Polníček (kozlíček): pěstování na záhoně i ve skleníku přes zimu

Polníček kozlíček je nenáročná listová zelenina, kterou lze sklízet od podzimu do jara. Ve skleníku nebo fóliovníku dává čerstvé listy i v prosinci a lednu, venku přečká zimu na záhoně. Stačí ho zasít ve správnou dobu.

Polníček kozlíček (Valerianella locusta) je nízká jednoletá rostlina, která tvoří přízemní růžici drobných lžícovitých listů. Říká se mu také kozlíček, polníčkový salát nebo prostě polníček. Listy mají jemnou, lehce oříškovou chuť. Nezaměňujte ho s kozlíkem lékařským, což je vytrvalá léčivka, i když obě rostliny jsou příbuzné.

Hlavní výhodou polníčku je, že roste už při teplotách nad 4 °C. Proto se pěstuje hlavně v chladné části roku, kdy by salát nebo špenát rostly jen pomalu. Rychle roste, zabere málo místa a po sklizni letní zeleniny tak využije záhon, který by jinak zůstal prázdný.

Ve skleníku je polníček jednou z nejjistějších plodin pro zimní období. Stačí mu nevytápěný nebo jen temperovaný skleník. Další zeleninu vhodnou na tuto dobu najdete v článku Co pěstovat ve skleníku v zimě.

Polníček se seje ve dvou obdobích: pozdě v létě a na podzim pro sklizeň od podzimu do jara, nebo koncem zimy a brzy na jaře pro jarní sklizeň. V létě se nepěstuje. S prodlužujícím se dnem a teplem rychle vybíhá do květu a listy ztrácejí kvalitu.

Venku se vyplatí sít v několika dávkách s odstupem dvou až tří týdnů. Rostliny z dřívějšího výsevu sklidíte na podzim, pozdější přezimují a dají úrodu na konci zimy a na jaře. Přehled výsevů dalších druhů zeleniny pro skleník najdete v kalendáři skleníku.

Polníček potřebuje k vyklíčení mírné teplo, ale pak mu naopak svědčí chlad. Ve skleníku se orientujte podle těchto hodnot:

V horkém počasí klíčí polníček nerovnoměrně. Při srpnovém výsevu proto udržujte půdu stále vlhkou a v největších vedrech záhon lehce zastiňte. Ve skleníku v zimě naopak zbytečně netopte: při vyšších teplotách a slabém zimním světle rostliny vytahují a jsou náchylnější k chorobám. Za slunných dní větrejte.

Venku polníček dobře snáší mráz. V holomrazu nebo v drsnějších polohách mu pomůže netkaná textilie, chvojí nebo nízký tunel. Pod krytem se dá sklízet i v zimě. Jaké kryty se na to hodí, popisuje článek Fóliovníky a tunelové kryty.

Polníček lze pěstovat z přímého výsevu i z předpěstované sadby. Na záhoně je běžnější přímý výsev, ve skleníku se osvědčuje i sadba, protože lépe využije místo a rostliny jsou vyrovnanější.

Přímý výsev. Polníček nemá zvláštní nároky na půdu, stačí běžná zahradní půda bez plevele. Hodí se na záhon po sklizni rané zeleniny, cibule nebo brambor. Půdu jen mělce nakypřete, nerýjte ji hluboko, polníčku vyhovuje spíš ulehlejší povrch. Sejte do řádků vzdálených asi 10–15 cm, zhruba 1 cm hluboko. Po zasetí půdu lehce utužte a zalijte. Semena klíčí pomaleji než u salátu, počítejte zhruba se dvěma týdny. Až do vzejití udržujte povrch vlhký. Husté porosty proberte, aby rostliny měly kolem sebe vzduch.

Sadba. Vysévá se po několika semenech do sadbovačů nebo malých buněk. Po vzejití držte sadbu v chladu (8–12 °C) a na světle, aby se nevytahovala. Vysazuje se s kořenovým balem, přibližně ve sponu 10 × 10 cm. Po výsadbě udržujte 1–2 dny vyšší teplotu, 14–16 °C, a pak ji snižte na 5–8 °C. Víc o předpěstování sadby píšeme v článku Množení rostlin a přisvětlování sadby.

