Sloupovité ovocné stromky a ovoce v nádobách

Řada ovocných druhů a odrůd roste dobře v nádobách na balkoně nebo terase. Nejvíc se k tomu hodí sloupovité stromky, které rostou do výšky, ale ne do šířky. Do malé zahrady se jich vejde několik vedle sebe a dají se vysadit i jako nízká stěna podél cesty. Pěstování se v mnohém liší od klasických stromů, hlavně zálivkou, řezem a ochranou kořenů v zimě. Přehled ovocných druhů pro zahradu najdete v článku Ovocné rostliny v zahradě.

Pravé sloupovité odrůdy mají jeden silný střední výhon, ze kterého místo dlouhých větví vyrůstají jen krátké plodonosné výhonky. Tento typ růstu je dědičný a objevil se u jabloní. Sloupovitá jabloň proto drží úzký tvar sama a dorůstá zhruba 2–3 m výšky při šířce kolem půl metru.

U hrušní, třešní, švestek, meruněk a broskvoní se jako „sloupovité“ prodávají většinou úzké tvary na slabě rostoucí podnoži. Štíhlost u nich nedrží genetika, ale pravidelný řez. Bez něj se postupně rozvětví do běžného zákrsku.

Výhody sloupovitých stromků:

• málo místa: v řadě stačí 60–100 cm mezi stromky,
• brzká plodnost, často už rok či dva po výsadbě,
• snadná sklizeň i ošetřování bez žebříku,
• možnost pěstovat ovoce v nádobě na terase.

Nevýhodou je menší úroda z jednoho stromku a sklon ke střídavé plodnosti, kdy po bohatém roce přijde rok slabý. Tomu se brání probírkou plodů.

• Sloupovité jabloně jsou pro nádoby nejspolehlivější. Jsou mrazuvzdorné, plodí brzy a řez je jednoduchý. Víc o druhu v článku Jabloň.
• Hrušně, třešně a švestky na slabé podnoži rostou v nádobě dobře, potřebují ale pravidelný řez, aby zůstaly úzké.
• Zakrslé broskvoně a nektarinky mají výhodu, že je lze na jaře držet pod střechou, kde je méně ohrožuje kadeřavost broskvoní, protože listy zůstávají suché.
• Meruňky v nádobě kvetou brzy, proto je v době květu chraňte před mrazíkem.
• Rybíz a angrešt na kmínku nebo jako keříky.
• Kanadské borůvky potřebují kyselý substrát, v nádobě se mu dá vyhovět snáz než na zahradě. Výživu řeší článek Hnojivo na borůvky.
• Fíkovník roste v nádobě dobře, na rozdíl od ostatních druhů ale zimuje v chladné nemrznoucí místnosti.

Malá úroda u stromku, který kvete, bývá nejčastěji způsobena chybějícím opylovačem. Úplné nekvetení naopak spíš chybnou výživou, nejčastěji přebytkem dusíku.

• Jabloně, hrušně a většina třešní jsou cizosprašné. Potřebují v okolí jinou odrůdu téhož druhu, která kvete ve stejnou dobu. Na terase proto pěstujte aspoň dvě různé sloupovité jabloně. Ve městě nebo vesnici často stačí stromy v sousedních zahradách, opylovače doletí na vzdálenost několika desítek metrů.
• Broskvoně, meruňky, většina višní a mnoho odrůd švestek jsou samosprašné a plodí i samy. I u nich ale druhý strom v blízkosti úrodu zvýší.

Při koupi se zeptejte, zda je odrůda samosprašná, a pokud ne, jaké odrůdy ji opylují.

Prostokořenné stromky se sázejí od března do května a od října do zámrzu, kontejnerované kdykoli během roku.

1. Vykopejte jámu asi 60 cm širokou a nejméně 40 cm hlubokou, dno nakypřete. Kamenité podloží a studená, utužená nebo stále mokrá půda nejsou vhodné.
2. Kůl zatlučte doprostřed jámy ještě před výsadbou. U sloupovitých stromků a vřeten jde o trvalou oporu, která sahá až do koruny.
3. Kořeny prostokořenného stromku čerstvě seřízněte, poškozené odstraňte. Kontejnerovou rostlinu vyndejte z nádoby, plastovou nádobu vždy odstraňte.
4. Místo roubování musí zůstat těsně nad povrchem půdy. Kdyby bylo pod zemí, zakoření roub a stromek přestane být zakrslý.
5. Kořeny zasypte, zeminu pevně ušlapejte a zalévejte, až voda zůstane stát.
6. Stromek přivažte ke kůlu na dvou místech smyčkou ve tvaru osmičky. Vazbu každý rok zkontrolujte a povolte.
7. Kolem kmínku nechte volný kruh bez trávníku a namulčujte ho trávou nebo jiným organickým materiálem.

