Výdejní místa zdarma od 1700 Kč

Sloupovité ovocné stromky a ovoce v nádobách

Sloupovitá jabloň zabere v zahradě nebo na terase sotva půl metru a plodí už rok či dva po výsadbě. Jak ji zasadit, jak velkou nádobu a jaký substrát zvolit, jak ji řezat a jak ochránit kořeny v zimě.

Řada ovocných druhů a odrůd roste dobře v nádobách na balkoně nebo terase. Nejvíc se k tomu hodí sloupovité stromky, které rostou do výšky, ale ne do šířky. Do malé zahrady se jich vejde několik vedle sebe a dají se vysadit i jako nízká stěna podél cesty. Pěstování se v mnohém liší od klasických stromů, hlavně zálivkou, řezem a ochranou kořenů v zimě. Přehled ovocných druhů pro zahradu najdete v článku Ovocné rostliny v zahradě.

Co jsou sloupovité stromky

Sloupovitá jabloň s plody

Pravé sloupovité odrůdy mají jeden silný střední výhon, ze kterého místo dlouhých větví vyrůstají jen krátké plodonosné výhonky. Tento typ růstu je dědičný a objevil se u jabloní. Sloupovitá jabloň proto drží úzký tvar sama a dorůstá zhruba 2–3 m výšky při šířce kolem půl metru.

U hrušní, třešní, švestek, meruněk a broskvoní se jako „sloupovité“ prodávají většinou úzké tvary na slabě rostoucí podnoži. Štíhlost u nich nedrží genetika, ale pravidelný řez. Bez něj se postupně rozvětví do běžného zákrsku.

Výhody sloupovitých stromků:

  • málo místa: v řadě stačí 60–100 cm mezi stromky,
  • brzká plodnost, často už rok či dva po výsadbě,
  • snadná sklizeň i ošetřování bez žebříku,
  • možnost pěstovat ovoce v nádobě na terase.

Nevýhodou je menší úroda z jednoho stromku a sklon ke střídavé plodnosti, kdy po bohatém roce přijde rok slabý. Tomu se brání probírkou plodů.

Které ovoce se hodí do nádob

  • Sloupovité jabloně jsou pro nádoby nejspolehlivější. Jsou mrazuvzdorné, plodí brzy a řez je jednoduchý. Víc o druhu v článku Jabloň.
  • Hrušně, třešně a švestky na slabé podnoži rostou v nádobě dobře, potřebují ale pravidelný řez, aby zůstaly úzké.
  • Zakrslé broskvoně a nektarinky mají výhodu, že je lze na jaře držet pod střechou, kde je méně ohrožuje kadeřavost broskvoní, protože listy zůstávají suché.
  • Meruňky v nádobě kvetou brzy, proto je v době květu chraňte před mrazíkem.
  • Rybíz a angrešt na kmínku nebo jako keříky.
  • Kanadské borůvky potřebují kyselý substrát, v nádobě se mu dá vyhovět snáz než na zahradě. Výživu řeší článek Hnojivo na borůvky.
  • Fíkovník roste v nádobě dobře, na rozdíl od ostatních druhů ale zimuje v chladné nemrznoucí místnosti.

Opylení: proč stromek kvete, ale neplodí

Kvetoucí ovocný stromek

Malá úroda u stromku, který kvete, bývá nejčastěji způsobena chybějícím opylovačem. Úplné nekvetení naopak spíš chybnou výživou, nejčastěji přebytkem dusíku.

  • Jabloně, hrušně a většina třešní jsou cizosprašné. Potřebují v okolí jinou odrůdu téhož druhu, která kvete ve stejnou dobu. Na terase proto pěstujte aspoň dvě různé sloupovité jabloně. Ve městě nebo vesnici často stačí stromy v sousedních zahradách, opylovače doletí na vzdálenost několika desítek metrů.
  • Broskvoně, meruňky, většina višní a mnoho odrůd švestek jsou samosprašné a plodí i samy. I u nich ale druhý strom v blízkosti úrodu zvýší.

