Zámecké zahrady střední a severní Moravy: Hradec nad Moravicí, Čechy pod Kosířem a Holešov

Na střední a severní Moravě najdete zahrady tří velmi odlišných typů. Hradec nad Moravicí stojí na výhledech z hřebene nad údolím. Čechy pod Kosířem jsou ukázkou romantického krajinářského parku s exotickými dřevinami, který je méně známý, než by si zasloužil. Holešov má barokní zahradu se sítí vodních kanálů podle francouzských vzorů, která je v našich zemích ojedinělá.

K regionu patří i Kroměříž s dvojicí zahrad zapsaných na Seznam UNESCO. Té věnujeme samostatný článek, tady najdete jen krátké shrnutí.

Jak vznikl. Hradec nad Moravicí leží kousek od Opavy na ostrohu nad řekou Moravicí. Park byl založen ve stejné době, kdy kníže Karel Lichnovský přestavoval starý hrad na empírový zámek, dnes známý jako Bílý zámek. V 80. letech 19. století byla upravena plocha předzámčí a přibyl novogotický Červený zámek z režných cihel. Lichnovští patřili k velkým mecenášům hudby a na zámku byl jejich hostem i Ludwig van Beethoven.

Co tu uvidíte:

• klidnou, střídmou úpravu okolí zámku: trávníky a staré solitérní stromy,
• vyhlídkovou trasu, která vede přes bývalý hradní příkop do krajinářské části na hřebeni ostrohu,
• hřeben mezi říčkami Moravicí a Hradečnou s pohledy do údolí na louky a zalesněné kopce,
• lesopark na svahu sousedního kopce, který na park navazuje.

Hradec nemá parter, fontány ani sochařskou výzdobu. Jeho síla je v tom, jak využívá terén: z hřebene se otevírá výhled, jaký by žádná rovinatá zahrada nabídnout nemohla. Je to dobrá ukázka toho, že krajinářský park nemusí krajinu přetvářet, stačí ji správně „vystavit“.

Tip pro zahrádkáře: pokud má vaše zahrada pěkný výhled, nezakrývejte ho. Místo hustého plotu nechte v tom směru otevřený pruh trávníku a k jeho okraji dejte lavičku.

Jak vznikl. Obec Čechy pod Kosířem leží na Prostějovsku pod vrchem Velký Kosíř. Park je dílem několika generací rodu Silva Tarouca.

• 70. léta 18. století: hrabě František Štěpán Silva Tarouca založil barokní zahradu, která navazovala na starší liechtensteinské úpravy. Měla parter před vstupním průčelím zámku a vodní kanály. Na ploše dnešního parku z ní téměř nic nezbylo. Připomíná ji jen stromořadí směrem na Velký Kosíř, doklad toho, že už barokní zahrada protahovala své osy daleko do krajiny.
• Přeměna v krajinářský park: zahájil ji hrabě František Josef I. Silva Tarouca a dokončil jeho syn Ervín. Tehdy vznikla podoba parku, kterou vidíme dodnes.
• Další generace: bratři František Josef II. a Arnošt Emanuel Silva Tarouca, oba dendrologové, park obohatili o cenné exotické dřeviny. Arnošt Emanuel je zakladatelem Průhonického parku.

Co tu uvidíte:

• dva uměle navršené pahorky, které oddělují okolí zámku s menším rybníkem od druhé části parku s velkým rybníkem,
• zámek po klasicistní přestavbě s širokým schodištěm do zahrady,
• romantické stavby: vyhlídkovou věž, zahradní pavilon a novogotickou oranžerii,
• scenérie ze skupin stromů a starých solitérů s kontrastními barvami listů, které se zrcadlí ve vodní hladině.

Zahradní pavilon v 50. a 60. letech 19. století používal jako ateliér malíř Josef Mánes, který na zámku pobýval jako host majitelů. Park patří k nejkrásnějším na Moravě a k jeho kouzlu přispívá i klid, který známější parky už nabídnout nemohou.

Tip pro zahrádkáře: u vody vysaďte strom nebo keř s výraznou barvou listů tak, aby se zrcadlil na hladině. I malé jezírko pak působí dvojnásobně.

Jak vznikla. Raně barokní zámek i zahradu v Holešově navrhl pro hraběte Jana Rottala císařský architekt Filiberto Lucchese, autor původních plánů kroměřížského Libosadu. Zahrada uplatňuje zásady francouzské barokní zahrady tak, jak je formuloval André Le Nôtre, tvůrce zahrad ve Versailles. Ve střední Evropě je taková aplikace se sítí vodních kanálů vzácná a u nás nemá srovnání.

