Řez vinné révy: kdy a jak stříhat révu na zahradě

Réva bez řezu za pár let zhoustne, vyholí se zespodu a nese spoustu malých hroznů, které nedozrají. Řez určuje, kolik bude hroznů, jak velké budou a jestli dřevo do zimy vyzraje. Postup se liší podle tvaru keře, pravidla jsou ale u všech tvarů stejná.

• Staré dřevo (stařina) je starší než dva roky. Tvoří hlavu, kmen a ramena keře a réva v něm ukládá zásobní látky.
• Dvouleté dřevo jsou zbytky loňských čípků a tažňů.
• Réví je loňský vyzrálý výhon. Réví z dvouletého dřeva je plodné, vyrostou z něj letorosty s hrozny.
• Podpusta je réví vyrostlé přímo ze stařiny. Bývá neplodné, ale slouží jako náhradní dřevo ke snižování a zmlazování keře.
• Letorosty jsou letošní zelené výhony, v paždí listů z nich rostou zálistky (fazochy).

Při řezu se réví zkracuje na čípky (1–5 oček), polotažně (6–9 oček) nebo tažně (10 a více oček) a staré odplozené dřevo se odstraňuje. Jak réva rozděluje živiny mezi listy a hrozny, popisuje článek Réva vinná: vlastnosti a vegetační cyklus.

Hlavní řez je zimní. Vyšší tvary lze stříhat už od poloviny prosince, většinou se ale řeže v únoru a březnu, když pominou silné mrazy. Teplota by při řezu neměla klesnout pod −3 °C, zmrzlé réví se láme.

Při pozdním řezu réva „slzí“, z ran vytéká míza. Keři to výrazně neublíží, silný výtok ale může vymáčet očka krátkých čípků, takže nevyraší. V polohách s častými jarními mrazíky se naopak vyplácí řezat později: réva později raší a mráz mladé letorosty spíš mine. Osvědčuje se nechat pár oček navíc a přebytečné letorosty odstranit až při podlomu.

• Na réví použijte ostré nůžky, na staré dřevo pilku.
• Nad horním očkem nechte asi 2 cm čípek. Réví pod řezem zasychá a očko řezané těsně by mohlo zaschnout.
• U keřů přihrnutých na zimu zeminou nejdřív zem odhrňte a po řezu odstraňte rosné kořínky nad místem štěpování.
• Suché a nemocné réví, zaschlé čípky a zmrzlé dřevo (hnědé na řezu) odřízněte až do zdravého.

Plně vyvinutý keř vedený na hlavu nese po řezu zhruba 10–20 oček. Přetížený keř dá hodně malých, kyselých hroznů a jeho dřevo do zimy nevyzraje.

Tažně vyvazujte vodorovně nebo do oblouku, ve svislé poloze vyraší jen horní očka. Pod tažněm nechte vždy dvouočkový náhradní čípek, ze kterého vyroste dřevo na příští rok. Odplozený tažeň další zimu odřízněte i s kouskem stařiny až po tento čípek. U vyšších tvarů nechávejte nízko u země ještě jeden mrazový čípek, ze kterého lze keř obnovit, když vymrzne.

Kmínek je jen 10–15 cm nad zemí, takže se keř dá na zimu přihrnout zeminou a hrozny dozrávají v teplém vzduchu u země. Hodí se do chladnějších poloh, úroda je ale menší než u vyšších tvarů.

Odrůdy s dlouhým řezem se vedou stejně, jen se z nejvyššího čípku nechá tažeň nebo polotažeň vyvázaný vodorovně ke kůlu a k němu 3–4 čípky. Příští rok se tažeň odřízne s částí stařiny a nařeže se nový.

Guyot je dnes nejběžnější tvar v malých vinicích i na zahradách. Na nízkém kmínku se každý rok nechá jeden (jednoduchý Guyot) nebo dva polotažně (dvojitý Guyot) vyvázané vodorovně na spodní drát. Hodí se pro odrůdy, které plodí na delším dřevě.

1. 2. rok: oba výhony zkraťte na 25–30 cm (4–6 oček). Po vyrašení nechte na každém dvě nejhořejší očka, spodní vylomte.
2. 3. rok: výhon z horního očka zkraťte na polotažeň se 6 očky a vyvažte k drátu, výhon ze spodního očka na dvouočkový náhradní čípek.
3. Při podlomu nechte na polotažni jen letorosty s květenstvím, na náhradním čípku oba.
4. Každý další rok odplozený polotažeň odřízněte. Z náhradního čípku horní výhon zkraťte na nový polotažeň, spodní na nový čípek.

Karlštejnské vedení obnovuje polotažně střídavě, každý rok jen na jedné straně keře. Rýnsko-hessenské vedení je Guyot na kmeni vysokém 50–70 cm, obvykle se dvěma kmeny zakončenými polotažněm s 8 očky.

Kordón má trvalé rameno ze starého dřeva, na kterém se každý rok řežou krátké čípky. Nízký kordón lemuje cestu, střední a vysoký pokryje zeď domu. Vyšší kmen dává víc hroznů, obvykle ale horší jakost, a hodí se hlavně pro bujné odrůdy.