Při koupi se zeptejte, zda je odrůda samosprašná, a pokud ne, jaké odrůdy ji opylují.

Výsadba do volné půdy

Prostokořenné stromky se sázejí od března do května a od října do zámrzu, kontejnerované kdykoli během roku.

  1. Vykopejte jámu asi 60 cm širokou a nejméně 40 cm hlubokou, dno nakypřete. Kamenité podloží a studená, utužená nebo stále mokrá půda nejsou vhodné.
  2. Kůl zatlučte doprostřed jámy ještě před výsadbou. U sloupovitých stromků a vřeten jde o trvalou oporu, která sahá až do koruny.
  3. Kořeny prostokořenného stromku čerstvě seřízněte, poškozené odstraňte. Kontejnerovou rostlinu vyndejte z nádoby, plastovou nádobu vždy odstraňte.
  4. Místo roubování musí zůstat těsně nad povrchem půdy. Kdyby bylo pod zemí, zakoření roub a stromek přestane být zakrslý.
  5. Kořeny zasypte, zeminu pevně ušlapejte a zalévejte, až voda zůstane stát.
  6. Stromek přivažte ke kůlu na dvou místech smyčkou ve tvaru osmičky. Vazbu každý rok zkontrolujte a povolte.
  7. Kolem kmínku nechte volný kruh bez trávníku a namulčujte ho trávou nebo jiným organickým materiálem.

Sloupovité jabloně sázejte v řadě 60–100 cm od sebe, úzké tvary ostatních druhů spíš 1–1,5 m. Podrobný postup výsadby najdete v článku Výsadba stromů.

Nádoba, substrát a výsadba do květináče

Ovocný stromek v květináči

Velikost. Pro mladý stromek stačí nádoba od 20 litrů. Postupně stromek přesazujte, dospělý sloupovitý stromek potřebuje 30–50 litrů. Čím větší nádoba, tím pomaleji vysychá a v zimě promrzá. Nádoba musí mít odtokové otvory ve dně.

Materiál. Keramika a terakota jsou těžké a stabilní, ale v mrazu mohou prasknout, pokud nejsou mrazuvzdorné. Plast je lehký, v létě se ale na slunci rychle přehřívá. Dřevěné nádoby kořeny dobře izolují.

Substrát. Osvědčuje se dobrá zahradní zemina smíchaná v poměru 1:1 s kompostem nebo bezrašelinovým substrátem pro dřeviny. Na dno dejte několik centimetrů drenážní vrstvy z hrubého štěrku nebo keramzitu. Samotný rašelinový substrát se nehodí, rychle se sesedá, a když vyschne, špatně přijímá vodu.

Výsadba. Bal před výsadbou namočte, dokud se nenasákne. Stromek sázejte do stejné hloubky, místo roubování musí zůstat nad substrátem. Mezi povrchem substrátu a okrajem nádoby nechte 3–5 cm na zálivku. Ke stromku zapíchněte tyč, v nádobě ho vítr vyvrací snadněji než na zahradě.

Přesazování. Každé dva až tři roky stromek přesaďte do o něco větší nádoby nebo aspoň vyměňte horních 5–10 cm substrátu za čerstvý s kompostem.

Odtokové otvory ve dně nezakrývejte utěsněním. Přiložením střepu nebo kamene je ponecháte volné, aby přebytečná voda odtékala a kořeny nehnily. Substrát při výsadbě průběžně udusávejte, aby nevznikaly vzduchové kapsy a stromek později neklesl.

Zálivka a hnojení

Zálivka. Stromek v nádobě je odkázaný jen na vodu, kterou mu dáte. Ve vegetaci zalévejte denně, v horkých dnech i dvakrát. Zalijte vždy tolik, aby voda začala vytékat odtokovými otvory. Voda ale nesmí trvale stát v misce, kořeny by hnily. V zimě udržujte substrát přiměřeně vlhký. Stromek potřebuje vodu i v době klidu, hlavně za slunečných dnů bez mrazu.

