Spála růžovitých, fytoftora a verticiliové vadnutí: vážné choroby dřevin

Bakteriální choroby, fytoftory a cévní vadnutí patří k nejzávažnějším onemocněním dřevin: napadené stromy a keře často odumírají a u některých z nich je jedinou možností odstranění napadených rostlin.

Erwinia amylovora

Hostitelské dřeviny: všechny růžovité rostliny, jejichž plodem je malvice: jabloň, hrušeň, kdouloň, jeřáb, hloh a hlohovec, kdoulovec, mišpule, muchovník a bibas.

Příznaky: vodnatění, vadnutí, sesychání a hnědnutí květů, náhlé hnědnutí až černání a svinování listů, vodnatění, hnědnutí, usychání a svrašťování výhonů, jejichž vrcholy se hákovitě ohýbají, výron bakteriálního slizu na napadených pletivech. Vkleslé korové nekrózy s výronem exsudátu: v zimě vkleslnutí kůry.

Patogen: bakterie je zařazena mezi registrované (karanténní) organizmy a v Evropě se vyskytuje od roku 1957. Infekce se přenáší kontaminovaným nářadím, tažnými ptáky, kapkami vody, hmyzem (mouchy, včely, vosy a čmeláci infikují květy; savý hmyz infikuje výhony). Determinace je možná pouze v laboratoři (optimum: květen–září).

Možnosti záměny: různé patogenní houby způsobující odumírání výhonů a větví; pozornost věnovat bakteriálnímu slizu.

Škodlivost: vadnutí a odumírání listů, květů a výhonů, jakož i celých rostlin.

Ochrana: okamžitá likvidace napadených rostlin na stanovišti; zákaz transportu napadených rostlin, jakož i hostitelských rostlin, které pocházejí z oblasti výskytu spály růžovitých (rostlinolékařský pas); preventivní a hygienická opatření: odstřižení a spálení infikovaných rostlin, jejich částí, desinfekce nářadí; pěstování odolných odrůd; aplikace měďnatých přípravků nebo antibiotik (v ČR nejsou povolena); testovány jsou přípravky na bázi antagonistických bakterií, extrakty břečťanu či kamenné moučky. Šlechtění na rezistenci.

Phytophthora sp.

Hostitelské dřeviny: různé druhy dřevin, především listnaté stromy, v ojedinělých případech i jehličnany (zejména tis – Taxus), v urbanistických oblastech je vážným problémem pro jírovce.

Příznaky: listy celé koruny žloutnou, předčasně opadávají, jednotlivé větve, v konečné fázi celá koruna stromu, odumírají. Z kmene stromu vytéká hnědá tekutina. Pod borkou vznikají hnědé až červenohnědé jazykovitě se protahující korové a lýkové nekrózy ostře ohraničené od zdravé části kůry.

Patogen: Phytophthora cactorum, Ph. cinnamomi, Ph. cambivora aj. Infekce je vyvolána především pohyblivými bičíkatými zoosporami, které se v půdním roztoku aktivně pohybují a pronikají do jemných kořenových vlásků. Hyfy prorůstají směrem ke kmeni, který v konečné fázi odumírá. Příčinou napadení je pravděpodobně dlouhodobé oslabení stromů (např. extrémním průběhem počasí – dlouholetý stres vyvolaný suchem, nadměrnou vláhou, nadbytkem dusíku).

Možnosti záměny: kořenová hniloba, výron mízy z kmene z jiného důvodu.

Škodlivost: téměř vždy letální.

Ochrana: kurativní opatření se uplatňují pouze u mladších stromů a při včasné identifikaci onemocnění: aplikace speciálních fungicidů (u některých hrozí nebezpečí vzniku rezistence!);

preventivní opatření: napadené stromy je nutné odstranit a likvidovat. Před novou výsadbou je nezbytné vyměnit velký objem půdy a vysadit méně citlivé druhy stromů.

Phytophthora ramorum

Hostitelské dřeviny: četné druhy stromů a keřů; Evropa: pěnišník a azalka, kalina – okrasné i domácí druhy, Leucothoe sp.

