nebo kandují. Tak je ale používejte jen ze stromu, o kterém víte, že má sladké mandle.

Tohle je nejdůležitější informace celého článku. Mandle existují sladké a hořké. Hořké mandle obsahují amygdalin, ze kterého se v těle uvolňuje jedovatý kyanovodík. Ve větším množství jsou nebezpečné, hlavně pro děti.

• U neroubovaných stromů a semenáčů nevíte, jaké mandle ponesou. Ve starých sadech se uvádí, že hořkých jader bývá kolem 14 %.
• Než začnete mandle z neznámého stromu jíst, ochutnejte malý kousek jednoho jádra a hned ho vyplivněte. Pokud je výrazně hořký, jádra z tohoto stromu nejezte.
• Pokud narazíte na hořké jádro mezi sladkými, vyhoďte ho.
• Hořké mandle nedávejte dětem a nepoužívejte je doma v kuchyni.

Pro jistotu kupujte roubované stromy se jmenovkou odrůdy. Sladké mandle se jedí syrové, pražené, solené a hodí se do pečiva a cukroví.

Mandloň nemá ráda přehnojení, zvlášť dusíkem. Bujný růst na konci léta znamená nevyzrálé dřevo a horší přezimování.

• Při výsadbě přimíchejte do výsadbové jámy kompost nebo organické hnojivo, které uvolňuje živiny postupně.
• Starší stromy přihnojujte na jaře, umírněně a nejpozději v červnu. Pozdě v létě už nehnojte.
• Kolik hnojiva použít podle velikosti stromu, najdete v tabulce dávkování.

Kolem kmínku mladých stromů udržujte vrstvu mulče, která drží vláhu a potlačuje plevel. Další teplomilné ovocné druhy najdete v článcích ovocné rostliny v zahradě a exotické ovoce doma.