Množení rostlin a přisvětlování sadby
Vyhřívané množárny, předpěstování sadby a umělé přisvětlování rostlin v zimě.
Účel množáren
K předpěstování a k rozmnožování rostlin se používá zařízení umožňující vyhřívání pěstebního substrátu nebo zeminy. Osivo lépe klíčí a nařízkované sazeničky snadněji zakořeňují.
Vyhřívání pomocí těles ústředního topení
Pro předklíčení semínek využijeme v topné sezoně těles ústředního topení, mimo sezonu malých vyhřívaných ploch. Provozní teplota pro klíčení se pro většinu výsevů pohybuje mezi 25 až 28 °C. Na ústřední topení nestavíme nádoby přímo, poněvadž povrch těles mívá podstatně vyšší teploty. K rovnoměrnému rozložení tepla použijeme co nejsilnější hliníkový plech (2–7 mm). Pomocí položeného teploměru (musí mít stupnici do 100 °C) a podkládáním různě silných prkének na těleso topení dosáhneme požadovanou hodnotu. Naměřený údaj sledujeme v době, kdy je těleso nejteplejší.
Žárovkou vyhřívaná množárna
Žárovkou vyhřívané podloží poslouží v místech, kde není ústřední topení, nebo mimo topnou sezonu. Princip spočívá ve využití tepla obyčejné žárovky vložené do kovové krabice. Víko je rovněž ze silného plechu. Požadovanou teplotu dosáhneme výběrem žárovky mezi 25 až 75 W. Teplota množárny je závislá na provozním prostředí. Barevně odlišný tón světla je způsoben speciální zářivkou pro rostliny.
Vyhřívání zeminy topným kabelem
Topný kabel je řízený pomocí termostatu. V dřevěné tepelně izolované bedně je rovnoměrně rozložen topný kabel zasypaný pískem. Vrchní částí je zemina, do které se vysazují předklíčené nebo nařízkované rostliny. Teplota zeminy se udržuje na 25 °C.
Úprava množárny pro snadnou manipulaci se sadbou
Lze použít cementovou maltu namísto zeminy, do které jsou zality neděravé kelímky. Zemina se nachází pouze v kelímcích, které mají otvor ve dně. Při tomto uspořádání je snadná manipulace, odpadá přesazování a bez porušení kořenového balu lze rostliny vysadit na stanoviště. Ve vkládaných kelímcích mohou být různé substráty pro výsevy, zakořeňování rostlinných řízků a zeminy pro dopěstování sadby. Výsevy nebo založené řízky mohou být zakrývány obrácenými průsvitnými kelímky. Při nutnosti přistínění zvolíme kelímek tmavší. Termostat se při provozu zasouvá do trubky zabetonované pod kelímky. Dostačující pro rodinnou zahradu je 100 míst v množárně. Topný kabel má příkon 200 W a udrží požadovanou teplotu i při okolní teplotě 5 °C. Vyhřívání zapíná termostat jen při poklesu pod nastavenou hodnotu. Spotřeba za 24 hodin činí necelou 1 kWh.
Předpěstování sadby v bytě
Chceme-li být nezávislí na nákupu sadby a potřebujeme občas ověřit klíčivost uchovávaných osiv, je třeba mít vybavení, které umožní předklíčení a dopěstování naklíčených rostlin.
Za předpokladu, že je k dispozici množárna a že dodržujeme hygienická pravidla týkající se čistoty misek, sterilního substrátu, převařené vody a možnosti přisvětlení, problémy nevzniknou.
Do vybavení patří plastové krabičky, které se uzavírají horním víčkem dovnitř a mají s ohledem na úsporu místa v množárně hranatý tvar. Kultivační misky Drigalski budeme používat obráceně. Větší průměr (víčko) poslouží jako dno a menší bude víko. Toto opatření zamezí zbytečnému odparu vody, která by jinak po vnější stěně stékala mimo.