USA: nejčastěji Quercus agrifolia, Lithocarpus desinflorus, Vaccinium ovatum, Rhododendron spp., Umbellularia californica aj.

Příznaky: v Evropě se dosud vyskytly příznaky na druzích r. Rhododendron: odumírání výhonů (výhony od vrcholku odumírají); pupeny, výhony a části výhonů černají; skvrny na bázi listu nebo se šíří podél střední žilky.

Viburnum: celé rostliny vadnou, zřídka odumírají jednotlivé výhony, odumírají i části kůry na výhonech v blízkosti půdy.

Patogen: registrovaný (karanténní) organizmus! Teprve před několika lety byla přítomnost P. ramorum prokázána v Německu na kalině, v r. 2004 v ČR na rododendronu. V USA je původcem masivního odumírání listnatých stromů. Infekce je vyvolána pohyblivými sporami (zoospory). Patogen přežívá nepříznivé období trvalými sporami. Je rozšiřován napadeným rostlinným materiálem, na kratší vzdálenosti také deštěm a mlhou, jakož i splavením ze zavlažovaných pozemků do přirozených toků.

Možnosti záměny: různé mykózy na listech dřevin, abioticky poškozené listy, hniloba kořenového krčku způsobená jinými druhy fytoftor (více).

Škodlivost: masivní zasychání nebo odumírání napadených částí rostlin.

Ochrana: karanténní opatření: v případě podezření okamžité ohlášení na státní rostlinolékařské správě; po identifikaci původce je nutné napadené rostliny odstranit a okamžitě zlikvidovat (spálit). Desinfekce použitého nářadí.

A.: Verticillium albo-atrum, A.: Verticillium dahliae

Hostitelské dřeviny: javor, jasan, kaštanovník, lípa, katalpa, škumpa a další druhy listnatých stromů.

Příznaky: na vrcholcích výhonů, které později odumírají, vadnoucí listy; zelené, zelenošedé, na příčném průřezu prstencovité, na podélném průřezu čárkovité zbarvení bělu, které je způsobeno hyfami prorůstajícími cévními svazky. Prorůstající hyfy ucpávají cévy a výhony vadnou.

Patogen: mikromycety způsobující tracheomykózy, do rostlin pronikají drobnými poraněními na kořenech a větvích.

Možnosti záměny: abiotická poškození (více), obzvláště pozdními mrazy (více); plíseň šedá (více), odumírání jilmů (více).

Škodlivost: vnímavé druhy stromů a mladých stromů často odumírají již během prvních let po výsadbě; u starších, méně citlivých druhů, může být onemocnění chronické, přičemž typické je řídké olistění a parciální odumírání koruny.

Ochrana: vyloučení poranění kořenů, desinfekce používaného nářadí; výsadba odolných druhů stromu na stanoviště s předchozím výskytem verticiliózy; výměna velkého objemu půdy.

Pseudomonas savastanoi pv. savastanoi

Hostitelské dřeviny: jasan.

Příznaky: na výhonech, větvích a kmenech uzlovité nádory dorůstající až do velikosti pěsti. Převážně okrouhlé nádory jsou zpočátku kryty intaktní borkou, brzy ale na povrchu drsné až rozpukané, černé.

Patogen: téměř všude se vyskytující bakterióza jasanu. Bakterie pronikají do stromu nejrůznějšími ranami.

Možnosti záměny: poškození jasanohlodem jasanovým (Leperesinus fraxini aj. druhy).

Škodlivost: černé nádory v koruně jasanu se vyskytují jen ojediněle, nemocné stromy žijí velmi dlouho.

Ochrana: kurativní není známa, preventivně desinfekce nářadí použitého k řezu!

Zdroje fotografií

• Spála růžovitých, fytoftora a vadnutí dřevin: Ninjatacoshell, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Fytoftorová kořenová hniloba: Rasbak at Dutch Wikipedia, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Verticiliové vadnutí: David Gent, USDA Agricultural Research Service, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj
• Bakteriální uzlovitost jasanu: jacilluch, CC BY-SA 2.0, zdroj