Kopřivová jícha: příprava, ředění a použití na zahradě

Kopřiva roste tam, kde je v půdě hodně dusíku, a velkou část ho má uloženou v listech. Když ji necháte ve vodě vykvasit, vznikne kopřivová jícha. Je to tekuté hnojivo, které nic nestojí a používá se hlavně pro zeleninu v době růstu. Rakouský permakulturista Sepp Holzer řadí bylinné jíchy a výluhy mezi tradiční prostředky, které rostliny posilují a přitom je lze vyrobit z toho, co roste kolem zahrady. O samotné rostlině, jejím sběru a využití v kuchyni píšeme v článku Kopřiva.

Pod názvem kopřivový výluh se na internetu často myslí obojí. V tomto článku rozlišujeme: výluh nekvasí a musí se hned spotřebovat, jícha prošla kvašením a slouží jako hnojivo. Holzer vaření odvarů považuje za zbytečné plýtvání energií a dává přednost studeným výluhům a jíchám.

1. Nasbírejte kopřivy. Nejlepší jsou mladé rostliny kopřivy dvoudomé před květem, od jara do začátku léta. Vezměte si rukavice. Používejte celou nadzemní část a případně i kořeny.
2. Nasekejte je. Nůžkami nebo rýčem na kousky dlouhé několik centimetrů. Čím menší kousky, tím rychleji kvasí.
3. Odměřte poměr. Běžně se doporučuje zhruba 1 kg čerstvých kopřiv na 10 litrů vody. Ze sušených stačí asi 150–200 g. Nádobu plňte nejvýš do tří čtvrtin, jícha při kvašení pění.
4. Zalijte vodou tak, aby byla všechna nať ponořená.
5. Zakryjte, ale neuzavírejte. Poslouží síťka, pletivo, jutová tkanina nebo volně položené prkno. Plyny musí unikat a dovnitř nesmí spadnout drobná zvířata.
6. Denně zamíchejte. Promíchání přivádí do jíchy vzduch, urychluje kvašení a omezuje zápach.
7. Po dokvašení přeceďte. Zbytky natě dejte do kompostu nebo pod mulč.

Kopřivy můžete kombinovat s dalšími rostlinami, třeba s kostivalem. Holzer radí, že když výsledek neodpovídá očekávání, stojí za to přidat jinou bylinu nebo nechat jíchu kvasit déle.

• Nádoba: plastový sud, kbelík, dřevěná káď nebo kameninová nádoba. Kovové nádoby nepoužívejte, během kvašení by s nimi jícha mohla reagovat.
• Voda: nejlépe dešťová, případně pramenitá. Holzer doporučuje vyhnout se upravené vodě z vodovodu. Pokud jinou nemáte, nechte ji pár dní odstát.
• Místo: v teple a na slunci jícha kvasí rychleji, ale také víc zapáchá. Postavte ji proto dál od terasy, oken a sousedů.

Kopřivová jícha je hotová, když přestane pěnit a ztmavne. V létě to obvykle trvá 10–14 dní, v chladnějším počasí až tři čtyři týdny. Podle Holzera by kvašení nemělo trvat déle než měsíc. Kousky natě se rozpadají a jícha má tmavě hnědou barvu.

Hotovou jíchu je nejlepší spotřebovat během několika týdnů. Přikrytá a ve stínu vydrží, ale postupně slábne.

Neředěná jícha je pro kořeny i listy příliš silná. Následující hodnoty se běžně doporučují jako výchozí. Ředění 1 : 10 znamená 1 díl jíchy a 10 dílů vody, tedy zhruba 1 litr jíchy do desetilitrové konve.

Kdy: V období růstu zhruba jednou za týden až dva. U ovocných stromů, keřů a trvalek se přihnojování dusíkem obvykle ukončuje koncem července, aby letorosty stihly do zimy vyzrát.

Na co se hodí: Nejvíc jíchu ocení rostliny s velkou spotřebou živin: rajčata, papriky, okurky, cukety a dýně, zelí, kapusta, celer, kukuřice nebo růže. Kopřivová jícha obsahuje hlavně dusík, proto podporuje růst listů. U plodové zeleniny v době kvetení a plodů je lepší ji kombinovat s jíchou kostivalovou nebo dávky ubrat. Víc o hnojení rajčat najdete v článku Hnojení rajčat.

Na list volte raději silnější ředění. Málo ředěná jícha může listy popálit a na listovou zeleninu krátce před sklizní ji nestříkejte.