Hnojení. Živiny z malého objemu substrátu se rychle vyčerpají. Hnojte pravidelně hnojivem se všemi živinami od rašení do srpna, později už ne, aby výhony do zimy vyzrály. Přehnojení zvyšuje náchylnost k chorobám a zhoršuje chuť a skladovatelnost plodů. Jak a čím ovocné stromy hnojit, včetně postřiku na list, popisuje článek Hnojivo na ovocné stromy.

Okyselování substrátu pro borůvky elementární sírou v nádobě obvykle nefunguje, protože v substrátu chybí mikroorganismy, které ji přemění do přijatelné formy. Spolehlivější je každoroční přidání kyselého substrátu nebo rašeliny.

Řez a probírka plodů

Stromky v nádobách se řežou v zimě a jen mírně, cílem je udržet tvar. Důležitější než „správná“ metoda je držet se jednou zvolené metody.

  • Střední výhon sloupovité jabloně nezkracujte, dokud nedosáhne požadované výšky. Zkrácení by vyvolalo růst konkurenčních výhonů a stromek by se rozvětvil.
  • Boční výhony delší než 15–20 cm zkraťte na 2–3 pupeny. Zůstanou z nich krátké plodonosné výhonky.
  • Konkurenční výhony, které rostou souběžně se středním výhonem, odstraňte celé.
  • Výhony z podnože u kořenů nebo na kmínku pod místem roubování odstraňte úplně, u místa vzniku.
  • Když stromek dosáhne konečné výšky (u jabloní 2–3 m), zkraťte střední výhon nad slabším postranním výhonem.

Probírka plodů. Sloupovité jabloně nasazují víc plodů, než dokážou vyživit. Na přelomu června a července, po přirozeném opadu, nechte na jednom místě 1–2 plody a ostatní odstraňte. Plody budou větší a strom příští rok zase plodí.

Řez klasických ovocných stromů podrobně popisuje článek Řez stromů.

Video – Zahrada ve městě: Jarní řez ukazuje, jak odstranit boční obrost, které jednoleté výhony ponechat pro plodonosné dřevo a jak řezat na větevním kroužku nebo nad pupenem.

Úzké tvary na zahradě: obnova plodného dřeva krok za krokem

Vedle pravých sloupovitých jabloní se na úzký prostor hodí i takzvané svislé kordony a štíhlá vřetena. Jde o stromky na slabé podnoži s jednou střední osou, které se sázejí do řady 1,2–1,8 m od sebe. Úzkými je nedělá dědičnost, ale řez. Ten se dá nejsnáz zvládnout systémem obnovy plodného dřeva, kterému se říká Pillar systém. Využívá toho, že jabloň na nezkráceném jednoletém výhonu založí ve druhém roce květní pupeny a ve třetím roce plodí.

Plodí takzvané produkční jednotky: krátké čípky na ose, ze kterých vyrůstají výhony staré jeden, dva a tři roky. Každá jednotka prochází čtyřletým cyklem:

  1. 1. rok (polovina března): jednoletý boční výhon zkraťte na čípek se 2 pupeny.
  2. 2. rok: z čípku vyrostou dva výhony. Šikmější nechte bez zásahu, svislejší opět zkraťte na 2 pupeny.
  3. 3. rok: dvouletý výhon s květními pupeny zkraťte nad posledním květním pupenem, nejlépe až v bílém poupěti, kdy je dobře vidět, které pupeny kvetou.
  4. 4. rok: odplozený tříletý výhon odřízněte na čípek 1–1,5 cm dlouhý. Cyklus začíná znovu.

Na jaře po řezu má tak každá jednotka jeden výhon s květními pupeny, jeden nezkrácený jednoletý výhon a jeden čípek. Odrůdy, které kvetou už na jednoletém dřevě, zvládnou cyklus za dva roky. Odrůdy, které na dvouletém dřevě nasazují špatně, potřebují o rok víc.

Jak stromek založit: jednoletý šlechtěnec zkraťte po výsadbě asi v 90 cm. Střední výhon v dalších letech zkracujte nejméně o polovinu přírůstku, dokud stromek nedosáhne konečné výšky. Produkční jednotky zakládejte postupně odspodu nahoru. Zhruba za deset let měří stromek kolem 2,5 m a nese 20–30 jednotek. Stejně se dají řezat i úzké tvary hrušní.

