Padlí révy (Erysiphe necator)

(Erysiphe necator, syn. Uncinula necator)

Padlí révy, známé také jako oidium, nebo lat. Erysiphe necator či Uncinula necator, je houbová choroba, která postihuje révu vinnou (Vitis vinifera) a některé další druhy rostlin z čeledi révovité (Vitaceae). Jedná se o jeden z nejvýznamnějších patogenů révy a způsobuje onemocnění nazývané révové padlí.

Erysiphe necator je biotrofní parazit, což znamená, že se živí živými buňkami hostitelské rostliny. Houba se projevuje na povrchu listů, výhonků, hroznů a dalších částech révy. Infikované rostliny mají na povrchu bílý až šedý práškovitý povlak, který připomíná mouku. Tento povlak je tvořen myceliem houby a je dobře viditelný zejména za vlhkého počasí.

Révové padlí může způsobit různé škody na révě. Padlí omezuje fotosyntézu a výživu rostliny, což může vést ke snížení vitality a úrody révy. Infikované hrozny mohou být také náchylnější k napadení hnilobou.

Boj proti padlí révy zahrnuje různé metody, včetně chemické ochrany a použití rezistentních odrůd. Správná péče o révu, jako je správný řez, odstraňování infikovaných částí rostliny a dobrá větrání, také může pomoci omezit šíření padlí.

Je důležité chránit révu před padlím a provádět preventivní opatření, zejména v oblastech s příznivými podmínkami pro výskyt této plísně.

Houba přezimuje především v pupenech révy, ale mrazy pod – 15 °C nepřežije, proto jsou tak důležité klasické zimy s mrazy. K infekci dochází kdykoli od doby květu až po změknutí bobulí. Nemoc se šíří rychleji ve vlhkém prostředí a vyšší vzdušná vlhkost ji podporuje. Naopak déšť a nízké teploty šíření spíše omezují.

Pro kontrolu padlí révy se obvykle používá řada postřiků a fungicidů.

Systémové fungicidy: Například fungicidy obsahující látku zvanou triazoly (například tebukonazol) nebo strobiluriny (například azoxystrobin, kresoxim-methyl). Tyto látky pronikají do rostliny a poskytují ochranu proti padlí révy.

Kontaktní fungicidy: Například síra je běžně používaný kontaktní fungicid proti padlí révy. Síra je známa svými fungicidními vlastnostmi a je široce používaná v ekologickém zemědělství.

Biologické fungicidy: Existují také biologické fungicidy, které obsahují přírodní mikroorganismy, jako je například houba z rodu Ampelomyces, která je specifická pro padlí révy. Tyto biologické agens mohou pomoci omezit šíření padlí a pomoci při jeho kontrole.

Před použitím jakéhokoli postřiku je důležité dodržovat instrukce na štítku a postupovat dle předpisů. Dále je také důležité dodržovat správné intervaly mezi postřiky a případně střídat různé skupiny fungicidů, aby se minimalizovala možnost vzniku rezistence. Postřiky proti padlí révovému provádějte před odkvětem a pak pravidelně do změknutí bobulí.

Při péči o révu je také důležité provádět preventivní opatření, jako je odstranění infikovaných částí rostliny, správný řez a zajištění dobrého provzdušnění (nesázet rostliny příliš blízko u sebe), aby se minimalizovaly příznivé podmínky pro výskyt padlí révy.

Stejně tak je dobré vybírat odolné odrůdy. Dobrou odolnost proti padlí mají hlavně interspecifické (PIWI) odrůdy, například Hibernal, Solaris, Muscaris nebo Cabernet Cortis. Řada klasických odrůd, třeba Chardonnay nebo Modrý Portugal, je k padlí naopak náchylná.

Smáčitelná síra je proti padlí révy základní kontaktní prostředek: levný, přípustný i v ekologickém vinohradnictví a pro včely málo rizikový.

• Teplota 16–25 °C. V chladu síra účinkuje slabě, protože se málo odpařuje. Nad 25 °C ve stínu a na přímém slunci hrozí popálení listů a bobulí. V létě stříkejte ráno nebo k večeru.
• Pravidelně a včas. Kontaktní síra chrání jen povrch, na který dopadla, nové přírůstky už ne. Postřik se proto opakuje zhruba po 7–10 dnech, nejhustěji od květu do uzavírání hroznů, kdy jsou bobule nejcitlivější. Do hroznu, který už je pokrytý povlakem, se padlí nezastaví.
• Síra působí i na roztoče. Postřik na začátku vegetace drží na uzdě hálčivce révového, původce kadeřavosti listů révy, i vlnovníka révového, který dělá plstnaté puchýře na listech.
• Měď na padlí nepůsobí. Měďnaté přípravky chrání révu před plísní (peronosporou), proti padlí ne. Jak obě choroby rozlišit, popisuje článek plíseň révy vinné.
• Po síře postřikovač několikrát důkladně vypláchněte.

Padlí omezují i zelené práce: vylamování zálistků a odlistění zóny hroznů po odkvětu. Hrozny pak rychleji osychají a postřik k nim lépe dosáhne.

Padlí se nejvíc daří na zastíněných, vlhkých a málo vzdušných místech. Typicky napadá révu u zdí domů, na pergolách a v přehoustlých keřích, kde se vzduch nehýbe.

• Jak ho odlišit od plísně révy: povlak padlí je šedavý až šedobílý, moučnatý a roste na líci listů, na výhoncích a hlavně na bobulích. Bílý povlak plísně révy (peronospory) se tvoří na rubu listů pod žlutými skvrnami.
• Bobule pukají. Napadené bobule přestanou růst, slupka popraská, často jsou vidět semena a hrozny pak hnijí. Výhonky i listy usychají.
• Kdy chránit: preventivně od doby, kdy mají letorosty 15–20 cm, s dalším ošetřením před květem a po odkvětu. Ošetření proti padlí se dá spojit s postřikem proti peronospoře do jednoho průchodu.
• Síra a víno: u moštových odrůd se sirné přípravky přestávají používat zhruba 6 týdnů před sklizní. Zbytky síry by při kvašení daly vínu nepříjemný pach po sirovodíku.
• Prevence: vzdušné stanoviště, včasný podlom a vylamování zálistků, vyrovnaná výživa s dostatkem draslíku a bez přebytku dusíku. Jak keř v létě proředit, popisuje článek Řez vinné révy.

Na dozrávajících hroznech se po padlí často uchytí plíseň šedá. Víc ohrožuje odrůdy s jemnou slupkou, přehoustlé keře a révu přehnojenou dusíkem nebo s nedostatkem vápníku a hořčíku.