Předklíčení je naprosto spolehlivé v hrubozrnném zeolitu. Na snímku je výsev petunií. Novou metodou je používání Agroperlitu. Do předklíčovací nádoby nasypeme asi 0,5 cm vrstvu a vyséváme osivo na povrch co nejrovnoměrněji. Zavlažíme rosením, převařenou vodou. Přiklopíme víčko a uložíme na množárnu. Osivům, která vyžadují ke klíčení tmu, zatemníme celou nádobu. Na počátku rozvíjení děložních lístků je zapotřebí světlo. Při lednových a únorových výsevech je nutné přisvětlení. Po rozvinutí děložních lístků přepícháme rostlinky pinzetou do nezamořené zeminy, nejlépe do vlastní přesáté listovky.
V prodejnách a na výstavách jsou nabízeny různé plastové miniskleníčky. Na pěstování více druhů rostlin současně jsou ale nevhodné pro nestejný růst. V praxi to znamená mít několik miniskleníčků. Záležitost lze vyřešit použitím nevratných plastových nádob.
Úprava láhví od vody spočívá v odstřižení horního dílu pod zúžením na prvním vyztužovacím proužku. Aby nedošlo k ulití sadby, je lépe propíchat silnější jehlou otvory těsně nad prolysy u dna.
Nádobu naplníme listovkou nebo zeminou do výšky asi 8 cm. Naklíčené rostlinky z perlitu přepícháme pomocí dlouhé pinzety. Vysazené rostliny rosením zavlažíme a nádobu zakryjeme Petriho miskou nebo mikroténovou fólií s gumičkou. Víčko odstraníme, když dosáhnou rostliny vrcholu nádoby. Sadba netrpí suchým vzduchem ani v bytech s ústředním topením. Když se rostliny naklání za světlem k oknu, máme výhodu v otáčení nádob.
Zakořeňování řízků v množárně
Množárna neslouží jen k výsevům. Vyhřátý substrát výrazně urychlí i zakořeňování řízků balkonových květin, fuchsií, pelargonií nebo vánočních hvězd. Údaje v této části vycházejí z knihy F. Kobzy a M. Koudely Skleník od jara do zimy.
- Teplota: řízky letniček a balkonových květin koření při 18–22 °C pod fólií nebo za mlžení, které drží vysokou vzdušnou vlhkost. Semena letniček v množárně při 18–20 °C vzcházejí za 7–14 dní.
- Substrát: má být čistý a sterilní – osvědčuje se čerstvý perlit, rašelina nebo jejich směs.
- Řízky: nejrychleji koření vrcholové řízky se dvěma až třemi páry listů. Čím větší řízek, tím dřív z něj vyroste velká rostlina.
- Stimulátor: konec řízku ponořte do kořenového stimulátoru v prášku nebo roztoku, nechte okapat a hned zapíchněte. Prášek je rychlý, ale na řízcích ulpí nestejné množství a řízky pak koření nevyrovnaně; tekutý stimulátor se nanáší rovnoměrněji. Více v článku o zakořeňování řízků.
- Stínění: množárnu a čerstvě napíchané řízky stiňte, dokud nezakoření.
- Rovnou do květináče: dobře kořenící rostliny, například muškáty, můžete zapichovat po 1–3 řízcích přímo do květináčů nebo truhlíků, kde budou dorůstat – odpadne přesazování.
| Kdy řízkovat balkonové květiny | Proč |
|---|---|
| léto | matečným rostlinám odstraňovat květy a zaštipovat je, aby obrůstaly |
| srpen–září | řízky, z nichž budou matečné rostliny na příští rok |
| listopad | řízky pro velké a kmínkové rostliny |
| leden–březen | řízky pro běžně velké rostliny |
| matečné rostliny v zimě | 10–12 °C; k rašení výhonů na řízky 16–18 °C |
Důvody využití umělých zdrojů pro pěstování rostlin
V souvislosti se změnou ročních období se vyžaduje v zimních měsících při pěstování rostlin náhradní světelný zdroj, který by umožnil předpěstování sazenic některých druhů květin a zelenin v bytech. Květiny z přímých výsevů do volné přírody by pozdě kvetly a mnohdy nenasadily květenství. Bez předpěstování sadby některých zelenin by se nedosáhlo konzumní zralosti. Předpěstování umožní efektivnější využití skleníku dosažením několika sklizní během roku a tím částečné kompenzování pořizovacích nákladů těchto zařízení.