Sloupovité jabloně sázejte v řadě 60–100 cm od sebe, úzké tvary ostatních druhů spíš 1–1,5 m. Podrobný postup výsadby najdete v článku Výsadba stromů.

Velikost. Pro mladý stromek stačí nádoba od 20 litrů. Postupně stromek přesazujte, dospělý sloupovitý stromek potřebuje 30–50 litrů. Čím větší nádoba, tím pomaleji vysychá a v zimě promrzá. Nádoba musí mít odtokové otvory ve dně.

Materiál. Keramika a terakota jsou těžké a stabilní, ale v mrazu mohou prasknout, pokud nejsou mrazuvzdorné. Plast je lehký, v létě se ale na slunci rychle přehřívá. Dřevěné nádoby kořeny dobře izolují.

Substrát. Osvědčuje se dobrá zahradní zemina smíchaná v poměru 1:1 s kompostem nebo bezrašelinovým substrátem pro dřeviny. Na dno dejte několik centimetrů drenážní vrstvy z hrubého štěrku nebo keramzitu. Samotný rašelinový substrát se nehodí, rychle se sesedá, a když vyschne, špatně přijímá vodu.

Výsadba. Bal před výsadbou namočte, dokud se nenasákne. Stromek sázejte do stejné hloubky, místo roubování musí zůstat nad substrátem. Mezi povrchem substrátu a okrajem nádoby nechte 3–5 cm na zálivku. Ke stromku zapíchněte tyč, v nádobě ho vítr vyvrací snadněji než na zahradě.

Přesazování. Každé dva až tři roky stromek přesaďte do o něco větší nádoby nebo aspoň vyměňte horních 5–10 cm substrátu za čerstvý s kompostem.

Zálivka. Stromek v nádobě je odkázaný jen na vodu, kterou mu dáte. Ve vegetaci zalévejte denně, v horkých dnech i dvakrát. Zalijte vždy tolik, aby voda začala vytékat odtokovými otvory. Voda ale nesmí trvale stát v misce, kořeny by hnily. V zimě udržujte substrát přiměřeně vlhký. Stromek potřebuje vodu i v době klidu, hlavně za slunečných dnů bez mrazu.

Hnojení. Živiny z malého objemu substrátu se rychle vyčerpají. Hnojte pravidelně hnojivem se všemi živinami od rašení do srpna, později už ne, aby výhony do zimy vyzrály. Přehnojení zvyšuje náchylnost k chorobám a zhoršuje chuť a skladovatelnost plodů. Jak a čím ovocné stromy hnojit, včetně postřiku na list, popisuje článek Hnojivo na ovocné stromy.

Stromky v nádobách se řežou v zimě a jen mírně, cílem je udržet tvar. Důležitější než „správná“ metoda je držet se jednou zvolené metody.

• Střední výhon sloupovité jabloně nezkracujte, dokud nedosáhne požadované výšky. Zkrácení by vyvolalo růst konkurenčních výhonů a stromek by se rozvětvil.
• Boční výhony delší než 15–20 cm zkraťte na 2–3 pupeny. Zůstanou z nich krátké plodonosné výhonky.
• Konkurenční výhony, které rostou souběžně se středním výhonem, odstraňte celé.
• Výhony z podnože u kořenů nebo na kmínku pod místem roubování odstraňte úplně, u místa vzniku.
• Když stromek dosáhne konečné výšky (u jabloní 2–3 m), zkraťte střední výhon nad slabším postranním výhonem.

Probírka plodů. Sloupovité jabloně nasazují víc plodů, než dokážou vyživit. Na přelomu června a července, po přirozeném opadu, nechte na jednom místě 1–2 plody a ostatní odstraňte. Plody budou větší a strom příští rok zase plodí.

Řez klasických ovocných stromů podrobně popisuje článek Řez stromů.

Ovocné stromky z našeho klimatu jsou mrazuvzdorné, ale jen ve volné půdě. Kořeny jsou na mráz citlivější než koruna a v nádobě je od mrazu dělí jen tenká stěna. Promrzlý kořenový bal je nejčastější příčinou, proč stromek v nádobě na jaře nevyraší.

• Na zimu postavte nádobu na chráněné místo, ideálně ke zdi domu, mimo vítr a mimo místo, kam stéká voda ze střechy.
• Nádobu podložte deskou z polystyrenu nebo dřeva, aby nestála přímo na studené dlažbě.
• Nádobu obalte chvojím, surovou vlnou, jutou nebo bublinkovou fólií a povrch substrátu přikryjte listím nebo chvojím.
• Několik nádob postavte těsně k sobě, navzájem se chrání.
• Korunu nebalte do fólie, pod ní se přes den přehřívá. Při holomrazech ji můžete zakrýt netkanou textilií.
• Stromek nenechávejte zimovat v teplé místnosti, potřebuje zimní klid. Výjimkou jsou teplomilné druhy jako fíkovník.