• Luskoviny (hrách, fazole, bob): dusík si díky hlízkovým bakteriím obstarají samy, jícha jim nepřidá.
• Cibulová zelenina (cibule, česnek, pór): běžně se nedoporučuje. Nadbytek dusíku podporuje růst natě a cibule pak hůř vyzrávají a skladují se.
• Středomořské bylinky (tymián, šalvěj, levandule, rozmarýn) a skalničky: jsou zvyklé na chudé půdy a po přehnojení ztrácejí kompaktní růst i vůni.
• Nemocné nebo oslabené rostliny v horku: Nejdřív zalijte čistou vodou. Jícha není lék.

Obecně platí, že víc není lépe. Přemíra dusíku vede k měkkým, vytáhlým pletivům, která snáz podléhají chorobám.

Kvašená jícha zapáchá, a to je normální. Zápach se dá zmírnit:

• Kamenná moučka. Holzer do jíchy přimíchává trochu kamenné moučky. Stačí hrst na sud.
• Kozlík lékařský. Podle Holzera pomáhá i přidání trochy kozlíku (baldriánu).
• Pravidelné míchání. Jícha s přístupem vzduchu zapáchá méně než zcela neprovzdušněná.
• Víko, které nedoléhá. Zakrytí omezí šíření pachu, ale plyny musí mít kudy unikat.

Po zálivce zápach ze záhonu vyprchá obvykle do několika hodin, rychleji, když jíchu lijete ke kořenům a ne na listy.

Jícha z přesličky. Používá se přeslička rolní (Equisetum arvense), ne bahenní, se kterou se snadno splete. Přeslička obsahuje hodně křemíku, a proto se tradičně používá k posílení listů a stonků, například u růží, okurek nebo jahod. Připravuje se buď jako jícha stejně jako kopřivová (1 kg čerstvé nebo asi 150–200 g sušené na 10 litrů vody), nebo jako odvar. Ten se běžně ředí 1 : 5 a stříká na list. Přesličková jícha se na zálivku ředí obvykle 1 : 10. Chránit rostliny před houbovými chorobami ale spolehlivě neumí, jde o doplněk k vhodnému stanovišti a vzdušné výsadbě.

Kostivalová jícha. Listy kostivalu lékařského se rozkládají rychle a jícha z nich obsahuje víc draslíku než kopřivová. Hodí se proto hlavně pro plodovou zeleninu v době kvetení a nasazování plodů. Připravuje se ve stejném poměru jako kopřivová, kvasí obvykle dva až tři týdny a na zálivku se ředí 1 : 10. Často se připravuje v jednom sudu s kopřivami.

Holzer popisuje bylinné jíchy obecně: pokud má jícha rostliny posilovat, vybírejte byliny s výraznými účinnými látkami (silice, hořčiny) a nechte je louhovat déle. Zdravá, dobře živená rostlina je podle něj odolnější. Místo jíchy lze použít i vychladlý bylinný čaj.

• Heřmánek. Vychladlý heřmánkový čaj nebo výluh se tradičně používá k namáčení semen a zálivce výsevů.
• Vratič. Výluh nebo jícha z vratiče patří k tradičním domácím postřikům. Vratič obsahuje jedovatý thujon: pracujte v rukavicích, jíchu držte mimo dosah dětí a zvířat a na zeleninu před sklizní ji nepoužívejte.
• Kopřivový studený výluh. Kopřivy louhované ve studené vodě přibližně den se tradičně stříkají na rostliny s mšicemi. Spolehlivý účinek ale nečekejte.

Holzer doporučuje hledat nejlepší kombinaci vlastním zkoušením. Každou novou směs vyzkoušejte nejdřív na několika rostlinách.

Jíchu lze připravit i na balkoně nebo terase. Stačí kbelík s volně položeným víkem, velikost nádoby zvolte podle počtu rostlin. Byliny se dají nasbírat na procházce, jen ne u silnic a na postřikovaných polích. Na balkoně se hodí hlavně menší dávky a kamenná moučka proti zápachu, aby jícha nevadila sousedům. Hotovou jíchu ředěnou 1 : 10 až 1 : 20 můžete použít na rajčata, papriky i truhlíkové květiny.

Síla kopřivové jíchy kolísá podle množství a stáří natě, teploty i doby kvašení. Dusíku obsahuje hodně, ostatních živin méně. Pro pravidelnou výživu během sezony ji proto zahradníci doplňují kompostem, vermikompostem, zeleným hnojením nebo hnojivem s vyváženým složením.

Pokud hledáte organické hnojivo s dávkováním, které se nemění, podívejte se na organické hnojivo Hnojík. Jak z něj připravit tekutou zálivku, popisuje článek Postřik a zálivka z Hnojíku. Přehled dalších přírodních postupů najdete v článku o permakultuře.