V neposlední řadě je možné využít teplot obydlí k předpěstování rostlin. Na klíčení, pikýrování a předpěstování do stadia prvních pravých listů jsou zapotřebí teploty 18 až 30 °C. Leden a únor v našich klimatických podmínkách mají krátký den, časté mlhy a celodenně zataženou oblohu. Při současných cenách paliv je neekonomické vytápět velké kryté plochy, když můžeme k drobnému pěstování využít teplot obydlí a rostlinám přisvítit.
V zimním období je třeba doplnit deficit světla. Mnoho zahrádkářů má zkušenost s nekvalitní vytáhlou sadbou paprik a rajčat, i když mají pěstební nádoby umístěny na parapetech oken orientovaných jižně. Zavádějící jsou i rady v některých tiskovinách, doporučující uložení nádob a miniskleníčků s rostlinami nad tělesa topení. Za dvojitým sklem, mnohdy i oroseným, nebývá příliš světla. Vzešlé rostliny jsou slabé, světlounké, příliš se prodlužují. Zůstává pouze možnost omezit teplotu na 15 až 18 °C, doplnit nedostatek světla a prodloužit délku dne.
Různá vlnová délka světla má rozdílný vliv na rostliny. Světlo se skládá z různých vlnových délek. Jsou uváděny v nanometrech (1 nm = 1 miliontina milimetru). V červeném světle rostliny netvoří zelené barvivo, mají silně prodloužené buňky, velké mezibuněčné prostory a slabě vyvinutá vodivá a podpůrná pletiva (vybělují). V červeném světle zároveň nejvíce asimilují a transpirují. V přítomnosti modrofialové části spektra je růst normální. Vytvářejí se krátká internodia a velké ploché listy. Část ultrafialové složky světla je tedy jedním z činitelů ovlivňujících růst.
Pokroky v osvětlovací technice a jejich vliv na růst rostlin
Vznikají stále nové a dokonalejší typy umělých zdrojů záření, které se navzájem liší co do spektrálního složení vyzařovaného světla. Proto nejsou všechny vhodné pro přisvětlování rostlin. Naprostá většina výrobků slouží k svícení při lidské činnosti. Výrobci se snaží, aby složení světla bylo co nejvíce zhuštěné v oblasti, ve které je lidské oko nejcitlivější, s ohledem na spotřebu energie. Svícení některými umělými světelnými zdroji, které postrádají okrajové oblasti slunečního světla, nemá pro rostliny význam. Jedním ze zdrojů umělého světla jsou zářivky.
Ačkoliv lidskému oku se zdá intenzita světla vysoká, rostlinám nestačí, chybí jim infračervená oblast, jsou vlastně ve „tmě“ a nemá smysl těmito světelnými zdroji bez doplňku přisvětlovat. Příkladem je příjem světla balzamínou – Impatiens.
I když jsou vyráběny speciální zářivky pro svícení rostlinám, pro drobného pěstitele je nejschůdnější použití běžné zářivky s označením „bílá“, doplněné normální žárovkou 15 až 25 wattů na jednu trubici.
V současnosti jsou propagovány jako náhrady žárovek zářivky s paticí. Složení světla mají bohužel stejné jako u klasických bílých zářivek.
Vzdálenost, intenzita světla a biorytmy rostlin
Vzdálenost rostliny od zdroje světla je rozhodující. Rostlinám není jedno, jestli jsou u okna nebo v koutě na druhé straně místnosti. Každý druh zelené vegetace má i své nároky na osvětlení. Na počátku vývoje jsou nároky podstatně vyšší než u rostlin již hotových a přežívajících ve vegetačním klidu (dormanci) v zimním období. Při umělém osvětlení, kdy pracujeme s malou intenzitou, je třeba zdůraznit, že světlo značně ubývá se vzdáleností od zdroje. Ideální vzdálenost zářivky od rostlin je od 20 do 50 cm. Nad tuto vzdálenost není světlo dostatečně účinné.