Zálivka. Půda by měla být mírně vlhká, ne mokrá. V zimě ve skleníku zalévejte méně a raději dopoledne, aby listy do večera oschly.

Odrůdy se liší velikostí a tvarem listů, rychlostí růstu a odolností k chorobám. Pro skleník volte odrůdy s tmavě zelenými vzpřímenými listy a s odolností k plísni, protože v uzavřeném vlhkém prostředí je riziko chorob vyšší. Vzpřímené listy se navíc méně zašpiní od půdy.

Osvědčené odrůdy (dostupnost ověřte u prodejců osiva):

• ‚Vit‘: tmavě zelené listy, pro podzimní i jarní pěstování.
• ‚Elan‘: vhodný i pro pěstování pod krytem.
• ‚Verte de Cambrai‘: stará francouzská odrůda s menšími, tmavými listy.
• Velkolisté typy (prodávají se jako velkolistý nebo holandský velkolistý): středně zelené oválné, protáhlé listy, dají větší úrodu na plochu.

Na obalu osiva sledujte, zda je odrůda určena pro podzimní, nebo jarní výsev. Některé odrůdy jsou vyšlechtěné na zimní pěstování a lépe snášejí chlad.

Polníček ohrožují hlavně tři houbové choroby:

• Plíseň kozlíčková: žluté skvrny na líci listů a šedavý povlak na rubu, šíří se ve vlhku a chladu.
• Padlí: bílý moučnatý povlak na listech. Proti němu jsou některé novější odrůdy odolnější.
• Plíseň šedá: vodnaté skvrny, zahnívání a šedý chmýřitý povlak, hlavně v hustém a vlhkém porostu.

Prevence je u všech stejná: nesejte příliš hustě, ve skleníku pravidelně větrejte, zalévejte k zemi a ne na listy, a nepřehnojujte dusíkem. Nadbytek dusíku dělá pletiva měkká a náchylnější k plísním i hnilobám. Na záhoně mohou listy okusovat slimáci a plzáci, hlavně ve vlhkém podzimu, proto je vhodné porost kontrolovat.

Polníček se sklízí, když má růžice zhruba 4–8 listů, obvykle za 6–10 týdnů od výsevu podle teploty a světla. Celé růžice se odříznou nožem těsně nad zemí, aby držely pohromadě. Můžete také postupně otrhávat jednotlivé vnější listy a srdíčko nechat dál růst.

Sklízejte za bezmrazého počasí. Zmrzlé listy nechte na záhoně rozmrznout, po rozmrazení jsou v pořádku. Sklízejte jen tolik, kolik hned spotřebujete. V lednici vydrží polníček jen několik dní.

Protože roste těsně u země, bývá mezi listy písek. Růžice proto důkladně propláchněte ve více vodách. Použití je hlavně syrové: jako samostatný salát s olejem a octem nebo v kombinaci s řepou, jablky, ořechy či teplými bramborami. Hodí se i do směsí s dalšími druhy listové zeleniny, například s hlávkovým salátem, špenátem nebo řeřichou. Na zimní saláty se hodí i salátová čekanka.

Polníček nepatří k náročné zelenině. Po dobře vyhnojené předplodině mu obvykle stačí živiny, které v půdě zůstaly. Na chudší půdu stačí před výsevem zapravit vyzrálý kompost nebo mírnou dávku organického hnojiva. Čerstvý hnůj a silné dávky dusíku se u listové zeleniny pěstované v zimě nedoporučují, protože při slabém světle se v listech hromadí dusičnany a rostliny jsou náchylnější k plísním.

Hnojík je organické hnojivo, které se uvolňuje postupně. Pod polníček ho stačí zapravit do záhonu před výsevem, množství pro jednotlivá balení najdete v dávkování.