Maceška (Viola): druhy violek, pěstování a hnojení

Většinou vytrvalé byliny s vonnými květy

• Stanoviště: slunné až stinné; humózní, čerstvá půda
• Výška: 10–30 cm
• Doba kvetení: březen–září, podle druhu
• Množení: výsevem nebo dělením

Různé druhy tohoto rodu lze nalézt téměř po celé zeměkouli. Nízké byliny jsou osvědčené kulturní rostliny a patří k čeledi violkovitých (Violaceae), jejímiž jsou v naší přírodě jedinými zástupci. Domácí druhy violek (fialek) rostou často v lesích nebo na lesních okrajích, ale také na loukách, polích, vřesovištích, na močálech a rašeliništích, až do hor.

Violky mají dlouze řapíkaté srdčité nebo vejčité listy, dlouze stopkaté květy, vyrůstající z paždí listů, stojí jednotlivě nebo po dvou. Květ sestává vždy z 5 korunních plátků, z nichž prostřední, spodní, lístek je opatřen ostruhou. Nehledě na modré, fialové, žluté a bílé tóny čistých druhů, existují četné barevné nuance mnoha zahradních odrůd.

Zahradní macešky s téměř nepřehlédnutelnou rozmanitostí barev a tvarů vznikly z četných křížení, na nichž se údajně zúčastnily druhy Viola lutea, V. altaica a V. tricolor. Kromě violky rohaté (Viola cornuta), která potřebuje slunné místo, cítí se ostatní druhy nejlépe v polostínu, pokud možno ve spojení s dřevinami. Rostliny se mohou množit dělením nebo vysévat na podzim či časně zjara, kvetou pak na jaře nebo v létě.

Maceška, violka i fialka jsou v běžné mluvě názvy pro tentýž rod Viola. Jako „maceška“ se nejčastěji označuje velkokvětá zahradní maceška (Viola × wittrockiana), zatímco „violka“ bývá jméno pro plané a drobnokvěté druhy. Africká fialka (Saintpaulia) je přitom úplně jiná rostlina a do rodu Viola nepatří.

Zahradní maceška je botanicky krátkověká trvalka, v zahradě se ale pěstuje jako dvouletka: vyseje se v létě, přezimuje jako mladá rostlina a naplno kvete od časného jara do začátku léta následujícího roku. Po odkvětu bývá vyčerpaná a nahrazuje se novou výsadbou.

Macešky patří mezi mrazuvzdorné jarní květiny — dobře zakořeněné rostliny na záhonu snesou mráz i sněhovou pokrývku a při oblevě pokračují v kvetení. Citlivější jsou v truhlících a květináčích, kde kořenový bal promrzá rychleji; pomůže přesun k závětrné stěně a nastýlka.

• Zahradní maceška (Viola × wittrockiana) — pěstuje se jako dvouletka, kvete jaro až začátek léta.
• Violka rohatá (Viola cornuta) — skutečná vytrvalá violka, kvete od května do podzimu.
• Violka trojbarevná (Viola tricolor) — jednoletá až víceletá, ochotně se sama vysévá.

Macešky jsou nenáročné a odvděčí se za jediné: propustnou humózní půdu, dostatek světla a pravidelnou zálivku. Na plném slunci kvetou nejbohatěji, v polostínu zase déle vydrží.

• Výsev: od června do července na záhon nebo do truhlíku, vysazení na trvalé místo na podzim.
• Stanoviště: slunné až polostinné, humózní a čerstvě vlhká půda.
• Zálivka: pravidelná, ale bez trvale mokré půdy — kořeny nesnášejí stojatou vodu.
• Péče o květy: odstraňování odkvetlých květů prodlužuje kvetení o několik týdnů.
• Výsadba: nejlépe vynikne ve skupinách a v kombinaci s dalšími jarními květinami.

Do jarního záhonu se macešky hodí k sedmikráskám, pomněnkám, prvosenkám i k cibulovinám, jako je narcis. Vlastní rostliny si snadno vypěstujete ze semínek.

Botanicky macešky nepatří k pravým dvouletkám a na záhon se vysazují kvetoucí už na podzim. Ve skleníku je ale můžete přirychlit tak, že v miskách a květináčích bohatě kvetou a voní už ve druhé polovině března. Na misky se macešky sesazují po několika kusech, kombinují se s jinými jarními květinami, nebo se přirychlují samostatně v květináčích.

Přes zimu můžete rostliny přikrýt několika vrstvami netkané textilie. Za teplejšího počasí ale hlídejte zapaření, pod vlhkou textilií se snadno rozšíří plísně. Pokud macešky zmrznou, silnější listy bývají poškozené a na začátku přirychlení je odstraňte.

Když se macešky vytáhnou

Jakmile teplota ve skleníku vystoupí nad 12 °C, macešky rychle vytahují dlouhé slabé stonky. Vytáhlé rostliny nevypadají hezky, proto je seřízněte a nechte znovu obrůst. Předejdete tomu, když omezíte zálivku a za slunečných dnů hodně větráte.

Stejně se přirychlují i sedmikrásky a pomněnky. Sedmikrásky přirychlované od 20. ledna kvetou koncem února i při teplotách do 15 °C. Přehled skleníků podle teploty najdete v průvodci Využití skleníku.

Jednoletá, max. 20 cm vysoká, květy bíložluté. Roste často na polích, snáší slunce i sucho.

Až 30 cm vysoká, květy modrofialové, běžná v Evropě, roste na pastvinách, vřesovištích a lesních lemech.

Tmavě fialové voňavé květy, tvorba odnoží, léčivé účinky (čaj z květů při bronchitidě, černém kašli atd.), zahradní odrůda ‚Königin Charlotte‘.

Cca 15 cm vysoká, šeříkově modré květy, roste na březích, v bažinách a olšinách.

Jednoletá až víceletá, květy modrofialové, bílé a žluté, dříve používaná jako léčivá rostlina. Je to jeden z rodičů dnešních zahradních macešek.

Velkokvěté druhy, kvetou od května do podzimu, oblíbené odrůdy:

• ‚Blaue Schönheit‘ (zářivě modrá),
• ‚Bouillon‘ (tmavě citronově žlutá),
• ‚Famos‘ (vínově červená),
• ‚Germania‘ (tmavě purpurově fialová),
• ‚Hansa‘ (tmavě modrá),
• ‚White Perfection‘ (čistě bílá).

Pouze 15 cm vysoká, porcelánově modré květy, srdčité listy s purpurovým nádechem, vhodná jako půdopokryvná rostlina na okraje porostu.