Hranice, při které ustává fotosyntéza, se pohybuje kolem 100 luxů. V zimních dnech je ale u rostlin v místnosti, zvlášť dál od okna, světla často tak málo, že je třeba vzešlým rostlinám svítit celý den.
Rostliny mají své biorytmy, kterými se řídí jejich růst. Dosud se nepodařilo přimět rostliny ke změně závislosti na délce dne. Jsou velmi citlivé na nepravidelnou délku osvitu. Musí být respektována jejich vlastnost související s přisvětlováním a délkou dne. Lidský činitel není příliš spolehlivý, a proto je nutné řídit přisvětlování spínacími hodinami. V lednu prodloužíme svícením délku dne o 4 hodiny, v únoru o 3 hodiny a v březnu o 2 hodiny. U běžných bílých zářivek odpadá v březnu doplňkové světlo žárovek. Problémy s předpěstováním rostlin nebudou, jestliže udržíme teplotu mezi 16 až 18 °C.
Dva druhy přisvětlení a zatemňování krátkodenních rostlin
Zahradníci rozlišují dva účely přisvětlování, které se liší hlavně intenzitou světla. Údaje vycházejí z knihy F. Kobzy a M. Koudely Skleník od jara do zimy.
Fotoperiodické přisvětlení jen prodlužuje den. Stačí slabé světlo kolem 70–100 luxů v úrovni rostlin – na fotosyntézu nestačí, ale rostlina ho „vnímá“ jako den. Tak se udržují ve vegetativním růstu matečné rostliny vánočních hvězd (od září do dubna na 16 hodin denně) nebo mladé chryzantémy po výsadbě, zhruba od 23. září do 23. března, dokud nedorostou asi 40 cm.
Fotosyntetické přisvětlení nahrazuje chybějící denní světlo, aby rostlina mohla růst. Potřebuje mnohem silnější zdroj, zhruba 3000–3500 luxů v úrovni rostlin, a zapíná se, když denní světlo klesne pod asi 1500 luxů. Tak se v zahradnictvích přisvětlují výsevy a mladé rostliny, řezané růže nebo lilie od nasazení poupat do rozkvětu.
| Způsob | Světlo v úrovni rostlin | Kdy a k čemu |
|---|---|---|
| Fotoperiodické přisvětlení | 70–100 lx | prodloužení dne, např. září–duben na 16 h; chryzantémy 23. 9. – 23. 3. |
| Fotosyntetické přisvětlení | 3000–3500 lx | když denní světlo klesne pod asi 1500 lx; výsevy, mladé rostliny, řezané květiny |
| Zatemňování | světlo nejvýš 10 h denně | vyvolání květu krátkodenních rostlin (chryzantémy, vánoční hvězda, kalanchoe) |
Zatemňování krátkodenních rostlin: chryzantémy, vánoční hvězda nebo kalanchoe založí květy jen za krátkého dne. Chcete-li jejich kvetení načasovat, zkraťte jim světlou část dne na nejvýš 10 hodin: ve skleníku se nad ně každý večer natahuje černá fólie, u chryzantém zhruba od 18–19 hodin do 8–9 hodin ráno. Doma stačí neprůsvitná krabice. Podrobnosti najdete v článcích Chryzantéma a Vánoční hvězda.
Vyplatí se to doma? Silné fotosyntetické přisvětlení celého skleníku má velkou spotřebu elektřiny a při dnešních cenách se hobby pěstiteli většinou nevyplatí. Rozumnější je svítit jen na malou plochu se sadbou v bytě, jak popisujeme výše, a skleník naplno využívat až od konce února, kdy je den delší než 10 hodin.