Vodní kompozice. Osu zahrady, rozdělené pravidelným rastrem, tvoří dlouhý vodní kanál, který napájí kaskáda z navazující obory. Dvě vedlejší ramena ohraničují pravoúhlý parter před zahradním průčelím zámku a prostřední kanál ústí do nádrže uprostřed parteru. Půdorys celého vodního systému tak připomíná Neptunův trojzubec. Kolem zámku býval i vodní příkop, dnes je suchý.

Jak zahrada vypadala. V první polovině 18. století zdobila parter broderie a u zámku stála sochařská galerie. Po obvodu vedla stříhaná loubí a stěny, za kterými navazovala štěpnice a růžová zahrada. Tyto detaily se nedochovaly.

Co tu uvidíte. Podstatu kompozice zachránila rekonstrukce. První etapa proběhla koncem 50. let 20. století, druhá v letech 1964–1974. Dnes je zahrada hlavně o perspektivě: dlouhé vodní kanály, loubí a stromořadí vedou pohled k vzdálené dominantě, poutnímu vrchu Hostýn. Původní sochy a broderie v parteru chybějí.

Jak voda formovala zahrady od starověku po baroko, popisuje článek Voda v zahradě: historie. Více o barokních zahradách a parterech v článku Barokní zahrada.

Tip pro zahrádkáře: dlouhá osa s cílem v dálce funguje i na úzké zahradě. Cesta nebo pás trávníku lemovaný stříhaným živým plotem a na konci výrazný prvek (strom, socha, nádrž) zahradu opticky prodlouží.

Kroměřížský zámek s Květnou zahradou (Libosadem) a Podzámeckou zahradou je zapsaný na Seznamu UNESCO. Květná zahrada je jednou z nejčistších ukázek manýristického zahradního umění v Evropě: 244 metrů dlouhá kolonáda, osmiboká rotunda, stříhané stěny, bludiště a dva jahodové vršky. Podzámecká zahrada je rozlehlý krajinářský park s jezery, Dlouhým rybníkem a klasicistními stavbami. Obě popisujeme podrobně v článku Kroměřížské zahrady.

Při cestě po moravských zahradách se opakují dvě jména.

Filiberto Lucchese, císařský architekt italského původu, pracoval v 17. století pro moravskou šlechtu a církev. V Kroměříži navrhl Libosad a soustavu kanálů v Podzámecké zahradě, v Holešově zámek i zahradu. Obě místa dělí jen pár kilometrů a stojí za to je spojit do jednoho výletu: v Kroměříži uvidíte manýristickou zahradu za zdí, v Holešově už velkorysou barokní kompozici otevřenou do krajiny.

Rod Silva Tarouca se zapsal do dějin zahradního umění českých zemí jako málokterý jiný. Čechy pod Kosířem byly rodovým parkem, na kterém pracovalo několik generací. Arnošt Emanuel Silva Tarouca později založil Průhonický park u Prahy, dnes památku UNESCO. Kdo zná Průhonice, pozná v Čechách pod Kosířem stejný přístup: krajinářské scény ze skupin stromů, voda a sbírka exotických dřevin.

• Využijte terén a výhled jako v Hradci nad Moravicí. Nejlepší místo k sezení je tam, kde se otevírá pohled do krajiny.
• Navršený pahorek místo plotu. V Čechách pod Kosířem dva umělé kopečky oddělují dvě části parku. Na zahradě podobně poslouží val ze zeminy osázený keři.
• Solitérní strom. Jeden velký strom ve volném trávníku dá zahradě střed a zrcadlí se v jezírku.
• Osa s vodou. Holešovský kanál je extrémní příklad, princip ale funguje i s úzkým žlabem nebo podlouhlou nádrží.
• Štěpnice a růžová zahrada za zelenou stěnou – holešovská kombinace užitku a krásy, rozdělená stříhaným plotem.

Další praktické nápady shrnuje článek Inspirace z historických zahrad. Zahrady jižní Moravy, od Milotic po Buchlovice, najdete v článku Zámecké zahrady jižní Moravy a přehled všech krajů v rozcestníku Zámecké zahrady a parky v Česku. Principy romantických parků vysvětluje článek Anglický park.

Zdroje fotografií

• Zámek Hradec nad Moravicí: Kankovaa, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Zámek Hradec nad Moravicí: Vlach Pavel, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Park v Čechách pod Kosířem: Dr. Killer, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Empírový altán v zámeckém parku Čechy pod Kosířem: Jiří Komárek, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Zámek Holešov při pohledu ze zahrady: MIC Holešov, CC BY-SA 4.0, zdroj
• Park Květné zahrady v Kroměříži: Bjalek Michal, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Kolonáda Květné zahrady v Kroměříži: Irigi, CC BY-SA 3.0, zdroj