Letní úprava: koncem července až začátkem srpna, kdy výhony přestanou růst, prodlužující výhon osy nezkracujte. Boční letorosty, které stromek zbytečně rozšiřují, odřízněte na krátký čípek asi 1 cm. Plody se lépe vybarví a stromek zůstane úzký. Když je na stromku velká úroda, letní řez vynechte.

Úzké tvary stojí na slabých podnožích s mělkými kořeny a bez opory je vítr s úrodou vyvrátí, proto kůl nebo drátěnka zůstává po celý život stromku. Další tvary pro malé zahrady, třeba palmety u plotu, popisuje článek tvary ovocných stromů.

Zimní ochrana kořenů v nádobě

Ovocné stromky z našeho klimatu jsou mrazuvzdorné, ale jen ve volné půdě. Kořeny jsou na mráz citlivější než koruna a v nádobě je od mrazu dělí jen tenká stěna. Promrzlý kořenový bal je nejčastější příčinou, proč stromek v nádobě na jaře nevyraší.

  • Na zimu postavte nádobu na chráněné místo, ideálně ke zdi domu, mimo vítr a mimo místo, kam stéká voda ze střechy.
  • Nádobu podložte deskou z polystyrenu nebo dřeva, aby nestála přímo na studené dlažbě.
  • Nádobu obalte chvojím, surovou vlnou, jutou nebo bublinkovou fólií a povrch substrátu přikryjte listím nebo chvojím.
  • Několik nádob postavte těsně k sobě, navzájem se chrání.
  • Korunu nebalte do fólie, pod ní se přes den přehřívá. Při holomrazech ji můžete zakrýt netkanou textilií.
  • Stromek nenechávejte zimovat v teplé místnosti, potřebuje zimní klid. Výjimkou jsou teplomilné druhy jako fíkovník.

Časté dotazy

Jak velký květináč potřebuje sloupovitá jabloň?

Mladý stromek vystačí s nádobou od 20 litrů, dospělý potřebuje 30–50 litrů. Nádoba musí mít odtokové otvory a na dně drenážní vrstvu.

Potřebuje sloupovitá jabloň opylovače?

Většinou ano. Jabloně jsou cizosprašné, proto v blízkosti musí kvést jiná odrůda jabloně ve stejnou dobu. Na terase pěstujte aspoň dvě odrůdy, pokud nejsou jabloně v okolních zahradách.

Jak řezat sloupovitý stromek?

V zimě a mírně. Střední výhon nezkracujte, dokud nedosáhne požadované výšky. Boční výhony delší než 15–20 cm zkraťte na 2–3 pupeny a konkurenční výhony odstraňte celé.

Jak přezimovat ovocný stromek v květináči?

Venku na chráněném místě u zdi. Nádobu postavte na polystyren nebo dřevo, obalte ji chvojím, vlnou nebo jutou a substrát udržujte mírně vlhký. Do teplé místnosti stromek nedávejte.

Kdy sloupovitá jabloň začne plodit?

Často už rok či dva po výsadbě. Běžné ovocné stromy dávají první plody za 3–5 let. V prvním roce je dobré plody odstranit nebo nechat jen pár, aby stromek zesílil.

Jaký je rozdíl mezi sloupovitou jabloní a štíhlým vřetenem?

Sloupovitá jabloň drží úzký tvar dědičně, má jen krátké plodné větévky a skoro se neřeže. Štíhlé vřeteno je běžná odrůda na slabé podnoži, která má na střední ose delší plodné výhony a úzký kuželovitý tvar drží jen díky pravidelnému řezu. Při výšce 2–2,5 m bývá široké 1,25–1,6 m.

Naše službyHnojík IT – weby zdarma, za odkaz v patičceHnojík IT – weby zdarma, za odkaz v patičcePomáháme zdarma — nebojte se nás požádat. Stačí odkaz „Web vznikl za podpory hnojik.cz“.Web zdarma →