Vodorovný kordón zakládejte, až je výhon dlouhý a silný aspoň 6–7 mm, obvykle ve 3. nebo 4. roce. Do té doby réví řežte u země na 2 očka. Silný výhon ohněte a vyvažte vodorovně k drátu, na vodorovné části nechte 4–6 oček a očka na svislé části po vyrašení vylomte. Druhý výhon zkraťte na jednoočkový rezervní čípek. Každý rok rameno prodlužte o 4–6 oček a ostatní výhony zkraťte na dvouočkové čípky. Když má rameno potřebnou délku, řežou se jen čípky: horní výhon se odřízne, spodní se zkrátí na nový čípek. Dvouramenný kordón je lepší vést ze dvou kmenů, každý na opačnou stranu.

Svislý kordón se zakládá ve 2. roce, pokud je aspoň jeden výhon dost silný. Odměřte na něm 40–50 cm, nad tím nechte 3 očka a zbytek odstřihněte, druhý výhon zkraťte u země na rezervní čípek. Z letorostů na kmínku nechte tři nejhořejší. Příští rok zkraťte svislý výhon na 3 očka (u bujných keřů na 5–6) a postranní na 2 očka. Tak kmen prodlužujte až do výšky 200–250 cm.

Šikmý kordón pod úhlem 30–45° se hodí do míst s tuhými zimami, protože se dá na zimu odvázat, položit k zemi a přihrnout zeminou nebo přikrýt chvojím.

Jižní zeď je pro révu nejteplejší místo na zahradě, keř ale musí být vedený do plochy, ne do chumlu letorostů, které se navzájem stíní. Celou zeď pokryje kombinace svislých kordónů s nízkým a vysokým kmenem, nebo vodorovné kordóny nad sebou, nejméně 100 cm od sebe. Volněji vedená ramena se vyvazují vějířovitě k laťové treláži, každý rok se zakládá jen jedno nové a obrost se řeže na dvou- až pětiočkové čípky.

Pergola a loubí patří na místo s celodenním sluncem a v závětří. Réva se na nich vede jako vodorovné kordóny nebo volnější tvary a potřebuje pravidelný podlom, jinak se rychle přehustí. Které stolní odrůdy se ke zdi a na pergolu hodí, najdete v článku Vinná réva, jak u zdi uspíšit zrání, v článku Réva vinná: jak zlepšit jakost hroznů.

• Podlom se dělá od poloviny května do začátku června, když jsou letorosty dlouhé 20–25 cm a je vidět násada květenství. Odstraňte neplodné letorosty, kromě těch, které budete potřebovat pro příští řez, typicky letorost ze spodního očka čípku. Ze dvou tří letorostů z jednoho místa nechte nejsilnější, letorosty na kmeni vylomte.
• Vyvazování: letorosty průběžně vyvazujte svisle ke kůlu nebo je zastrkávejte mezi dvojice drátů.
• Zálistky ve spodní polovině letorostů vylamujte hned, dokud jsou malé, propásnuté sestřihněte za prvním listem. U mladých keřů se v prvních dvou letech zálistky nechávají.
• Osečkování: u nejranějších odrůd v době, kdy bobule měknou, u ostatních koncem srpna zkraťte vrcholy letorostů. Dřevo i hrozny lépe vyzrají.
• Odlistění kolem hroznů zlepší vybarvení a omezí hnití. S mírou, příliš odlistěné hrozny trpí úpalem.

Provzdušněný keř méně trpí padlím a plísní révy.

Starý keř s vysokým kmenem, který dělá jen krátké přírůstky, zmladíte takto: starý kmen odřízněte pilkou co nejníž u země, réví z náhradního čípku u paty sestřihněte ve výšce nového kmene a po vyrašení nechte jen dva letorosty na jeho konci a jeden u paty jako náhradní. Pokud u paty žádný čípek ani podpusta není, nechte nejdřív jeden rok vyrůst letorost ze starého dřeva co nejníž.

Réva na hlavu potřebuje kůl asi 2 m dlouhý, nahoře silný aspoň 3 cm, zaražený 40 cm hluboko. Nejdéle vydrží akát a dub, z jehličnanů modřín.

Pro Guyota a kordóny se staví drátěnka. Sloupky (kovové trubky zabetonované 50–60 cm hluboko, betonové nebo z dubu či akátu) stojí po 4–5 m a krajní potřebují vzpěru nebo kotvu. Ve výšce ramen je nosný drát o průměru 3,5 mm, nad ním ve 25 cm a pak 35 cm slabší dráty 2–2,5 mm pro letorosty, nejlépe ve dvojicích. U zdí se hodí treláž z latěk. Používejte pozinkovaný drát.

• Příliš mnoho oček: malé kyselé hrozny a nevyzrálé dřevo, které v zimě namrzá.
• Řez těsně nad očkem: horní očko zaschne.
• Tažeň svisle: vyraší jen na konci.
• Bez náhradního čípku: příští rok nebude z čeho řezat a hlava keře každý rok povyroste.
• Vynechaný podlom: přehoustlý keř stíní hroznům a víc ho napadají choroby.

Obecné zásady řezu popínavých dřevin shrnuje průvodce Řez keřů a popínavých dřevin.