Plíseň révy vinné

(Plasmopara viticola)

Plíseň révy vinné, známá také jako peronospora (Plasmopara viticola), je jednou z nejzávažnějších chorob révy vinné. Jedná se o houbovou chorobu, která napadá listy, hrozny a další části rostliny. Peronospora je běžná v révových oblastech po celém světě a může způsobit značné ztráty ve sklizni a snížení kvality hroznů.

Peronospora se šíří pomocí spor, které jsou přenášeny vzduchem nebo vodou. Na líci listů se nejprve objeví charakteristické žlutozelené, jakoby mastné „olejové“ skvrny, které později hnědnou a zasychají. Na rubu listů se pod nimi za vlhkého počasí vytvoří bílý plísňový povlak.

Pokud se infekce peronospory šíří do hroznů, může dojít k jejich poškození a rozvoji hniloby. Hrozny se mohou deformovat, ztrácet kvalitu a snižovat cukernatost. V případě silné infekce může peronospora způsobit opad listů, což může oslabit révovou rostlinu a ovlivnit budoucí sklizeň.

Prevence a kontrola peronospory zahrnují různá opatření. Patří sem například výběr odolných odrůd révy, správné řízení výsadby a zálivka ke kořenům místo kropení listů, aby se snížila vlhkost a zlepšilo proudění vzduchu, použití fungicidů k ochraně rostliny před infekcí, pravidelné kontrolní prohlídky révových vinic a odstranění a likvidace infikovaných částí rostliny.

Pokud se plíseň zatím vyskytuje jen na listech, je možné postižené listy odstraňovat. U vinné révy je také důležitá správná péče – tedy provzdušňovat rostliny, odstraňovat zálistky, zastrkávat letorosty za drátěnku, odstranění listů v místě, kde jsou hrozny, důkladná probírka hroznů. Tím vším zabráníte plísni, aby se dostala až na plody, které může zcela znehodnotit. Pokud pěstujete révu poprvé, zkuste si sehnat nějakého odborníka, který se v pěstování révy vyzná a pomůže vám s tím. Nejlepší je, když vám jednotlivé práce kolem révy ukáže, protože popsat je není tak názorné.

Na plíseň vinné révy existují postřiky, které je nutné aplikovat před květem a potom dvakrát po odkvětu, někdy i častěji, pokud je velmi vlhké počasí během léta. Postřiky jsou na bázi fungicidů. Nejznámější jsou měďnaté přípravky (například bordóská jícha nebo přípravky s oxichloridem mědi), dále organické kontaktní a systémové fungicidy. Seznam přípravků povolených pro révu se každý rok mění, proto vybírejte podle aktuálního registru ÚKZÚZ a dávkujte podle etikety.

Nezapomínejte však na to, že chemické postřiky mohou být potenciálně nebezpečné pro člověka, domácí i divoká zvířata, vodní organismy a vůbec přírodu okolo.

Při postřikování používejte vždy ochranné pomůcky, jako jsou ochranné rukavice nebo brýle. Nejezte, nepijte ani nekuřte.

Postřik provádějte pouze za bezvětrného počasí.

Peronospora se šíří hlavně v květnu a červnu a pak znovu v deštivém létě, vždy za teplého a vlhkého počasí. K nákaze potřebuje, aby list zůstal delší dobu mokrý, proto jsou nebezpečné dlouhé deště, časté rosy a přehoustlé keře, které špatně osychají. Napadá i květenství a mladé hrozny: bobule hnědnou, svrašťují se a opadávají.

• První ošetření při délce letorostů 15–20 cm, další před květem a po odkvětu. Pak podle počasí, obvykle po dvou týdnech, a po dlouhých deštích co nejdřív. Termíny pomáhá určit signalizace výskytu, kterou vydávají rostlinolékařské služby a vinařské organizace.
• Měďnaté přípravky (bordóská jícha a další) působí déle než organické fungicidy a hodí se na pozdější postřiky. Množství mědi, které smí za rok skončit v půdě, je v EU omezené, proto ji nepoužívejte víc, než je nutné.
• Stříkejte i rub listů, odkud houba proniká do listu.
• Révu u domu stříkejte za bezvětří a směrem od zdi. Měďnaté přípravky barví omítku do modra.
• Na podzim spadané listí shrabejte a odstraňte z vinice, přezimují v něm zárodky choroby. Do kompostu ho dávejte jen tehdy, když bude dobře zakryté jiným materiálem.

Nejméně starostí s peronosporou dávají odolné interspecifické odrůdy, viz Podnože a odrůdy révy vinné.

K postřiku proti peronospoře se dá přidat kapalné listové hnojivo. Vyplatí se to hlavně za sucha a na silně vápenitých půdách, kde réva přijímá kořeny některé živiny hůř, typicky železo. Ušetříte jeden průchod s postřikovačem. Míchejte ale jen přípravky, u kterých etiketa smíchání povoluje, a nejdřív si zkuste smíchat malé množství. Když se v jíše vysráží vločky, nepoužívejte ji. Žloutnutí listů z nedostatku železa popisuje článek Nedostatek železa.

Červená spála je méně známá houbová choroba listů, která se objevuje spíš v suchých letech a ve vinařských oblastech. Na listech vznikají hnědé hranaté skvrny ohraničené žilkami, listy už v červenci a srpnu předčasně červenají (u bílých odrůd žloutnou), zasychají a opadávají.

• Včasné postřiky proti peronospoře zachytí i červenou spálu, zvláštní ošetření obvykle není potřeba.
• Odumřelé a spadané listy sbírejte a odstraňte z vinice.
• Za velkého sucha révu zalévejte, hlavně na lehkých písčitých půdách.

Podobné zbarvení listů mohou způsobit i virové choroby (svinutka) nebo nedostatek draslíku, proto se vyplatí prohlédnout víc keřů a porovnat příznaky.

Peronospora není jediná houbová choroba, se kterou se na révě setkáte. Bílý moučnatý povlak na horní straně listů a na bobulích má na svědomí padlí révy (oidium). Na dozrávajících hroznech se za vlhkého počasí objevuje také plíseň šedá, která bobule rozkládá a znehodnocuje mošt. Obě choroby se poznají podle jiných příznaků než peronospora, proto se vyplatí porovnat je dřív, než sáhnete po postřiku.

Réva odčerpává z půdy živiny po celou vegetaci a nejvíc jich potřebuje v době růstu letorostů a nalévání bobulí. Vyvážená výživa se pozná na vyzrálém dřevu i na cukernatosti hroznů. Jak révu hnojit a jaké odrůdy se hodí do českých podmínek, shrnuje článek vinná réva; přehled živin a dávkování najdete u univerzálního hnojiva.